Německo postupuje v přípravách kapacitních mechanismů

Aby se zabránilo budoucímu zvyšování cen elektřiny, chce německá vláda zvrátit liberalizaci svého trhu s elektřinou a přejít k intervenčnějšímu přístupu zavedením kapacitních trhů. To, co začalo jako únorový kompromis na podporu nových plynových elektráren, se v Berlíně stalo předmětem vášnivých diskusí.

Na konci 90. let 20. století prošlo Německo na příkaz Bruselu bezprecedentní liberalizací energetických trhů, přičemž energetické společnosti přešly na obchodní model prodeje kilowatthodin na konkurenčním trhu.

Pro německý trh to znamenalo, že bylo schopné vyvážet takové množství elektřiny, které by odpovídalo dnešní roční spotřebě Belgie, a snížit německé ceny elektřiny, které mezi lety 2010 a 2016 klesly o 49 %. Nyní se však zdá, že Německo směřuje k deliberalizaci, píše Euractiv.

Snaha o zajištění investic

V srpnu německé ministerstvo hospodářství představilo „dokument o možnostech“ budoucího uspořádání trhu s elektřinou v zemi, v němž navrhuje kombinaci liberálních a centralizovaných prvků trhu s elektřinou, jak je tomu jinde v Evropě.

„Je jasné, že výstavbu větších elektráren nezajistí pouze volný trh s elektřinou,“ říká Ingrid Nestleová, poslankyně za Zelené, která za stranu hovoří o energetických otázkách.

Dokument mimo jiné navrhuje vytvoření nového „kapacitního trhu“, který by výrobcům platil paušální poplatek podle dostupného výkonu, na rozdíl od současného liberálního trhu, který je odměňuje za prodanou energii.

O to však již Německo usilovalo již dříve, když plánovalo podpořit skrz tento režim rozvoj plynových elektráren. Čtyři němečtí provozovatelé přenosových soustav již v roce 2022 pověřili společnost Consentec a Ekologický institut vypracováním studie k vytvoření specifického kapacitního trhu pro německý trh s elektřinou.

Informace z února říkají, že kapacitní mechanismus by německá vláda měla ráda zavedený do roku 2028.

Takový trh založený na dostupném výkonu by podle německé vlády  poskytl kýženou „dlouhodobou investiční jistotu prostřednictvím centralizovaných výběrových řízení s dlouhými smluvními lhůtami“.

Vláda doufá, že kombinací centrálního kapacitního trhu s místními trhy zachová efektivitu volnějšího trhu - výměnou za větší složitost.

„Německo se v mnoha oblastech ubírá směrem k de-liberalizaci trhu,“ vysvětluje Christoph Maurer, odborník na trh s elektřinou v zemi a jednatel poradenské společnosti Consentec.

Jaká budou pravidla?

S finálním návrhem kapacitního trhu se však v Berlíně stále potýkají.

Sdružení utilit BDEW a skupina plynárenského průmyslu Zukunft Gas vyjádřily částečnou podporu a dávají přednost jednoduššímu kapacitnímu trhu před navrhovaným smíšeným modelem, zatímco lobbistické skupiny zabývající se obnovitelnou energií se obávají jakéhokoli narušení svého obchodního modelu.

„Varujeme před prováděním riskantních experimentů v této citlivé fázi energetické transformace,“ uvedla Simone Peterová, prezidentka sdružení pro obnovitelné zdroje energie BEE.

Konzultační období se zúčastněnými stranami skončilo 6. září a účastníci vládního diskusního fóra o trhu s elektřinou budou o výsledcích diskutovat 26. září.

Kapacitní mechanismy na vzestupu

Česká republika si cestu k zavedení kapacitního mechanismu otevřela v revizi energetického zákona už loni. Různé formy kapacitních mechanismů, které jsou nezbytné pro udržení vybraných řiditelných zdrojů v provozu a zejména potom pro výstavbu nových řiditelných zdrojů, má aktuálně zavedeno již 8 členských států EU.

Například Lucembursko iniciativy Berlína týkající se přeshraničního sladění uvítalo. Německo navíc nebude první evropskou zemí, která se obrátí ke kapacitním trhům.

„Domnívám se, že Německo je v Evropě v dobré společnosti. Různé země již kapacitní mechanismy mají,“ řekla Nestleová a dodala, že Belgie, Francie a Spojené království se již pro nějakou formu kapacitního mechanismu rozhodly.