Domů
Jaderné elektrárny
Soud EU zamítl žalobu Rakouska kvůli britské jaderné elektrárně Hinkley Point C

Soud EU zamítl žalobu Rakouska kvůli britské jaderné elektrárně Hinkley Point C

Soudní dvůr Evropské unie dnes definitivně zamítl rakouskou žalobu kvůli schválené státní podpoře pro výstavbu a provoz britské jaderné elektrárny Hinkley Point C. V tiskové zprávě o tom informoval unijní soud, který sídlí v Lucemburku. Vídeň žalobu podala v roce 2015 poté, co Evropská komise souhlasila s plánem britské vlády investovat do stavby nové jaderné elektrárny na jihozápadě Anglie. Británie byla v době podání žaloby ještě členem EU.

Rakousko, které je dlouhodobým kritikem jaderné energetiky, v žalobě tvrdilo, že schválení státní podpory je v rozporu se závazkem EU podporovat obnovitelné zdroje energie. Podle bývalého rakouského kancléře Wernera Faymanna, který podání žaloby před pěti lety inicioval, mají subvence podporovat nové moderní technologie, které jsou v zájmu všech států EU. „V žádném případě se nevztahují na jadernou energetiku,“ uvedl při podání žaloby.

Soudci v dnešním rozhodnutí naopak uvedli, že unijní právo „nevyžaduje, aby zamýšlená podpora sledovala cíl společného zájmu“. Každý členský stát EU má podle soudu právo „svobodně stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, volit mezi různými energetickými zdroji a rozhodovat o základní skladbě svého zásobování energií“.

Porážka Rakouska ve sporu s Evropskou komisí se čekala. Unijní soudci už v červenci 2018 v tomto sporu dospěli k závěru, že podpora jaderné energie i prostřednictvím finančních pobídek je v souladu s cílem EU usnadnit investice v oblasti jaderné energetiky.

Letos v květnu pak generální advokát Soudního dvora EU odmítl rakouské odvolání. Uvedl přitom, že rozvíjení jaderné energetiky, které je zakotveno ve smlouvě o Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom), je jasně definovaný cíl unijního práva a tento cíl nelze podřídit jiným cílům unijního práva, jako je ochrana životního prostředí.

Na stranu komise se ve sporu postavily kromě Británie také Česko, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Francie či Rumunsko. Rakousko ve sporu podpořilo Lucembursko.

Jaderná elektrárna Hinkley Point leží jihozápadně od Bristolu. Rozhodnutí rozšířit elektrárnu, jejíž část je již mimo provoz, o dva nové jaderné reaktory (C1 a C2) padlo v roce 2013. Na výstavbě se podílí francouzská státní společnost EDF a čínská státní firma CGN. Jedná se o první novostavbu jaderné elektrárny za více než dvě desítky let. Podle současných odhadů by měla být hotová v roce 2025. Fungovat má 60 let a pokrývat by měla sedm procent energetické spotřeby Británie.

Souhlas se státní podporou výstavby vyjádřila Evropská komise v roce 2014. Původně měli někteří eurokomisaři výhrady. EK ale nakonec upravila podmínky pomoci tak, aby se zabránilo neoprávněnému poškození konkurence na trhu a snížily se finanční příspěvky od občanů.

Rakousko, které svou jedinou jadernou elektrárnu Zwentendorf nikdy neuvedlo v provoz, podalo v roce 2018 k Soudnímu dvoru EU žalobu i kvůli dostavbě maďarské jaderné elektrárny Paks.

Potřebujete být v obraze ohledně jaderné energetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti jaderné energetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Budou německé jaderné elektrárny přece jen zapojeny do sítě? Co stojí za rozhodnutím „zeleného“ ministra hospodářství a klimatu?
29. září 2022, 14:40
Dvě německé jaderné elektrárny zůstanou do jara v provozu. Od konce roku měly být rezervní
27. září 2022, 19:31
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
Martin Pácalt
22. září 2020, 13:01

To je zcela v pořádku ;-)

Jaroslav Studnička
22. září 2020, 13:12

V kontextu toho můžeme být rádi, že v rámci Green deal zůstala alespoň formulace "...připomíná, že členské státy mají pravomoc rozhodovat o svém energetickém mixu v klimatickém a energetickém rámci EU"

energetik
22. září 2020, 13:09

Tak to velmi špatná zpráva, doufejme že se ČR po volbách a prozření k Rakousku přidá a dalším takovým tržním deformacím zabrání.

Franta
22. září 2020, 13:48

Naděje EU může být jediná,

že Němci "prozřou", když uvidí na roční faktuře cenu své "zelené" energie a současně "pochopí" masáž jejich médií, jak je třeba v EÚ na CO2 emise "dočasně" přimhouřit oko a spalovat ruský plyn.

Je to totiž nehoráznost snažit se v rámci Green Dealu prosadit výjimku pro dotace na plynové zdroje a přitom nevidět obrovský potenciál v dosažení ambiciózních cílů v jádru! Které notabene v Německu stojí a bez problému je příští dekády provozuschopné!

Martin Hájek
22. září 2020, 21:29

Němci rozhodně neprozřou. Navíc pro severní část Německa dává kombinace větru a plynu i dobrý ekonomický smysl. Naopak odstavení jaderných zdrojů na jihu Německa je ekonomický nesmysl a čistá ideologie. Bavorsko bude mít ještě velké potíže.

Josef
22. září 2020, 20:44

Až skončí Babiš jako politik, tak u nás převáží protiunijní strany a z unie konečně vystoupíme.

Carlos
22. září 2020, 21:54

A druhý den na to začne taková ekonomická krize že se ČR propadne někam na úroveň Běloruska, nebo Ukrajiny. Ne, czechout je pitomost a velmi pitomé řešení neexistující politiky vůči EU. Víte když na jednání posíláme ministry co neumí anglicky, nebo delegace které mají jeden požadavek a nic víc, tka to se to pak hrozně blbě jedná.

A jen tak mimochodem věci u nás blokují místní úředníci a jejich neschopnost, ne EU, protože v EU podle těch samých pravidel se staví třeba Koralmbahn, nebo se v Polsku staví stovky kilometrů tratí, vedení a dálnic.

Kvůli tomu jít z EU? Nebo skrz to že politici z nových zemí odmítli minimální minimální mzdu? Nebo skrz co? Strach z migrace? S čím došly vlastně země jako ČR, Maďarsko, Polsko? Přinesl někdo z politiků od nás vůbec alternativní řešení problému? nějak si nemůžu vybavit že by se něco vymyslelo než to že Maďaři instalovali žiletkový drát a plot na hranici. To je neřešení. Pokud vím, tak ve finále zhavarovalo i jenom pouhé zprocesovávání žádostí. Nebo skrz nějaké primitivní fangličkářství?

Jaroslav Studnička
22. září 2020, 22:38

Ufff, pane Carlosi to myslíte vážně s tou migrací?

Jan Veselý
22. září 2020, 22:38

Pepa si představuje, že u nás po příštích volbách asi budou vládnout Okamura s Klausem juniorem. V reálu ti dva budou rádi, jestli se dostanou vůbec do Sněmovny.

Martin Pácalt
23. září 2020, 07:47

Také vás těší, jak si ti dva vyžírají navzájem preference? ;-)

Jan Veselý
23. září 2020, 09:26

Mě hlavně těší, že český volební systém nechá podobným výstřelkům vliv odpovídající jejich podpoře v populaci, tj. skoro žádný. Zlatý poměrný systém.

Jaroslav Studnička
23. září 2020, 10:19

Pokud se k nim ještě přidá TOP09.

Jan Veselý
23. září 2020, 13:13

Pokud. Má to ale svoje háčky. Za prvé by musela být TOP09 protiunijní, což není a za všech nejmíň kníže Schwarzenberg. Vysoká šlechta byla nadnárodní už před několika sty let. On není výjimka. Za druhé budou rádi, jestli se za rok vůbec do Parlamentu dostanou, už posledně to měli těsné.

Carlos
23. září 2020, 15:07

Myslím že panu Studničkovi jde hlavně o to že se tam nedostane. Jenže stejně ty volby budou o koalicích asi, takže je otázka jestli se nepřifaří k někomu. Ideální stav podle mne bude pokud se tam dostanou Piráti, ODS, ČSSD a ANO, případně ještě starostové.

Jaroslav Studnička
23. září 2020, 15:19

Ano, bylo myšleno, že se TOP09 nedostane.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se