Cena plynu v Evropě dnes vystoupala na rekordních více než 194 eur za MWh
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes dopoledne vystoupila na rekordních více než 194 eur (4975 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Za prudkým cenovým růstem je eskalace ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a obavy, že ruské suroviny přestanou do Evropské unie proudit.
Minulý týden ve čtvrtek, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu, cena plynu vzrostla asi o třetinu a postupně se dostala zhruba na 130 eur/MWh. Ceny ale výrazně kolísají, vliv na ně mají například i zprávy o posílení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy, hlavně ze Spojených států.
Krátce před polednem se cenový růst zmírnil a megawatthodina se prodávala zhruba za 160 eur. Před rokem se plyn v TTF prodával za méně než 15 eur za megawatthodinu, prudce zvyšovat se jeho cena začala na podzim.
„Zemní plyn bude letos a příštích několik let jednou z největších bolístek evropského kontinentu. Zdraží bydlení, hnojiva a také potraviny. Mnoho odvětví průmyslu nebude schopno s plynem na těchto cenách existovat. A ještě větší spektrum průmyslu není schopno plyn ničím nahradit,“ řekl ČTK analytik Capitalinked.
com Radim Dohnal. Pokud se konflikt zásadně neuklidní, tak riziko odpojení plynu či jeho zásadní zdražení bude podle něj pokračovat.
Agentura Interfax uvedla, že ruská plynárenská společnost Gazprom si na dnešek zarezervovala 20 procent přepravní kapacity na dodávku plynu západním směrem přes plynovod Jamal-Evropa. Plynovodem Jamal od konce loňského roku teče plyn většinou obráceným směrem, tedy z Německa do Polska. Odběratelé v Polsku totiž raději čerpají uskladněné zásoby plynu z Německa, než aby kupovali další ruský plyn za vysoké ceny na trhu.
Dál se zvyšuje i cena plynu pro britský trh. Tam klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc vystoupil nad 463 pencí za termální jednotku, což je blízko historického maxima 470,83 pence z loňského prosince.
Mohlo by vás zajímat:
Ropa drahá, plyn drahý, všechno bude zdražovat. Rusko a Ukrajina vyváží hodně obilí, takže i obilí je drahé. Otázka je, jestli na to lidi budou mít peníze. Že by z korona krize se plynule přišlo do hospodářské krize?
Máme jediný plán zelený úděl. To je vše.
Panove, ste pesimisti a ja vam chcem naliat trosku optimizmu poznatkom, ze Green Deel dostane do narucia skvelu slovensku technologiu, ktora k doterajsim OZE slnko a vietor prida aj morske vlny.
Viete, ze zralocia pokozka obsahuje supinky, ktore udajne znizuju trenie o vodu? Nie je to pravda, trenie zvysuje, aby sa zralok vedel lepsie opriet do vody. Nielen zralok, ale aj delfin, kapor …Supiny zraloka su ale 100 milionmi rokov vyvoja dovedene do takmer dokonalosti zmensenin na mikronove rozmery, zatial co kapor ma supiny centimetrove, nakoniec mu aj take stacia, jeho sposob obzivy nepotrebuje razantny zraloci pohyb predatora.
V pripade plaveckych kombinez sa supiny uplatnili a boli v sporte zakazane, ich pouzitie v letectve skrachovalo, dovodom je dodnes nepochopena funcia tychto supin.
Slovenska technologia uz dokazala demonstrovat spravnu funkciu, ktora tak nahradi nedokonale lodne skrutky, ktore na rozdiel od zraloka a delfina zanechava za sebou rozburenu vodu, ale za zralokom ani nahodou. Ide dokonca dalej a neefektivny cikcak pohyb tela zraloka nahradzuje pohybom najefektivnejsim, rotacnym. V tom sa este tento novy sposob pohonu podoba na prekonanu Aristotelovu skrutku, ci Rosslovu a Kaplanovu vrtulu.
Takze uspora emisii CO2 pre lode, pokrytie stien lode na konverziu morskych vln na dopredny pohyb je dalsi prinos a v neposlednej rade konvertory morskych vln, prilivu a morskych prudov.
Green Deel ma buducnost. Opakujem, pesimizmus nie je na mieste.
Tož, na Slovensku je všechno lepší, hej?
Odbornici jiz pracuji na konecnem vyreseni energetickych potreb lidstva za pomoci veverek. Momentalne ale bohuzel stale probiha slozite vyjednavani s vevercimi odbory o potrebnem mnozstvi orisku na 1 MWh.
Dobrý den
No ono mnohé napoví i to, jak vypadá stav v německé síti od včera kdy přestalo po pár týdnech foukat. Se koukněte na ten šílený rozdíl dostupné výroby vs. spotřeby. V důsledku toho Němci vysávají koho mohou bez ohledu na aktuální cenu. Já se divím, že to přeshraniční síťové spojení dávají a že to nikde zatím nespadlo.
A tento aktuální průšvih se samozřejmě projevuje i v ceně dlouhodobých kontraktů, obchodníci se prostě chtějí zajistit a předkoupit si. Do toho ta válka, koketování s odstřihnutím se od Ruska, ... Takže významně roste cena a ještě poroste, to přece nikoho nemůže překvapit.
Pokud by zde byly funkční jaderné zdroje a nerušily se uhelné, pak když zrovna přestane foukat vlastně o nic nepůjde. Toto je však jen zbožné přání technicky vzdělaného člověka. Politici to vidí jinak, protože ve škole vesměs propadali z fyziky a mimo politiku by je nikdo nezaměstnal, neb nic neumí.
Zažil jsem pár takových studentů co dnes sedí HK ČR či jsou poradci premiéra...
Tak tohle zrovna byla úvaha "inženýra", který si myslí, že mu jeho "technické vzdělání" dává patent na rozum. Stavět jaderné elektrárny jako "zálohu, když nefouká" je do nebe volající technická a hlavně ekonomická pitomost.
V tom příspěvku se nic nepíše o stavění jaderných elektráren jako "zálohu", to jste si vymyslel vy.
Dobrý večer, asi jste mne zcela nepochopil, tedy doplňuji :
Model SRN - spotřeba - příkon od 50 000 MW do 85 000 MW, tedy zdroje
I. Provozně bezpečné
JE .... 15 000 MW
Uhlí (oboje) .... 35 000 MW
Plyn ....... 6 000 MW
Bioplynky ..... 5 000 MW
voda + PVE .... 10 000MW
Celkem I : 71 000 MW
II. Občasné zdroje
FTVE .... 45 000 MW
Větrné .... 45 000 MW
Tedy bude-li foukat tak v provozu kromě OZE zůstane jen jádro a nebude-li foukat a svítit tak pojedeme na uhlí a až úplně naposledy na plyn...
Takto to měli asi sousedé udělat, to že zrušili jádro je jejich fatální chybou... Jádro však rozhodně nemůže být samospasitelné... vždy s OZE a zálohou uhlí...
vidime tie "provozne bezpecne" zdroje v priamom prenose, ked sa rusky muzik rozhodne ostrelovat jadrovu elektraren, mozeme byt radi ze tu nemame druhy cernobyl
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se