Termín odstavení posledních jaderných bloků v Německu, který byl stanoven na konec roku 2022, se rychle blíží. Jelikož bloky budou odstaveny před koncem jejich plánované životnosti, bude ušlý výdělek jejich provozovatelům kompenzován. To měla zajistit potřebná legislativa, kterou musela německá vláda na základě rozhodnutí soudu již jednou přepracovat. Ani novela však neuspokojila ústavní soud, který zákon opět shledal jako protiústavní.
Nedávný rozsudek německého Spolkového ústavního soudu je dalším dílem do mozaiky mnoha soudních pří mezi provozovateli jaderných elektráren a německou vládou.
Zákon, který zastřešuje proces odstavení německých jaderných bloků a kompenzace pro jejich provozovatele, již dříve u ústavního soudu úspěšně napadly Vattenfall, RWE i E.ON, a německá vláda jej tak musela přepracovat. Výsledkem byla novela z roku 2018, kterou však <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/court-forces-germany-revisit-phase-out-compensation-nuclear-operators" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Clean Energy Wire (CLEW) Spolkový ústavní soud opět shledal jako protiústavní</a>.
Rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, který vyhověl žalobě společnosti Vattenfall, se nicméně nijak netýká samotného nuceného odstavení jaderných bloků a jeho harmonogramu, podle kterého poslední jaderné bloky v zemi ukončí provoz ke konci roku 2022.
Soud se věnoval pouze podmínkám náhrad pro provozovatele, které dle jeho názoru nejsou zcela jasné, a zákon tak není dostatečnou nápravou narušení základního práva provozovatelů na vlastnictví. Podle soudců může výklad některých části zákona vést ke dvojitému snížení náhrad.
Německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová, jejíž rezort má příslušnou legislativu v gesci, uvedla, že ministerstvo urychleně připraví potřebnou úpravu, která bude v souladu s požadavky ústavního soudu.
<blockquote>„Je jasné, že se dnešní rozsudek netýká vyřazení jaderných zdrojů jako takového, což bylo potvrzeno Spolkovým ústavním soudem již v roce 2016. Jde o marginální záležitosti: pravidlech pro nějaké hypotetické žádosti provozovatelů jaderných elektráren o kompenzace,“ uvedla podle severu CLEW německá ministryně.</blockquote>
Společnost Vattenfall rozhodnutí soudu uvítala s tím, že novelizace zákona by měla zajistit, že obdrží adekvátní náhrady za objem elektrické energie, který nebude moct vzhledem k předčasnému ukončení provozu svých jaderných bloků prodat na volném trhu.
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Brunsbüttel, jejíž provoz byl na základě rozhodnutí německé vlády trvale ukončen v roce 2011 po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiči. Zdroj: Vattenfall

Jaderné elektrárny

Soud: Německý zákon pro odklon od jádra je protiústavní, vláda jej bude muset novelizovat

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost spolku Jihočeské matky, který marně usiloval o účast ve správních řízeních souvisejících s prodloužením provozu druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany. Při prodlužování provozu se podle potvrzeného verdiktu správních soudů řeší bezpečnost zařízení, nikoliv dopady na přírodu a krajinu. Veřejnosti tak nevzniká právo účasti. Usnesení je dostupné v <a target="_blank" href="https://bit.ly/2SfM1I0">databázi</a> ÚS.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost povolil další provoz druhého bloku Dukovan v roce 2017, kdy také rozhodl, že spolek není účastníkem souvisejících správních řízení. Jihočeské matky se obrátily na Městský soud v Praze, stěžovaly si na porušení svých práv.
Podle městského soudu však šlo jen o prodloužení provozu existujícího zařízení, nikoliv jeho rozšíření či změnu. Navíc se řešila jen bezpečnost dalšího provozu, nikoliv ohrožení životního prostředí, proto nebyl důvod přiznat účastenství spolkům na ochranu přírody. Rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Jihočeské matky v ústavní stížnost poukazovaly na to, že bezpečný provoz je zásadní i z hlediska zájmu na ochraně přírody a krajiny. Bez účasti dotčené veřejnosti není možné ověřit, zda je jaderné zařízení provozováno dlouhodobě ve stejném a bezpečném stavu.
<figure id="attachement_17120" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02_dsc0024-a-800x540.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02_dsc0024-a-800x540.jpg" alt="JE Dukovany a Mohelno" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Dopad nezajištění bezpečného využívání jaderných zařízení je možné sledovat ve Fukušimě nebo Černobylu, argumentoval spolek v ústavní stížnosti. Vliv jaderné elektrárny na přírodu a krajinu navíc není podle Jihočeských matek konstantní, může se v čase vyvíjet k lepšímu i horšímu, a proto nesmí být prodloužení provozu jen formálním aktem.
Ústavní soudci ale akceptovali názor správních soudů, že opakované povolení již provozovaného zařízení se nedotýká ochrany přírody a krajiny způsobem, z něhož by veřejnosti plynulo právo účasti. Dopady na přírodu a krajinu se řeší při prvotním povolení, případně při změně jaderného zařízení.
<blockquote>&#8222;Tyto zájmy jsou v případě jaderného zařízení a jeho provozu posuzovány v jiných řízeních, například v rámci územního řízení, stavebního řízení, a v procesu EIA. V nich je také připuštěna účast spolků zabývajících se ochranou přírody a krajiny,&#8220; rozhodl ÚS.</blockquote>

ÚS odmítl stížnost Jihočeských matek, žádaly účast v řízení kolem Dukovan

Udělení výjimky německému těžkému průmyslu z plateb na obnovitelné zdroje podle Soudního dvora Evropské unie nebylo ze strany Německa nelegální státní podporou. Soudní dvůr se tak postavil proti dřívějšímu rozhodnutí Evropské komise, podle které byla podpora nedovolená a Německo mělo peníze od průmyslových odběratelů elektřiny vybrat dodatečně.
Soudní dvůr Evropské unie <a href="https://www.reuters.com/article/us-eu-germany-industry/eu-court-clears-german-green-charge-exemption-to-industry-idUSKCN1R90WO" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters ve čtvrtek rozhodl</a>, že Německo jednalo při vyjmutí těžkého průmyslu z poplatků na obnovitelné zdroje zcela v souladu s unijní legislativou. Německo zvláštní příplatek na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů zavedlo jako součást platby za spotřebovanou elektřinu v roce 2012.
Evropská komise nicméně v roce 2014 rozhodla, že se jednalo o nedovolenou státní podporu a Německu nařídila, aby část z několikamiliardové úlevy z let 2013 a 2014 pro zhruba 2000 průmyslových odběratelů dodatečně vybralo. Za rozhodnutí Komise se poté v roce 2016 postavil i Tribunál EU, první instance Soudního dvora.
Podle Soudního dvora Evropské unie se však Evropské komisi nepodařilo dostatečně prokázat, že by výhody plynoucí z německé legislativy pro tamní průmysl byly nezákonnou státní podporou a usnesení prvoinstančního Tribunálu o nezákonnosti podpory bylo podle soudců chybné.
<h2>Ve sporu Německo uspělo, zcela vyhráno ale stále nemá</h2>
Mluvčí Evropské komise podle agentury Reuters uvedl, že Komise rozhodnutí soudu posoudí, ale nařízení Německu vybrat zpětně poplatky ztratilo právní základ. Aktuální rozhodnutí soudu podle něj nicméně automaticky neznamená, že současné úlevy pro německý průmysl, které byly zavedeny po vypršení úlev z roku 2012, jsou také v souladu s evropskými pravidly pro státní podporu.

Německo

Soud EU: Levnější elektřina pro německý průmysl nebyla nezákonná veřejná podpora

Nejvyšší soud (NS) potvrdil nepodmíněné tresty bratrům Zemkovým v kauze <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solárních elektráren</a> na Chomutovsku. Nařídil ale zpřesnit důvody zproštění bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové. Krajský soud v Brně tak o ní musí rozhodovat znovu, stejně jako o někdejší vedoucí odboru licencí ERÚ Michaele Schneidrové, kterou už v prosinci nechal NS propustit z výkonu sedmiletého trestu. 
 NS zatím plné znění svého verdiktu o dovoláních obžalovaných i žalobců nezveřejnil. Výsledek ČTK řekl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. 
 Majitelé elektráren, bratři Alexandr a Zdeněk Zemkové, od Vrchního soudu v Olomouci odešli s trestem šest let a devět měsíců. S dovoláním neuspěli. NS potvrdil také tresty pro další odsouzené: revizní technik Vladimír Čimpera dostal čtyři roky nepodmíněně, technik Karel Šupina 5,5 roku.
Dalším jejich kolegům Janu Hudečkovi a Jaroslavu Krymovi vrchní soud tresty zvýšil o rok ze šesti na sedm let, nejvyšší instance rozhodnutí potvrdila. 
 Bývalou předsedkyni ERÚ Vitáskovou Krajský soud v Brně původně poslal na 8,5 roku do vězení. Vrchní soud v Olomouci ji ale zprostil obžaloby. V neprospěch Vitáskové podal dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
<figure id="attachement_1136" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/solar-621744_1280-800x495.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/solar-621744_1280-800x495.jpg" alt="Systémy solárních elektráren" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Akceptoval závěr vrchního soudu, že po provedeném dokazování nelze její jednání posoudit jako úmyslný trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. Podle žalobců však existovala také možnost kvalifikovat čin jako nedbalostní delikt. S touto argumentací ale Zeman u NS neuspěl. 
<blockquote>
&#8222;NS soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce podanému v neprospěch obviněné bývalé předsedkyně ERÚ pouze v částečném rozsahu, kdy akceptoval námitky vedoucí k upřesnění důvodů zprošťujícího rozhodnutí,&#8220; popsal Malý.
</blockquote>
 V případě Schneidrové bude zapotřebí doplnit dokazování. 
 Podle obžaloby majitelé elektráren Saša &#8211; Sun a Zdeněk &#8211; Sun neoprávněně dostali licence na základě nepravdivých revizních zpráv. Zároveň tak získali právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu dodanou do veřejné sítě, která platila pro elektrárny s licencí do konce roku 2010. Zemkové v minulosti pochybení popírali. 
<blockquote>
&#8222;Ničeho nezákonného jsme se nedopustili,&#8220; uvedli před časem v prohlášení zaslaném ČTK.
</blockquote>

Energetika v ČR

NS potvrdil tresty Zemkovým, o Vitáskové se bude rozhodovat znovu

Budapešťský odvolací soud dnes rozhodl ve prospěch opozičního poslance Benedeka Jávora, který po maďarské vládě žádá zveřejnit podrobnosti smluv uzavřených s ruskou společností Rosatom za účelem dostavby jaderné elektrárny v jihomaďarské Paksi. Potvrdil tak rozhodnutí soudu nižší instance, uvedla agentura MTI. Smlouvu o rozšíření jaderné elektrárny uzavřela maďarská vláda v roce 2014, veřejnost ale stále neví například to, na kolik by stát přišlo ji případně vypovědět.
Poslanec Jávor z opoziční strany Dialog za Maďarsko rozhodnutí soudu přivítal a považuje ho za &#8222;velké vítězství, které umožní maďarské veřejnosti přístup k informacím&#8220;. Ta se tak podle něj může dozvědět, kolik by podle smlouvy stálo její jednostranné ukončení a jaká &#8222;technologická, finanční a legální konstrukce&#8220; umožňuje realizaci celého projetu.
Jávor se rozhodl domáhat informací soudní cestou v roce 2017 poté, co maďarská vláda, společnost Paks 2 a ruský Rosatom odmítly zveřejnit i neutajené části smluv. Poslanec dal ovšem najevo i pochybnost, zda nakonec k zveřejnění smluv dojde. Předpokládá, že konečné slovo bude mít nejvyšší soud.
Vládní právníci odmítají zveřejnění detailů smluv s odkazem na bezpečnostní zájmy.

Odvolací soud nařídil maďarské vládě zveřejnit smlouvy s Rosatomem na dostavbu jaderné elektrárny Paks

Společnost ČEZ Prodej musí vrátit Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) 1,12 miliardy korun, které jí státní organizace v minulosti zaplatila za objednanou, ale neodebranou elektřinu. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 4. ČTK to potvrdily obě strany sporu. Rozhodnutí je nepravomocné, ČEZ Prodej se plánuje odvolat.
SŽDC v roce 2008 objednala pro dopravce u dceřiné firmy polostátní energetické společnosti ČEZ elektřinu na tři roky dopředu. Dopravci si ale pak elektřinu koupili sami levněji. Správa železnic tehdy zaplatila pouze za odebranou elektřinu, ČEZ Prodej však požadovala plnou cenu a podala na organizaci žalobu.
SŽDC částku zaplatila v roce 2015, což jí nařizovalo pravomocné rozhodnutí Vrchního soudu. V roce 2017 však vše zrušil Nejvyšší soud a věc vrátil soudům k opětovnému projednání. SŽDC následně na energetický podnik podala žalobu, ve které se domáhala vrácení zaplacené sumy.
Nejnovější rozhodnutí Obvodního soudu ukládá povinnost společnosti ČEZ Prodej vrátit zaplacenou částku, která se podle rozhodnutí stala po verdiktu Nejvyššího soudu bezdůvodným obohacením. Soud se ale nyní nezabýval tím, zda SŽDC měla objednanou elektřinu zaplatit celou nebo ne. To řeší soudy v samostatném řízení.
<blockquote>
&#8222;ČEZ Prodej s názorem soudu nesouhlasí a po doručení písemného vyhotovení rozsudku proti němu podá odvolání k vyššímu stupni,&#8220; řekl ČTK mluvčí energetické firmy Roman Gazdík.
</blockquote>
Případ začal v prosinci 2008, kdy správce železnic uzavřel tříletou zakázku na dodávku elektřiny pro všechny dopravce na dráze téměř za tři miliardy korun ročně. Podle tehdy platného energetického zákona totiž nemohli dopravci kupovat elektřinu přímo, ale museli ji odebírat od správce kolejí.
V polovině roku 2009 se ale zákon změnil a dopravci si mohli vybrat, od koho si elektřinou koupí, SŽDC jim byla povinna poskytnout svoji síť. Vzhledem ke zlevňující elektřině toho dopravci využili, zejména České dráhy, a nakoupili si elektřinu znovu od ČEZ, tentokrát přímo. SŽDC tak zaplatila pouze část domluveného množství energie. ČEZ Prodej dal proto případ k soudu a škodu tehdy vyčíslil na 805 milionů korun. Částka se následně kvůli úrokům vyšplhala přes miliardu korun.

ČEZ musí podle soudu vrátit SŽDC 1,1 miliardy Kč, společnost plánuje odvolání

Nejvyšší soud (NS) už rozhodl o všech dovoláních v kauze <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solárních elektráren</a> na Chomutovsku, kde mezi obžalovanými figurovala někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková a také bratři Zemkové. Výrok ale zatím soud nezveřejní. Nejprve musí zpracovávat písemné odůvodnění, poté spis vrátí Krajskému soudu v Brně, který bude rozhodnutí NS doručovat účastníkům řízení. 
 Dovolání k NS podali všichni odsouzení a také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, jenž napadl výrok o zproštění Vitáskové. Mluvčí NS Petr Tomíček ČTK bez dalších podrobností potvrdil, že je od úterka rozhodnuto o všech podnětech. 
 Obecně platí, že odůvodnění má být hotové do 30 dnů. V kauze solárních elektráren by to mohlo být rychleji, protože soudce Vladimír Jurka odchází k poslednímu prosinci do důchodu. 
 Majitelé elektráren, bratři Alexandr a Zdeněk Zemkové, od Vrchního soudu v Olomouci odešli s trestem šest let a devět měsíců. Sedm let si má odpykat bývalá vedoucí odboru licencí regulačního úřadu Michaela Schneidrová. 
<figure id="attachement_1136" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/solar-621744_1280-725x448.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/solar-621744_1280-725x448.jpg" alt="Systémy solárních elektráren" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Revizní technik Vladimír Čimpera dostal čtyři roky nepodmíněně, technik Karel Šupina 5,5 roku. Dalším jejich kolegům Janu Hudečkovi a Jaroslavu Krymovi vrchní soud tresty zvýšil o rok z šesti na sedm let. 
 Podle obžaloby majitelé elektráren Saša &#8211; Sun a Zdeněk &#8211; Sun neoprávněně dostali licence na základě nepravdivých revizních zpráv. Zároveň tak získali právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu dodanou do veřejné sítě, která platila pro elektrárny s licencí do konce roku 2010. Zemkové v minulosti pochybení popírali. 
<blockquote>
&#8222;Ničeho nezákonného jsme se nedopustili,&#8220; uvedli před časem v prohlášení zaslaném ČTK.
</blockquote>
 U Vitáskové nejvyšší státní zástupce akceptoval závěr vrchního soudu, že po provedeném dokazování nelze její jednání posoudit jako úmyslný trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. Existuje však podle žalobců také možnost kvalifikovat čin jako nedbalostní delikt.

Elektřina

Nejvyšší soud rozhodl o dovoláních v kauze solárních elektráren na Chomutovsku, verdikt zatím nezveřejnil

Města San Francisco a Oakland zažalovala v září 2017 společnosti Chevron, Exxon, ConocoPhillips, Royal Dutch Shell a BP. Žaloba byla podána za účelem opatření k nápravě škod vzniklé při povodních, jak uvádí města. Součástí podané žaloby  jsou následky změny klimatu, na které se podílí právě výše jmenované ropné společnosti. 
Kalifornský okresní soud tuto žalobu zamítl s tvrzením, že tato žaloba je specifická a vyžaduje komplexní posouzení zahraniční a domácí politiky, tudíž je mimo působnost tohoto soudu. Žaloba byla jednou z mnoha, které podala města a lokální správní celky po celé zemi. Uvádí, že činnost ropných společností vedla částečně k nárůstu přílivů, které poškodily pobřeží, silnice a další majetek, a vyžadují tedy opatření k nápravě škod.
<blockquote>
„Nebezpečí uvedená v žalobě jsou skutečná. Jsou ale celosvětová a jejich příčiny jsou také globálního charakteru. Tento problém vyžaduje řešení v mnohem větším měřítku, než může být poskytnuto okresním soudem. Zůstává sice pravdou, že naše federální soudy mají pravomoc vytvořit zákonné opravné prostředky pro tvrzení založené na globálním oteplování. Na druhou stranu, soudy musí také respektovat a přesunout případ ostatním vládním institucím, když problém zjevně vyžaduje jejich řešení,“ bylo uvedeno v <a href="http://blogs2.law.columbia.edu/climate-change-litigation/wp-content/uploads/sites/16/case-documents/2018/20180625_docket-317-cv-06011_order-2.pdf">rozhodnutí </a>okresního soudu.
</blockquote>
Soudce Alsup napsal, že ačkoliv se vědci shodli, že spalování fosilních paliv zvyšuje hladinu oceánu, mohly by žaloby „narušit dosažení celosvětového konsenzu“ o sociálních výhodách a nevýhodách užívání paliv.
Chevron, který se ujal vedení v boji proti žalobě, uvedl, že rozhodnutí bylo důležité a dobře odůvodněné. Mluvčí Chervonu, Sean Comey řekl, že ačkoliv toto rozhodnutí není zavazující pro ostatní soudy, soudci by v podobných případech měli následovat Alsupovo rozhodnutí a žaloby také zamítnout.
<blockquote>
„Tento boj teprve začíná a my očekáváme, že vyhrajeme,“ uvedl Richard Wiles, výkonný ředitel Centra pro integritu klimatu, jedna ze skupin která podpořila žalobu ropných společností.
</blockquote>
Mluvčí Shellu řekl, že společnost považuje změnu klimatu za komplexní problém, který není k řešení pro soudy ale vyžaduje důkladnou vládní politiku.

Ropa

Okresní soud Kalifornie zamítl žalobu proti pěti ropným společnostem

Švýcarská nejvyšší soudní instance v hlavních bodech odmítla odvolání pěti odsouzených v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Nařídila však nižšímu soudu, aby přezkoumal tresty tří odsouzených, a to Oldřicha Klimeckého, Jiřího Diviše a Marka Čmejly. Spolkový soud v Lausanne dále uznal odvolání České republiky týkající se účasti v soudní proceduře. Podle českého ministerstva financí český stát nyní bude u švýcarských soudů v kauze MUS uplatňovat náhradu škody. Dostat se tak zřejmě může k miliardám korun zabavených ve Švýcarsku. 
Spolkový soud potvrdil rozhodnutí federálního trestního tribunálu v Bellinzoně z podzimu 2013 o zabavení peněz odsouzených exmanažerů MUS. Švýcarští vyšetřovatelé zadrželi na jejich švýcarských kontech v přepočtu přes 13 miliard korun (přes 600 milionů švýcarských franků).
Před čtyřmi lety soud rozhodl, že ze zablokovaných peněz žádné neuvolní jako odškodné pro Česko ani pro společnost Czech Coal Services, nástupce MUS.
Spolkový soud dnes ale v prohlášení uvedl, že vyhověl stížnosti ČR, jejíž účast jako poškozené strany dříve soudy zamítly kvůli opožděnému přihlášení.
<blockquote>
&#8222;O nárocích českého státu může rozhodnout federální trestní soud v rámci dodatečného samostatného řízení,&#8220; vysvětlil soud.
</blockquote>
České ministerstvo financí dnes už potvrdilo, že po úspěchu odvolání u švýcarského nejvyššího soudu bude náhradu škody uplatňovat.
Spolkový soud zároveň nařídil nižšímu soudu, aby přezkoumal tresty tří odsouzených. Před čtyřmi lety soud v Bellinzoně potrestal Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause a Oldřicha Klimeckého nepodmíněnými tresty od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců.
Byli uznáni vinnými z podvodů a praní špinavých peněz. Přezkum se má týkat trestů Klimeckého, Diviše a Čmejly. Odvolání Koláčka a Krause soud zamítl.
Koláček se léčí mimo ČR a text rozhodnutí zatím nezná. Do Česka se podle sms zprávy zaslané ČTK vrátí v první polovině ledna a komentář poskytne až po seznámení se s verdiktem.
<blockquote>
&#8222;Rozsudek byl v některých zásadních částech zrušen a vrácen k dalšímu řízení. Zejména pokud jde o výši pokut, ale také o délku trestu,&#8220; uvedla dnes na dotaz ČTK advokátka odsouzených Karolina Zelenková.
</blockquote>
V kauze bude podle ní znovu rozhodovat soud v Bellinzoně.
Soud vyhověl také stížnosti dalšího odsouzeného aktéra kauzy, bývalého vysokého manažera Světové banky a Mezinárodního měnového fondu Belgičana Jacquese de Grooteho. Nařídil přezkoumat, zda jednal záměrně. Úlohou de Grooteho podle vyšetřovatelů bylo přesvědčit Česko, aby v roce 1998 přistoupilo na prodej zbytku akcií MUS vlastníkům většiny.
<figure id="attachement_33028" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/uhelny-lom-725x543.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/uhelny-lom-725x543.jpg" alt="Uhelný lom" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Soud nižší instance má podle tiskové zprávy Spolkového soudu přezkoumat i &#8222;určité další otázky v souvislosti s náklady a odškodněním&#8220;. Soud prý dále odmítl stížnosti &#8222;třetích stran, u nichž byly zabaveny prostředky&#8220;.
Na vyřízení podle soudu stále čekají další dvě stížnosti, jež se týkají zabavení majetku a placení náhrady škody dědicům jednoho z obviněných, který zemřel ještě před procesem. V březnu 2013 zemřel Luboš Měkota.
Kauzou se zabývá také justice v ČR. V květnu žalobci olomouckého vrchního státního zastupitelství podali obžalobu na šest mužů. K soudu posílají kvůli podezření z tunelování a podvodného ovládnutí společnosti pět bývalých manažerů, z přijetí úplatku by se měl zodpovídat také bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora.
Původně bylo obviněno osm lidí. Kromě zesnulého manažera Měkoty čelil stíhání i bývalý lobbista a obchodník se zbraněmi Pavel Musela. Kvůli jeho zhoršenému zdravotnímu stavu ale loni v květnu žalobce toto stíhání přerušil.

Rychlé zprávy

Česko uspělo u soudu v kauze Mostecké uhelné, státu se otevřela cesta k miliardám korun

Na energetický gigant ČEZ nedopadá povinnost reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Firma uspěla u Ústavního soudu se stížností na rozhodnutí soudů, podle kterých na ni povinnost dopadala. Ústavní soud rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze zrušil. Podle ÚS jimi bylo porušeno základní právo na soudní ochranu, vlastnit majetek a právo podnikat. Městský soud se bude muset případem zabývat znovu a bude muset brát zřetel na dnešní rozhodnutí ÚS. 
ČEZ dlouho vede spor s občanským sdružením V havarijní zóně <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/">jaderné elektrárny Temelín</a>. Aktivisté v roce 2006 požádali o kompletní pasporty konkrétního typu paliva od společnosti Westinghouse a analýzy jeho vhodnosti. ČEZ jim ale nevyhověl s ohledem na obchodní tajemství.
Případ nejprve projednal Městský soud v Praze a potom Nejvyšší správní soud. Ten uvedl, že se ČEZ nesmí podávání informací vyhýbat a jejich neposkytnutí musí řádně zdůvodnit. ČEZ oponoval tím, že ho informační povinnost znevýhodňuje proti konkurenci na trhu s energiemi.
Ústavní soud rozhodnutí městského soudu i NSS zrušil. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský uvedl, že ČEZ není ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím veřejnou veřejnou institucí, která musí informace poskytovat.
<blockquote>
&#8222;ČEZ je obchodní společností, která se řídí výlučně zákonem o obchodních korporacích. Nehospodaří s žádnými veřejnými prostředky. Nevykonává žádná veřejnoprávní oprávnění. Není státním orgánem ani jiným orgánem veřejné moci a nemá možnost rozhodovat o právech a povinnostech jako ostatní orgány,&#8220; uvedl Rychetský.
</blockquote>
<figure id="attachement_16417" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/logo-čez-budova-725x408.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/logo-čez-budova-725x408.jpg" alt="ČEZ budova logo" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle něj by přiznání postavení veřejné instituce některé z osob soukromého práva bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Ústavní soud uvedl, že veřejný účel společnosti je oslabený i tím, že je pouze jedním ze soutěžitelů na trhu výrobců a distributorů elektřiny, a nejde tedy o monopol. Podle Rychetského by tak poskytnutím informací nad rámec ostatních společností firma mohla ohrozit smysl své existence.
Ústavní soud doplnil, že jeho závěr nebrání tomu, aby byla obchodním společnostem stanovena povinnost poskytovat informace, ale bude-li na tom veřejný zájem.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž ČTK sdělil, že nález Ústavního soudu potvrzuje stanovisko, které ČEZ dlouhodobě zastává.
<blockquote>
&#8222;Povinnost poskytovat informace, která je běžně ukládána jen orgánům veřejné správy, by mohla společnost poškodit a představovala by zásah do jejích ústavně zaručených práv,&#8222; uvedl Kříž. 
</blockquote>
Rozhodnutí soudu má širší dosah. &#8222;Nález ve svých obecných principech, ve kterých vymezuje rozdíl mezi veřejnou a soukromou institucí, má obecně závaznou platnost a bude muset být aplikován v konkrétních případech i na jiné analogické situace a analogické subjekty. Není možné, aby Ústavní soud vydal seznam obchodních společností, které mají povahu veřejné instituce, a nemají. Nález však jasně stanovil rozlišující kritéria a podle nich se budou muset soudy řídit,&#8220; doplnil Rychetský.
NSS v minulosti svými rozsudky zařadil k povinným subjektům podle informačního zákona také další státem zřízené nebo polostátní firmy, jež pracují ve veřejném zájmu a stát jejich činnost nějakým způsobem kontroluje. Jde například o České dráhy, ale také firmy zřizované samosprávami.
ČEZ je akciovou společností, která podniká v oblasti výroby a rozvodu elektřiny a tepla. Největším akcionářem je Česká republika, která vlastní zhruba 70 procent.