Produkce uhlí v USA má letos vzrůst o 9 %, růst má také jeho vývoz
Spojené státy americké by měly v letošním roce vyprodukovat 534 milionů tun uhlí, což by znamenalo o 9 % vyšší hodnotu ve srovnání s rokem 2020, kdy byla produkce uhlí v USA nejnižší za posledních 55 let. Ze čtyřletého minima by měl letos vzrůst také vývoz uhlí z USA, a to na 77 milionů tun.
Podle nedávno zveřejněného krátkodobého energetického výhledu od státní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) má v letošním i příštím roce růst produkce i vývoz uhlí z USA. EIA očekává, že v letošním roce dosáhne produkce uhlí v USA hodnoty 534 mil. tun a v roce 2022 poté 539 mil. tun.
Velká část vyprodukovaného uhlí má být využita k výrobě elektřiny, a to 431 mil. tun v roce 2021 a 460 mil. tun v roce 2022. Celková spotřeba uhlí v USA má letos dosáhnout hodnoty 466 mil. tun, příští rok poté 494 mil. tun.
Uhlí by podle EIA mělo mít letos 21,4% podíl na výrobě elektřiny v USA, což by znamenalo nepatrný růst z loňských necelých 20 %. Růst má také podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to přibližně o 1,5 procentního bodu na 21,3 %.
Naopak klesat má v následujících dvou letech podíl elektřiny vyrobené ze zemního plynu. Z loňských 39,3 % by měl letos klesnout na 36,7 % a následně na 35,3 % v roce 2022. Příčinou očekávaného poklesu podílu elektřiny ze zemního plynu je zejména předpokládaný růst jeho ceny. Podle lednové předpovědi očekává letos EIA nárůst ceny zemního plynu meziročně o 41 %, zatímco u uhlí očekává pouze 6% růst ceny.
„Přechod z uhlí na plyn znamenal významnou změnu v energetických zdrojích využívaných pro výrobu elektřiny ve Spojených státech v uplynulé dekádě. Tento přechod byl hnán zejména dlouhodobě nízkými cenami zemního plynu. V roce 2020 byly ceny zemního plynu nejnižší za několik desítek let,“ uvedla v lednu EIA.
Mohlo by vás zajímat:
EIA uz se v predpovedich spletla tolikrat, ze jeji analyza nema ani hodnotu elektronu co ji prenaseji po internetu
Snad po odchodu Trumpa pojedou USA víc pře OZE. Doufejme.
Vypadá to, že Kongres Bidenovi schválí 1.9 bilionu USD jako finanční injekci do ekonomiky. Zástupci byznysu okolo OZE prohlašují, že oni jsou jedni z mála, kdo má připravený dostatek investičních projektů, na které se ty peníze dají použít. Silnou pozici na úrovni států mají jak u těch vedených Demokraty tak u těch vedených Republikány.
No teď vidíme důsledky rozvoje OZE ve Švédsku - měli perfektní energetický mix pro výrobu el. energie JE + vodní el. Ale pak je napadlo ty JE postupně nahrazovat větrem no tak zavřeli jednu JE a místo ní vybudovali větrné parky. Množství ročně vyrobené energie zůstává přibližně stejné, jenže v zimě když nefouká tak v přehradách dojde voda no a výsledkem je ,že Švédsko provozuje 1000MW elektrárnu na ropu, dováží el. energie z okolních zemí, utlumuje průmysl a žádá občany, aby šetřily el. energií a například nevysávaly. Z OZE pro výrobu el. energie má dostatečný potenciál zejména slunce a vítr, jenže oba tyto zdroje potřebují zálohy, které běží na nějaká paliva typicky fosilní paliva ( teoreticky syntetická). Oni vlastně OZE generují spotřebu fosilních paliv na rozdíl od jádra. Z tohoto pohledu bych se o celosvětovou spotřebu fosilních paliv rozhodně neobával.
Uhlí svého vrcholu dosáhlo v USA v roce 2007 a od té doby jeho spotřeba klesá:
https://oenergetice.cz/uhli/spotreba-uhli-usa-posledni-dekade-intenzivne-klesa-napric-vsemi-sektory
Po krátkodobém propadu poptávky díky pandemii COVID-19 se spotřeba opět zvedne, ale dlouhodobý trend směrem dolů bude s největší pravděpodobností pokračovat. Za zhruba 12 let (2007-2020) se spotřeba dostala na polovinu, takže pokud tento trend bude zhruba zachován, tak někdy okolo roku 2030 bude uhlí v USA okrajová záležitost.
Vývoj může jít různými směry, pokud by USA měli čelit stejným cenám energií jako třeba Německo pak při jejich podnebí - běžné -30°C v zimě v severní části země , by to pro ně bylo zničující.
Spotřeba uhlí v USA je závislá zejména na ceně plynu, je to právě levný plyn, který vyřazuje uhlí z energetického mixu, pokud bude cena plynu nízká dalších 10 let dojde zcela určitě k dalšímu dramatickému poklesu spotřeby uhlí v USA kdežto drahý plyn naopak způsobí růst spotřeby uhlí. Co se týče výhledu na 20 let , pak pokud vím USA plánuje stagnaci emisí CO2 což znamená že spotřeba fosilních paliv by měla stagnovat.
Mají navíc v záloze svůj super vulkán. Větší zlo by udělal při přirozeném uvolnění , než třeba v krajní případě chybným navrtáním pro energetický využití při nižším tlaku. Vzorem jim může být Island.
Přeji si abychom začaly dovážet ,,molekuly svobody,, v pevném stavu do české ,,banánové,, republiky.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se