Domů
Jaderné elektrárny
V USA byla zahájena výstavba komerčního sodíkového reaktoru
Koncept designu rychlého reaktoru NATRIUM od TerraPower. Zdroj: JAEA
Zdroj: JAEA

V USA byla zahájena výstavba komerčního sodíkového reaktoru

TerraPower, společnost zabývající se jadernými inovacemi, oslavila zahájení stavby demonstračního projektu reaktoru Natrium1. Jedná se o první pokročilý reaktorový projekt v severoatlantickém prostoru, který přešel z fáze návrhu do fáze výstavby. Společnost je zajímavá tím, že je založena Billem Gatesem, který má na výstavbě sodíkového reaktoru osobní zájem. 

"Toto zahájení stavby představuje začátek nové éry jaderné energetiky. Reaktor Natrium je více než design, je to elektrárna, která přinese čistou energetickou transformaci a podpoří naše historické energetické komunity," řekl Chris Levesque, prezident a generální ředitel společnosti TerraPower.

Výstavba započala ve státu Wyoming, který je historicky největším producentem uhlí v USA a přirozeně trpí útlumem těžby uhlí. „Naše inovativní technologie Natrium poskytne bezpečnou bezuhlíkovou energii a gigawattové energetické úložiště," dodal Levesque. 

Na vrcholu stavebních prací bude na projektu potřeba přibližně 1600 pracovníků a stavba je plánována na pět let. Po zprovoznění elektrárny společnost odhaduje, že 250 lidí bude podporovat každodenní činnosti, včetně zabezpečení elektrárny. Reaktor je stavěn poblíž odstavované uhelné elektrárny a jedná se o jediný projekt přechodu z uhlí na jadernou energii na světě, který zahájil výstavbu. 

Samotná výstavba začala pouze v rámci nejaderných částí, tím byl zahájen proces posuzování žádosti o povolení u tamního jaderného regulátora Nuclear Regulatory Commission, který po schválení umožní zahájit stavbu samotného jaderného reaktoru. Proces posuzování potrvá pár let, takže mezitím bude TerraPower pokračovat ve výstavbě nejaderných částí zařízení. Příští rok začne stavba tzv. "energetického ostrova", kde budou umístěny parní turbíny a další stroje. Reaktor bude nakonec součástí "jaderného ostrova" , který by se měl začít stavět v roce 2026.

Prostřednictvím programu demonstrace pokročilých reaktorů (ARDP) ministerstva energetiky USA a veřejně-soukromého partnerství, je tento  projekt určen k ověření návrhu, stavebních a provozních vlastností sodíkového reaktoru  v praxi.

Technické specifikace

Reaktor Natrium je sodíkem chlazený rychlý reaktor na bázi tavených solí s integrovaným energetickým úložištěm. Tato technologie umožňuje reaktoru udržovat konstantní tepelný výkon a zvyšovat elektrický výkon podle potřeby. Tím se zlepšuje jeho flexibilita a integrace s obnovitelnými zdroji, v čemž spočívá jeho výhoda při větší integraci OZE do zdrojových základen.

Reaktor Natrium je, dle výrobce, také jednodušší a levnější na stavbu než jiné reaktory, protože vyžaduje méně bezpečnostních zařízení, materiálů kvůli menší velikosti, navíc operuje při atmosférickém tlaku s čímž jsou spojena menší bezpečností rizika. Plánovaná výstavba reaktoru ve Wyomingu má trvat necelých 5 let. 

Reaktor Natrium má mít tepelný výkon 840 MWt, elektrický výkon 345 MWe přímo z reaktoru a 100-500 MWe z energetického úložiště, které může nepřetržitě dodávat po dobu 5,5 hodin a měnit výstupní výkon o 10 % za minutu. Reaktor sám o sobě produkuje teplo s teplotou vyšší než 500 stupňů Celsia, které může být využito pro další průmyslové procesy. 

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(16)
Petr
19. červen 2024, 22:04

A Češi se chystají postavit za bilion klasickou štěpnou kravinu...

Martin Nadar
20. červen 2024, 11:24

Ale rychlý sodíkem chlazený reaktor patří mezi klasické štěpné reaktory a není to blbina.

Petr Hariprasad Hajič
20. červen 2024, 11:49

Kolikrát už hořel sodík v tom ruském jaderném zázraku IV renerace?

Petr Kasan
20. červen 2024, 21:43

Zeleným demagogům se bohužel povedlo podněcováním strachu z jaderné energetiky ovlivnit veřejné mínění natolik, že zabrzdili rozvoj této oblasti, včetně výzkumu a vývoje, na celá desetiletí. Na to teď jako společnost doplácíme, stejně jako doplácíme na podporu OZE. Mohli jsme mít reaktory IV. generace v produkčním provozu (místo hysterického řvaní, jak jsou nebezpečné), mohli jsme přepracovávat vyhořelé palivo (místo hysterického řvaní o nebezpečnosti jeho skládkování), mohli jsme mít odborníky, kteří by pomáhali stavět jaderky v zahraničí... A hlavně: mohli jsme dnes mít výrazně vyšší podíl energie z čistých, nefosilních zdrojů, místo pálení plynu a uhlí. A o to přece zeleným šlo? Nebo ne?

Petr Hariprasad Hajič
21. červen 2024, 10:39

Jaderným demagogům se povedlo, že dodnes jsou v provozu asi 4 rychlé reaktory chlazené sodíkem (nebo jiným alkalickým kovem). Hodně porjektů bylo odstaveno, několik jich skončilo předčasně. Jinými slovy, i jaderní fyzici od toho dávají ryce pryč.

Citace wiki:

Nevýhodou sodíku je jeho chemická reaktivita, která vyžaduje zvláštní opatření k prevenci a potlačení požárů. Pokud se sodík dostane do kontaktu s vodou, reaguje za vzniku hydroxidu sodného a vodíku a vodík při kontaktu se vzduchem hoří. Stalo se tak v roce 1995 v jaderné elektrárně Monju při havárii. Záchyt neutronů navíc způsobí, že se stane radioaktivní; i když s poločasem rozpadu pouhých 15 hodin.[6]

Dalším problémem jsou netěsnosti. Sodík se při vysokých teplotách vznítí při kontaktu s kyslíkem. Takové sodíkové požáry lze uhasit práškem nebo nahrazením vzduchu dusíkem. Ruský množivý reaktor BN-600 ohlásil 27 úniků sodíku za 17 let, z nichž 14 vedlo k požárům sodíku.[8]

Vítězslav Novák
23. červen 2024, 07:25

Za 17 let 14 evidentně zvládnutých zahoření sodíku?

To není tak špatná bilance. Zvláště u pokusného zařízení, vybudovaného právě za účelem vychytání provozních chyb...

Bob
23. červen 2024, 09:46

Doporučuji nalézt na Wiki také historii rychlého sodíkového reaktoru Supefénix ve Francii.

Sice se tam projevily technické nedostatky a došlo k několika haváriím, ale žádné vážné z jaderného hlediska. Z toho dvě byly úniky sodíku. Další třeba propad střechu pod váhou sněhu.

Nicméně technické problémy byly v podstatě odstraněny, poslední rok provozu začal být ziskový a využití dosáhlo přijatelného 32% (byl to experimentální reaktor). Odstávky nebyly ani tak způsobeny závadami, ale spíše protesty, byrokracií a politickým bojem.

Ovšem po celou dobu byly protesty aktivistů a to až do té míry, že došlo k mírnému poškození explozí 5 na reaktor vystřelených vojenských raket. Později bylo odhaleno napojení na teroristy z RA.

Na závěr citát:

"Uváděné důvody, ovlivněné tlakem veřejného mínění , byly, že nízká cena uranu již neospravedlňuje investice do tohoto sektoru. V lednu 1998 Rada ministrů potvrdila, že Superphénix nebude restartován [31] . Kritici tvrdili, že Jospinovo rozhodnutí bylo způsobeno spíše touhou potěšit své politické spojence než racionálními úvahami. Reaktor však část času nevyráběl elektřinu kvůli poruchám [2] a mnohem déle kvůli politickým a administrativním překážkám"

Na odstavení reaktoru, který poslední rok fungoval a začal generovat zisk se nejvíce zasloužili zelení a politické spory.

Petr Hariprasad Hajič
21. červen 2024, 10:42

Nejde o strach. Jde o skutečná rizika. Pokud se můjj delší příspěvěk zobrazí, tak dozvíte, jak často je potřeba sodík po úniku hasit. Sodík není voda. To je ten problém.

Petr Kasan
21. červen 2024, 15:39

Podáváte ukázkový příklad přesně té zelené demagogie, o které jsem psal: Nebudeme se zabývat výhodami sodíkových reaktorů, kdepak. Místo toho vytáhneme další strašáky v podobě hořlavosti a "doložíme" to haváriemi, které se většinově staly na experimentálních zařízeních. A podle nich odsoudíme sodíkové reaktory jako takové.

Než se nová technologie dostane do dospělosti, něco to stojí - letadla zpočátku také padala, rakety vybuchovaly atd.

Jenže tohle vy všechno dobře víte, že ano. Protože vy jste sem nepřišel diskutovat - vy jste tady v práci.

Jan Veselý
21. červen 2024, 21:55

My odsuzujeme ten idiotský technický nápad mít na jednom místě roztavený sodík a vodu.

Bob
21. červen 2024, 22:00

Ale u sodíkových akumulátorů Vám to nevadí.

Jan Veselý
21. červen 2024, 22:10

Nevadí, tam jsou sodíkové ionty, stejně jako v osolené vodě. To není hromada roztaveného kovového sodíku.

Některé typy jsou hořlavé, ale kam se to hrabe na ty divoké efekty při kontaku sodíku s vodou.

Bob
21. červen 2024, 22:25

A elektrodu z kovového sodíku.

Některé typy obsahují také pruskou modř, které při havárii a tepelném rozkladu uvolňuje plynný kyanovodík.

Emil
21. červen 2024, 23:00

Asi podobně "idiotský technický nápad" jako mít na jednom místě vodík a kyslík, nebo zemní plyn, kyslík a oheň apod. "Překvapivě" ve všech případech byla vynalezena desetiletími ověřená technická řešení, jak se s takovými kombinacemi bezpečně vypořádat.

Petr Kasan
21. červen 2024, 23:50

A další se nám tady odkopal. Dáme dohromady sodík a vodu, ono to bouchne/chytne... óóó, bojte se všichni, sodíkové reaktory jsou moooooc nebezpečné! Ale ne, my nestrašíme, vůbec!

To není jen zbrklá myšlenková zkratka. Vám totiž nejde o bezemisní, nefosilní energetiku - jde o to zašlapat do země tu jadernou, a to za každou cenu. Jakýkoliv, i sebenesmyslnější argument, je vám dobrý.

Tak ještě pan Vaněček a máme to pomalu kompletní.

Petr Hariprasad Hajič
21. červen 2024, 10:42

Nejde o strach. Jde o skutečná rizika. Pokud se můjj delší příspěvěk zobrazí, tak dozvíte, jak často je potřeba sodík po úniku hasit. Sodík není voda. To je ten problém.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se