Spojené království zřejmě změní model financování pro nové jaderné elektrárny, legislativa se již připravuje

Spojené království připravuje legislativu pro financování nové jaderné elektrárny Sizewell C modelem založeným na tzv. regulační bázi aktiv. Tento model financování je v zemi využíván u větších infrastrukturních projektů, v ČR se používá, mimo jiné, u přenosu a distribuce elektřiny.

I přes některé problémy, se kterými se výstavba nových jaderných elektráren v Evropě musí vypořádat, plánuje Spojené království výstavbu další jaderné elektrárny. Do následujících voleb by podle premiéra Borise Johnsona mělo být vydáno konečné investiční rozhodnutí pro alespoň jednu další jadernou elektrárnu.

K investičnímu rozhodnutí má nejblíže elektrárna Sizewell C, někdy označována jako sesterská elektrárna britské elektrárny Hinkley Point C, která je aktuálně ve výstavbě. Za sesterskou je označována díky podobnosti - obě má stavět francouzská EDF a obě mají mít po dokončení obou EPR bloků instalovaný výkon 3,2 GW.

Zatímco technické parametry obou elektráren budou shodné, velice pravděpodobně se změní model financování elektrárny. Aktuálně se totiž podle informací Financial Times připravuje legislativa k tomu, aby bylo financování výstavby zajištěno tzv. modelem regulační báze aktiv.

V rámci tohoto modelu je elektrárna financována z poplatků spotřebitelů již v průběhu výstavby, vždy po určitých úsecích zvýšením hodnoty regulační báze aktiv o dosud proinvestovanou část. Poplatky vybírané společně s cenou elektřiny se úměrně zvyšují podle velikosti regulační báze aktiv.

O změnu ve financování usiluje především společnost EDF, která nejenže se model snaží prosadit, ale údajně nepřistoupí na stavbu další jaderné elektrárny s modelem postaveným na rozdílovém kontraktu (contract for difference), jako je tomu u elektrárny Hinkley Point C. S obdobou rozdílového kontraktu přitom počítá i tender na dostavbu pátého bloku v JE Dukovany, o kterou se EDF uchází společně s americkým Westinghousem a korejskou KHNP.

Hlavní rozdíl v obou přístupech k financování je v tom, kdo nese riziko zvýšení nákladu na výstavbu. Zatímco u rozdílových kontraktů je výkupní cena pevně stanovena a je na provozovateli, aby elektrárnu postavil co nejlevněji, a tedy maximalizoval svoji marži, u modelu regulační báze aktiv se případné vyšší náklady lépe přenesou na spotřebitele.

Pro EDF bude hlavní rozdíl v tom, že se podstatně sníží náklady na kapitál.  V případě rozdílových kontraktů se totiž investované peníze vrací až po dokončení elektrárny, a je tedy nutné počítat i s časovou hodnotou peněz.