Nedostatek uhlí v Číně ženě jeho ceny k rekordním hodnotám, růst těžebních kapacit však nelze očekávat

Cena černého uhlí na evropském trhu (API2/CIF ARA) s dodávkou v příštím roce se v průběhu úterý vyšplhala na burze The ICE až k 155 USD/t. Přestože cena do konce obchodního dne poklesla k 144 USD/t, stále se za posledních 12 měsíců zvýšila téměř třikrát. Hlavním důvodem jsou nyní nedostatečné těžební kapacity v Číně a také omezený rozvoj nových těžebních kapacit.

Ceny energetických komodit ve světě v posledních měsících setrvale rostou. Nejen v Evropě jsou ceny zemního plynu, elektřiny a uhlí na rekordních hodnotách, přičemž již nyní se odborníci shodují na tom, že ceny komodit se promítají do výše inflace.

Především u černého uhlí je současný nárůst cen překvapivý - jeho využívání se totiž významná část vyspělého světa snaží omezit, a proto by jeho cena měla spíše klesat.

Důvod pro růst ceny lze hledat především v Číně, jejíž zásoby vytěženého uhlí jsou nejnižší od roku 2017. Zásoby přitom nelze jednoduše doplnit ani těžbou z domácích zdrojů, jelikož těžba se nezvyšuje tak rychle, jako jeho domácí spotřeba.

Čína se proto musí více spoléhat na nákup černého uhlí u zahraničních producentů. A pro pokrytí své spotřeby, na které závisí její ekonomický růst, je Čína ochotna zaplatit i vyšší ceny. Dělá to již nyní, podle údajů agentury Bloomberg se import uhlí z Číny jen od letošního června zvýšil o 20 %.

Možností, jak poptávku pokrýt, se příliš nenabízí. Domácí těžba se totiž v posledních letech oproti předpokladům nezvýšila, a to zejména kvůli novým bezpečnostním opatřením přijatým po několika smrtelných nehodách. Současně i světová těžba je nižší v důsledku dozvuků pandemie a aktuálně také v důsledku přívalových dešťů v Kolumbii a Indonésii.

Čína ovšem nedostatkem uhlí trpí i kvůli vlastním politickým rozhodnutím. Kvůli politickým sporům zastavila import uhlí z Austrálie, ze které dříve pokrývala část své spotřeby. Kvůli tomu se nyní obrací na exportní země, které dříve dodávaly do Evropy, čímž zvyšují konkurenci evropským odběratelům. I proto se některé země východní Evropy uchylují k neobvyklým krokům - dodávkám uhlí z Austrálie.

Navyšování těžby uhlí přitom není na pořadu dne. V posledních letech byly investice do nových projektů na rozšíření těžby prakticky zastaveny. Z části jde o důsledek politických závazků, především je ale stále obtížnější tyto projekty financovat, jelikož řada bank zcela zastavila financování projektů spojených s uhlím či dalšími fosilními palivy.