Místní komunity v nadějných lokalitách nemají právo bránit geologickému průzkumu, který předchází výběru hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Nejvyšší správní soud (NSS) se v pořadí třetím rozhodnutím vyslovil pro jednodušší podmínky průzkumu. Verdikt je dostupný na <a target="_blank" href="http://t.ly/ECsy">úřední desce</a>.
Tentokrát NSS vyhověl kasační stížnosti ministerstva životního prostředí, která se týkala stanovení průzkumného území Hrádek na pomezí Jihlavska, a zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze. Už dříve NSS podobně rozhodl o lokalitách Čihadlo na Jindřichohradecku a Kraví Hora na Žďársku.
V novém rozhodnutí NSS uvedl, že místní komunity nemají právo &#8222;utnout již v zárodku&#8220; úvahy o úložišti, které je věcí veřejného zájmu vysoké míry důležitosti. &#8222;Pokud bude určitá lokalita při férovém zohlednění relevantních hledisek vybrána jako místo pro trvalé úložiště, musí se místní komunita ve prospěch tohoto veřejného zájmu &#8218;obětovat&#8216;,&#8220; stojí v rozhodnutí.
NSS zdůraznil, že zatím jde pouze o průzkum, který má smysl, pokud už předem není vybudování trvalého úložiště zcela vyloučené. Odpor místní komunity ale takovou překážkou není. &#8222;Stejně tak tímto důvodem nemohou být stávající zvláštní přírodní hodnoty dané lokality či například to, že jde o klidné místo využívané k rekreaci,&#8220; napsali soudci.
<figure id="attachement_12054" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg" alt="Vizualizace podzemního trvalého úložiště jaderného odpadu v Olkiluotu." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Česko při budování úložiště zvažuje více lokalit. Už dříve NSS konstatoval, že geologický průzkum slouží pouze tomu, aby Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) získala prvotní informace o vhodnosti lokality. Bylo by předčasné požadovat po správních orgánech, aby se už nyní zabývaly otázkou existence veřejných zájmů bránících výstavbě hlubinného úložiště samého, respektive aby SÚRAO předkládala ke všem uvažovaným lokalitám detailní informace o parametrech úložišť.
NSS také odmítl, aby se na takzvané zvláštní zásahy do zemské kůry mechanicky vztahovala ustanovení geologického zákona, která dopadají na průzkum a dobývání ložisek nerostů. Jde o činnosti s rozdílnými technologiemi a cíli.
Hodnocení všech devíti lokalit zvažovaných SÚRAO by mělo skončit letos. Vládě pak podá návrh na zúžení výběru na čtyři lokality. Úložiště, v němž budou v hloubce půl kilometru trvale umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065. Místní komunity se zpravidla k této možnosti staví nesouhlasně.

Energetika v ČR

Soud: Komunity nemají právo bránit průzkumu lokalit pro úložiště

Generální advokát Soudního dvoru EU odmítl rakouské odvolání proti předchozímu zamítnutí námitek ohledně státních dotací britské jaderné elektrárně Hinkley Point C, schválených Evropskou komisí. Konečný rozsudek v této věci sice ještě nebyl vynesen, ale Rakousko v tomto sporu hrozí definitivní porážka, poznamenala dnes agentura DPA.
V řízení u unijního soudu Rakousko podporuje také Lucembursko, zatímco na stranu Evropské komise se postavily kromě Británie, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Francie a Rumunsko.
Generální advokát uvedl, že rozvíjení jaderné energetiky, které je zakotveno ve smlouvě o Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom), je jasně definovaný cíl unijního práva a tento cíl nelze podřídit jiným cílům unijního práva, jako je ochrana životního prostředí.
Advokát tak nevyslyšel rakouský argument, že ustanovení ve smlouvě o Euratomu z roku 1957 se nevztahuje na výstavbu nových jaderných elektráren nebo modernizaci starých.
Unijní soudci v červenci roku 2018 dospěli k závěru, že podpora jaderné energie i prostřednictvím finančních pobídek je v souladu s cílem EU usnadnit investice v oblasti jaderné energetiky. Kromě toho má podle soudu každá země právo volby mezi různými zdroji energie.
Evropská komise schválila státní podporu pro Hinkley Point C v roce 2014. Vláda provozovatelům slíbila výhodný garantovaný tarif na 35 let.
Hinkley Point C je první novostavba jaderné elektrárny v Británii za několik desetiletí. Do provozu by měla být uvedena v ideálním případě v roce 2015.
Z pohledu Rakouska, které žádné jaderné elektrárny nemá a dlouhodobě proti atomové energetice brojí, by měly být podporovány jiné způsoby získávání energie. Kromě toho podle Vídně státní podpora narušuje hospodářskou soutěž.
Konečné rozhodnutí ve sporu musí vyřknout soudci unijního tribunálu. V mnoha případech se však drží posudku příslušného generálního advokáta, poznamenala DPA. Podle APA je to ve čtyřech z pěti případů.

Jaderné elektrárny

Rakousko u soudu předběžně neuspělo s odvoláním kvůli podpoře pro jadernou elektrárnu Hinkley Point C

Kontroverzní projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit kapacitu přímé trasy pro přepravu plynu z Ruska do Německa, se dlouhodobě potýká s mezinárodní kritikou, která vyústila až v přijetí sankcí ze strany Spojených států. Na růžích ustláno však projekt neměl ani na domácí půdě, kdy projekt navazujícího plynovodu EUGAL rovněž čelil řadě stížností. Nyní však berlínský soud zamítl poslední z nich, a dokončení plynovodu tak nestojí nic v cestě.
Plynovod EUGAL je navazujícím plynovodem na Nord Stream 2, který bude v Německu ruský plyn přepravovat dále do Česka a dalších evropských zemí. Stejně jako mnoho energetických projektů se i EUGAL stal terčem kritiky, kdy například <a href="https://oenergetice.cz/plyn/aktiviste-v-nemecku-obsadili-rozestaveny-plynovod-eugal-ktery-ma-do-cr-privest-plyn-z-nord-stream-2" target="_blank" rel="noopener">několik aktivistů rozestavěný plynovod loni v květnu na čas obsadilo</a>.
Již na podzim loňského roku <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/plynovod-eugal-ktery-povede-rusky-plyn-do-cr-je-uz-skoro-hotovy" target="_blank" rel="noopener">byl plynovod téměř hotový</a>, přičemž zbývalo položit posledních několik kilometrů potrubí. Dokončení plynovodu nicméně mohl ohrozit soudní spor, kdy jeden z majitelů pozemků, pod kterými má plynovod vést, napadl posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).
<figure id="attachment_30341" class="wp-caption aligncenter" style="width: 564px;"><img class="wp-image-30341 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Trasa-EUGAL.png" sizes="(max-width: 564px) 100vw, 564px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Trasa-EUGAL.png 564w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Trasa-EUGAL-467x512.png 467w" alt="Plánovaná trasa připravovaného plynovodu EUGAL" width="564" height="618" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu EUGAL. Zdroj: eugal.de</figcaption></figure>
Vlastník několik desítek metrů širokého pozemku Malte Heynen podle serveru Euractiv za podpory německé organizace pro ochranu životní prostředí a spotřebitelů Deutsche Umwelthilfe a neziskové organizace ClientEarth napadl postup Braniborského zemského úřadu pro hornictví, geologii a nerostné suroviny, který povolil práce na jeho pozemku.
Heynen u soudu argumentoval, že úřad sice provedl požadované posouzení dopadů na životní prostředí, avšak nebral zřetel na potenciální dopady skleníkových plynů, které by se mohly uvolňovat při těžbě a přepravě zemního plynu.
Vrchní správní soud pro Berlín a Braniborsko nicméně <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/german-court-rejects-last-claim-against-nord-stream-2/" target="_blank" rel="noopener">minulý týden stížnost zamítl s odůvodněním, že takovéto výpočty nejsou nezbytnou součástí posudku</a>. Plynovod je podle soudu špičkový a bezpečný, a tudíž množství potenciálně unikajícího plynu bude minimální.
<h2>Bude plynovod vůbec potřebný?</h2>
Podle Heynena však úřad rovněž nebral v potaz, zda je vůbec výstavba plynovodu nezbytná s ohledem na poptávku po plynu a spoléhal se pouze na informace poskytnuté developery projektu, aniž by si zajistil nezávislý posudek.
<blockquote>„Procházel jsem interní dokumenty úřadu. Není tam jediný email nebo přepis komunikace, který by zmiňoval jediný dotaz ohledně projekcí. To znamená, že se úřad zcela spoléhá na plynárenskou lobby,“ sdělil serveru Euractiv Malte Heynen.</blockquote>
Braniborský úřad nicméně uvedl, že vycházel z mírnějšího ze dvou předložených scénářů. Podle Heynena však i tento scénář, který byl vypracován společností Gascade, dceřinou firmou joint venture největšího německého těžaře ropy a plynu Wintershall a ruského Gazpromu, a sdružením evropských provozovatelů přepravních soustav (ENTSOG), počítá s nereálnými předpoklady.
Vrchní správní soud nicméně neshledal žádné věcné ani právní nedostatky, které by se týkaly energeticko-ekonomického posouzení projektu.

Plynárenství

Německý soud zamítl poslední stížnost proti plynovodu EUGAL, který má přivést plyn z Nord Stream 2 do ČR

Norský odvolací soud dnes potvrdil dřívější verdikt, který zamítl žalobu ekologických organizací kvůli udělení licencí na těžbu ropy v Barentsově moři. Ochránci přírody argumentovali, že takto bude porušeno právo lidí na život ve zdravém prostředí zakotvené v norské ústavě. Informují o tom agentury.
Norské ministerstvo ropného průmyslu licence na těžbu ropy vydalo 13 společnostem v období let 2015 až 2016. Ochránci životního prostředí například z organizace Greenpeace tvrdili, že tím porušilo jak národní zákony, tak mezinárodní právo.
Kromě článku 112 norské ústavy se odvolávali na pařížskou klimatickou dohodu, kterou Norsko podepsalo. První soudní proces prohráli už před dvěma lety. Podle agentury Reuters je tento případ z Norska příkladem širšího trendu, kdy se žalující strana odvolává na základní zákony dané země, aby dosáhla omezení vypouštění emisí.
Právní zástupce vlády připomněl, že otázkou udělení licencí na těžbu ropy v Barentsově moři se několikrát zabýval norský parlament a velkou většinou tento krok podpořil. Ekologické organizace po vynesení dnešního rozsudku oznámily, že se odvolají u nejvyššího soudu.

Ropa

Norský odvolací soud povolil těžbu ropy v Barentsově moři

Soud v Tokiu dnes zprostil viny tři bývalé vedoucí pracovníky společnosti TEPCO, provozovatele jaderné elektrárny Fukušima. Byli obžalovaní z nedbalosti v souvislosti s havárií v této elektrárně z března 2011. Informují o tom agentury.
Zemětřesení o síle devíti stupňů a následná přívalová vlna cunami připravily 11. března 2011 v Japonsku o život téměř 19.000 lidí. Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladicí systémy atomové elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice.
Bývalí manažeři byli obviněni, že ignorovali informace o možném silném cunami a zanedbali potřebná bezpečnostní opatření. Prokuratura pro každého z nich požadovala pětileté vězení. Proces začal předloni v červnu. Během prvního slyšení se muži omluvili za nesnáze, které havárie způsobila, vinu však přijmout odmítli. Podle obhajoby nemohli tušit, že cunami povede až k roztavení jádra reaktorů, jelikož dopady katastrofy takových rozměrů nebyly dopředu jasné ani odborníkům.
hab

Energetika v zahraničí

Tři manažery TEPCO soud zprostil viny v souvislosti s havárií Fukušimy

Zástupce dolnorakouské hejtmanky Stephan Pernkopf a bývalá rakouská ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová nevylučují žalobu na Česko u Evropské unie kvůli financování dostavby české jaderné elektrárny Dukovany. V noci na dnešek to na svém <a target="_blank" href="https://kurier.at/chronik/niederoesterreich/atomkraftwerk-dukovany-klage-bei-eu/400592768">webu</a> napsal rakouský deník Kurier. Oba politici kritizují to, že nové jaderné bloky v Dukovanech v pátek získaly kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA).
Köstingerová a Pernkopf, který v dolnorakouské zemské vládě zastává také post ministra životního prostředí, chtějí od Prahy vědět, kdo budování nových reaktorů bude financovat. &#8222;Pak můžeme prověřit, zda je u EU možná žaloba kvůli státní podpoře (financování),&#8220; řekla Köstingerová.
Oběma rakouským politikům se nelíbí ani plánované prodloužení životnosti stávajících reaktorů. Dodali, že evropský soudní dvůr i v těchto případech označil za nezbytný nový posudek EIA, proto ho chtějí požadovat.
Pernkopf dodal, že chce od EU jasný signál. &#8222;Není možné, že některé země pod pláštíkem ochrany klimatu nyní postaví jaderné elektrárny,&#8220; řekl s tím, že nukleární elektrárny jsou nebezpečné, drahé a nejsou prostředkem ochrany klimatu.
<figure id="attachement_10650" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/8567098529_2b426d3222_k-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/8567098529_2b426d3222_k-800x534.jpg" alt="Jaderný reaktor Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Již v pátek se proti vydání EIA vyslovilo rakouské ministerstvo udržitelnosti a cestovního ruchu, které spravuje agendu někdejších ministerstev životního prostředí a zemědělství. Rakousko se vydalo nejadernou cestou výroby elektrické energie. Na základě referenda z roku 1978 se tato alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf a trvale se zřekla výroby energie z jádra. Proto se také dlouhodobě k jaderným energetickým programům sousedních států staví kriticky.
České ministerstvo životního prostředí, které kladný posudek vydalo, tvrdí, že stavba nového jaderného zdroje o výkonu do 2400 megawatt bude mít přijatelné vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel. Záměr na stavbu jednoho až dvou nových bloků nechala úřadu posoudit společnost ČEZ. Závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí není povolením výstavby, ale odborným podkladem pro další řízení.
Čtyři nynější bloky jaderné elektrárny Dukovany byly zprovozněny v letech 1985 až 1987. Plány na případnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik let brzdí nejasnosti o způsobu jeho financování.

Rakouští politici nevylučují žalobu na Česko u EU kvůli Dukovanům

Australský energetický regulátor v úterý oznámil, <a href="https://www.aer.gov.au/news-release/pelican-point-in-court-for-alleged-breaches-of-national-electricity-rules" target="_blank" rel="noopener">že bude vyžadovat penalizaci společnosti Engie</a> za to, že údajně nenahlásila všechny dostupné výrobní kapacity, kterými disponovala na začátku roku 2017. Podle operátora případná aktivace dostupného zdroje mohla odvrátit blackout, který v nastal v Jižní Austrálii v únoru 2017.
Poslední kroky australského regulátora (AER) mají přinutit tamní výrobce elektrické energie, aby svá zařízení provozovali plně v souladu s pravidly trhu.
Zejména v případě Jižní Austrálie je soustava s rostoucím výkonem instalovaným v solárních a větrných elektrárnách stále závislejší na záložních zdrojích, především plynových elektrárnách, které soustavě musí zajistit dostatek výkonu v případě vysoké poptávky po elektrické energii a nepříznivých podmínek pro její výrobu z obnovitelných zdrojů.
Regulátor v úterý obvinil elektrárnu Pelican Point společnosti Engie z toho, že tamnímu operátorovi trhu (AEMO) nenahlásila dostupnost svého plynového bloku, který mohl po zadání požadavku začít dodávat elektrickou energii do 24 hodin.
<div>
<div class="DPSlot_container StandardArticleBody_dp-slot-inline StandardArticleBody_inline-canvas" data-ad-type="other">
Operátor trhu se stal terčem kritiky za to, že blok nedokázal využít k odvrácení blackoutu, který v Jižní Austrálii nastal v únoru roku 2017 v důsledku vysokých teplot, jež vedly ke zvýšené poptávce po elektrické energii.
<blockquote>„Jak se blížíme létu, je důležité, aby výrobci elektřiny poskytovali AEMO včasné a přesné informace o jejich výrobních možnostech, aby AEMO zajistil bezpečný provoz soustavy a dodávky pro australské spotřebitele a firmy,“ uvedla v prohlášení předsedkyně regulátora Paula Conboy.</blockquote>
Společnost Engie <a href="https://www.reuters.com/article/us-australia-power-engie-lawsuit/australian-watchdog-sues-frances-engie-over-2017-power-blackout-idUSKCN1VH0NJ" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters tato obvinění odmítla</a>, nicméně její mluvčí odmítl k záležitosti poskytnout podrobnější informace, jelikož je předmětem právních sporů.
Australští výrobci elektrické energie mohou při porušení národních pravidel trhu s elektřinou čelit pokutě až  100 tisíc australských dolarů za každé porušení povinnosti. Pokud by byl započítán každý den období, ve kterém operátor trhu nebyl informován o dostupnosti plynového zdroje, pokuta by se mohla vyšplhat až na 5 milionů dolarů (zhruba 78 milionů Kč).
<h2>Nedodržování pravidel chce regulátor tvrdě trestat</h2>
Australský energetický regulátor <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/australsky-energeticky-regulator-zaluje-vetrne-parky-za-blackout-roce-2016/" target="_blank" rel="noopener">již dříve v tomto měsíci oznámil podání žaloby na větrné parky</a>, které dle obvinění nedodržely standardy provozování, a přispěly tak dle jeho názoru k blackoutu v roce 2016. Ochrany větrných elektráren údajně zasáhly kvůli výkyvům napětí, ačkoliv dle pravidel měly situaci „vydržet“.
</div>
</div>

Australský energetický regulátor žaluje Engie kvůli blackoutu z roku 2017

Nejvyšší správní soud (NSS) se znovu vyslovil pro jednodušší posuzování podmínek geologického průzkumu hlubinných úložišť jaderného odpadu. Vyhověl stížnosti ministerstva životního prostředí a zrušil loňské rozhodnutí Městského soudu v Praze, který vyhověl žalobě spolku Calla. Spolek se domáhal co nejširšího posouzení dopadů.
V kauze šlo konkrétně o stanovení průzkumného území v lokalitě Kraví hora nedaleko Moraveckých Pavlovic na Žďársku. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podobně dlouhodobě prověřuje sedm různých lokalit.
Už loni v řízení o jiné stížnosti NSS konstatoval, že geologický průzkum slouží pouze tomu, aby SÚRAO získala potřebné prvotní informace o vhodnosti lokality. Bylo by předčasné a neúměrně přísné požadovat po správních orgánech, aby se zabývaly otázkou existence veřejných zájmů bránících výstavbě hlubinného úložiště samého, respektive aby SÚRAO předkládala ke všem uvažovaným lokalitám detailní informace o parametrech úložišť.
NSS také odmítl, aby se na takzvané zvláštní zásahy do zemské kůry mechanicky vztahovala ustanovení geologického zákona, která dopadají na průzkum a dobývání ložisek nerostů. Jde o činnosti s rozdílnými technologiemi a cíli.
„Je tedy pochopitelné, pokud se ‚pravidla hry‘ dle geologického zákona pro průzkum a dobývání nerostů nepoužijí mechanicky, ale naopak ‚jen‘ přiměřeně na zvláštní zásahy do zemské kůry,“ pokračuje rozhodnutí.
NSS také nepřisvědčil městskému soudu, podle něhož mělo ministerstvo v odůvodnění svého rozhodnutí předložit „alespoň hrubý plán činností a postupů, základní parametry, vlastnosti, či podmínky fungování“ úložiště.
<blockquote>„Tento požadavek nemá oporu v zákoně. Navíc pomíjí, že žádost o stanovení průzkumného území je podána v nejranější fázi celého procesu (etapa vyhledávání). Bylo by předčasné, aby žadatel (SÚRAO) již v této fázi předkládal informace požadované městským soudem,“ uvedl soudce Tomáš Rychlý.
„Logické pořadí kroků je totiž opačné – po provedení geologického průzkumu v lokalitách vyhodnotí SÚRAO jeho výsledky a teprve pak může stanovit ‚plán činností a postupů‘, parametry úložiště a podobně,“ doplnil soudce.</blockquote>

Správní soud se vyslovil pro jednodušší podmínky průzkumu úložišť jaderného odpadu

Největší americká maloobchodní společnost Walmart žaluje firmu Tesla kvůli požárům způsobeným solárními panely Tesly instalovanými na střechách obchodů tohoto řetězce. Walmart obvinil Teslu z hrubé nedbalosti a žádá soud, aby firmu přinutil odstranit solární panely z více než 240 jejích amerických obchodů, uvedla agentura Reuters. Tesla na žádost o komentář nereagovala.
Walmart tvrdí, že solární systémy instalované a udržované Teslou způsobily požáry na sedmi místech a další desítky jich vykazují nebezpečné nedostatky. Žaloba také viní Teslu z toho, že nevyškolila pracovníky, kteří provedli nekvalitní instalaci, a vykazuje &#8222;naprostou nekompetentnost či lhostejnost, nebo obojí&#8220;.
Žaloba je nejnovější ranou pro solární aktivity Tesly, které získala v roce 2016 akvizicí firmy SolarCity za 2,6 miliardy USD (60,4 miliardy Kč). Čtvrtletní instalace systémů od převzetí klesly o 85 procent. Tesla rovněž snížila počet prodejců a ukončila distribuční dohodu s řetězcem Home Depot.
Požáry zničily velkou část zboží v obchodech, vyžádaly si značné opravy a způsobily Walmartu ztrátu v řádu milionů dolarů. Dodatečné inspekce dalších systémů pak odhalily problémy, které &#8222;svědčí o rozsáhlé nedbalosti&#8220;. Nedostatečné kontroly ze strany Tesly tak vytvořily bezpečnostní riziko pro zákazníky a zaměstnance Walmartu, píše se v žalobě.
Walmart se stal zákazníkem SolarCity v roce 2010 a v příštích šesti letech vybavil solárními panely střechy 244 obchodů firmy. Walmart tak chtěl ukázat, že je ekologický, a zároveň snížit náklady na energii. Cílem bylo, aby firma do roku 2020 získávala 35 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Walmart byl hlavním zákazníkem SolarCity.

Walmart žaluje Teslu kvůli požárům způsobeným solárními panely

Evropská komise pohrozila Rumunsku žalobou za údajně ilegální restrikce na vývoz zemního plynu ze země. Rumunská vláda má nyní dva měsíce, aby se k výzvě Komise postavila, v opačném případě může spor skončit u evropského soudu.
Rumunská energetická legislativa nařizuje domácím producentům plynu upřednostnit prodej plynu na domácím trh před jeho vývozem do zahraničí. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/072519-ec-threatens-to-sue-romania-over-natural-gas-export-restrictions" target="_blank" rel="noopener">Podle serveru Platts</a> je právě toto sporné nařízení hlavním důvodem pro odkládání investičního rozhodnutí o těžbě plynu z pole Neptun v Černém moři.
Do průzkumných a přípravných prací se joint venture společností OMV Petrom a ExxonMobil pustilo již v roce 2008, přičemž mezi lety 2008 a 2016 bylo do projektu zainvestováno více než 1,5 miliardy dolarů. Oblast by měla ukrývat mezi 42 až 84 miliardami metrů krychlových plynu.
Podle společnosti OMV Petrom však současné legislativní prostředí v Rumunsku nenaplňuje potřebné předpoklady pro uskutečnění rozhodnutí v případě projektu o hodnotě několika miliard dolarů.
Evropská komise tak rumunské vládě nyní zaslala oficiální varování, přičemž jedno varování, že omezování obchodování se zemním plynem mezi členskými státy je v rozporu s pravidly pro vnitřní trh se zemním plynem v EU, země obdržela již před 5 lety.
<h2>Z vyšší těžby by mohly benefitovat i další země EU</h2>
Rumunsko již v současnosti pokrývá přibližně 90 % domácí spotřeby zemního plynu vlastní těžbou, zbytek plynu do země proudí z Ruska. Navýšení domácí těžby by tak zemi umožnilo nejen získat plnou nezávislost na dovozu, ale exportovat plyn do dalších zemí jihovýchodní Evropy.