Domů
Jaderné elektrárny
ÚS odmítl stížnost Jihočeských matek, žádaly účast v řízení kolem Dukovan

ÚS odmítl stížnost Jihočeských matek, žádaly účast v řízení kolem Dukovan

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost spolku Jihočeské matky, který marně usiloval o účast ve správních řízeních souvisejících s prodloužením provozu druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany. Při prodlužování provozu se podle potvrzeného verdiktu správních soudů řeší bezpečnost zařízení, nikoliv dopady na přírodu a krajinu. Veřejnosti tak nevzniká právo účasti. Usnesení je dostupné v databázi ÚS.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost povolil další provoz druhého bloku Dukovan v roce 2017, kdy také rozhodl, že spolek není účastníkem souvisejících správních řízení. Jihočeské matky se obrátily na Městský soud v Praze, stěžovaly si na porušení svých práv.

Podle městského soudu však šlo jen o prodloužení provozu existujícího zařízení, nikoliv jeho rozšíření či změnu. Navíc se řešila jen bezpečnost dalšího provozu, nikoliv ohrožení životního prostředí, proto nebyl důvod přiznat účastenství spolkům na ochranu přírody. Rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší správní soud.

Jihočeské matky v ústavní stížnost poukazovaly na to, že bezpečný provoz je zásadní i z hlediska zájmu na ochraně přírody a krajiny. Bez účasti dotčené veřejnosti není možné ověřit, zda je jaderné zařízení provozováno dlouhodobě ve stejném a bezpečném stavu.

Ilustrační foto

Dopad nezajištění bezpečného využívání jaderných zařízení je možné sledovat ve Fukušimě nebo Černobylu, argumentoval spolek v ústavní stížnosti. Vliv jaderné elektrárny na přírodu a krajinu navíc není podle Jihočeských matek konstantní, může se v čase vyvíjet k lepšímu i horšímu, a proto nesmí být prodloužení provozu jen formálním aktem.

Ústavní soudci ale akceptovali názor správních soudů, že opakované povolení již provozovaného zařízení se nedotýká ochrany přírody a krajiny způsobem, z něhož by veřejnosti plynulo právo účasti. Dopady na přírodu a krajinu se řeší při prvotním povolení, případně při změně jaderného zařízení.

„Tyto zájmy jsou v případě jaderného zařízení a jeho provozu posuzovány v jiných řízeních, například v rámci územního řízení, stavebního řízení, a v procesu EIA. V nich je také připuštěna účast spolků zabývajících se ochranou přírody a krajiny,“ rozhodl ÚS.

Potřebujete být v obraze ohledně jaderné energetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti jaderné energetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Kdo dostaví Dukovany? Tři nápadníci v tendru, jejich minulost a trumfy
19. květen 2022, 23:00
Průzkum: Kvůli válce na Ukrajině stoupla v ČR podpora jaderné energetiky
17. květen 2022, 09:25
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
Josef
1. říjen 2020, 15:08

a Rakouské matky, chtějí předělat Dukovany na plyn jako kdysi Temelín...

Richard Vacek
1. říjen 2020, 19:05

Jihočeské matky ještě exitují? A platí je zase Rakousko?

Josef
1. říjen 2020, 21:26

Určitě ne, oni to dělají z přesvědčení...

Ivan Novák
1. říjen 2020, 21:40

Tak jasná věc, jako zásada koncentrace řízení, a trvá dvacet let ji prosadit.

Rostislav Žídek
1. říjen 2020, 23:39

Třebaže si myslím, že by neměly mít takové spolky prakticky žádný vliv na to rozhodování...

Tak přístup k dokumentaci a omezenou účast by jim přiznat mohli.

Přecejen nikdy nevíte, něco najdou a zlepší se bezpečnost nás všech.

Věta jako:

Navíc se řešila jen bezpečnost dalšího provozu, nikoliv ohrožení životního prostředí, proto nebyl důvod přiznat účastenství spolkům na ochranu přírody.

Působí jako oxymorón nejvyššího řádu. Bezpečnost v tomto případě je především o ohrožení životního prostředí.

(... nebyla-li by v pořádku, což předpokládám ale JE)

Stejně tak:

Ústavní soudci ale akceptovali názor správních soudů, že opakované povolení již provozovaného zařízení se nedotýká ochrany přírody a krajiny způsobem, z něhož by veřejnosti plynulo právo účasti.

Co to jako je? ...

Veřejnost nemá právo na účasti? Dyť společnost je ten, pro koho to je. A kdo to zaplatil a dále platí a jejichž životy to ovlivňuje.

Ivan Novák
2. říjen 2020, 00:44

Obdobně by šlo argumentovat pro účast dotčené části veřejnosti při STK auta nebo revizi domovního rozvodu plynu. Někde musí být hranice. EIA a řízeni stavebních úřadů mi připadají přiměřené, ta témata se při tom v příslušném stupni podrobnosti a vztahu s okolím probírají.

Jako na americké svatbě: kdo má námitky, ať je řekne teď, anebo ať mlčí navždy.

Rostislav Žídek
2. říjen 2020, 02:05

Ale musíte uznat, že některé diesly co nám po republice jezdí by STK s účasti veřejnosti neprošly...

(poznáte je tak, že, když jedou před vámi a řidič sešlápne plyn, tak potřebujete umýt okna)

... jop, svatba

Tu chybu bych podruhé neudělal

pr
2. říjen 2020, 05:27

Podobně jako pan Židek jsem pro legální možnost zasílat fotografie vozů z běžného provozu na "centrálu" STK tak, aby technik měl ihned při příjmu sumarizaci, že toto VIN (za pomocí mezi STK změněných RZ) má posledního půl roku problém s filtrem. Nebo že vůz měl problém před minulou STK a prakticky ihned po STK, takže vozidlo bylo na STK "připraveno" a po STK zase "odstrojeno". A poté již jen spolupráce s dopravní policií a tresty za podvod.

Energetik 007
2. říjen 2020, 09:05

Bezpečnost prodloužení provozu JEDU spočívá především parogenerátorech PG (nevyměnitelných) tedy v trubičce průměr 16 mm tl. 1,6 mm, na jeden reaktor asi 312 km.

Na vnějším povrchu trubičky dochází k varu sekundární vody a tím i radikální změně její kvality zasolování (zvýšení vodivosti) vylučování kalu .... v místech kde je trubička podpírána konstrukcí se kal usazuje a dochází ke korozi, která nejde ovlivnit dávkováním chemikálií, odluhem, odkalem...

Trubičky PG se dají opravit pouze zaslepením (zatím pouze asi 0,5%), rezerva výkonu je velká ale....každý technik ví, že křivka % poruch se s léty zvyšuje - a k těmto údajům by veřejnost měla mít přístup.

Vladimír
3. říjen 2020, 10:55

Jaká je alternativa k jaderkám?

Jan Veselý
3. říjen 2020, 11:24

Nějaké jiné elektrárny?

Vladimír
4. říjen 2020, 04:11

Konkrétně jaké jiné?

Jan Veselý
4. říjen 2020, 09:42

Ty, které vyrábějí elektřinu. Nebo si snad myslíte, že jadeky mají nějakou magickou valstniat, kterou jiné elektrárny nemají? Nebo, že neexistuje polovina zemí EU a 160 zemí světa, kde jaderky nemají a spokojeně si elektřinu vyrábějí?

Bizon
5. říjen 2020, 13:42

Jednu magickou vlastnost mají. Ze všech bez-emisních zdrojů jde o jeden z mála který má koeficient využití plošně dlouhodobě přes 80%.

Antonín Mikeš
5. říjen 2020, 13:54

Proč veřejnost? Mám snad já přístup k detailním expertním zprávám o stavu hrází přehrad, sloupů větrných elektráren, FV panelů, uhelných dolů..? Přece jediná důležitá informace je údaj, popisující jak dlouho ještě může zařízení sloužit a lidé, obecně laici, vůbec nemusí vědět dle čeho je tato životnost spočítána nebo odhadnuta. A zrovna v oboru jádra máme speciální úřad, který tyto analýzy přezkoumává.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se