Spojené království rozhodne o financování stavby jaderných bloků, rizika by měli nést i spotřebitelé
Spojené království dle informací zpravodajského portálu The Telegraph již brzy rozhodne o budoucím modelu financování stavby jaderných elektráren. Má se rozhodnout především o možném využití modelu regulační báze aktiv, od kterého si tamní vláda slibuje podstatné snížení nákladů na výstavbu ve srovnání s modelem Contract for Difference – ten byl sjednán pro výstavbu dvou bloků typu EPR jaderné elektrárny Hinkley Point C.
Budoucí model financování jaderných elektráren není otázkou, na kterou hledá odpověď pouze České republika – nad novým modelem pro financování jaderných elektráren se uvažuje i ve Spojeném království. Nejvíce se nyní hovoří o modelu regulační báze aktiv, který se používá primárně pro provozovatele přenosových, přepravních nebo distribučních soustav.
Spojené království přitom o dalších jaderných elektrárnách musí rozhodnout, pokud chce dosáhnout svého cíle stát se do roku 2050 uhlíkově neutrálním státem. V posledních letech se jí sice podařilo prakticky eliminovat uhelné elektrárny z energetického mixu, ale povedlo se je nahradit převážně elektrárnami plynovými, které mají oproti uhlí zhruba poloviční emise CO2. K uhlíkové neutralitě tedy pořád mají daleko.
Většina stávajících jaderných elektráren se přitom blíží konci své životnosti. Čtrnáct z patnácti jaderných bloků má ukončit výrobu elektrické energie v této dekádě. Jejich náhrada je proto na místě.
Plánovaných projektů je na ostrovech hned několik – především se však hovoří o možnosti výstavby v lokalitě resp. elektrárně Bradwell a Sizewell C. Investoři přitom váhají především kvůli finanční stránce projektu – je zřejmé, že výstavba v současném tržním prostředí představuje vysoké riziko, a proto se investoři upínají k určité formě garance ze strany státu, a to ideálně s velkorysou rezervou pokrývající případné navýšení nákladů a zpoždění výstavby proti harmonogramu.
Tak je tomu ostatně i v České republice, kde má být garance investora zajištěna systémem nákupních a prodejních opcí, přičemž podrobnosti schématu ještě nejsou známy. Jako veřejná podpora má být toto schéma teprve notifikováno u Evropské komise, u které proběhlo na konci loňského roku úvodní jednání.
Málo který z investorů si také dokáže dovolit investovat vyšší jednotky až několik desítek miliard EUR (v případě více bloků) s tím, že vracet se mu začnou až při uvedení elektrárny do provozu, což nemusí být dříve, než za deset let od počátku výstavby. Taková investice skrývá mnoho rizik, a proto investoři obvykle požadují vyšší zhodnocení investice (jako tomu například je u Hinkley Point C).
I proto se vláda Spojeného království upíná k modelu regulační báze aktiv, při jehož využití jsou rizika z podstatné části přenášena na konečné zákazníky a část nákladů se prostřednictvím regulovaných sazeb vrací investorovi již v průběhu výstavby. Základem modelu regulační báze aktiv je systém, ve kterém regulační orgán stanoví náklady na výstavbu, provoz a přiměřený zisk provozovatele (případně náklady v čase upraví) a tyto náklady jsou následně vybírány prostřednictvím sazeb v regulované složce ceny elektřiny a odesílány investorovi stavby.
Taková garance návratnosti současně zvyšuje ochotu bank a penzijních fondů poskytnou potřebný kapitál na výstavbu – obdobně jako při financování jiných infrastrukturních projektů, které modelu regulační báze aktiv podléhají (např. provoz přepravní soustavy).
Vzhledem k nejistotě ohledně konečných investičních nákladů Spojené království předpokládá několik jejich úrovní. Do určité úrovně nákladů (označené jako baseline scenario) bude investorovi garantována určitá návratnost investice procentuálně definovaná váženými náklady na kapitál (WACC), které mají být buď stanoveny přímo rozhodnutím regulátora (což je obvyklý postup) nebo budou stanoveny na základě nejvýhodnější nabídky od potenciálních investorů.
Lze doplnit, že významnou část rizik a nákladů v modelu regulační báze aktiv nese konečný zákazník. Náklady ovšem hradí daňový poplatník i v případě garance formou Contract for Difference (CfD) – vzhledem k tomu, že v případě CfD nese rizika především investor, jsou tato rizika zahrnuta v realizovaně ceně (strike price). Pro srovnání, strike price pro Hinkley Point C je £92.50/MWh v cenách roku 2012 a garance trvá 35 let, přičemž realizační cena je indexována o inflaci – v cenách roku 2017 byla cena již £ 100.38/MWh).
Forma regulační báze aktiv může mít i nečekanou výhodu – jedná se v energetice o zaběhlý model, který je aplikován převážně v síťových odvětvích. Oproti jiným formám podpory výstavby jaderných elektráren proto může být notifikace takové formy podpory jednodušší než v případě notifikace garance návratnosti formou Contract for Difference nebo jinou formou.
S ohledem na Brexit již notifikace veřejné podpory před Evropskou komisí nebude (s největší pravděpodobností) pro Spojené království relevantní téma, což ovšem neplatí pro jiné členské státy EU.
Mohlo by vás zajímat:
Ano, to riziko ponesou spotřebitelé a ne podnikatelé (investoři). To je ještě mnohem horší než Contract for difference, těch 100,38 GBP za MWh,
a to bylo před 3 roky, teď je to zase víc.
A vynásobte si to 29,79 kurzem britské libry.
Tři tisíce korun za MWh !!! jim nestačí, chtějí ještě víc!!!
V CfD nesou část rizika investoři, v novém modelu, plánovaném i prý pro ČR, už nenesou žádná rizika, čili pro nás spotřebitele, kteří ta reálná rizika dalšího zdražování a prodlužování výstavby ponesem, to může být JEŠTĚ DRAŽŠÍ.
Naopak pro spotřebitele je mnohem horší, když riziko nesou investoři, protože ti si za to riziko nechají patřičně zaplatit. To je ostatně krásně vidět právě na příkladu Hinkley Point C. K roku 2019 je cena kontraktu 113 €/MWh. Z toho rozpočteno na projektovaných 60 let provozu dělá:
konstrukční náklady: 17€/MWh
náklady na palivo: 7 €/MWh
ostatní provozní náklady: 11 €/MWh
fond nákladů na uložení použitého paliva: 2€/MWh
fond nákladů na rozebrání elektrárny: 3€/MWh
úrok: 73 €/MWh!!!
Zároveň vřele doporučuji se v následujícím odkazu podívat na graf, který znázorňuje, jak úroková míra ovlivňuje výslednou cenu elektřiny. Je to přesně to, co tu před časem psal pan Wagner. Údaje pocházejí z britského National Audit Office.
medium_com/generation-atomic/the-hinkley-point-c-case-is-nuclear-energy-expensive-f89b1aa05c27
Emile, jsem moc rád že už si konečně uvědomujete s panem Wagnerem obrovskou cenu peněz, která vzniká kvůli tomu, že výstavba JE je
a) drahá investičně
b) teprve po mnoha, mnoha letech od zahájení výstavby ji začne splácet vyrobená elektřina.
Tímto Vaším prozřením snad konečně padají Vaše iluse o nízkých provozních nákladech nově budovaných JE. Současná jaderná energetika nově stavěných JE v EU je tedy velmi drahá i provozně.
Náklady jsou obrovské, jak Vám to stále říká pan Šnobr.
A teď k tomu "novému vynálezu financování". Když to nastane, tak už vůbec nebude důvod proč spěchat (aby investor neprodělal v provozních nákladech což by mohl při CfD). Spotřebitelé to vždy zaplatí.
Nakonec srovnejte FVE a JE a vidíte obrovský (mnohonásobný) rozdíl v ceně investiční i provozní v neprospěch JE. Když do toho zahrnete ještě celkovou životnost pomocí LCOE, tak pořád vidíte obrovský (mnohonásobný) rozdíl v ceně, který se neustále zvyšuje jak stoupá garantovaná životnost fotovoltaických panelů.
Pane Vaněčku, Vaše obvyklé argumentační fauly jako "konečně uvědomujete", "prozření", "Vaše iluze" apod., si laskavě strčte za klobouk. Nikdo netvrdí ani netvrdil, že se nedá postavit jaderná elektrárna draho, jako v tomto případě. Demagogové, ke kterým Vy patříte, ovšem rádi zatajují, že se dá postavit i daleko levněji. A rozhodující je pro to právě ta úroková míra, která je v případě Hinkley Point C extrémní a tím je extrémní i cena. Např. v Paksi je zhruba poloviční, a tím je výrazně nižší i předpokládaná cena elektřiny. Viz ten graf, který jste se asi ani neobtěžoval si prohlédnout.
Kdybyste si aspoň přečetl celý článek, tak byste se dozvěděl, že RAB není žádný "nový vynález financování", ale naopak jde "o zaběhlý model, který je aplikován převážně v síťových odvětvích". Chcete snad tvrdit, že tento model "néééjde" nastavit tak, aby investor nesl rizika za vlastní selhání?
Tak vidím Emile, že jste ještě neprozřel. Třeba někdy později.
Uvědomte si, že i když budou v Paks prý platit polovinu za cenu peněz (Rusové si vyberou tu druhou polovinu jinak) tak stejně jsou ty provozní náklady obrovské!!! ˇŽe ano?
A že to postaví rychle? Těžko, už nyní nabírají zpoždění.
PS. Dejte ten Váš odkaz přečíst panu Šojbrovi. Ať se taky nad ním pobaví, jsou to kecy, kecy, kecy.
Žádného pana Šojbra neznám, tak mu to asi budete muset dát přečíst sám. Nejsou to moje kecy, ale "kecy" britského National Audit Office, které je možné si ověřit v odkazu přiloženém výše. Jak jinak si vyberou Rusové tu druhou polovinu? Prosím zdroj
Emile, co je Vám? Výdyť jste dal odkaz na nějaký blog patrně holandského novináře o Hinkley point.
Žádný britský audit office (tu jejich zprávu jsem si kdysi přečetl když jsem diskutovat s panem W. o tom, že PROVOZNÍ náklady nové JE budou obrovské (a ne jak on tvrdil, že jsou nízké).
Odpočiňte si ...
Pane Vaněčku proč ste na všechny pořád tak hnusnej a ste tak agresivní? Pak se nedivte že s lidma jako Vy nikdo nechce vést rozumný diskuze. Jinak v tom článku je na tu zprávu National Audit Office samozřejmě odkaz. Ale o to Vám přece nejde ...
Jak může být tak vysoký úrok v době tak levných peněz? To přece nemá logiku.
Logiku to má. Vemte si hypotéku, když jí splácíte tak 20 let zaplatíte celkem asi dvojnásobek. Ale teď si představte, že si vezmete hypotéku (jsou nízké úroky) a 20 let ji splácet vůbec nebudete, nemáte z čeho, až po 20 letech ji začnete splácet (a takovou banku stejně nenajdete).
Tak by jste zaplatil mnohem více.
Kdežto FVE či VtE postavíte rychle a mnohem levněji.
Tož tak.
Jojo, exponenciální (v tomto případě složené úročení) křivka, to je dost neintuitivní potvora. Lidi to pořád překvapuje.
U vás mně vždycky pobaví, že argumentujete jen tím jedním způsobem financování přes úvěr a tedy náklady spojené s úroky. Jaderné zdroje ale mohou být průběžně financovány státy, resp.jejich státními společnosti prostřednictvím daní, resp. dividend. Pak částečně a nebo úplně odpadá nákladová složka "úroky z úvěru". A, prosím, neargumentujte tedy jako svého času energetik, že dividendy z Čezu jsou nutné pro výplatu důchodů a podobně. Podle mně by dividendy z ČEZu primárně měly mířit zpět do energetických zdrojů.
Martine investice v kapitalizmu musí nést zisk. Ať státu (2/3 vlastník ČEZu) tak i soukromým investorům (1/3).
Když neponese a bude takových investic víc, tak zbankrotují.
Investice do FVE nese ČEZu každoročně přes miliardu čistého zisku. (ponechávám stranou zda byl tento zisk dosažen férovým způsobem).
Investice do JE představuje nulový výnos po dalších x let (15?). Tedy dlouhodobou ztrátu. A je otázka zda za těch 15 let nebude výrobní cena té elektřiny z nové JE tak vysoká (cca 3 Kč za kWh) že nebude půl roku konkurence schopná vůči fotovoltaice a druhého půl roku vůči větru. Takže nejen ztráta ale i (likvidační pro investora) odpis investice.
A co by pro nás v ČR znamenal trojnásobný nárust ceny silové elektřiny vůči současné ceně? Katastrofu. To mě vadí, jako spotřebiteli-důchodci.
Cenu silové elektřiny v našem regionu určuje převážně burza v Lipsku, nikoliv jaderná elektrárna v Dukovanech.
Emile tak jsem rád že nenamítáte nic proti mým tvrzením v předposledním odstavci. Naopak, sám ho tímto Vaším výrokem (oprávněně) podporujete.
Milane ( :-)))), tak si přečtěte můj příspěvek znovu. Píšu tam o průběžném financování "za své" nebo částečném financování úvěrem. Zisky ČEZ nyní na dva reaktory nestačí za 150mld. , na jeden z velké části ano. Podáváte to celé tak, že než kopnete do země, musíte mít peníze v plné výši k dispozici. Kdo kdy ale stavěl ví o možnosti postupného čerpání úvěru, resp. postupného placení dle míry prostavěnosti, solventnější platí ze svého aniž by sáhli k úvěrování.
Pane Vaněčku, bohužel není v lidských silách reagovat na každou hloupost, kterou napíšete, tak se omlouvám, že zvládám jen některé.
Navíc v tom odstavci vidím spíš otázky než nějaká tvrzení. Poslední věta je pak opět čistý trolling.
Proč by Anglie platila cizím firmám za drahou elektřinu z jádra když může platit vlastním firmám za levnou elektřinu z offshore VTE? Viz třeba zde:
Dokáže mi to někdo vysvětlit?
Therese May, když byla ještě premiérka, uklouzlo, že důležitým faktorem pro výstavbu JE v UK je, že potřebují dostatek kvalifikovaného personálu k provozu a údržbě jaderných zbraní.
Možná to bude tím, že je energie z VTE nezachrání, ani kdyby byla zadarmo. Což není. Rychlý pohled na čísla říká, že i když je UK jedna z nejlepších lokací na větrnou energii, tak to v reálu nevypadá se stabilními dodávkami do sítě zrovna dobře. Na instalované kapacitě 22 GW nevytáhli po celý rok aktuální výkon na více jak 10 GW, přičemž několikrát měli celý týden s průměrem okolo pod 3 GW, za začátku roku dokonce 4 týdny po sobě. S takovým příslibem je celkem pochopitelné, že chtějí mít ve svém mixu nějaký zdroj, který pojede prakticky pořád a k tomu bude mít ještě další výhody. Třeba ty odborníky na jadernou energii pro vojáky.
Jestli nebude chyba v tom, že se tady pokoušíte tvrdit, že VtE jsou bezcenné protože nemají stejný profil výroby jako jaderné elektrárny.
V reálu mají aktuálně Britové na výběr mezi kombinací VtE+FVE+plyn+staré jádro nebo staré jádro + nové jádro + plyn. Ona mytická "stabilní výroba" není ani zdaleka všespásná, když spotřeba kolísá. Typicky je minimum a maximum spotřeby 4:1, i více.
Nepokouším se tvrdit, že VtE jsou bezcenné. naznačil jsem pouze, že vzhledem k jejich nestabilitě mají v UK záměr mít v mixu i nějaké stabilní zdroje.
Stabilní výroba není mýtická, pokud tím nemyslíte zrovna naprosto utopickou situaci kdy je výroba i spotřeba v síti konstantní po celý den i rok. Stabilita sítě je naopak základní podmínkou fungování moderní energetické soustavy a se stále větším podílem intermitentních zdrojů VTE a FVE se tento úkol stává stále náročnějším a cena za jeho dosažení se zpravidla přenáší na koncové zákazníky.
Poměr mezi minimem a maximem 4:1 máte pravděpodobně z nějakého zdroje. Zkuste jej prosím ocitovat. Podle údajů z UK http://grid.iamkate.com/ je to odhadem tak 4:3, údaje za ČR z https://www.ceps.cz/cs/data vycházejí tak 2:1 maximálně, spíše 3:2. Ať je to tak nebo tak, nevidím žádnou specifickou výhodu ve VTE z pohledu udržení "load following" při kolísající spotřebě. Naopak vidím velice mnoho nevýhod pro udržení požadované zátěže při kolísání výroby.
Pane Veselý, v čem je ČR tak netypická, když tu nemáme minimum a maximum spotřeby 4:1, i více, ale naopak mnohem méně? V roce 2018 např. bylo maximum 28.2. v 9:00 11969 MW, minimum 8.7. v 5:00 5199 MW. To není 4:1 i více, ale 2,3:1. Nebo zase vyprávíte pohádky?
A moje odpověď s podobným obsahem nikde. Asi se ztratila v redakčním šumu :-)
Možná jste se překlepnul ve jménu nebo použil jiný e-mail, nebo přiložil odkaz nebo něco, co se jako odkaz tvářilo. V těchto případech pak příspěvek podléhá ručnímu schválení a chvíli to trvá. U těch odkazů je to trochu škoda, protože jsem si nevšiml, že by je někdo zneužíval.
Kde jste vzal číslo 4:1 ? Podívám-li se např. na lednové zatížení soustavy UK, tak 27. ledna ráno v 5.hod. měli zatížení 23,75GW a 48,93GW v 19.hodin večer. To je poměr 2.06 : 1.0 ...
Vezmu-li to mezisezónně, jsou ty čísla zhruba tak jak píše Emil. Připomínám, že baseload není sprosté slovo a pokud se realizuje elektromobilita ve větším měřítku (např. 20% vozidel, resp. ujetých km) a bude-li jednoduchá motivace/způsob ovládání spotřeby k nabíjení mimo špičky podobně jako nyní u TUV ohřevu či topení, půjde hladina baseloadu nahoru.
V dukovanech 2 krát vylepšený VVER TOI (1250) , v Temelině přistavet třetí a V jaslovských Bohunicích čtvrtý blok . tyhle 4 bloky vysoutěžit , Rusové dají rádi slevu. všechno jim zadat na klíč s podílem našich firem aspon 60% a budeme mít nejlevnější elektriku v evropě a super exportní šlagr až elektrika nebude. jiná varianta není . stát až vykoupí akcie čezu a nebo to postaví sám . ta částka za 4 reaktory je směšná s porovnáním za OZE která vyrobí u nás sotva 3 TWh a to mají větší instalovaný výkon než Temelín ( 13-15 TWh) . A nebo až to Rusáci postaví sami budou rádi že se s něma někdo baví a budeme jim to splácet. A jediní Rusáci to uměji postavit v čas a za danou cenu . otazka zní jestli to vůbec v naší birokracii a Eu ještě jde . A ještě v okresu Jeseník nebo Most postavit tovarnu na výrobu paliva a 300 kvalifikovaných pracovních míst je na světě. všechno je tak jednoduché a u nás přitom tak složité ........ a jaderný odpad by si rusáci klidně všechen stahli k sobě na uložení nebo na přepracovaní jako odměna za megazakázku a nemusíme stavět za 8 miliard uložiště a trapně a naivne se ptát každe vesnice jestli ho tam chce :-) jaká asi bude odpověd.
TO : calabek
Na tom je hodně pravdy. Rusko poskytuje 80 % nebo 90% ceny stavby jako dlouholetou půjčku. A tak už vesele staví atomovky třeba chudičký Bangladéš, Indie, Turecko, Irán, brzy začnou Maďaři , Egypt, Uzbekistán,... apod. Bělorusové právě dokončují dva kousky VVER- 1200 a Čína si objednala rovnou čtyři. Zato my na Západě sáhodlouze dumáme a vymýšlíme ty nejsložitější a nejneuvěřitelnější možné konstrukce , jak stavby financovat. Rovněž s uložením vyhořelého paliva. Každá pidivesnička u nás, kde by mohlo být úložiště sepisuje petice, dělá stávky obyvatel,.... atd. Prostě to nikdo nechce. Také bych byl pro jedno obří úložiště někde v Rusku , 1000 km za Uralem, kam by to za úplatu vozila celá Evropa. Ne, to my raději uděláme úložiště v Rumunsku, ČR, Finsku, Francii, Británii, Bulharsku, Polsku, Ukrajině, .. . a já nevím kde ještě. Že by to byla lepší varianta nevěřím.
Vy máte víru, ale takto závažná rozhodnutí se musí zakládat na ekonomických datech, která jaderné energetice fakt nenahrávají.
A ty složité konstrukce pro financování JE se musí vymýšlet, aby do toho vůbec byl někdo ochoten dát svoje peníze.
Ale mám návrh, co zkusit crowdfunding, Když jsou ty JE tak super a má to tak velkou podporu veřejnosti, dejte dohromady svoje chechtáčky a postavte něco. Stačí to rozjet Kickstarteru. VtE a FVE jsou tak občas financované.
Otázkou zůstává, kolik jaderných zdrojů je Rosatom schopen takto po světě rozestavět, krýt vlastními penězi a jaká bude celková cena(úroky si promítne do ceny) a jestli to reálně stihne v dohodnutém termínu.
TO : Pácalt
Záběr Rosatomu je skutečně obrovský , to uznávám. Na těch zhruba 30 ks nasmlouvaných reaktorů mimo Rusko potřebuje při úrovni půjčky 80 % odhadem 150 x 0,8 = 120 miliard Dolarů na půjčky. /Při odhadnuté ceně za reaktor 5 mld. USD/. To je celkem obří suma. Ale někde jsem četl, že má smlouvy postavené tak, že dlužník mu začíná splácet již v průběhu stavby a tedy se nečeká na na její dokončení 8 nebo 10 let. Takže vlastně "staří zákazníci" financují stavby těch nových, něco jako systém "letadlo". Myslím, že to může fungovat, minimálně do té doby , než se třeba Bangladéš nebo Egypt ukáží jako nesolventní a platit půjčku přestanou. Rosatom je ale státní a za ním stojí Moskva s devizovými rezervami 530 mld. USD, včetně 2300 tun zlata. Já myslím, že mu jako strategickému podniku vypomůžou nějakou miliardou v případě potřeby. Každopádně zatím tento model funguje nejúspěšněji :
Počty zakázek : Maďarsko 2, Bělorusko 2, Turecko 4, Egypt 4, Indie 4, Čína 4, Uzbekistán 4, Bangladéš 2, Irán 2, Finsko 1. Celkem 29 ks, taková jsou fakta.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se