Ceny elektřiny v jihovýchodní Evropě přesáhly 700 EUR/MWh. Nejdražší byly čtvrthodiny kolem osmé večer

Sucho a vedro srazily výrobu v jaderných a vodních elektrárnách v povodí Dunaje a ceny na burzách v regionu vyskočily proti předchozím týdnům o 50 až 100 procent. Maximum 717 eur za MWh padlo 3. srpna na slovinské burze BSP Southpool. Analýza sedmi burz ale ukazuje, že cenové špičky nebyly rozloženy rovnoměrně, ale soustředily se do čtyř čtvrthodinových obchodních intervalů mezi 19:30 a 20:30, kdy končí výroba fotovoltaických elektráren a spotřeba ještě neklesá.

Příčinou tohoto jevu na trzích je souběh okolností, který nemá v regionu nemá v posledních letech obdoby. Podle analýzy portálu Balkan Green Energy News, který zpracoval data denních trhů sedmi burz za období od 31. července do 6. srpna, omezila maďarská jaderná elektrárna Paks kvůli nedostatku chladicí vody z Dunaje výrobu o 90 procent. Z instalovaných 2 000 MW vyráběla zhruba 230 MW. Rumunská Cernavodă snížila výrobu o polovinu, slovinské Krško pak kvůli vysoké teplotě řeky Sávy o pětinu.

Vodní elektrárny na tom nebyly lépe. Srbská Đerdap 1 pracovala na 20 procentech obvyklého výkonu, Đerdap 2 na 30 procentech. Černohorská tepelná elektrárna Pljevlja byla několik dní mimo provoz. Na straně spotřeby přitom odběr v regionu vlivem veder vzrostl o 5 až 20 procent.

Problém se koncentroval do jedné hodiny denně

Nejvyšší ceny se podle analýzy koncentrovaly do čtyř patnáctiminutových obchodních intervalů mezi půl osmou a devátou večer. Jde přesně o interval, kdy se se zapadajícím sluncem snižuje výroba fotovoltaických elektráren, zatímco spotřeba zůstává vysoká nebo dále roste.

Výpadek jaderných a vodních zdrojů tuto večerní rampu nezpůsobil, pouze však odstranil rezervu, která ji dosud pokrývala. Krize se tak neprojevila jako plošný nedostatek elektřiny po celý den, ale jako nedostatek regulovatelného výkonu v konkrétní hodině.

Nejlevněji vyšly země s bateriemi

Podle analýzy byly nejnižší ceny v regionu trvale zaznamenány v Řecku a Bulharsku. Obě země disponují největšími instalovanými výkony ve fotovoltaice a bateriových úložištích, které dokážou pokrýt večerní spotřebu. Řecko podle uvedených údajů disponuje 9 GW ve fotovoltaice a 1 GW v bateriových úložištích, Bulharsko 6 GW ve fotovoltaice a 3,7 GW v bateriích.

Bulharsku pomohla i technická okolnost. Jaderná elektrárna Kozloduy leží rovněž na Dunaji, ale díky konstrukci chladicího systému dokázala i při nízkém stavu vody zajistit dostatek chladicí vody, a její provoz neomezila.

Rumunská vláda vyhlásila 31. července na celý srpen stav pohotovosti v energetice a následně přijala mechanismus, podle kterého může provozovatel přenosové soustavy Transelectrica omezit odběr průmyslovým zákazníkům a snížit, či zrušit sjednaný vývoz elektřiny. Domácnosti a nemocnice jsou z omezení vyňaty. Průmyslové odběratele musí Transelectrica varovat nejméně 24 hodin předem, přičemž nemají nárok na náhradu za omezení dodávek elektřiny.

Úřadující premiér a zároveň ministr energetiky Ilie Bolojan uvedl, že vývoz bude probíhat pouze v hodinách přebytku, tedy nikoli ve večerní špičce. Přes osmdesát velkých průmyslových odběratelů zároveň posunulo odstávky nebo omezilo výrobu. Automobilky Dacia a Ford přerušily provoz do 19. srpna, což podle vlády znamená snížení odběru zhruba o 200 MW.

Moldavsko přijalo 3. srpna obdobná opatření. Omezilo komerční vývoz elektřiny mezi 18:00 a 22:00 a zrychlilo připojování bateriových úložišť, solárních a větrných elektráren do sítě včetně zjednodušení povolovacích procedur. Ministerstvo energetiky současně vyzvalo domácnosti i firmy, aby do 31. srpna snížily spotřebu mezi 19:00 a 23:00.

Objevil se i obrácený tok. Rumunská státní Nuclearelectrica oznámila, že začala dovážet elektřinu z Ukrajiny prostřednictvím moldavské státní společnosti Energocom, aby zmírnila dopad odstavení prvního bloku Cernavodă na rumunský trh.