Více než 1,5 GW nových elektráren spalujících zemní plyn získalo 15letý kapacitní kontrakt v poslední T-4 kapacitní aukci na období 2023/2024, <a href="https://www.emrdeliverybody.com/CM/T42023.aspx" target="_blank" rel="noopener">která proběhla minulý pátek ve Spojeném království</a>. V uvedené kapacitní aukci byl zaznamenán značný nárůst clearingové ceny ve srovnání s posledními kapacitními aukcemi, když cena dosáhla téměř 16 GBP/kW/rok (zhruba 470 Kč/kW/rok).
Dosažená clearingová cena je o téměř 10 GBP/kW/rok vyšší, než cena dosažená v nedávné T-3 aukci pro zimu 2022/23, a dokonce o více než 15 GBP/kW/rok vyšší než rekordně nízká clearingová cena, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britska-kapacitni-aukce-roky-2019-2020-zaznamenala-rekordne-nizkou-clearingovou-cenu" target="_blank" rel="noopener">které bylo loni dosaženo v kapacitní aukci na období 2019/2020</a>.
Nárůst ceny v proběhlé kapacitní aukci tak pravděpodobně reflektuje snižující se dostupný výkon v období 2023/2024 v důsledku plánovaného uzavírání uhelných elektráren. Pouze 1,3 GW stávajících uhelných elektráren získalo roční kapacitní kontrakt, dalších 2,7 GW v kapacitní aukci neuspělo.
<figure id="attachment_81946" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1754px;"><img class="size-full wp-image-81946" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1-.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1-.jpg 1754w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1--512x245.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1--768x368.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1--1024x490.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1--725x347.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-1--800x383.jpg 800w" alt="Výsledky britské kapacitní aukce pro zajištění výkonu na období 2023/2024. Zdroj: EMR Delivery Body" width="1754" height="840" /><figcaption class="wp-caption-text">Výsledky britské kapacitní aukce pro zajištění výkonu na období 2023/2024 s rozdělením na nová a stávající zařízení. Zdroj: EMR Delivery Body</figcaption></figure>
<figure id="attachment_81947" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1676px;"><img class="size-full wp-image-81947" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2-.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2-.jpg 1676w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2--512x248.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2--768x372.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2--1024x496.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2--725x351.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2--800x387.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kapacitní-aukce-UK-2--1240x600.jpg 1240w" alt="Výsledky britské kapacitní aukce pro zajištění výkonu na období 2023/2024 s rozdělením podle použitého primárního paliva. Zdroj: EMR Delivery Body" width="1676" height="811" /><figcaption class="wp-caption-text">Výsledky britské kapacitní aukce pro zajištění výkonu na období 2023/2024 s rozdělením podle použitého primárního paliva. Zdroj: EMR Delivery Body</figcaption></figure>
Celkově získalo v kapacitní aukci roční kontrakt 34 GW stávajících elektráren, 1,8 GW nových zdrojů získalo 15letý kontrakt. Zajímavostí proběhlé aukce je, že byl kapacitní kontrakt udělen většímu výkonu nových (2,637 GW) než stávajících (2,635 GW) podmořských přeshraničních vedení, jelikož tři velké budované projekty akceptovaly roční kapacitní kontrakt. Konkrétně se jedná o vedení North Sea Link do Norska (kontrahováno 1,232 GW výkonu), vedení IFA2 do Francie (715 MW) a vedení ElecLink (690 MW) propojující Spojené království taktéž s Francií.
Úspěch zaznamenala také bateriová úložiště, když v kapacitní aukci uspělo 94 MW úložišť schopných poskytovat výkon po dobu jedné hodiny a 20,5 MW „dvouhodinových“ úložišť.
Mezi velké plynové projekty, které v aukci neuspěly, patří například 1,8GW paroplynová elektrárna King’s Lynn, jejíž výstavbu plánuje EP UK Investments spadající pod český Energetický a průmyslový holding (EPH).

Trh s elektřinou

V poslední britské kapacitní aukci uspělo 1,5 GW nových plynových zdrojů

Polsko zveřejnilo parametry další, v pořadí již čtvrté, kapacitní aukce, ve které bude poptávat 9,1 GW spolehlivého výkonu pro rok 2024. Kromě hlavní aukce pro rok 2024 proběhne v prosinci také doplňková aukce pro rok 2021, v rámci které bude Polsko poptávat pro jednotlivá čtvrtletí 1 160 až 3 098 MW výkonu.
<a href="http://biznes.pap.pl/en/news/pap/info/2770591,poland-to-seek-9-088-mw-in-capacities-for--24-capacity-auction--1160-3098-mw-in--21-supplemental-auction" target="_blank" rel="noopener">Polská tisková agentura PAP v pondělí informovala</a> o parametrech nadcházejících kapacitních aukcí, které se uskuteční v prosinci letošního roku a naváží na 3 předcházející kapacitní aukce z loňského roku.
Podle zveřejněných informací bude Polsko v prosincových aukcích poptávat 9,1 GW spolehlivého výkonu na rok 2024 s vyvolávací cenou 311 PLN/kW/rok (zhruba 72,2 EUR/kW/rok) a pro rok 2021 dále 2 608 MW pro 1. čtvrtletí, 1 160 MW pro 2. čtvrtletí, 1 160 MW pro 3. čtvrtletí a 3 098 MW pro 4. čtvrtletí s vyvolávací cenou 312 PLN/kW/rok (zhruba 72,4 EUR/kW/rok).
Poslední kapacitní aukce na dodávku 10,6 GW spolehlivého výkonu v roce 2023, která proběhla v prosinci 2018, přinesla clearingovou cenu na úrovni 47,4 EUR/kW/rok.
<h2>Napadení schválení pravidel pro polský kapacitní trh</h2>
Pravidla pro polský kapacitní trh <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evropska-komise-schvalila-kapacitni-mechanismy-6-statech-eu/" target="_blank" rel="noopener">schválila Evropská komise v únoru 2018</a> spolu s pravidly pro kapacitní mechanismy v Belgii, Francii, Německu, Řecku a Itálii.
Toto rozhodnutí nicméně napadla společnost Tempus Energy, která v minulosti uspěla s napadením rozhodnutí Evropské komise ohledně britského kapacitního trhu, <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/britanie-kvuli-zvyhodnovani-fosilnich-elektraren-nucena-zastavit-fungovani-sveho-kapacitniho-trhu/" target="_blank" rel="noopener">který byl následně po rozhodnutí Evropského soudního trhu v listopadu loňského roku dočasně pozastaven.</a>
Podle společnosti Tempus Energy dochází podobně jako v případě Spojeného království i v Polsku k upřednostňování fosilních zdrojů před alternativami, jako jsou bateriové systémy či <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/demand-side-response-dsr/" target="_blank" rel="noopener">odezva strany spotřeby</a>.
Výkonná ředitelka Tempus Energy Sara Bellová se o naději na vítězství v soudním sporu vyjádřila <a href="https://www.montelnews.com/de/story/tempus-challenges-ec-polish-capacity-market-permit--update/992632" target="_blank" rel="noopener">v rozhovoru pro zahraniční server Montel</a> velmi pozitivně. Dle Bellové společnost zcela jistě opět vyhraje, jelikož mandát je nyní ještě silnější, než tomu bylo v britském případě.

Energetika v zahraničí

Polsko bude v kapacitní aukci pro rok 2024 poptávat 9 GW spolehlivého výkonu

Britský energetický regulátor Ofgem zjednoduší pravidla britského kapacitního trhu a zavede obchodování  na sekundárním trhu. Slibuje efektivnější aukce a nižší bariéry pro účastníky.
<blockquote>„Složitost pravidel a regulační zátěž, která je na účastníky kladena, může být překážkou pro účast a rozhodně účast komplikuje, což může vést k neefektivnímu nabídkovému řízení v aukci,“ uvedl Ofgem.</blockquote>
Regulátor chce zejména zjednodušit předběžnou kvalifikaci, což umožní žadatelům odložit podání určitých údajů pro snížení rizika odmítnutí před samotnou aukcí. Rovněž chce snížit zátěž kladenou na žadatele nabízející v aukci nově budované zdroje, kteří mají aktuálně povinnost předložit nezávislou znaleckou zprávu ještě před samotným obdobím dodávky.
Nejzajímavější změnou je záměr vytvořit otevřenější a likvidnější sekundární trh, který bude otevřen čtyři roky před samotnou dodávkou a sníží překážky bránící účasti.
Konzultace k novému návrhu pravidel by měla být ukončena 28. května. Regulátor by měl následně v létě zveřejnit přezkum pravidel s implementačním harmonogramem.
<h2>Fungování kapacitního trhu je aktuálně pozastaveno</h2>
Fungování trhu bylo <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/britanie-kvuli-zvyhodnovani-fosilnich-elektraren-nucena-zastavit-fungovani-sveho-kapacitniho-trhu/">v listopadu minulého roku pozastaveno</a> rozhodnutím Evropského soudního dvora, na jehož základě bylo zrušeno rozhodnutí Evropské komise nevznést námitky k britské státní podpoře formou kapacitních plateb.
Evropský soud se podporou ve formě kapacitního trhu ve Spojeném království zabýval na popud společnosti Tempus Energy, která jej napadla z důvodu nerovných podmínek pro zdroje na fosilní paliva a obnovitelné zdroje, potažmo další alternativy jako bateriová úložiště nebo odezvu na straně spotřeby.
<blockquote>„Toto rozhodnutí účinně ruší předchozí povolení státní podpory stávajícím elektrárnám na fosilní paliva. Dlouho jsem kritizoval toto bizarní opatření, které prostě hází peníze starým a špinavým elektrárnám,“ uvedl Alan Whitehead, stínový ministr energetiky.</blockquote>
Pro Británii současná situace znamená, že nemůže vyplácet podporu zdrojům připraveným pro případy nedostatku výkonu v síti, která byla přiznána na základě již uzavřených kontraktů, ani vypsat aukce na další období. Británie přitom měla v plánu zabezpečit si výkon na zimu 2019/2020 a 2022/2023 již počátkem příštího roku.
Vláda by měla uspořádat náhradní aukci pro 4,6 GW rezervního výkonu pro zimu 2019/20 ve dnech 11.-12. června, přičemž platnost výsledků aukce bude podmíněna závěry formálního vyšetřování Evropské komise.

Britský regulátor zjednoduší pravidla kapacitního trhu a zavede sekundární trh

<a href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/brussels-muddies-waters-on-state-aid-for-coal-power/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Rozhodnutí Evropské komise</a> z února 2018, které deklarovalo, že schémata podpory záložních uhelných elektráren některých evropských států jsou v souladu s pravidly pro hospodářskou soutěž, bude muset být přezkoumáno ve světle probíhající reformy pravidel trhu s elektřinou. Komise to uvedla ve svém prohlášení v úterý 4. září s poznámkou, že německé elektrárny nedostanou výjimku.
Původní únorové <a href="http://ec.europa.eu/competition/state_aid/cases/269083/269083_1983030_171_2.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rozhodnutí </a>uvedlo, že podpora záložních zdrojů elektřiny v Německu, tedy především jejich uhelných elektráren, nebude v budoucnu nijak ovlivněna novými pravidly pro trh s elektřinou, která jsou nyní projednávána. Věta ohledně nemožnosti přezkumu udělení této výjimky byla do rozhodnutí zavedena nenápadnou krátkou poznámkou pod čarou na straně 20 rozhodnutí.
Výjimka z přezkumu tak byla stanovena pro německé elektrárny, nikoli však pro francouzské, belgické, polské či italské &#8211; těm sice státní podpora povolena byla, ale právě s výhradou možného přehodnocení v budoucnu. Opomenutá poznámka, které si nyní skupina nezvýhodněných členských států povšimla, vyvolala podezření, že Unie aplikuje dvojí standardy, když podobnou záruku nenabídla i jiným zemím.
V rozhodnutích týkajících se jiných členských států totiž Komise jasně stanovila, že souhlas s udílením státní podpory bude muset být v budoucnu interpretován ve světle pozdějších právních předpisů, především blížící se reformy evropského trhu s elektřinou.
<h2>Komise chybovala</h2>
Komise nyní uznala, že udělením výjimky se dopustila chyby, která bude opravena.
<blockquote>
 „Co se týče rozhodnutí ohledně německých podpor, v rozhodnutí se opravdu vyskytla chyba. Ta je nyní v procesu opravy. &#8230; Rozhodnutí o státní podpoře nebude chránit jakékoli členské státy před budoucími změnami v legislativě.“ – Christof Schoser, výkonné ředitelství pro hospodářskou soutěž
</blockquote>
Německo přišlo v roce 2015 s rozhodnutím o uzavření osmi hnědouhelných elektráren a jejich převedením do „strategické rezervy“. Ta má být využita jen v případě nouze či výpadku. Tyto elektrárny mohou využívat Unií schválenou státní podporu. Schválení ale může být v budoucnu přehodnoceno vzhledem k nové legislativě.
<h2>Odzvonilo kapacitním mechanismům?</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/zavedene-formy-kapacitnich-trhu-v-eu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Kapacitní mechanismy</a> jsou státní systémy podpory zdrojů, které jsou schopny dodávat spolehlivý a stabilní výkon. Dle evropské legislativy spadá tato forma podpory pod regulovanou oblast hospodářské soutěže, která je jedním z hlavních zájmů Evropské unie.
Kapacitní mechanismy balancují na hraně povolené a nežádoucí státní podpory, zájmem EU je ale do budoucna mechanismy úplně vyřadit, jelikož narušují jednotný trh a často dotují elektřinu vyráběnou z fosilních zdrojů.
To ovšem neznamená, že podpora uhlí bude v brzké době úplně zakázána. Přijatá reforma v oblasti trhu s elektřinou by totiž mohla zakotvit pevnou výjimku státním podporám, které již byly na evropské úrovni schváleny, tedy i kapacitním mechanismům. Problematika je nyní jedním z hlavních diskuzních bodů ohledně připravované reformy.

Legislativa EU

EU zruší výjimku německému kapacitnímu mechanismu

Podle úterního prohlášení ministra energetiky se bude první polská kapacitní aukce konat již 15. listopadu. V aukci se bude soutěžit o zajištění výkonu pro zajištění bezpečnosti a stability dodávek pro rok 2021. V této první aukci si chce polský stát zajistit výkon 22,7 GW. Další aukce budou následovat v prosinci.
Další dvě kapacitní aukce, ve kterých se bude soutěžit o poskytování výkonu zabezpečujícího stabilitu dodávek pro roky 2022 a 2023, pak proběhnou v prosinci. Výkon soutěžený v těchto dvou následujících aukcích bude mírně vyšší ve srovnání s první aukcí (23 GW a 23,3 GW). Aukce je podle ministra energetiky otevřená jak uhelným elektrárnám, tak plynovým i obnovitelným zdrojům.
Polsko následně plánuje pořádat aukce na roční bázi. Od aukcí pro rok 2025 se pak budou soutěže moci účastnit také zahraniční elektrárny, které ovšem budou moci získat pouze roční kontrakt. Polské elektrárny mohou na rozdíl od těch zahraničních získat i víceleté kontrakty. Maximální délka kontraktu pro polské elektrárny závisí na tom, jak moc znečišťují životní prostředí &#8211; ty nejšetrnější mohou získat kontrakt až na 17 let. Polsko se tak zařadí se svým kapacitním trhem po bok <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ogranizace-prvni-kapacitni-aukce-ve-francii/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Francie</a> či <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/od-1-rijna-se-ve-spojenem-kralovstvi-spusti-system-kapacitnich-plateb/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Velké Británie</a>, které již mají kapacitní mechanismy na svých trzích zavedené.
<h2>Poslední šance pro budovaný blok Ostroleka C</h2>
V posledních dnech <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/regulace-kapacitnich-mechanismu-eu-muze-ohrozit-posledni-uhelnou-elektrarnu-polska/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">mediálním prostorem rezonuje téma plánované dostavby elektrárny Ostroleka C, což má být poslední nově vybudovaný polský uhelný blok</a>. V souvislosti s regulací kapacitních mechanismů ze strany EU se objevily úvahy o možné ztrátovosti tohoto projektu. Právě kvůli tomu, že EU plánuje uhelným zdrojům omezit možnost podílet se na kapacitních mechanismech, může totiž být ohrožena ekonomická efektivita investice do nového bloku. Aukce plánované na poslední dva měsíce letošního roku tak pravděpodobně budou poslední před schválením nové unijní legislativy.
<blockquote>
„Aukce konané v letošním roce budou poslední šancí pro blok C elektrárny Otroleka, jak si zajistit účast v kapacitních mechanismech. EU totiž plánuje vyloučit z této formy podpory zdroje, které emitují více než 550 kg/MWh,“ upřesňuje pro server Montel právník Wojciech Kukula.
</blockquote>
Za projektem výstavby bloku Ostroleka C stojí polské státní společnosti Enea a Energa, které si snaží zajistit financování nového uhelného bloku. Podle informací serveru Montel mělo dojít k předběžné dohodě na poskytnutí finančních prostředků <a href="http://biznes.pap.pl/en/news/pap/info/2601817,update:-pge-related-investment-fund-fizan-energia-could-invest-up-to-pln-1-bln-in-enea-energa-power-" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ve výší až 1 miliarda zlotých (5,95 miliardy Kč) na financování výstavby od polského fondu Fizan Energeia.</a> Celková výše nákladů na výstavbu bloku se odhaduje na 6 miliard zlotých (35,67 miliardy Kč) s tím, že každá ze zmíněných státních společností má investovat 1 miliardu zlotých.

Uhlí

Polsko začne s kapacitními aukcemi již v listopadu

Belgický energetický regulátor CREG ve své monitorovací zprávě za rok 2017 hodnotí vliv větrných elektráren na potřebu špičkových zdrojů a jejich využití. Nárůst instalovaného výkonu větrných elektráren pouze mírně snižuje výkonovou potřebu špičkových elektráren. Výrazně ovšem snižuje počet hodin, kdy jsou tyto špičkové elektrárny využívány k pokrytí poptávky po elektřině, a snižuje tak jejich rentabilitu.
V roce 2017 větrné elektrárny v Belgii vyrobily 3,2 TWh, a podílely se tak 5 % na celkové výrobě elektřiny v Belgii. Počet provozních hodin špičkového výkonu snížily o více než 50%. Pro &#8222;super špičkové&#8220; zdroje, zajišťující posledních 1 000 MW výkonu z 68 na 24 hodin ročně a pro špičkové elektrárny zajišťujících dalších 1 000 MW z 607 na 267 hodin ročně. V případě trojnásobného výkonu větrných elektráren by počty hodin dle regulátora poklesly na 8 hodin ročně pro super špičkové zdroje a 126 hodin ročně pro špičkové zdroje.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny <a href="http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do">dle dat Eurostatu</a> v Belgii v roce 2016 stoupl na 15,8 %. Belgie má do roku 2030 ambiciózní plán tento podíl zvýšit na 40 %.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;BE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;PIE&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v Belgii v roce 2017&#8243;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;}
V Belgii bylo na konci roku 2017 instalováno 2 843 MW výkonu větrných elektráren, z toho 871 MW elektráren na moři. Tři velké offshore větrné parky v Rentel, Norther a Mermaid mají do roku 2020 přidat dalších 945 MW. Vláda usiluje o navýšení výkonu offshore větrných elektráren na 2,2 GW do roku 2020 a 4 GW do roku 2030 s plány na zdvojnásobení pobřežního koncesního prostoru země pro větrné elektrárny po roce 2020.
Zatímco tak generování příjmu pro špičkové zdroje se v evropských &#8222;energy only&#8220; trzích stává stále obtížnější, otevírají se další příležitosti, jak pokrýt špičkovou poptávku. <a href="http://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr/">Demand side response</a> nebo <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/zalozni-zdroje-elektricke-energie-1-dil-uvod-do-problematiky/">nouzové záložní zdroje</a>,  které mohou být aktivovány pouze po omezený počet hodin za rok, by se tak mohly stát důležitou součástí k pokrytí špičkového výkonu.
<blockquote>
&#8222;Výkon s nízkými investičními náklady, ale vysokými náklady na aktivaci, jako jsou nouzové generátory a demand side response, by se mohly stát nákladově efektivnější z důvodu rostoucího instalovaného výkonu větrných elektráren vedoucímu k nižší provozní době,&#8220; uvádí CREG ve své zprávě.
</blockquote>
Klesající velkoobchodní ceny a provozní doby pro konvenční tepelné elektrárny prozatím vedly v zemích, kde jsou tyto zdroje nezbytné k zajištění bezpečnosti dodávek, k zavedení tzv. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/kapacitni-mechanismy-zachrana-pro-klasickou-energetiku/">kapacitních mechanismů</a>. Belgie oznámila plány na zavedení vlastního kapacitního trhu na konci března.
Úvodní fotografie: Offshore větrná farma Thornton Bank Zdroj: innogy

Belgie: Větrné elektrárny snížily využití špičkových zdrojů na méně než polovinu a ohrožují jejich rentabilitu

Spuštění nového kapacitního trhu v Itálii bude s velkou pravděpodobností odloženo o několik měsíců. <a href="https://www.icis.com/resources/news/2017/06/08/10114199/italy-s-new-capacity-market-facing-delays/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle serveru ICIS</a> se totiž Evropské komisi nelíbí některé části navrhovaného mechanismu, a to zejména způsob stanovování realizační ceny.
Mezi hlavní výtky unijního Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž patří zejména mechanismus pro vyhodnocování aukcí, způsob zapojení strany poptávky (<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/demand-side-response-dsr/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">demand side response</a>), znevýhodňování přeshraničních účastníků či úroveň realizační ceny spolehlivostních opcí.
V případě kapacitních trhů, které <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/zavedene-formy-kapacitnich-trhu-v-eu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">fungují na základě spolehlivostní opce</a>, účastníci obdrží kontrakt ve formě call opce, což pro zdroj znamená závazek poskytnout svůj výkon za předem stanovenou realizační cenu, tzv. „strike price“. V dobách cenových špiček objevujících se na trhu to zajišťuje, že cena elektřiny nevzroste do extrémních hodnot.
<blockquote>
„Klíčová je úroveň realizační ceny. Nastavení ceny na úroveň nákladů spalovacích turbín by mělo přímý dopad na způsob, jakým jsou tvořeny ceny na spotovém trhu,“ řekl Pietro Baldovin, vedoucí italské pracovní skupiny u Evropské federace obchodníků s energií.
</blockquote>
Model navrhovaný italským regulátorem AEEGSI by pro stanovení realizační ceny využíval jako referenční hodnotu náklady spalovacích turbín. Tento typ zdroje je totiž dle analýzy tamního provozovatele přenosové soustavy marginálním zdrojem elektrické energie v síti. Realizační cena opcí by se tak dle ICIS mohla pohybovat v rozmezí 80 až 90 EUR/MWh.
<h2>První aukce by měla odstartovat již letos</h2>
Právě ve výši realizační ceny komise zřejmě vidí největší problém, a tak zkoumá, zda by se nejednalo o nezákonnou státní pomoc. Tento způsob nastavení ceny účastníci trhu vnímají jako snahu zachránit italské plynové elektrárny, které se v posledních letech potýkají s výrazným propadem marží.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;IT&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;BAR&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2016-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2016-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Plynové elektrárny hrají v energetickém mixu Itálie významnou roli.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2016-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2016-12-31&#8243;}
Podle subjektů působících na italském trhu, které oslovil server ICIS, některé společnosti v případě forwardových kontraktů pro rok 2018 počítají s možným dopadem kapacitního trhu na spotové ceny vzhledem k plánovanému nastavení systému.
Spuštění kapacitního trhu v Itálii bylo kvůli výtkám ze strany EU opakovaně odloženo. Neoficiální plány nicméně stále počítají s rokem 2018, přičemž první aukce by se měla konat v průběhu letošního roku.

Elektřina

Zavedení kapacitního trhu v Itálii se zřejmě opozdí

Potřeba zimní výkonové rezervy v Německu se podle prognózy sníží z 10,4 GW pro zimu 2017/2018 na 3,7 GW pro zimu 2018/2019. Důvodem je rozdělení německo-rakouské obchodní zóny, jež bude mít za následek zavedení koordinovaného systému výpočtu přeshraničních kapacit. <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2017/02052017_Netzreserve.html?nn=265778">Tuto informaci uvedl</a> německý regulátor &#8211; Bundesnetzagentur.
Během uplynulých dvou zimních období museli němečtí provozovatelé přenosové soustavy více než zdvojnásobit rezervní výkon elektráren, aby bylo zabráněno riziku nedostatku energie a nerovnováhy v soustavě. Příčinou je rychlý narůst výkonu větrných elektráren zejména v severní části země a vznikajících úzkých míst v přenosové soustavě v rámci Německa i Rakouska. Tyto jevy měly za následek rovněž významné přetoky do soustav sousedních zemí a rostoucí potřebu redispečinku.
Čtyři provozovatelé přenosových soustav v Německu, odpovědní za zajištění výkonové rezervy, nyní musí k současným 5,7 GW zajistit dalších 1,6 GW pro následující zimu. Rezervou 3,1 GW dále disponují sousední země, zejména Rakousko.
Na zimu 2018/2019 potřeby zimní rezervy vlivem rozdělení německo-rakouské obchodní zóny a zavedení výpočtu přenosových kapacit mezi oběma zeměmi klesnou na celkových 3,7 GW.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-05-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-05-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v Německu v květnu 2017&#8243;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-05-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-05-31&#8243;}
Se současnými nejistotami ohledně přesné implementace systému pro výpočet přenosových kapacit na německo-rakouské hranici bude potřeba výkonové rezervy pro zimní období 2018/2019 v příštím roce přepočítat.
<blockquote>
&#8222;Výkonová rezerva bude i nadále zásadní pro zachování stability německé elektrizační soustavy v kritických situacích. I přes uklidňující se situaci (od zimy 2018/19) skutečná změna přijde až po uskutečnění rozšíření sítě po odstavení posledních jaderných reaktorů,&#8220; uvedl prezident Bundesnetzagentur, Jochen Homann.
</blockquote>
Z dlouhodobého hlediska plánuje vláda sloučit své prozatím různorodé principy zajišťování rezervního výkonu do jediného mechanismu rezervní kapacity, v rámci kterého bude zajištěno 5 % ročního maxima poptávky od zimy 2019/20. Zavedení mechanismu v pilotní fázi, zajišťující 2 GW výkonu pro zimu 2018/19, <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-903_en.htm">je nyní v procesu přezkoumání ze strany Evropské komise</a>.
Úvodní fotografie: ČEPS

Rozdělení německo-rakouské obchodní zóny sníží potřebu německé výkonové rezervy

V budoucích letech by mohli mít němečtí provozovatelé přenosové soustavy (TSO) problémy se zajištěním dostatku výkonu v elektrizační soustavě při zvýšené poptávce po elektřině v zimních obdobích. <a href="https://www.netztransparenz.de/Weitere-Veroeffentlichungen/Leistungsbilanzbericht">Uvádí to zpráva</a> publikovaná německými TSO v březnu.
Uzavírání tepelných elektráren a podrobné šetření plánovaného systému rezervní kapacity Evropskou komisí vytváří tlak na německé provozovatel přenosové soustavy, Tennet, 50Hertz, Amprion a TransnetBW, v zajištění systémové stability v zimních měsících v budoucích letech.
Data publikovaná v březnu německými TSO uvádí rezervní výkon 3,5 GW při špičkové poptávce v zimě 2017, který poklesne na 1,5 GW v zimě 2018 a 1,1 GW v zimě 2019. Tato data jsou založena na predikcích z loňského roku, aktuální data by měla být k dispozici na konci dubna, kdy němečtí TSO vydají aktuální zprávu o predikci rezervního výkonu.
Výkonová rezerva v Německu vycházející z analýzy TSO 2016. Zdroj: Netztransparenz, Leistungsbilanzbericht 2016
<table id="tablepress-2145" class="tablepress tablepress-id-2145">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Výkon (GW)</th>
<th class="column-2">12/2016</th>
<th class="column-3">1/2017</th>
<th class="column-4">1/2018</th>
<th class="column-5">1/2019</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Hnědouhelné el.</td>
<td class="column-2">20.5</td>
<td class="column-3">20.5</td>
<td class="column-4">20.5</td>
<td class="column-5">20.5</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Černouhelné el.</td>
<td class="column-2">26.7</td>
<td class="column-3">26.7</td>
<td class="column-4">26.1</td>
<td class="column-5">25.6</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Plynové/Paroplynové el.</td>
<td class="column-2">25</td>
<td class="column-3">26.1</td>
<td class="column-4">25.7</td>
<td class="column-5">25.7</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">Jaderné el.</td>
<td class="column-2">10.8</td>
<td class="column-3">10.8</td>
<td class="column-4">9.5</td>
<td class="column-5">9.5</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">Větrné el.</td>
<td class="column-2">48.2</td>
<td class="column-3">48.4</td>
<td class="column-4">51.9</td>
<td class="column-5">54.9</td>
</tr>
<tr class="row-7 odd">
<td class="column-1">Solární el.</td>
<td class="column-2">39.9</td>
<td class="column-3">40</td>
<td class="column-4">41.7</td>
<td class="column-5">43.5</td>
</tr>
<tr class="row-8 even">
<td class="column-1">Špičkové zatížení</td>
<td class="column-2">80.9</td>
<td class="column-3">80.9</td>
<td class="column-4">80.9</td>
<td class="column-5">80.9</td>
</tr>
<tr class="row-9 odd">
<td class="column-1">Rezerva pro systémové služby</td>
<td class="column-2">4.1</td>
<td class="column-3">4.1</td>
<td class="column-4">4.1</td>
<td class="column-5">4.1</td>
</tr>
<tr class="row-10 even">
<td class="column-1">Rezervní výkon</td>
<td class="column-2">3.4</td>
<td class="column-3">3.5</td>
<td class="column-4">1.5</td>
<td class="column-5">1.1</td>
</tr>
</tbody>
</table>

<h2>Současný systém vytváření rezervní kapacity je nevyhovující</h2>
Provozovatelé elektráren v Německu musí na návrhy na uzavření elektráren upozornit německého síťového regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA) přinejmenším rok dopředu. BnetzA následně na základě analýzy TSO rozhodne, zda jsou elektrárny vyžadovány pro udržení systémové stability.
<a href="http://oenergetice.cz/nemecko/energiewende-nocni-murou-velkych-energetickych-producentu/">S klesajícími maržemi konvenčních elektráren</a> v Německu roste počet žádostí o uzavření elektráren a jejich umísťování do rezervy. Provozovatelé elektráren namítají, že platby elektrárnám umístěným do této rezervy jsou nedostatečné a volají po oficiálním dlouhodobém kapacitním trhu. Současný systém se zdá nevyhovující i z pohledu klesajícího rezervního výkonu v německé soustavě.
Tržní systém rezervní kapacity plánuje Německo spustit od zimy 2018/2019, nejdříve musí ovšem projít v současné době probíhajícím <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/evropska-unie-zahajila-prosetrovani-planu-nemecka-kapacitni-mechanismy/">přezkoumáním ze strany Evropské komise</a>.

Německo by mohlo v příštích letech bojovat s nedostatkem výkonu v zimních měsících

Evropská komise zahájila hloubkové šetření s cílem podrobně prozkoumat zda německý systém kapacitních rezerv je v souladu s pravidly státní podpory EU. Komise zkoumá německý přístup k výpočtu budoucího vývoje spotřeby a dodávky energie a tedy nutnost zavedení mechanismu.
Německo plánuje zavést <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/nova-hraz-zelene-vlne/">kapacitní mechanismus</a> ve formě strategické rezervy, v rámci které síťoví operátoři zajistí výkon 2 GW. Ten by byl držen v záloze mimo trh. Komise, která na podzim <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/evropska-komise-souhlasi-s-francouzskym-kapacitnim-trhem/">schválila</a> kapacitní platby Francii, nyní <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-903_en.htm">prohlašuje</a>, že má pochybnosti o potřebách Německa zavádět podobný mechanismus. Komise zároveň dodala, že se lépe snaží pochopit předpoklady a scénáře, ze kterých vycházejí německé výpočty pro vývoj spotřeby a dodávky energie v Německu pro příští roky. Tento přístup také umožní dalším zainteresovaným stranám vyjádřit se k situaci.
<blockquote>
„Spolehlivé dodávky elektrické energie jsou klíčové pro fungování ekonomiky a Německo má legitimní právo si zajistit bezpečnou dodávku energie svým obyvatelům a průmyslu. Naší rolí je se ujistit, že společnosti dostávají státní podporu, pouze pokud to opravdu potřebují a v míře, která minimálně narušuje (hospodářskou) soutěž. Momentálně máme řadu pochybností ohledně nutnosti a provedení Německé strategické rezervy. To je důvod proč budeme dále situaci prozkoumávat a pozveme k procesu třetí strany, aby k tomu vyjádřily svůj postoj.“ Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager
</blockquote>
Naši západní sousedé se neobávají o nedostatek instalovaného výkonu do budoucnosti, ale chtějí si tímto krokem vytvořit ochranu proti nepředvídatelným následkům prudkého vývoje OZE v rámci probíhajícího německého přechodu (<a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-schvalilo-legislativu-podporujici-energiewende/">Energiewende</a>) na nízkouhlíkovou a udržitelnou dodávku energie. Komise se obává, že samotný mechanismus bude provozován i po té, co reformovaný trh s elektřinou bude plně funkční.  Němci podle svých plánů počítají se zavedením kapacitního mechanismu od zimy 2018/2019 na počáteční období v délce dvou let. Původní 2GW rezerva může být v dalších letech obnovena a rozšířena.
Rovněž bylo zjištěno, že kritéria pro poskytování kapacity nemusí být dostatečně otevřená pro mechanismus řízení strany poptávky (<a href="http://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr/">demand side response</a>) a  že zahraniční poskytovatelé rezervního výkonu jsou z účasti vyloučeni.