Domů
Jaderné elektrárny
Výstavba čínského malého modulárního reaktoru začne v prosinci
Využití reaktoru ACP-100; Zdroj: CNNC

Výstavba čínského malého modulárního reaktoru začne v prosinci

Čínské ministerstvo životního prostředí pokračuje v hodnocení dopadu na životní prostředí (EIA) u projektu výstavby malého modulárního reaktoru (SMR) s označením ACP-100 u města Changjiang, ostrovní provincie Chaj-nan, která by měla být zahájena koncem tohoto roku. 

Podle čínské publikace Nuclear World první betonáž staveniště má být zahájena 31. prosince 2019. Délka výstavby je očekávána na 65 měsíců a jaderný blok s elektrickým výkonem 125 MW by měl být spuštěn do 31. května 2025. 

Parametry reaktoru ACP-100; Zdroj: CNNC

Design ACP-100 byl určen jako „klíčový projekt“ v čínském v pořadí již dvanáctém pětiletém plánu (podrobnější informace k designu). ACP-100 byl navržen na základě velkého tlakovodního reaktoru ACP-1000. Návrh počítá s umístěním 57 palivových souborů v aktivní zóně reaktoru, integrálními parogenerátory, zabudovanými prvky pasivní bezpečnosti a reaktor bude umístěn pod zemí.

Čína v roce 2016 oznámila plány na vybudování demonstrační plovoucí jaderné elektrárny založené na odvozeném designu ACP-100s od společnosti China National Nuclear Corporation (CNNC). 

Dvě demonstrační elektrárny původně plánovala postavit společnost CNNC New Energy Corporation, dceřiná společnost (51 %) CNNC a China Guodian Corp v prefektuře Pchu-tchien, na jihu provincie Fu-ťien. Počátkem roku 2017, bylo místo plánované výstavby prvního ACP-100 změněno na Changjiang na ostrově Chaj-nan, s tím, že v prefektuře Pchu-tchien bude vybudován větší reaktor. 

Vyvíjené reaktory typu SMR (Small modular reactor) před dokončením; Zdroj: IAEA

Malý modulární reaktor ACP-100 bude umístěn severozápadně od místa stávající jaderné elektrárny Changjiang, podle posledního prohlášení z 22. března 2019. Tato elektrárna nyní disponuje dvěma provozovanými tlakovodními reaktory CNP-600 a je zde v plánu výstavba dalších dvou nových reaktorů designu Hualong One.

Autor úvodního obrázku: CNNC

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(18)
hariprasad
28. březen 2019, 12:33

Problém je v tom, že JE se musí dobře střežit a hlídat. Malé reaktory jsou nevýhodné v tom smyslu, že naroste poměrně režie v poměru k výkonu. JE nejsou FVE, které ohlídá bača se psem a stádem ovcí.

Martin Pácalt
28. březen 2019, 14:36

Pokud máte "baterii" např. 40ti malých reaktorů v rámci jednoho areálu, a využíváte výhody jako je palivový cyklus v řádu jednotek let/1 reaktor a nebo pasivní bezpečnost ( do výkonu 50MW) , pak to nebude tak hrozné s provozními režiemi. Naopak, pokud se prakticky dokáže ekonomika malých modulárních reaktorů, začnou se švihat jako Baťa cvičky a OZE bude mít k sobě zdravý bezemisní doplněk.

Milan Vaněček
28. březen 2019, 14:58

Rozhodně bych si počkal na malé modulární reaktory s pasivní bezpečností a na technologie kompletního zpracování jaderného odpadu. Pak se teprve jaderná energetika může pohnout dopředu a stát se dobrou technologií výroby elektřiny.

Dělat konkurz na zastaralé technologie nemá smysl (pro ČR).

Petr
29. březen 2019, 10:30

Dneska jsou právě kvůli vysokým požadavkům na bezpečnostní opatření na MWh nejlevnější jaderné reaktory o velikosti 1000-1600 MW, a ještě hodně dlouho budou. Hlavní výhoda malých reaktorů by byla při obří sériové výrobě a globálním expotru, což se jeví při dnešních trendech upadající globalizace jako beznadějný případ, a pak v snadnější možnosti vytápět města. Ale to u nás můžeme zvládnout u našich velkých reaktorů taky kompenzovat, jako se to teď zpožděně konečně děje s teplovodem z Temelína.

Martin Pácalt
29. březen 2019, 19:34

Pane Vaněčku, vychovat vědce a profíky s profesní jistotou(zkušeností) nejde ze dne na den. Proto se musí stavět i reaktory III+ . generace, aby lidský kapitál nevymřel pro období nástupu generace následující. A Česko ty min. dva reaktory v Dukovanech přežije. Samozřejmě, nemám jistotu říct, že se na tom někdo nenapakuje, nejsem insider.

Carlos
29. březen 2019, 20:56

Otázka jestli tím nebude zabetonován status Quo na dalších X desítek let, jako je u nás zvykem. Už X let by se vyplatilo dovážet velké množství proudu ze SRN, jenže na to není propojení, ani se nepřipravuje a vymýšlí se ještě jak omezit tok, přitom by nahrazení dvou 400kV linek za HVDC mohlo znamenat propojení, říditelné, s kapacitou 6-8GW. Neděje se tak.

Ano, byl by problém jak to dostat dál, ale zase, už roky se uvažuje o zrušení sítě 220kV, ale přitom, když si najdete nějaké zprávy o konverzích ze světa, je možné ji přebudovat na HVDC s nezanedbatelně vyšší kapacitou, než má v současnosti. Zase se nic neděje. Přitom takové úpravy jsou zásadní k tomu abychom si zajistili přístup k velmi levné elektřině. Zejména pokud ani scénář 2+2 nebude s to zajistit všechnu elektřinu po roce 2040, pokud bude stát jen jeden reaktor a skrz něj bude místní mafií blokován přechod na OZE, tak stejně bude velkou část proudu vyrábět celkem drahý plyn.

Samozřejmě, ještě je tu scénář 1+1+Dukovany 2055, ale to by znamenalo asi nutnost nové malé nádrže na Oslavě a čerpání vody, která navíc ani není, do Dalešic. Ano, takový scénář by zvedl jaderný výkon na 6,5GW. Ale i tak by tam stále dost velkou roli muselo hrát nějaké další palivo a navíc je to pekelně centralizovaný scénář, což není dobré.

My bychom se naopak měli vymanit konečně z toho polovojenského myšlení 20. století a jít směrem k decentralizaci, robustnější síti a co největšímu množství nezávislých výrobců elektřiny a její spotřebě co nejblíže zdroje. Samozřejmě tu zůstanou velké hydroelektrárny a pak něco ostatních velkých zdrojů, ale neměli bychom se na ně tak spoléhat, nebo závislost ještě posilovat.

Martin Pácalt
29. březen 2019, 21:07

Máte pravdu v tom, že německé přebytky bychom mohli používat např. k úspoře vlastního hnědého uhlí a získávat proud za nulu nebo si nechat platit. Otázkou ale je, jak dlouho by to tak šlo, po zvládnutí sezónní akumulace si ty přebytky Deutschland nechá "na sklad". Proto si myslím, že by si Česko dlouhodobě o energetickou samostatnost mělo zasazovat, jakkoliv se to teď může někomu zdát nelogické.

Carlos
29. březen 2019, 21:45

Záleží na tom, jak si tu energetickou samostatnost hodláme představovat, jestli nezávislost za každou cenu (a ty JE se mohou šeredně vymstít) s tím že budeme draze pořád vyrábět, nebo jenom mít dostatek výkonu a nastřádaného paliva na X měsíců nedodávky zvenčí. Finanční rozdíl tam je obrovský.

Sezónní akumulace nedává příliš smysl, jedině snad přes P2L či P2G, ale to už je lepší mít takovou plynárnu někde na pobřeží, elektřina, mrcha, se totiž ráda zalplétá s panem Ohmem až je z toho horko. Takže nic moc pro nás. Ledaže by mělo u nás být významné množství FVE, ale to se dostáváme trochu někam jinam. Nemyslím si ale že by si Německ nechávalo na sklad, pokud bude moci za pár euro navíc oproti P2x vyvážet. Sezónní akumulace je shora omezená tak na 90€/MWh elektřiny z ní, to nám, po odečtu 20€ na fixní náklady PPE dává cenu za palivo asi 70€, tedy asi 43€/MWh v palivu a pokud bude zase na každou MWh třeba odepsat 10€ na technologii a účinnost bude 70%, tak jsme na ceně 23€/MWh pro elektřinu z OZE, za to budete vyrábět jen s velkým sebezapřením, pokud Váš stroj je počítaný na minimální cenu 35€/MWh. Takže i přes to by tu byla možnost, pro nás, stále odebírat tuto elektřinu, koupit silovku za 30-40€ není problém a pokud jsou k dispozici PVE, tak ani to nebude pak závratná cena.

Co by ale byla jiná situace je, pokud by se podařilo začít nasazovat FVE na jihu Evropy opravdu ve velkém. Pokud jsme v Německu na 1kW/m2 na 40€/MWh, pak na slunném jihu kde jsme na asi 1,5-1,9 násobku produkce SRN, tak jsme teoreticky na 21-26€/MWh. Což je ucházející jak pro místní užit, tak pro export, tak pro P2G. Ale problém je nutnost uvalit na plyn pro PPE daň asi 32€/MWh paliva. Otázka je jestli na to mají místní ekonomové mentální kapacitu.

Nám by se k tomu opravdu šikla resuscitace DESERTECu a konverze "starých" sítí 220kV na HVDC.

Milan Vaněček
29. březen 2019, 22:05

Pane Pácalt, za mých studentských časů v šedesátých létech vítězil pohled fyzika Kapicy: jaderná energie je nejvíce a nejlépe koncentrovaná energie, jasný vítěz v energetice.

A teď, po dalších 50 letech vývoje je (alespoň pro mne) jasné: to je největší nevýhoda jaderné energie pro mírové aplikace (na rozdíl od aplikací vojenských).

Obrovská koncentrace jaderné energie ve srovnání třeba s fotovoltaikou (energie co k nám jde ze Slunce je právě taková že umožňuje život na Zemi) zapříčiňuje dva těžko zvládnutelné problémy: současné JE jsou velmi komplexní, složité zařízení (srovnejte to s fotovoltaikou!) vyžadující jak sám správně uvádíte velkou profesní zkušenost.

Dále, jaderné procesy rozpadu nelze “vypnout”okamžitě a od elektrárny odejít v případě havarie, teroristického útoku, živelné katastrofy.

Po 50 letech se změnilo paradigma ve prospěch energetiky nekoncentrované, energetiky v souladu s přirozeným řádem života na zemi, energetiky obnovitelné a bezodpadové.

Samozřejmě, změna by měla být pozvolná bez histerie, daná technickým pokrokem.

Honza
28. březen 2019, 16:56

No, aby se SMR staly levnými, musely by být používány dle hesla "hodiny do každé rodiny" ... zde tedy každé sídliště dostane svůj SMR jako zdroj tepla pro ohřev TUV a vytápění. Takže jedna jednotka SMR bude stát nechráněn uprostřed sídliště bez jakéhokoliv zabezpečení.

Petr
29. březen 2019, 10:21

Proto tam taky zmiňují to zakopání, ale s tím se neslučuje ta běžná výměna paliva každé dva roky, na to by byl potřeba ještě hóóódně vzdálený model s postupnou vlnou.

Jan Veselý
28. březen 2019, 19:46

Hlavní problém SMR je v tom, že tohle, co vy píšete, se mělo začít někdy před 30-40 lety, aby se po roce 2000 svezly na vlně hledání nových, čistých zdrojů energie. Budou ještě potřebovat takových 15-20 let než se ze spousty možných designů vyberou ty 1-3, které bude mít smysl dělat a než budou připraveny na masovou produkci.

Mám vážné pochyby, že se jim podaří být někdy konkurenceschopné, konkurenční technologie se už vezou na zkušenostní křivce a za oněch 15 let budou, čekám, už extrémně levné, zavedené a bude těžké se proti nim prosadit. Ale na kolonizaci Marsu a pohon kosmických bitevních křižníků se budou asi hodit.

Martin Pácalt
29. březen 2019, 19:37

Technologie vymyšlené a odzkoušené jsou. Spíš bych řekl, že se to rozjede po zvýšení cen uranu 238 a 235 a nebo po globálním energetickém hladu.

Martin Pácalt
29. březen 2019, 19:38

Tím zvýšením cen uranu narážím na využití použitého uranu 235.

hariprasad
31. březen 2019, 13:33

Pane Pácalte, v tomto schéma nebude problém jen ochrana objektu, ale i údržba. Pokud jste někdy, a asi zřejmě ne, měl na starosti takovou baterii, tak byste věděl, že se uúdržbujete k smrti. Kromě toho u 40-ti malých reaktorů se třední doba do poruchy kteréhokoli z nich (v areálu) zkrátí na 1/40 původní doby. Budete neustále zavážet palivo, kontrolovat a řídit 40 malých JE? Neúměrně naroste režie i tady. Pokud byste měl jeden velín, tak jak to budete řešit?

hariprasad
1. duben 2019, 00:43

Ještě bych doplnil, že z hlediska statistiky je jedno, jestli půjde o baterii modulárních JE, FVE nebo třeba záchodků v hotelu. Je ale potřeba si uvědomit, že v případě havárie, se u záchodku a a ni FV panelů toho zase tolik nestane. Výměna a údržba je jednoduchá. V případě, byť nějak hodně kompatních a modulárních JB to bude problém velmi komlikovaný a drahý i cose týče údržby. V případě havárie ještě k tomu někdy v dohledné době neřešitelný.

Martin Pácalt
1. duben 2019, 19:03

Já bych to obrátil a zeptám se řečnicky: Co se stane, když vám najednou vypadne výkon 50MWe, ale přitom jede v pořádku dalších 39x50MWe reaktorů nadále? Podle mého je to mnohem lepší situace, než když se objeví trhlinka na potrubí primárního okruhu z 1000MWattového bloku a vypadne vám na 14dní 1giga výkonu.... ;-)

Petr
29. březen 2019, 10:18

Tohle je hovadina zakopávat pod zem, když se musí měnit každé 2 roky palivo, užitečné uplatnění to může mít jen v té plovoucí formě, či nasazované do špatně přístupných koutů Číny, ale dobře střežené nejlépe v blízkosti vojenských základen.

Ten druhý čínský projekt malého reaktoru HTR-PM vypadá jako vysokoteplotní do budoucnosti nesrovnatelně výhodněji nasaditelný.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se