Ceny energie a energetická politika nutí stále více německých firem uvažovat o přesunu výroby

Čtyři z deseti průmyslových podniků v Německu zvažují omezení výroby v zemi nebo přesun části svých výrobních kapacit mimo zemi kvůli nejistotě ohledně energetické politiky a vysokým cenám energie. Uvádí to průzkum Svazu německých průmyslových a obchodních komor (DIHK).

Přibližně 37 % z 3 000 dotázaných společností uvedlo, že uvažuje o omezení výroby nebo přesunu části svých výrobních kapacit do zahraničí. V roce 2023 to bylo 32 % a v roce 2022 21 %. V případě energeticky náročných společností uvažuje o zmíněných krocích 45 % dotázaných společností. U velkých společností s více než 500 zaměstnanci uvedlo 51 %, že by to mohla být jedna z možností.

Podíl německých podniků, které plánují nebo realizují omezení výroby v Německu nebo přesun výroby do zahraničí. Zdroj: DIHK

"Důvěra německého hospodářství v energetickou politiku je vážně poškozena," uvedl Achim Dercks, zástupce vedoucího DIHK.

Německá vláda dosud nedokázala podnikům poskytnout jasnou perspektivu spolehlivých a cenově dostupných dodávek energie v budoucnosti, tvrdí Dercks a dodává, že stále více podniků nyní vnímá energetickou transformaci spíše jako hrozbu než jako příležitost.

Na otázku, jak vnímají dopad transformace energetiky na svou konkurenceschopnost, odpověděli respondenti v průměru negativně, přičemž energeticky náročné podniky mají negativnější názory.

"Podniky nadále vidí mnohem více rizik než příležitostí," uvedl Dercks a argumentoval tím, že vláda dosud nedokázala náležitě reagovat na obavy, které se od energetické krize v roce 2022 rapidně zvýšily.

Dercks varoval, že pokud nebudou přijata žádná protiopatření, může se Německo ocitnout na počátku trvalé deindustrializace. Mnoho z dotazovaných podniků uvedlo, že vysoké ceny energie brání investicím do opatření v oblasti klimatu, výzkumu a dalších oblastí. Jako hlavní faktory, které negativně ovlivňují náladu mezi podniky, byly podle průzkumu uvedeny byrokracie a nemožnost plánování.

Z průzkumu dále například vyplývá, že zlepšování vlastních dodávek a dlouhodobých smluv o nákupu elektřiny (anglicky Power Purchase Agreement nebo zkráceně PPA) je stále důležitější nejen pro průmysl, ale pro všechny společnosti.

Pokud jde o spolehlivost dodávek, čtyři z pěti společností hodnotí úzká místa v přenosových a distribučních sítích jako rostoucí problém pro stabilní dodávky energie. Spolehlivý přístup k vodíku je pro podniky také stále důležitější. Téměř dvě třetiny společností proto požadují zabezpečení plánování v této oblasti.

Dopady energetické krize

Energetická krize v roce 2022, kdy došlo k bezprecedentnímu nárůstu cen v celé Evropě, zejména zemního plynu, těžce zasáhla německou ekonomiku v době, kdy se země vzpamatovávala z pandemie koronaviru.

Velkoobchodní ceny plynu sice od svého vrcholu v létě roku 2022 výrazně poklesly, stále však zůstávají nad dlouhodobým průměrem a nadále brání plnému oživení německého průmyslu a hospodářství. Vláda kancléře Olafa Scholze přijala celou řadu opatření s cílem snížit ceny, omezit byrokracii a urychlit oživení průmyslu.

Zástupci průmyslu však tvrdí, že tato opatření stále neřeší základní problémy a jejich realizace trvá příliš dlouho na to, aby vyvedla největší evropskou ekonomiku ze současného propadu.