Australské "uhelné dilema" se s rekordně vysokými cenami uhlí prohlubuje
Rekordně vysoké ceny energetického uhlí a proti tomu rekordně nízké hodnoty uhelných aktiv vytvářejí složitý problém k řešení pro producenty uhlí v Austrálii, kteří se potřebují rozhodnout, jakou cestou se v nejbližších letech vydat. Navzdory sílícímu tlaku na odklon od uhlí se například některé společnosti rozhodují pro akvizici uhelných aktiv. Informaci přinesl zahraniční server Argus.
Ceny australského energetického uhlí dosahují nyní hodnot, kterých historicky dosahovaly pouze krátce při cenových maximech v roce 2008. I přesto však není střednědobý výhled příliš příznivý kvůli sílícímu tlaku na přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství.
V tomto prostředí například britsko-australská společnost BHP ocenila zápornou hodnotou svá uhelná aktiva a přiznala, že možná promeškala možnost vystoupit ze svého uhelného dolu Mt Arthur, jehož roční produkce dosahuje 20 mil. tun. Na druhé straně však aktuální vysoká marže podporuje provozovatele dolů, aby maximalizovali svou produkci.
„Je několik různých přístupů k řízení tohoto rizika. Prvním je vystoupení z uhelného byznysu, o což se snaží právě BHP,“ uvedl server Argus.
Druhou možností je podle Argusu zachování obvyklých objemů těžby a zaměření se na zvyšování kvality uhlí. Tuto strategii zvolil čínský Yancoal, který je největším nezávislým exportérem energetického uhlí z Austrálie. Yancoal zachoval pro rok 2021 plán těžby na 39 mil. tun, avšak zavedl opatření vedoucí k redukci obsahu popela v těženém uhlí, které má mířit na trhy mimo Čínu.
Třetí možností, pro kterou se rozhodl například menší australský těžař TerraCom, je navýšení produkce či prodloužení životnosti dolu. TerraCom tak na svém dole Blair Athol, kde ročně vytěží zhruba 2 mil. tun energetického uhlí, prodloužila plánovanou dobu těžby o 10 let. Podle zveřejněných dat společnost dosahovala v červenci marže ve výši 42 USD/t.
Ještě odvážnější strategii zvolila britsko-švýcarská společnost Glencore, která se v současném prostředí rozhodla pro nákup uhelných aktiv a věří, že zisky z období s vysokou cenou uhlí budou převyšovat náklady na budoucí uzavření a rekultivace dolů.
Podle Argusu se Glencore prozatím soustředil na nákup podílů v aktivech, která již částečně vlastnil. Jako příklad realizovaných obchodů Argus uvedl odkoupení podílů společností BHP a Anglo American ve společném podniku na těžbu uhlí v kolumbijském dole Cerrejon.
Poslední možností je podle Argusu rozvoj aktiv bez ohledu na jejich hodnotu. Tento přístup zvolila například indická společnost Adani, která pokračuje v budování dolu Carmichael ve státě Queensland, jehož produkční kapacita bude činit 10 mil. tun/rok. Pouze náklady na důl samotný mají činit 4 miliardy amerických dolarů, což je podle Argusu více, než by Adani musela zaplatit za zmíněný důl Mt Arthur společnosti BHP.
Mohlo by vás zajímat:
Nedávno se přeci psalo , že se otevírá další dul pro nově postavené elektrárny v indii . Asi bych neměl strach o odběr , když asie teprve buduje energetiku .
Píše se o tom v tom článku, Carmichael mine. Po 10 letém martyriu, kdy postupně přicházeli o zdroje financování (banky na to nechtěly půjčit) a sympatie s projektem, to nakonec,zdá se, dokopali do konce. Teď mají důl pro jednu větší uhelnou elektrárnu.
Mezitím Adani rozjelo Adani Green Energy a jede v OZE ve velkém a v Indii se prakticky přestaly povolovat nové uhelné elektrárny a "jen" se dostavují už rozestavěné projekty.
Nedávno se přeci psalo , že se otevírá další dul pro nově postavené elektrárny v indii . Asi bych neměl strach o odběr , když asie teprve buduje energetiku .
Žádám redakci, aby zasáhla. Podobné svinstvo sem nepatří.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se