Tendr na dukovanský blok postoupí do další fáze, vyprší termín pro první nabídky
Tendr na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se ve středu posune do další fáze, vyprší totiž termín na podání prvních nabídek uchazečů. Zájem o stavbu už dříve projevily tři společnosti, mezi které patří francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Vyloučení již dříve naopak byli uchazeči z Ruska a Číny. Společnost ČEZ, která má tendr na starosti, poté bude o nabídkách s uchazeči jednat dál. Blok, který je největší investici v novodobých dějinách České republiky, by měl stát do roku 2036.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už na jaře k podmínkám tendru uvedl, že o pořadí uchazečů bude rozhodovat cena, ale i co nejvyšší účast české vědy a podniků. Z až 65procentní účasti českých podniků na stavbě nového bloku bude podle něj profitovat také stát. Zástupci vlády i ČEZ si stojí za tím, že nový reaktor má stát asi 160 miliard Kč v cenách z roku 2020. Přesná cena ale bude známa až po ukončení soutěže.
ČEZ spustil tendr o stavu v Dukovanech letos v polovině března. Jednotlivým uchazečům tedy zpřístupnil zadávací dokumentaci k zakázce. Termín pro podání prvních nabídek byl stanovený do letošního 30. listopadu. ČEZ poté bude s uchazeči jednat a dostane druhé, vylepšené nabídky. S konečným pořadím uchazečů předstoupí ČEZ před stát v prosinci 2023. Definitivní vyhodnocení tendru se pak očekává do konce roku 2024.
Už dříve projevily zájem o stavbu dukovanského bloku francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse. Stát si od nich už před zahájením tendru vyžádal vyplnění bezpečnostních dotazníků. Cílem bylo zhodnotit všechny potenciální dodavatele a získat informace potřebné pro zajištění bezpečnostních zájmů. V minulosti se hovořilo také o potenciálním zájmu ruské společnosti Rosatom a čínské firmy CGN. Ty se však nakonec stát z bezpečnostních důvodů rozhodl do tendru nepozvat. Tendru se podle takzvaného lex Dukovany nemohou zúčastnit firmy, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996, což je například právě Rusko a Čína.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawatt (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech.
Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku. Loni dodaly Dukovany a Temelín do přenosové soustavy 30,73 terawatthodiny (TWh) elektřiny, meziročně o tři procenta více. Téměř tak vyrovnaly dosud rekordní rok 2013, kdy oba české jaderné zdroje vyrobily 30,75 TWh energie.
Jaderná energie v Česku zároveň v posledních měsících získává stále větší podporu. Ta se proti květnu podle průzkumu agentury IBRS zvýšila o čtyři procentní body na 72 procent. Za nárůstem podpory podle agentury stojí ruská invaze na Ukrajině a energetická krize.
Mohlo by vás zajímat:
Neco mi rika, ze v CR zadny novy blok do 20 let v provozu nebude.
Taky se obávám, nezbývá nic, než věřit a doufat, protože to potřebujeme, minimálně dva na nahrazení Dukovan a potom někdy dva do Temelína. Ideálně ještě pár modulárů.
Modulary nebudou take.
a) zadne na zapade v produkci nejsou a jen tak brzo nebudou.
b) nimby je v blizkosti mest, kde by davaly nejvice smysl, nedovoli
c) nebude mozne vyresit cenove prijatelne bezpecnost (mysleno tu vnejsi). Zejmena pri ocekavatelnem zhorseni bezpecnostni situace v Evrope.
To by bylo nejlepší řešení, neboť za pár desítek let velké jádro pří takovém a to jsme teprve na samém zařátku, rozvoji celého spektra OZ tu energii nebude nikdo preferovat. Je to jenom vytváření si umělého alibi, že se něco dělá. Tunely po česku nám jdou velice dobře.
Zrusime i nas nejvetsi reaktor - slunce? A co se sekundarnimi jadernymi zdroji - slunecniky a vetrniky?
Slunce. To je bezpochyby ten nejnebezpecnejsi jaderny zdroj v nasem koute vesmiru. Nejen pro Zemi.
Zkuste si dát do bilance fakt, že mezi léty 2040-2050 sektor elektroenergetiky má vyrábět energii :
- nahrazující výrobu za odstavené staré JE bloky,
- nahrazující výrobu za odstavené uhelné zdroje,
- má nahradit ropná a "zeměplynová" paliva v dopravě tam, co nepokrytí syntetická paliva,
- zajistit nabíjecí výkon pro tu část dopravy, která tou dobou pofrčí na bateriích.
Pouze na slunce, vítr, vodu a biomasu bych opravdu nespoléhal. Naopak ta opce na 2 bloky v JEDU5+6 a dva bloky JETE3+4 je nutné minimum. Stejně tak jako snaha stáhnout termíny výstavby mezi léta 2030 a 2040. SMR se budou rozjíždět bůhví kdy.
Ideální by bylo postavit VVER-1000/320 od Škody JS, ale očividně už nikomu reaktory II. generace moc nevoní :/ Je to škoda.
Chybí druhá strana rovnice. Jaké rezervy na tyto léta se v reálu nabízejí v celém spektru OZ v naších podmínkách, počítaje i v jejich inovacích. A tady je skrytý ten problém. Kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod. Bez těch způsobů se moc dopředu nepohneme, to je třeba mít na paměti. Inovace spočívá v překonávání zažitých stereotypů, kterými jsme z minulosti stále dost poznamenaný a těžko se nám z té konzervy leze.
Co “něco”? Ono to bájné “to néééjde” se dá, koukám, uplatnit i na jaderné zdroje.
Samozřejmě že se taková odpověď nabízí. Nic proti malým, ekonomicky přijatelným na přechodnou dobu na překlenutí případného nedostatku, ale aby se vrátila investice velkého jádra (proč by nám ho asi rádi nepostavili) při potřebném dlouhodobém provozu je pofiderní záležitostí a to se ještě nezačalo. Narůstající celosvětový výkon v celém spektru OZ ho bude postupně dostávat na vedlejší kolej. Ta tendence se začíná projevovat už nyní natož za desítky let. Navíc ten vítr, i když nebude trvat věčně, z východu v takové síle to jenom akceleruje. K tomu se přidává nezávislost a nesmíme opomíjet hlavně bezpečnost. Nemůže se potom nikdo moc divit, že se vývoj upíná tímto směrem i v našich podmínkách, kdy pozitiva začínají převládat.
A ta tendence ho postupně dostávat na vedlejší kolej se projevují čím konkrétně? Tím že jedna evropská země za druhou oznamuje výstavbu dalších bloků?
Nebo se ta vedlejší kolej projevuje tím, že je tak ziskové, že se zisky z výroby stropují na méně než poloviční hodnotě oproti tomu "celému spektru OZ"?
P.S.: Tím vaším větrem z východu větrníky neroztočíte...
Investiční rozdíl mezi malý a velkým jádrem, zřejmě bude ve prospěch velkého jádra. Prostě méně reaktorů s větším výkonem má nižší náklady na produkci energie. Proto se také elektrárny stále zvětšovali, těch cca 1,6 GW je už asi strop.
Krom toho, to malé nikdo nenabízí, není hotové.
Já si nemám důvod vymýšlet na rozdíl od Vás vůbec nic a moc dobře to musíte vědět. Jinak je to i na těchto stránkách sdokumentováno. Z Vašeho nezájmu o tyto informace vychází následný polopravdy či přímo lži.
Stačí napsat kde konkrétně je hotovo, co konkrétně je "sdokumentováno", kde konkrétně co bylo řešeno a v čem konkrétně co nebylo shodné s jakým tvrzením. To ale od generátoru prázdných frází čekat nelze.
Kolovrátek Emil funguje dobře, uvidí se jak dlouho. Kněz dvakrát nekáže a tudíž žadný efekt.
Jinými slovy nic konkrétního nemáte, jak se dalo předpokládat, kolovrátku Černý. Ale ten kněz na vás docela sedí...
"Já si nemám důvod vymýšlet na rozdíl od Vás.."
Jaký je prosím můj důvod si něco vymýšlet, když toho o mě tolik víte?
Definujte co je lež a odpovězte přímo, dokažte že nemám pravdu, ideálně odkazem na oficiální zdroj. Jinak jste jen generátor náhodných frází jak říká Emil.
Kdyby nebylo hotové, tak by nikde nefungovalo a moc dobře musíte vědět kde. A co se týká rozdílu v nákladovosti na jednotku výkonu, tak to už tady bylo taky mnohokráte řešeno a nebylo to shodné s Vaším tvrzením.
Hotové je a funguje jedině v Rusku a v Číně, ani jedno není přenositelné k nám a ani jedno rozhodně nemá nižší náklady na produkci energie. To "mnohokráte řešeno a nebylo to shodné s Vaším tvrzením" jste si vymyslel, mnohokráte jste tu jedině opakoval své mantry bez jediného konkrétního čísla.
A hádejte kdo vyhraje? No přece westighaus. Důvod, že jediný staví bloky 1 000 Mw
AP1000 má hrubý výkon 1250 MW.
Já bych se nedivil. Francouzi nejdříve potřebují udělat reparát ze staveb JE v počtu pár bloků především u sebe ve Francii. Třeba i těch zmenšených na 1,2GWe. Korejci potrebuji licence Westingu, ale jde jim to v Asii. USA maji hotové bloky u sebe doma a nejoptimalnejsi velikost.
Beru zpět, optimální je korejský APR1000, pokud chceme v Dukovanech maximum výkonu při omezení 3,25GWe na uchlazení.
Koreji důvěřuji nejvíce, mají dle mě nejlepší reputaci, obzvláště v Emirátech.
tiez sa priklanam viac k tomuto nazoru .. a to aj za cenu nejakeho "vypalneho" (drzhubneho) pre westinghouse
Troufám si tvrdit, že optimální velikost reaktoru odpovídá velikosti toho z Mochovců tedy cca 500 MW. Dovedu si představit jeho instalaci místo EMĚ I a II pro výrobu elektřiny a tepla pro ZTMP.
To by byl opravdu smysluplný projekt - 2 * 500 MW tepelných a cca 2* 350 MW tepelných. Při ceně elektřiny cca 200 euro/MWh je to pak tržba cca 1,5 mld euro tedy 37 mld Kč/rok a k tomu cca 5 mld. Kč za teplo, které by uteklo jinak chladicích věží.
Celkem 42 mld Kč oproti řekněme ne 160 ale 200 mld. Kč, tedy do 5 let prostá návratnost a pak jen prachy, prachy a prachy do kapes ČEZ....
Ale to by někdo musel používat mozek...
To by hlavně musel být nějaký takový reaktor v nabídce.
Ideální by bylo oprasit projekt EDU VVER 3 a 4 blok a postavit je s novým systémem řízení. Tady jsme uměli vše od reaktoru , parogenerátory,turbínu a genetatori přes řídící elektroniku. Dnes mají výkon 500 MW každý blok a ještě rezervu na další zvýšení. Navíc každý blok 2 turbíny 250 MVA, což je vhodné pro pružnou regulaci. Postavili bychom to za polovinu toho co nám budou dnes nabízet. WEC nemá výrobní základnu. Všechno mu pro USA dělali v Japonsku (MHI) nebo v Jižní Koreji.Dnes umí ACP 1000 jen Čína, no ale to je nepřípustné. Jinak bude WEC soudně napadat konkurenta Koreje.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se