Švédské reaktory dosáhly nových bezpečnostních požadavků

Po nehodě japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiči z března roku 2011 došlo v Evropě k významným modifikacím na jaderných zařízeních. Ty se týkaly zejména zvýšení bezpečnosti při extrémních vnějších vlivech. Provozovatelé švédských elektráren nyní dokončili zapojení všech nových bezpečnostních systémů.

Švédský jaderný dozor SSM schválil nezávislý chladicí systém aktivní zóny. Do jeho vývoje byli zapojeni všichni provozovatelé jaderných elektráren v zemi. Ti byli vyzváni k zavedení takových chladicích systémů po nehodě jaderné elektrárny Fukušima Daiči. Dodatečné chladicí systémy reaktoru měly být zapojeny do konce tohoto roku, jinak by reaktory nemohly být provozovány v příštím roce.

Všechny evropské jaderné elektrárny byly po nehodě z března 2011 vyzvány k provedení zátěžových testů. Doporučené bezpečnostní vylepšení bylo vypracováno na základě vzájemného hodnocení a výsledků zátěžových testů.

Zátěžové testy analyzovaly chování elektrárny při podmínkách za projektovanými hranicemi. Nehoda na jaderné elektrárně Fukušima ukázala potřebu analyzovat i vliv více přírodních katastrof zároveň. Japonská elektrárna v pořádku přečkala silné zemětřesení, ale osudnou jí byla 20metrová vlna tsunami, která přerušila dodávky elektřiny do elektrárny.

V říjnu 2014 švédský jaderný dozor oznámil dvoustupňový soubor vylepšení, která měla být zapracována ve švédských jaderných elektrárnách. Do roku 2017 měly mít všechny reaktory nezávislý systém zajištění napájení a vody pro chlazení aktivní zóny. Zásoba chladicí vody měla být projektována pro 72hodinové bezpečnostní chlazení. Společnost SSM v té době sdělila, že některé požadavky mohou být splněny pomocí mobilních diesel generátorů a vnějších zásobníků vody.

Švédský jaderný dozor dále vyžadoval do konce roku 2020 zapojení robustních permanentních systémů  napojených na stávající bezpečnostní systémy. Mezi ty byly zahrnuty systémy dodávky energií a čerpání vody s možností napojení na vnější zdroje.

Na nové bezpečnostní systémy byly vztaženy požadavky pro provoz i v náročných situacích. Mezi ty patří například silné větrné bouře, vysoké hladiny moří a zemětřesení. Zapojení nových systémů vyžadovalo významné změny v budovách a v některých případech se modifikace promítly i do primárního okruhu elektrárny.

Jaderný dozor nyní dokončil hodnocení prací zajišťovaných  společnostmi Forsmark Kraftgroupp AB, OKG AB a Ringhals AB. Společnosti společně vyvíjely nezávislé systémy chlazení aktivní zóny na 3 blocích jaderné elektrárny Forsmark, 3. bloku jaderné elektrárny Oskarshamn a 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Ringhals.

Provozovatelé jaderných zařízení již dříve splnili podmínky a nové bezpečnostní požadavky, informoval  jaderný dozor SSM. Ve zprávách o licencování a využívaných metodikách byla identifikována řada nedostatků, které se týkaly zejména analýzy odolnosti vůči zemětřesení, odolnosti vůči vysokým teplotám a pravděpodobnostnímu hodnocení těchto vlivů. Jaderný dozor nařídil elektrárenským společnostem odstranění nalezených neshod, ale poznamenal, že „neshody nijak významně neovlivňují navržené systémy“.

„Zavedení nezávislého systému chlazení aktivní zóny znamená zároveň i významné zvýšení bezpečnosti a odolnosti jaderných elektráren vůči vnějším vlivům,“ sdělila Karin Liljequist, projektová manažerka hodnocení v SSM.

„Nyní byla zavedena velká část plánovaných modifikací. Do konce roku 2021 by měly být Evropské Unii předloženy podrobné provozní informace a zprávy o nových bezpečnostních systémech,“ dodal Michael Knochenhauer, vedoucí oddělení jaderné bezpečnosti v SSM.

Společnost Vattenfall investovala přes 363 milionů dolarů na vybudování dodatečných bezpečnostních systémů na celkem 5 blocích v elektrárnách Ringhals a Forsmark. Díky těmto investicím splnila společnost nové bezpečnostní požadavky. Zástupci společnosti poznamenali, že řešení využitá v elektrárnách Forsmark a Ringhals jsou odlišná. V jaderné elektrárně Forsmark jsou totiž instalovány varné reaktory, zatímco v elektrárně Ringhals jsou tlakovodní reaktory.

„Povolení k dalšímu provozu umožňuje elektrárnám pokračovat v provozu. Implementace dodatečných nezávislých bezpečnostních systémů zvýšila úroveň bezpečnosti všech elektráren,“ sdělil Torbjörn Wahlborg, vedoucí výroby ve společnost Vattenfall.

Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Ringhals, zdroj: Vattenfall