Analytici očekávají pokračování růstu cen paliv, potíž je i nepředvídatelnost

Růst cen pohonných hmot bude v příštím týdnu podle analytiků pokračovat. Problémem je vedle rostoucí ceny ropy také nepředvídatelnost trhu. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK. Průměrná cena nafty podle manažera Finlordu Borise Tomčiaka v příštím týdnu překročí 45 korun za litr, benzinu pak 40 korun.

Průměrná cena nafty v Česku za týden ve středu vzrostla o 2,26 koruny na 43,15 Kč za litr. Od konce února, kdy vypukla válka na Blízkém východě, je vyšší zhruba o deset korun. Benzin Natural 95 za týden zdražil o 1,86 koruny za litr, od konce února o téměř šest korun, čerpací stanice v ČR jej nyní prodávají průměrně za 39,04 Kč/l.

"Na globálním trhu nadále chybí 15 procent nabídky ropy a ropných produktů a v dohledné době není možné aktivovat dostatečně vysokou produkci v jiných zemích," uvedl Tomčiak.

Ropa Brent podle něj může při pokračujícím nedostatku do konce března stoupnout až ke 130 dolarům za barel. Dnes dopoledne si připisovala přes deset procent a dostala se nad 119 dolarů za barel. Bez uvolňování strategických rezerv a zásob v tankerech by byl podle Tomčiaka růst cen strmější.

Růst cen v podobném tempu jako v minulých dnech očekává analytik XTB Jiří Tyleček. "Trh tak nadále zahrnuje výraznou geopolitickou přirážku. Tu může částečně tlumit uvolňování strategických rezerv nebo krátkodobé uklidnění situace. Bez obnovení plného provozu v regionu však riziko dalšího růstu cen zůstává vysoké," uvedl Tyleček.

Konflikt na Blízkém východě, který koncem února zahájily americko-izraelské útoky na Írán, vedl mimo jiné k ochromení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.

I v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze podle Tylečka počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit.

Geopolitickou nejistotu zmiňuje i šéf Malcom Finance Jaroslav Ton, podle kterého hlavním problémem není samotná cena ropy, ale ztráta předvídatelnosti trhu. "Klíčová část globální nabídky se stala geopoliticky nespolehlivou," uvedl.

Obchodníci podle Tona připočítávají do cen rizikovou prémii, protože nemají jistotu, že se fyzické dodávky průlivem skutečně dostanou na trh. Omezení těžby v Perském zálivu a nedostatečná kapacita alternativních exportních tras přispívají k vysokým cenám ropy Brent i přes dílčí korekce.

Podle Tona situace představuje strukturální šok pro trh s pohonnými hmotami, který mění pravidla cenotvorby v dopravě. Vyšší cena paliva je prvním dopadem, druhým je rostoucí volatilita, tedy kolísání trhu, kratší životnost cenových kalkulací a tlak na rychlé přeceňování zakázek, míní.

Fixované ceny na tři a více měsíců se podle něj ukazují jako stále hůře udržitelné. Naftové doložky často neochrání cash flow dopravních firem. Podle Tona může pomoci factoring, který umožňuje překlenout časový nesoulad mezi náklady a příjmy.

Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že v březnu 2022, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, byla paliva ve vztahu k průměrné čisté mzdě dražší. Aby se dostala na podobnou cenovou úroveň, musela by být zhruba o 17,60 Kč/l dražší než nyní. Připomněl, že vláda Petra Fialy (ODS) tehdy schválila úlevu na spotřební dani po jednom a půl měsíci.

Generální ředitel Toyoty ČR Martin Peleška upozornil, že dlouhodobě vyšší ceny paliv by mohly změnit strukturu trhu a zvýšit zájem o elektrifikované pohony, hybridy a plug-in vozidla, která mají nižší spotřebu.