Domů
Jaderné elektrárny
Vodní energetika neprodukuje v Brazílii dostatek elektřiny, doplnit ji mají jaderné elektrárny
Zdroj: Pixabay
Zdroj: Pixabay

Vodní energetika neprodukuje v Brazílii dostatek elektřiny, doplnit ji mají jaderné elektrárny

Kvůli nedostatku elektřiny z vodních elektráren Brazílie spustila proces hledání lokality pro novou jadernou elektrárnu. Ta by měla být uvedena do provozu v roce 2050. Při jejím vývoji bude brazilské ministerstvo energetiky spolupracovat  se specialisty ze společnosti Cepel.

„Zvýšení zastoupení jaderné energetiky v brazilském energetickém mixu je důležité z hlediska snížení vlivu nedostatku vody na výrobu elektřiny,“ sdělila společnost Cepel, centrum pro výzkum energetiky a dceřiná společnost státní společnosti Electrobras. Ministerstvo energetiky a Cepel spolupracují od 13. ledna tohoto roku.

Brazílie využívá zejména vodní energetiku, která zajišťuje 80 % elektrických potřeb v zemi. Srážkové změny v roce 2018 však zapříčinily snížení výroby elektřiny z vodních elektráren, které nyní pokrývají zhruba 65 % potřeb země. Energetický mix doplňují dále plynové elektrárny, zajišťující přibližně 9 %, elektrárny na biomasu (9 %), větrné elektrárny (8 %), uhelné elektrárny (4 %) a jaderné elektrárny pokrývající přibližně 3 %.

Jaderná elektrárna Angra se dvěma výrobními bloky Jaderná elektrárna Angra se dvěma výrobními bloky. Zdroj: Eletronuclear

V Brazílii je nyní v provozu jediná jaderná elektrárna, ve které fungují dva bloky zprovozněné v roce 1982 a 2000. V elektrárně Angra jsou provozovány dva tlakovodní jaderné reaktory. První blok má výkon 609 MWe, zatímco druhý blok disponuje výkonem 1275 MWe.  Rozhýbání výstavby třetího bloku v elektrárně Angra je nyní očekáváno po restrukturalizaci odkládaného projektu. Plánovaný třetí blok elektrárny Angra má využívat také tlakovodní reaktor s výkonem 1340 MWe.

Brazílie uvažuje nad výstavbou dalších jaderných zdrojů již nějakou dobu. V letech 2009 a 2013 Brazílie jednala ohledně dvou nových elektráren, jedné na severovýchodě a druhé na jihovýchodě země. V každé lokalitě měly vzniknout 4 energetické bloky.

Od té doby brazilská elektrárenská společnost Eletronuclear diskutovala ohledně výstavby nových elektráren s vývojáři jaderných zařízení. Konkrétně probíhaly diskuse s delegáty ze společností China National Nuclear Corporation, Korea Electric Power Company, Rosatom a Westinghouse.

„Spolupráce se společností Cepel by měla usnadnit výběr a vývoj nových elektráren v zemi. Při jejich výběru jsou zvažovány výhledy na budoucí energetiku, socio environmentální potřeby a možnosti nových investic při výstavbě elektrárny,“ informovalo brazilské ministerstvo energetiky.

Na loňském setkání COP26 v Glasgow brazilský ministr energetiky sdělil, že jaderná energetika byla, je a bude klíčová a základní pro energetický přechod země. Během prezentace dodal, že Brazílie nyní plánuje během následujících 30 let výstavbu dalších 10 GWe v jaderných elektrárnách. Všechny podrobnosti jsou specifikovány v brazilském národním energetickém plánu do roku 2050.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(36)
Jaroslav Loudil
24. leden 2022, 08:46

Být závislý z 80 % na jednom zdroji elektřiny se i v Brazílii ukázalo jako nepraktické. O podobný "výkon" se nyní pokusí Německo, které chce být z 80 % závislé na OZE. Snad dopadnou lépe jak Brazilici, i když ??

Jan Veselý
24. leden 2022, 09:38

Jenže, Loudile, OZE jsou celá skupina zdrojů s různými profily výroby a vlastnostmi.

feliz navidad
24. leden 2022, 11:14

Jenže, Veselý, ty různé profily výroby a vlastnosti se ukazují právě teď na electricitymap. Zatímco FVE nevyrábějí, tak pro změnu VTE také skoro nevyrábějí.

Milan Vaněček
24. leden 2022, 11:23

Felizi, tak se podívejte na německou výrobu z větru za posledních 30 dní. Vy jste asi to nesledoval, podívejte se i na export elektřiny z Německa do jaderné Francie v těch posledních 30 dnech.

Probuďte se a nepište: "tak pro změnu VTE také skoro nevyrábějí."

feliz navidad
24. leden 2022, 12:38

Co má společné export z Německa do Francie a výroba za posledních 30 dní s tím, že dnes v 9:00 FVE nic (1,72% instalovaného výkonu) a VTE skoro nic (9,59%) nevyráběly?

Přestože "mají různé profily výroby a vlastnosti", tak jsou častá období, kdy současně jak FVE, tak VTE nic, resp. skoro nic nevyrábějí. Za těch vašich posledních 30 dní to bylo 25% času.

ll
24. leden 2022, 19:53

Vyrábět jiný zdroj než OZE do 10% instalovaného výkonu, tak nepřežije týden.

Jan Veselý
24. leden 2022, 12:04

Vaše postřehy jsou pro Brazílii, tj. zemi na jiném kontinentu a jiné klimatické zóně než zobrazuje web electricitymap a zemi s 2/3 podílem vodních elektráren, naprosto irelevantní.

feliz navidad
24. leden 2022, 12:25

Nekličkujte, řeč byla o různých profilech výroby a vlastností v reakci na 80% OZE v Německu.

Jan Veselý
24. leden 2022, 13:38

Tohle je článek o Brazílii, felizi, nemontuj tady svoje pocity o Německu. V Brazílii už na 80% podílu OZE jsou. A vzhledem k tomu, jak velká část z toho jsou akumulační vodní elektrárny, myslím, že ani 100% podíl by pro ně nebyl až takový problém.

Milan Vaněček
24. leden 2022, 13:58

Pan "veselé Vánoce" tady hraje obvyklou hru: podívejte se, teď je zrovna noc a nefouká. A že je více doplňujících se OZE.

A nehledí na to, že je třeba se podívat na delší časové období.

No a s Brazilií, kde NAPROSTO dominuje výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je pak vedle jak ta jedle....

Jimi
24. leden 2022, 14:36

Ona to ani není moc pravda že nefouká a nesvítí. V Řecku a Itálii napůl fouká a napůl svítí a v Dánsku, Švédsku a Finsku skoro naplno fouká. Je to pouze o interkonektorech a instalované kapacitě.

Michal K.
24. leden 2022, 11:39

Mam pocit, ze nemci momentalne chcu byt zavisly hlavne na plyne

Jan Veselý
24. leden 2022, 12:05

Vaše pocity nejsou založeny na datech ani na vyjádření vedení země.

Michal K.
24. leden 2022, 20:20

Medzitim data:

Nemecko vyroba co2 na kwh ee

v 2020: 314

v 2021: 355

Josef
24. leden 2022, 21:23

Toto navýšení emisí CO2 v roce 2021 oproti 2020 je však nutné posuzovat v celé číselné řadě, kdy je zřejmé, že 2020 byl pokles větší než jiné roky. Každopádně pokles od roku 1990 je zřejmý a emise v roce 2021 byly 61% emisí proti 1990.

https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2022/01/Abb_01.png

Karásek
24. leden 2022, 20:21

Stejné je to s Francií. Ta je závislá ze 70. procent na jádru.

Petr prochaska
24. leden 2022, 09:04

Takže oni nevyrábí nic v solárech a přitom mají o hodně lepší podmínky než my. Nemusí vůbec řešit problém léto/zima.

Jimi
24. leden 2022, 09:22

Brazílie má 12GW solárních elektráren. S jejich osvitem je to 20-25TWh ročně. To je 4-5% roční spotřeby elektřiny.

Jan Veselý
24. leden 2022, 09:48

Pohádky ovčí babičky, pokud mají problémy s nedostatkem vody, nepomůžou jim zdroje, které jsou taky na vodu dost žravé, tj. jaderné elektrárny. Naopak FVE a VtE vodu k provozu nepotřebují vůbec. Proto se taky v Brazílii reálně staví, zatímco JE se hlavně plánují (a nejspíše z toho nic moc nebude). Už teď jsou tam VtE + FVE několikanásobně větší zdroj elektřiny než JE. A není perspektiva, že by tomu bylo jinak.

Emil
24. leden 2022, 10:09

Jedna z největších jaderných elektráren světa už desítky let bez problémů vyrábí elektřinu uprostřed pouště v Arizoně, ale podle pana Veselého je nesmysl stavět jadernou elektrárnu v zemi s největším deštným pralesem a největšími řekami světa, protože pro ni nebude dost vody...

Jan Veselý
24. leden 2022, 10:22

Brazilci se tváří, že vody mají málo. A já jsem toho názoru, že jaderná energetika je pro ně jen další forma plýtvání vodou (a penězi). Mají k dispozici řešení, které je levnější, dá se stavět rychleji, představuje menší investiční riziko, není náročné na speciálně kvalifikovanou pracovní sílu a navíc i méně náročné na vodu.

Brazilci to taky moc dobře vědí. Proto taky staví za posledních let jim vyrostl instalovaný výkon VtE+FVE z téměř ničeho na současných ~32 GW instalovaného výkonu a dále to utěšeně roste.

I v jejich případě jsou jaderné elektrárny jen takové hračky, pár nic neřešících procent výroby. A podle těch plánů to ani jinak nebude.

Emil
24. leden 2022, 10:29

Brazilci se rozhodně netváří, že mají málo vody pro jadernou elektrárnu. To jste si to jen vyložil po svém. A Brazilci si stejně jako většina světa na rozdíl od vás uvědomují, že ideální je co nejrozmanitější mix různých nízkoemisních zdrojů, z mnoha důvodů.

Jan Veselý
24. leden 2022, 12:13

Brazilci se tváří, že mají málo vody. Jestli část vyčabrají na jaderné elektrárny, je to jejich volba.

Emil
24. leden 2022, 12:19

Opět omyl, pane Veselý. Z té "vyčabrané" vody mohou klidně nejprve vyrobit tu samou elektřinu jako doteď, a až pak ji "vyčabrat", nebo při síle jejich toků ani žádnou "vyčabrat" nemusí, protože lze bez problémů použít průtočné chlazení, které tu vodu jen lehce ohřeje, a nebo ji mohou postavit u břehu moře, kde platí to samé a voda tam určitě nedojde.

Milan Vaněček
24. leden 2022, 14:11

pro ty co chce Emil "vyučovat", upřesňuji:

cituji: Pro ochlazení /té diskutované/ elektrárny o celkovém výkonu 3 940 MW je třeba více než 76 000 000 m³ vody ročně, za sekundu elektrárna spotřebuje 2,4 m3 vody. Pro chlazení s totálním odpařením se používají ventilátorové chladicí věže. Elektrárna neprodukuje žádnou odpadní vodu, vše se odpaří do vzduchu – pouštní teplota 20-45 oC zde dělá své.

Ano, to je JE Palo Verde v Arizoně, jediná svého druhu na světě....

Emil
24. leden 2022, 14:27

Což bude jistě v Brazílii obrovský problém, sehnat tam nějakou řeku, která pro elektrický výkon 4 GW může postrádat dva a půl kubíku vody za sekundu, že ano...

Milan Vaněček
24. leden 2022, 14:49

Proč by to měl být problém? Já jen chtěl ukázat na styl Emilovy diskuse, každý to snad vidí, že ano?

Emil
24. leden 2022, 17:40

Aha, takže na styl diskuse poukazuje někdo, kdo tady jedním dechem bez sebemenších důkazů o ostatních rozhlašuje, kde "asi pracují".

nikdo
27. leden 2022, 21:36

Než začnete psát něco o nedostatku vody v Brazílii pro jaderné elektrárny doporučuji se kouknout do mapy kde vlastně v Brazílii elektrárna Angra leží https://mapy.cz/turisticka?x=-44.458333&y=-23.008333&z=15&q=23.008333S%2C%2044.458333W&l=16

pokud mapa nelže tak je to na pobřeží Atlantiku, zjevně tedy k chlazení používá mořskou vodu s jejímž nedostatkem Brazílie pokud vím problém nemá.

nikdo
27. leden 2022, 21:39

Pane Veselý než začnete psát něco o nedostatku vody v Brazílii pro jaderné elektrárny doporučuji se kouknout do mapy kde vlastně v Brazílii elektrárna Angra leží, pokud mapa nelže tak je to na pobřeží Atlantiku, zjevně tedy k chlazení používá mořskou vodu s jejímž nedostatkem Brazílie pokud vím problém nemá.

Vinkler
24. leden 2022, 09:54

Pohádka ovčí babičky. jaderku utáhne i Jihlava, kde je vody jako když bejk čí.

Vy pochybujete o Amazonce?

Jan Veselý
24. leden 2022, 10:09

Jo, o Amazonce pochybuju. Třeba proto, že ty jaderné plány se nikde Amazonce ani jejím přítokům vůbec nepřiblíží.

Michal K.
24. leden 2022, 11:45

Brazilia je okolo rovnika. Preco nepouizivaju FVE (teda aspon podla clanku) ?

Podmienky by mali mat skoro idealne. Alebo je to cele nejak inak ?

Jan Veselý
24. leden 2022, 12:12

Protože je to v článku blbě. Rychlost instalací FVE v Brazílii byla ~1 GW/rok v roce 2018, ~2 GW/rok v roce 2019, ~3 GW/rok v roce 2020, ~4 GW/rok v roce 2021.

Takže během pár let, prakticky z ničeho, se FVE staly v Brazílii významnějším zdrojem elektřiny než jaderné elektrárny.

nikdo
27. leden 2022, 22:06

Doufám že ty FVE instalace nejsou na úkor pralesa, méně pralesa = méně vody.

Karásek
24. leden 2022, 20:27

Doplnit to musí větrem a fotovoltaikou a ne jádrem. S tím by to fakt nevyhráli. Byla by to pro ně velká černá díra na peníze.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se