Domů
Rychlé zprávy
Jak mohou solární elektrárny přispívat ke stabilizaci soustavy, a nahradit tak roli synchronních strojů
Zdroj: Fraunhofer ISE

Jak mohou solární elektrárny přispívat ke stabilizaci soustavy, a nahradit tak roli synchronních strojů

Konvenční elektrárny, jako jsou jaderné nebo uhelné elektrárny, se svými synchronními generátory zajišťují stabilitu elektrické sítě. V rámci transformace energetiky jejich podíl na výrobě elektřiny v soustavě postupně klesá. Fraunhoferův institut zkoumal, jak mohou tento úkol převzít obnovitelné zdroje energie.

Konvenční zdroje, jako jsou jaderné nebo tepelné elektrárny, zajišťují stabilitu sítě díky fyzikálním vlastnostem svých synchronních generátorů. Ty vnášejí do systému setrvačnost, a tím i tzv. okamžitou rezervu prostřednictvím svých rotujících mas.

Díky tomu mohou konvenční elektrárny krátkodobě kompenzovat případné výrobní deficity prostřednictvím akumulované kinetické energie, a překlenout tak dobu, než budou aktivována další opatření – služby výkonové rovnováhy. Proto ani v kritických situacích, jako je neplánovaná ztráta velkých výrobních zdrojů nebo rozdělení soustavy, nedochází k okamžitým rozsáhlým výpadkům dodávek elektřiny.

V rámci transformace energetiky podíl jaderných a uhelných elektráren na výrobě elektřiny v soustavě postupně klesá a nahrazují je obnovitelné zdroje energie. Vědci z Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy ISE zkoumají, jak mohou takzvané "grid-forming" střídače v budoucnu zajistit stabilní frekvenci sítě.

Grid-forming střídače

Střídače jsou zařízení výkonové elektroniky, přeměňující stejnosměrný proud - například z baterií nebo solárních systémů - na střídavý proud. Jejich elektrické chování není fyzikálně definováno, ale lze jej stanovit pomocí řídicích algoritmů.

V dnešní době jsou střídače obvykle naprogramovány tak, aby dodávaly požadovaný výkon do elektrické sítě, kterou stabilizují konvenční elektrárny. Naproti tomu grid-forming střídače jsou naprogramovány tak, aby se chovaly jako proměnný zdroj napětí. Střídače, které se chovají podobně jako konvenční elektrárny, reagují v krátkém čase na výkyvy v síti a poskytují okamžitou výkonovou rezervu.

"Je důležité, aby zařízení správně reagovala ve zvláštních případech, jako je přetížení, poruchy vedení nebo rozdělení soustavy, a udržovala stabilitu sítě. Za tímto účelem zkoumáme vývoj zařízení a algoritmů,“ říká Roland Singer, vedoucí skupiny Power Converter-Based Grids ve Fraunhofer ISE.„Pomocí simulací a testovací infrastruktury v naší vlastní několikamegawattové laboratoři ve Freiburgu můžeme testovat různé scénáře použití," dodává Singer.

Fraunhoferův institut spolupracuje s provozovateli elektrických sítí

Dr. Sönke Rogalla a jeho tým z Fraunhofer ISE úspěšně realizovali testování síťových střídačů v megawattovém měřítku. Zdroj: Fraunhofer ISE

Sönke Rogalla, vedoucí oddělení výkonové elektroniky a integrace do sítě ve Fraunhoferově institutu ISE, vysvětluje, že mezi provozovateli přenosových soustav nyní panuje shoda, že pro velkou část elektráren, které budou nově připojeny k síti, budou grid-forming střídače nezbytné.

Výzkumní pracovníci Fraunhoferovy univerzity tak od roku 2017 úzce spolupracují s provozovateli elektrických sítí jako poradci. Příkladem je spolupráce s německým provozovatelem přenosové soustavy Transnet BW v rámci projektu "VerbundnetzStabil".

"V této jedinečné konstelaci se nám podařilo spojit kompetence z oblasti výkonové elektroniky a řídicí techniky s kompetencemi v oblasti dynamiky sítě a řízení propojených sítí. Mohli jsme se tak komplexně podívat na využití a přesné požadavky na síťové střídače ve větším měřítku," říká Rogalla.

Projekt „VerbundnetzStabil“

V prvním kroku projektu byly vyjasněny požadavky na budoucí elektrické sítě a definovány kritické situace. Na základě toho byl společně s výrobcem střídačů "KACO new energy" vyvinut a naprogramován konkrétní střídač. V laboratoři ISE pak výzkumníci mohli vytvořit malou modelovou elektrickou síť a zkoumat, jak rostoucí podíl grid-forming střídačů a implementované řídicí prvky ovlivňují stabilitu napětí při různých scénářích poruch.

"Naše šetření jasně ukázala, že přechod ze synchronních generátorů na síťové střídače funguje a je také stále naléhavější," zdůrazňuje Singer."Zároveň se nám podařilo jasně definovat, co síť budoucnosti skutečně potřebuje, a s pomocí námi vyvinutých zkušebních pokynů poskytnout návrhy důležitých technických detailů tam, kde zatím neexistuje jasný standard," dodává Rogalla.

Cílem je poskytnout odvětví energetiky pomoc při nadcházejícím uvedení síťových střídačů na trh. V současné době je zpracovávána závěrečná zpráva o projektu. Současně bude vyvinutá technologie implementována do velké fotovoltaické elektrárny s akumulátory a testována v reálných podmínkách.

Komentáře

(78)

Vinkler

13. prosinec 2021, 19:24

Určitě to jde (aby p. Vaněček neříkal že to néjdé), ale nebude to žádná láce a musí se to řídit jako síťový celek (všechny paralelně připojené měniče).

Generátory z principu to umí jen tou setrvačností a pak regulátor turbíny si odměřuje síť (trvalá nerovnoměrnost frekvence) .

Vinkler

13. prosinec 2021, 19:26

A všimněte si jde - o první vlaštovky. Ale za jak dlouho se rozběhne běžná velkosériová výroba?

Milan Vaněček

13. prosinec 2021, 19:55

Jsem rád, že pan Vinkler konečně pochopil, že inženýři v Německu nejsou blbci.

A velkoseriová výroba se rozběhne, až bude třeba....

A kdy já tvrdím: to néééjde? Já to posměšně říkám o těch, co si z nich dělám legraci, co tvrdí nesmysly o FVE.

Tomas Urbanek

13. prosinec 2021, 22:44

Jeste ze Vanecek neni fuzni polytruk. To bychom tu ted cetli, ze do roka, maximalne dvou uz to konecne bude. :-)

Vanecku, ja a tisice jinych mame doma on-grid menice, ktere pri selhani ds odpadnou jak schnila svestka. A staly docela balik, tak doufam, ze alespon 15 let vydrzi.

A az umrou, uz budu mit kotel na drevo ze sveho lesa. A fve, ktera tad funguje pouze v roli ups, pujde z domu.

Teda pokud mi ten les neznarodnite nebo dvero nezakazete, ze.

Jiří Kelnar

14. prosinec 2021, 08:50

No vidíte a já a snad i spousta dalších si v dnešní době pořizujeme měniče, které při výpadku DS zálohují životně důležité spotřebiče v domě ( čti mikrovlnka, wifi, televize :-D, žaluzie, světla...)

Když bude výpadek, mám v záloze kotel na dřevní brikety, kterým si vyhřeju většinu domu.

pr

14. prosinec 2021, 08:50

Urbánku, Váš postoj mi připomíná solární barony (nic ve zlém, jde o ty, kteří při pořizování si FVE hleděli JEN a POUZE na budoucí groše v kešeni, i takoví jsou přínosem pro OZE ale ne moc, mají rezervy). Postoj baronů je limitován. A to i postoj verbální. Oni totiž správně popisují chování své FVE.

Jenže z těch přibližně 25 000 FVE se zeleným bonusem je mnoho těch, kteří pochopili, že nemít za slunného dne elektřinu při výpadku napětí v distribuční síti je mírně řečeno polovičaté řešení (do kterého nás dodnes ČEZ via. NZÚ tlačí). Tito, kteří se nespokojili s nedokonalým stavem mají již v provozu řešení a švestky jim tedy nehnijí. Elektřinu mají neustále. Někteří až z 95% slunnou. A vo to de.

Těch baronů s Vašim přístupem (opět píši, že je legitimní a nic proti němu nemám vyjma velké mediální pozornosti jim věnované) je jak jste správně uvedl menšina z těch 25 0000, tedy jen jednotlivé tisíce.

hellokitty

14. prosinec 2021, 12:00

pan Urbanek ma doma zle navrhnuty system a sem chodi vyplakavat ako je take riesenie zle... ja som so svojim systemom spokojny, funguje presne tak ako som si to predstavoval a tak ako som to zadal realizacnej firme

Vinkler

14. prosinec 2021, 07:40

O inženýrech není řeči pane Vaněček. Taky jsem nikdy a ani nikdo jiný netvrdil, že to nejde. To jen vy neustále vkládáte tvrzení to néééjde těm, co říkali, že cena energie musí být 4x vyšší, než byla.

A už je to tady.

Pane Vaněček. Kdy bude lépe?

Milan Vaněček

14. prosinec 2021, 08:13

Pane Vinkler, přece víte a máte to taky zažité když se díváte na svůj účet za elektřinu (pokud jste nebyl u BE) že spotové ceny to je jen "signalizace", ta drahá elektřina jsou jen malé objemy, rozhodují forwardové ceny na rok či dva.

Ale to se zde moc neuvádí, na ně nelze "mobilizovat" a ospravedlňovat různá zdražování, především v již velmi drahé distribuci.

Taková nízká cena elektřiny jako byla 2016 nebo cena plynu o rok či dva později-to byly naprosté historické anomálie,

to už nebude, to si velké energetické koncerny pohlídají i když budou často vyrábět (OZE) skoro zadarmo.

Ale rozumná cena elektřiny ("žádná ta Vaše 4x vyšší") tu bude, to si němečtí inženýři pohlídají, žádné blackouty,

i když se do toho spousta velmi rozličných zájmových skupin snaží hodit vidle.

pr

14. prosinec 2021, 09:06

Lépe bude Vinklere až lidé místo žvanění udělají něco sami pro sebe. Víte těch, kteří neustále smlouvají, jsou plné tržnice. Ono je jednodušší mlít klapačkou místo zvednutí své sádelnaté řiti (spisovný výraz) a zapojení se. Ne vše lze řešit dosavadně zažitými postupy, dodavatelé se přizpůsobili lenivosti a generační ztrátě "zlatých českých ručiček" tím, že balancují se svým ziskem tak, aby zákazníka oškubali až na holou kost. Písařík či jak se ten Bohemia enerdžy jmenuje je toho zářným příkladem. To je ryzí maximalista zisků bez ohledu na okolí a své jméno. Pokud budou takoví mít ekonomistický prostor, bude ještě hůře. V našem právu není jiné cesty.

Omega

14. prosinec 2021, 09:07

Dobrý den pane Vaněčku.

Forwardové ceny jsou aktuálně přes 100Eur/MWh. Tím se ovšem úplně ruší teze - OZE zdroje jsou nejlevnější + OZE zdroje mají cenu 10 EUR/MWh.

K čemu mi totiž je to, že OZE vyrobí levně, když cena je dána výrobou + zálohou + dopravou ke mě. A když výroba stojí 10, a záloha k ní 200 tak prostě levně nebude.

Takže už se dostáváme k té "rozumné" ceně - která bude v letním tarifu (březen-říjen) v ceně 10 Eur/MWh a v zimním tarifu (listopad-únor) v ceně 150 Eur/MWh. Věřím tomu, že tohle si němci fakt ohlídají. No a my si těch 30% roční spotřeby ušetříme fotovoltaikou, takže nás ta elektřina proti současnému stavu bude stát za rok "jen" 220% současné ceny.

jozka

14. prosinec 2021, 12:37

Momentalne:

Elektřina - PXECal22-BL14.12.21 0EUR/MWh -100 %

Vaneckovy sny splnily :-D

Tomas Urbanek

14. prosinec 2021, 14:56

pokud mate nekdo z vas on-grid menic, ktery dodava do site i pri vypadku site tak porusujere vse co porusit jde a jeste muzete nekoho zabit. ale co sejde na zivote nejakeho technika, ze?

zrejmne tu mnozi nechapou ani rozdil mezi on/off grid menici a neznaji ani podninky provozu on-grid menicu.

a nepodsouvejte mi spatne navrzeny system. ten system ted nefunguje proto, ze solarni panely poskytuji v prumeru 1% nominalniho vykonu jen cca 5h denne. a to nezachrani ani baterie (mam bezmala 28kWh). Ale ted slunce nepokryje ani provozni spotrebu takze proto pisu o predrazene UPS.

A s temi solarnimi barony bezte laskave k sipku. Ja si to cele zaplatil za sve.

A opakovane tvrdim - FVE jsou po zkusenostech z realneho provozu v nasich zemepisnych sirkach nesmysl. Jestli je to vase hracka, hrajte si. Ale necpete sve dojmy a zbozna prani ostatnim, kteri o tom nemaji poneti a v dobre vire utrati nesmysl za neco co ma uzitek jen v lete a to jeste sporny. A nevyvazenosti spotreby zima/leto jen prodrazuje provoz stabilnich zdroju, kde stejne zaplatime letni odstavky v cene "zimni" energie. Pokud jeste nejaka je.

heap

13. prosinec 2021, 20:13

Ta už přece musí dávno běžet. Zdejšího slovutný odborník "energetik" už jich sám spousty nainstaloval a dle svých vlastních slov snad i zachránil síť před rozpadem. Tak nevím co na tom Němci řeší, měli se ho rovnou zeptat.

A samozřejmě abych nezapomněl, tahle zpráva je poslední hřebíček do rakve jaderné energetiky.

Ivan Novák

13. prosinec 2021, 21:50

Myslíte "další poslední hřebíček"?

Ivan Novák

13. prosinec 2021, 21:49

Aby nevznikla mýlka o tom, kde se výzkum nachází, článek správně končí větou, že technologie bude testována v reálných podmínkách.

Chápu dobře, že u takového střídače musí být vždy akumulátor, aby bylo odkud vzít potřebnou dodatečnou energii (+ když to má být řízené předem zadaným programem, velikost a časový průběh odezvy budou využívat jakýsi ekvivalent momentu mechanické setrvačnosti stanovený pro tu baterii či co)? Na regulaci souboru paralelních zařízení jsem vskutku zvědav.

Omega

14. prosinec 2021, 09:12

No na tuhle odezvu existuje spousta technologií. V USA používají motorem roztočené setrvačníky, které tuto službu poskytují. Baterie + řídící elektronika asi bude levnější/jednodušší než ten setrvačník a bude mít výhodu, že půjde zabudovat do standardního kontejneru - takže ji jen dovezete na místo, připojíte pár drátů a hotové řešení.

Tomas Urbanek

14. prosinec 2021, 15:08

Asi jste neslysel o fyzikalnich zakonech. Co potrebuje navic na roztoceni tech extra setrvacniku? Neni to nahodou dalsi energie? A kde ji vezmete? Ze site?

Takze sice ziskate jen okamzitou stabilizaci

site, ale uz ne druhou fazi stabilizace (chybi ta para). Navic za cenu vyssich provoznich nakladu. Ty primarni generatory se totiz jiz toci z principu sve funkce a v kotli je take neustale dost tlaku. A ta stabilizace site je bonus v cene.

Tady je to obcas vazne jak snem chovancu pomocne skoly.

Milano

18. prosinec 2021, 00:14

Všechny i největší bateriová úložiště slouží jen ke stabilizaci sítě v době minut max několika hodin, než nastoupí stabilní zdroje. Taková baterka na zásobování Česka jeden jediný den elektřinou v případě obvyklé zimní nečinnosti OZE (k dohledání na webu ČEPS) by měla rozměry menšího města a přišla by na 5 tisíc miliard korun = tedy více než tři roční příjmy státního rozpočtu. A za 10 let po skončení její životnosti bychom měli obří nebezpečný odpad. Tak to je úžasné řešení - Češi už budou makat jen na baterky.

maly jarda

13. prosinec 2021, 20:26

Tento článek je výbornou ukázkou myšlení standardního Němce .. když mu někdo přikáže udělat díru do lodi uprostřed oceánu, tak ho nikdy nenapadne zamyslet se proč by měl dělat díru do lodi, popřípadě co se stane až jí udělá .. jediné co ho zajímá je aby ta díra byla perfektně udělaná

Jan Veselý

14. prosinec 2021, 08:14

Tenhle komentář je výbornou ukázkou myšlení českého hospodského chytráka, konkrétně o jeho představě jak přemýšlí standardní Němec.

energetik

13. prosinec 2021, 21:49

Zkoumají něco co dávno používá a na mnoha místech bez problémů funguje. Čím menší síť (méně zdrojů a spotřebičů) tím je náročnější na regulaci. Ale střídače s tím nemají žádný problém ani v mikrosítích díky svému velkému regulačnímu rozsahu a rychlosti. Na světě existuje spousta mikrosítí které fungují díky střídačům, několik dokonce i v ČR.

energetik

13. prosinec 2021, 22:17

Asi to bude pro výzkumníky z Fraunhoferova institutu úplně neuvěřitelná věc až se dozví že existují i fotovoltaické střídače s funkcí Q at Night které stabilizují síť i v noci. Podobně to dělají i některé akumulační střídače a to i bez použití akumulátoru.

pr

14. prosinec 2021, 09:22

Není to poprvé, kdy "vědci" zkoumají možnosti na trhu již běžných technologií. Vzpomeňme na naše distributory a akumulační systémy pro podporu sítě. To, že tato technologie je ve firmách používána již deset let jen dokládá mastodontí povahu a chování distributorů a jim sloužících "vědců". Inu jako za socialismu - od "dohnat a předehnat" jsme se vzájemnými půtkami dostali do stavu "neztratit stopu". Jak správně jinde píší, druhý čínský šok nás teprve čeká. (technologický)

Emil

14. prosinec 2021, 09:39

Hlavně to není poprvé, kdy si takoví umělci jako vy dva myslí, že jsou chytřejší než špičkový vědecký institut...

pr

14. prosinec 2021, 16:23

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

A je to po nesčíslné, kdy si robůtek emílek projektuje své představy a snaží se nám podsunout, že si něco myslíme. Každý robotí softvér má své limity.
.

Tomáš Peprný

15. prosinec 2021, 19:44

To podepisuji, zářný příklad ČEZ distribuce a pan Drápela z vut brno.

Tomas Urbanek

13. prosinec 2021, 22:52

"Energetiku", mam ti takovy neodbytny pocit, ze tu neustale jen citujes moudra vyctena z reklamnich letaku. Ale o problematice provozu fve, mikrositi a zejmena rozsahlych distribucnich siti nevis asi vubec nic.

Promin, ale tak to na me proste pusobi.

energetik

13. prosinec 2021, 23:56

Hmm, tak to máš blbé, já pocity neřeším, mne zajímají fakta.

pr

14. prosinec 2021, 09:32

Urbánku, Vám nikdo neupírá ponářet se do problematiky teoreticky. Nechte ale jiným právo prakticky činit. To že energetikovi instalace fungují je fakt. Možná jednou narazí na omezení, ale nepředpokládám to. On totiž používá technologii, která na trhu existuje, ne jako ČEZ, který používá technologie 20 let staré (osobní zkušenost z prentace "pana ČEZ" na pilotním školení montérů FVE ..... na téma "datová síť"). A jelikož technologie jde dopředu, tak to na co narážíte (a vědci z DDR studují) už je dávno vyřešeno.

Vinkler

14. prosinec 2021, 07:46

Mýlíte se. Regulovat mikrosíť je podstatně jednodušší než regulovat mikrostřídače ve velké síti. Tento mikrostřídač si totiž neodměří regulační zásah, na rozdíl od mikrosítě, kdy sít na zásah regulátoru (relativně velkého střídače vůči síti), má odezvu.

josef

14. prosinec 2021, 00:30

Nevýhodou polovodičových střídačů je to ,že oni neumí na rozdíl od klasických rotorů dobře reagovat na přetížení prostě ty součástky mají dvoje omezení a tu výkonovou špičku prostě nedají. Není zde hmota takže není z čeho brát jenže ve skutečnosti pokud budou mít tyto systémy za úkol řídit síť třeba z bateriového úložiště pak řešení je z principu jasné prostě střídače musí být napočítány na špičkový odběr a nemůže se počítat s rotující hmotou která tu špičku pokryje, ale s baterií jen střídač musí být silnější. V tom není špetka technického problému jde čistě a pouze jen o peníze. Ve výsledku se může ukázat že levnější bude třeba roztočit nějaké setrvačníky což také není technický problém a v neposlední řadě je také třeba si uvědomit ,že většinu výroby alespoň v Německu bude do budoucna zajištovat vítr VTE mají ohromnou setrvačnost pokud je vybavíme dostatečně silným střídačem, který bude schopen v případě poklesu frekvence zvýšit výkon a překlenout tím výpadek bloku pak nevidím v regulaci problém. Cena výkonové elektroniky navíc klesá a parametry součástek se zlepšují. Samozřejmě že dnes nejsou OZE zapojeny do regulace sítě kromě havarijních stavů, zatím to nebylo potřeba nicméně časem k nějaké regulaci bude patrně docházet.

energetik

14. prosinec 2021, 01:52

jistě josef jako vždy jsi převrátil vše na naopak.

Zatímco synchronní generátor při přetížení (blízkém zkratu - podpětí) značně být nestabilní a musí se od sítě okamžitě odpojit. Tak střídače musí zůstat v síti déle a musí dodávat zkratový výkon tak jak je předepsáno v pravidlech provozu distribuční sítě příloha č. 4. viz FRT křivky na straně 38.

Jo a větrník vyrábí vždy na svůj aktuální maximální možný výkon (pokud jej zrovna distributor nebo stav sítě neomezuje), kdyby jeho řídící sytém sledující maximální bod výkonu mohl dodat více energie tak to udělá a nedělal by to jen při poklesu frekvence a neokrádal by tak o zisk provozovatele. Kdyby ten střídač tu energii vzal se setrvačnosti generátoru, tak ji bude muset okamžitě doplnit zase zpět, jinak větrník ztratí výkon - poklesem otáček z optimálních se utrhnou proudnice vzduchu a v síti bude chybět ještě více energie a frekvence spadne ještě více než kdyby setrvačnou energii střídač generátoru nevzal. A to platí i u praních turbín. Když nemáte dost páry tak na výkonu nepřidáte, vezmete li to ze setrvačnosti klesnou otáčky i účinnost turbíny, to prohloubí nedostatek výkonu a frekvence padá ještě více což způsobí další pokles výkonu. Tady je kladná zpětná vazba, výchylky frekvence a výkonu se vzájemně zesilují a systém není stabilní. Zachrání to jen spotřebiče (motory) kterým poklesem frekvence klesne příkon který dodávají pohonu, případně i pokud gradient poklesu frekvence překoná gradient poklesu otáček, tak do sítě motory i nějakou energii se setrvačnosti dodají. Ovšem jak všude na motorech přibývá frekvenčních měničů, tak tato vzájemná stabilizační vazba motorů a sítě začíná mít stále menší vliv. Potom se to dá řešit střídačem, který dodá do sítě špičku výkonu například z kapacity, podobně jak to má například Škoda auto ve svých lakovnách. Sice to nepoužívají pro stabilizaci frekvence, ale na pokrytí mikrovýpadků což je pro ně důležitější. Setrvačníkem by se to dalo sice také částečně řešit, ale oproti střídači by to bylo velmi omezené, drahé a nákladné na provoz.

Vinkler

14. prosinec 2021, 07:55

Opět se mýlíte. Větrníky jedou přes střídače, za účelem optimalizace otáček vůči větru. Je to jakási regulovaná elektronická převodovka. Pokud to střídače umožní, mohly by mít střídače se stabilizací sítě. Rezervu v setrvačnosti trochu mají, nebo budou mít baterii.

Parní turbíny mají dvě rezervy: rotační energii v rotoru, která je k dispozici okamžitě a bez zásahu regulátoru a energii v páře akumulované v kotli a potrubí v čase desítek milisekund zásahu regulátoru turbíny a v čase sekund zasáhne regulátor kotle. Kotel a turbína mají za povinnost trvalého přetížení cca 10%.

pr

14. prosinec 2021, 09:46

Neznám instalaci FVE + akumulátor, která by běžela neustále na 100%. Obvykle měnič jede do 10% jmenovitého výkonu. Takže podpora sítě by mohla být, chtěl-li by ji někdo. Nechce a dokonce hází klacky pod nohy (že ČEZe?). Takže to, že se po patnácti letech vzbudil a na sílu tlačí přes PPDS povinnosti je mu jaksi ho.no platné. Lakmusovým papírkem je uvedení třífázových elektroměrů po nyní 10 letech do fyzikálně správného stavu. Zloděje nepodporujeme (i když to má posvědceno vyhláškou, nikoli zákonem).

josef

14. prosinec 2021, 10:09

TO energetik - pokud vypadne blok, pak je třeba zajistit, aby nedošlo k vyššímu pádu frekvence v řádu nižších desítek sekund a to zajistí bez problémů setrvačnost větrníků a bateriové systémy tento čas - stačí k tomu aby najely vodní elektrárny a ty zase poskytnou čas na to aby najely záložní zdroje. Nehledejte v tom nic záhadného jde čistě jen o to že v budoucnu nebude dost zdrojů zařazených do primární regulace sítě.

Jinak výkon se nedodává do zkratu a FV střídač se odpojí pokud frekvence sítě klesne pod 48,5 Hz.

Vinkler

14. prosinec 2021, 08:53

Ne tak docela. I elektronické součástky mají poměrně dost rezervy v oteplení krátkodobě (ms) často až 3x. Velké větrníky jedou obvykle přes střídače, jako elektronická převodovka optimalizující otáčky vůči větru.

K regulaci musí dojít v okamžiku, kdy se nahradí stabilizační efekt rotačních zdrojů. A nebude to primitívní. Střídače se budou řídit jako distribuovaná soustava.

pr

14. prosinec 2021, 09:51

Ne že budou, ony už se tak léta řídí. Jako zdroj řídících informací jim slouží samotná distribuční síť. Trochu praxe při zprovozňování energetického zdroje diskutérům neuškodí........

Vinkler

14. prosinec 2021, 10:19

Stabilitu sítě měřením na vlastních svorkách střídače nemusíte zajistit, budou-li převažovat. Kladná zpětná vazba to může rozkmitat.

Vinkler

14. prosinec 2021, 10:26

Kladná zpětná vazba může vzniknout tak, že o sobě neví, všichni přidají-všichni uberou a už to kmitá.

Filip

14. prosinec 2021, 09:07

Mám dotaz na zdejší energetiky. V letech 2012-14 v DE musely být všechny síťové střídače v síti jednoho z operátorů vybaveny schopností (i pomocí retrofitu) reagovat na měnící se frekvenci sítě drobnou změnou power factoru (uciniku) v rozsahu - 0.9 do +0,9. Bylo nám vysvětleno, že to je z důvodu udržení sítě v dané distribuční oblasti v předepsaných provozních podmínkách. Má to s tím výše uvedeným v článku něco společného?

josef

14. prosinec 2021, 14:36

Frekvenci sítě nelze regulovat změnou PF. Tím lze regulovat jen napětí v určitých uzlech.

vojta

14. prosinec 2021, 11:35

Já tomu furt nerozumím. Máme stabilní jaderné zdroje elektřiny a tepla, které nevypouštějí emise, máme je už teď a paliva pro ně máme na tisíc let dopředu. Objemově o řády nižší spotřeba než uhlí. Co přesně získáme, když stávající zařízení zahodíme, a vyrobíme jiné, které za cenu obrovských nákladů a materiálu (které těží z velké části jen čína) bude skoro možná jednou tak dobré, jako to, co už existuje? Nejekologičtější auto je to, které už máte, protože ekozátěž na výrobu nového a likvidaci starého je větší, než co stihnete za život pročadit v tom svým dieselu... :) Pořád jaksi vidím podnikatelské záměry, co všechno se chce prodávat, ale nikde žádná tabulka očekávaných přínosů pro životní prostředí. (pokud o to pořád ještě jde)

hlpb

14. prosinec 2021, 13:07

vojto, a nenapadlo tě, že to není tak jednoznačné, jak si myslíš. Nové JE mají jedinou výhodu proti nové OZE, stabilita výroby, která je ale zároveň i velkou nevýhodou do budoucna, protože se počítá s tím, že OZE budou vyrábět většinu EE a vzhledem k tomu, že základní vlastnost OZE je nestabilita výroby potřebujete k doplnění jejich nestabilní výroby velice flexibilní zdroje a na to se JE hodí úplně nejhůře, ze všech zdrojů.

Ostatní vlastnosti nových JE už jsou mnohem horší než u OZE: rychlost výstavby, vysoké cena výstavby, vysoká cena vyrobené energie (nové JE v USA a EU vyrábí EE v rozmezí 100-200 €/MWh), dlouhá životnost (JE budujete na 50-70 let, za tu dobu se technologie posunou tak, že vysoce pravděpodobné, že za 30 let bude ekonomicky totální nesmyl JE provozovat), nebavím se už vůbec uložení vyh. paliva

Emil

14. prosinec 2021, 13:20

Za 30 let bude "ekonomicky totální nesmyl JE provozovat", protože nikdo nebude chtít levnou a stabilní dodávku elektřiny za nízkou cenu, nasmlouvanou klidně na tři roky dopředu, a radši bude nakupovat elektřinu na spotu za extrémně volatilní cenu, to dá přece rozum...

Milan Vaněček

14. prosinec 2021, 14:20

Jen jedna chybička: má být "nikdo nebude chtít stabilní dodávku elektřiny za cenu vysokoko přes 100 EUR/MWh (počítáno v cenách 2020, protože vliv inflace 2020-50 bude velký a těžko předvídatelný).

Průmysl bude chtít především dlouhodobě zajištěné (10 let) ceny přes PPA, jako to dělají v současnosti obnovitelné zdroje bez dotací. Které jsou v současnosti v EU mezi 35 a 50 EUR/MWh, podle lokality. V USA je průměr pod 40 EUR/MWh.

Milan Vaněček

14. prosinec 2021, 14:23

oprava: vysoko přes (to je pro Emila, aby se na překlepu netočil....)

Emil

14. prosinec 2021, 14:41

Ne, to nemá být. Vaněček opět názorně ukazuje, že vůbec nechápe, jak se cena elektřiny tvoří. Cena "vysokoko přes 100 EUR/MWh", kterou zjevně myslí LCOE, a za kterou tu nikdo žádnou jadernou elektrárnu stavět neplánuje, nemá vůbec žádný vliv na to, za kolik se následně vyplatí nebo nevyplatí provozovat již postavenou elektrárnu. O tom rozhodují provozní náklady, které se pohybují mezi 25-30 €/MWh.

Inflace nepochybně prodražuje úplně všechny zdroje, a ty materiálově náročné pochopitelně daleko více než ty materiálově nenáročné.

Průmysl určitě bude chtít dlouhodobě zajištěné ceny elektřiny v čase kdy tu elektřinu skutečně potřebuje, a nikoliv v čase, kdy to zrovna dovolí počasí. A to žádné PPA kontrakty na OZE nezajišťují.

hlpb

14. prosinec 2021, 14:53

tvoje představy mají jednu podstatnou vadu. Vláda a ČEZ při svých předpokladech počítali s tím, že nabídka na nový blok bude cca 165 miliard, a ta další podstatná informace, že bude potřebovat ČEZ garantovat výkupní cenu z tohoto bloku, při ceně 165 miliard se počítalo s cenou cca 60 €/MWh = to je výrobní cena z nového bloku, proto je nutná garance od státu, když bude cena na burze 40 €/MWh, tak by to znamenalo, že by ČEZ na každé MWh prodělal 20 €. Už jsi to pochopil. Tvoje ekonomické iluze, že cena stavby nové elektrárny neovlivňuje výrobní cenu EE je fakt dětinská, stejnou logikou pak VTE a FVE vyrábí svojí EE za cenu 0 €/MWh, protože neplatí nic za palivo a navíc je nemusí obsluhovat každý den tisíce pracovníků... Emile musím tě pochválit, dnes boduješ na plný pecky

Emil

14. prosinec 2021, 15:25

Bláho, vašim pohádkám o ceně na burze 40 €/MWh možná mohl někdo věřit loni, po letošních zkušenostech už tím asi málokoho dojmete.

Tvrzení "cena stavby nové elektrárny neovlivňuje výrobní cenu EE" jste si vymyslel sám, já jsem nic takového netvrdil, ale těžko po vás chtít abyste chápal rozdíl mezi tím co jsem psal já a tím, na co jste to překroutil vy.

hlpb

14. prosinec 2021, 14:24

Emile, ta stabilní elektřina z nového bloku bude stát v rozmezí 90-120 €/MWh. A její výroba bude znamenat, že od března do října, kdy bude v Evropě obrovský přebytek energie z OZE bude každá MWh z nového bloku dotovaná státem = solární energie dnes

Dnes už je všem jasné, že ceny s kterými počítal stát jsou nereálné:

cena nového bloku 165 miliard a garantovanou cenou cca 60 €/MWh.

Cenové nabídky budou začínat od 200 miliard, tzn. že i garantovaná cena bude minimálně 80 €/MWh min. = cena za kterou se vyplatí vyrábět z nového bloku). Pro nový blok vyšla doba zadání výběrka na nejhorší možnou dobu, vysoká inflace, špatný stav státního rozpočtu, obrovský nárůst úroků, to vše povede k vyšší ceně o desítky miliard, u financování pak k navýšení konečné ceny o stovky miliard proti propočtům před dvěma lety.

Navíc za 20 let budou v ČR miliony střešních FVE na střechách RD, firem, měst a obcí, a tito po velkou část roku nebudou nakupovat žádnou EE, naopak budou dodávat do sítě obrovské přebytky za super nízkou cenu, které JE ani náhodou nemůže konkurovat. Aktuálně se u nás každý den spustí do provozu cca 30 střešních FVE, letos to bude celkem cca 11-12 tisíc. Vysoké ceny energií, plánované snížení DPH u instalací a komponent FVE na 0-5%, nové dotace, to vše bude znamenat obrovskou akceleraci střešních FVE v následujících letech. Příští rok bude zapojeno 20-25 tisíc střešních FVE, bude to jak lavina, která změní vše v energetice

Emil

14. prosinec 2021, 14:51

Bláho, vaše vytahování čísel z klobouku, která se záhy ukazují jako naprosto scestná, mě absolutně nezajímá. Elektřina z jaderných elektráren se prodává na celý rok dopředu, takže už z tohoto principu ani nemůže být dotovaná od března do října.

Že je něco "jasné" vám neznamená, že je to jasné všem, tak mluvte laskavě za sebe a ne za všechny.

Tyhle vaše věštby mají asi takovou validitu jako když jste 10.11. tvrdil, že "V nejbližších dnech a týdnech uvidíme prudký pokles cen plynu a elektrické energie díky zvýšeným dodávkám". Jak se může každý třeba v sekci "Přehled trhu" přesvědčit, opět se stal pravý opak než jste předpovídal.

hlpb

14. prosinec 2021, 14:56

Emilku, když tomu ta rozumíš, tak proč chce ČEZ jako jednu z podmínek po státu garantovanou cenu výkupu energie min. 60 €/MWh

Emil

14. prosinec 2021, 15:27

Až pochopíte jednodušší věci, můžeme přejít k těm složitějším. Byla by to úplně zbytečná snaha.

hlpb

14. prosinec 2021, 15:52

Emilku, ty jsi fakt JOJO, vážně si myslíš, že EDF jeden z uchazečů na nový blok v ČR, v jedné zemi postaví nový blok JE, který bude vyrábět EE za cenu = 30-40 €/MWh, a ta stejná EDF, která dnes staví HP C ve VB, který bude v roce 2040 (rok spuštění bloku u nás) produkovat EE za cenu cca 200 €/MWh. Zamysli se. Je to stejný nesmysl, jako by jsi si myslel, že u nás koupíš Superb za 500 tisíc Kč a v Německu Passat za 3 miliony Kč. Dnes tady fakt válíš, Emil JEDÉÉÉ

Dnes jsi se nechal vyprovokovat k "fakt velkým věcem" díky za pobavení

Emil

14. prosinec 2021, 16:02

Bláho, nenechte se zneklidňovat tím že vůbec nechápete co jsem psal, střílíte úplně vedle.

Milan Vaněček

14. prosinec 2021, 16:20

Já myslím že to Emil chápe. Musí mu být jasné, že nové JE se budou muset draze splácet, že si na sebe nevydělají když po většinu roku bude cena elektřiny nízká a ony budou vyrábět (za skutečné, celé náklady, včetně splátek na půjčku na novou JE) mnohem dráž.

Ale má v popisu své práce, aby tvrdil zde pravý opak. Tak už ho netrapte.

Emil

14. prosinec 2021, 16:37

Tady se krásně ukazuje, že myslet znamená houby vědět. Jednak nic takového v popisu práce nemám, a hlavně když už elektrárna jednou stojí, nehraje v její rentabilitě provozu ani drahé ani levné splácení investičních nákladů vůbec žádnou roli, protože ty náklady už byly tak jako tak vynaloženy a jejím případným uzavřením by stejně nikam nezmizely. To jsou prostě základy, které Bláha s Vaněčkem nikdy nepochopí. Průměrná tržní cena elektřiny by tedy celoročně a dlouhodobě musela být pod 25 €/MWh, aby se nevyplatilo postavenou elektrárnu provozovat. A vůbec v tom nehraje žádnou roli, jestli bude elektřina v létě levná, když bude v zimě o to dražší.

Milano

18. prosinec 2021, 00:25

Tak co myslíte vám nyní v zimě pohání ten váš domov, PC či TV? Elektřina z uhlí a jádra. OK, uhlí násilím zavřeme. A když to vámi vysmívané jádro mít vůbec nebudeme, čím asi v ČR od října do března budeme točit kola strojů českých podniků a vůbec provozovat tu digitální ekonomiku, která je naprosto závislá na 100% stabilitě dodávek energie, v prvé řadě elektřiny??? Počkejme na ty průšvihy, až Němci teď odstaví tři a za rok poslední tři funkční jaderné reaktory s výkonem 8,5 GW. Pak se snad i v tupých mozcích rozsvítí.

hlpb

14. prosinec 2021, 14:41

Emile, jestli chceš pochopit směr energetiky celého světa, podívej se na web: pv-magazine.com, pak se podívej na nějaký web s JE, a bude ti vše jasné.

Milan Vaněček

14. prosinec 2021, 18:16

Emil propaguje svoji (resp. přejatou) představu, že stát postaví JE za své (jako třeba staré Dukovany) a pak ji předá zadarmo ČEZu, aby ji provozoval a inkasoval za její elektřinu. A když se něco pokazí, resp dojde k zpřísnění bezpečnostních pravidel v EU, tak to stát opět zaplatí. Když ji zavřou (z mnoha různých důvodů), stát investici odepíše. Když se zdraží jaderné palivo, nevadí, stát to pokryje. Stát pohlídá bezpečnost elektrárny proti útoku. A nakonec zaplatí stát i decommissioning a trvalé úložiště.

A pan Josef (jinde zde na webu) propaguje, aby stát postavil těch reaktorů rovnou 10.

To možná platilo za dob RVHP. Teď jsme v EU a v kapitalistické ekonomice.

Tož tak.

Emil

14. prosinec 2021, 19:07

Emil nic takového nepropaguje, nevím kde na to Vaněček zase přišel. Stačí si místo vymýšlení nesmyslů a podsouvání je ostatním zjistit fakta, která říkají, že elektrárnu postaví ČEZ, za peníze, které mu půjčí stát, který si je sám půjčí levněji, než by si je mohl půjčit ČEZ. Po spuštění elektrárny ČEZ tuto půjčku normálně bude splácet z vyrobené elektřiny, kterou bude prodávat státu za předem domluvenou cenu cca 60 €/MWh. Pokud bude baseload stát za 15 let méně než 60 €/MWh, tak stát bude na tu elektřinu doplácet, ale tohle "riziko" jistě ráda většina občanů podstoupí, protože je daleko pravděpodobnější opačná možnost, že elektřina bude stát více.

Nesmysly o zavírání elektrárny, o zdražování paliva a placení decommissioningu jsou opět úplně mimo realitu, to ani nemá smysl komentovat. Takové báchorky tu už hlásili ekoteroristé v devadesátých letech, když se stavěl Temelín.

Milan Vaněček

14. prosinec 2021, 20:26

Emile, tak nízké provozní náklady (celoročně) jaké mají FVE a VtE nemá a principielně nemůže mít žádný jiný zdroj kromě průtočných vodních elektráren. Jen palivové náklady JE jsou mnohonásobně vyšší.

A to nemluvím o těch všech ostatních nákladech, co jsem zmínil (stát zaplatí...)

A když si uvědomíme německé plány na celkový výkon FVE a on shore a off shore VtE do roku 2045, roční výrobou značně převyšující jejich spotřebu elektřiny,

tak JE nemohou v našem regionu konkurovat (resp. konkurovat by mohly, kdyby jaderné palivo bylo zdarma, vyhořelé se nemuselo uskladnit, kdyby bezpečnostní rizika byly pojistitelné a podobně nízké jako u FVE a VtE, pak by se dalo uvažovat o výstavbě JE, za předpokladu dvouleté doby výstavby a poloviční ceny, která by časem klesla na 1/4=vše naprosté sci fi).

Emil

14. prosinec 2021, 21:26

Tvrzení "tak nízké provozní náklady (celoročně) jaké mají FVE a VtE nemá a principielně nemůže mít žádný jiný zdroj kromě průtočných vodních elektráren" je další pěkný nesmysl. Např. u offshore VtE se OPEX udává okolo 30 % LCOE, takže stačí celkem běžná cena z offshore VtE kolem 100 €/MWh, aby ty provozní náklady byly naopak vyšší.

Dále opět jen Vaněčkovy sny, věštby a nesmyslné předpoklady. Bez komentáře.

Milan Vaněček

15. prosinec 2021, 09:20

Emilovo "se udává okolo..." má výpovědní hodnotu jednoho kecu,

totéž bych mohl napsat o JE a mělo by to hodnotu třeba dvou keců.

A co by napsal Emil o OPEX fotovoltaiky? To bude mít hodnotu 5 keců...

Realita rozhoduje a nakonec rozhodne.

Realita jádra v EU je Olkiluoto a Flamanville a Mochovce. Tak uvidíme.

Emil

15. prosinec 2021, 09:28

Například tady: "The purpose of the analysis is to shed light on main mechanisms and trends related to OPEX levels and their drivers, which account for around 25-35% of the Levelized Cost of Electricity (LCoE) of modern offshore wind farms."

peak-wind. com/insights/opex-benchmark-an-insight-into-operational-expenditures-of-european-offshore-wind-farms/

Jakou hodnotu má asi tak toto Vaněčkovo bezobsažné plácání?

Milan Vaněček

15. prosinec 2021, 10:03

ad Emil: ten odkazovaný článek je velmi hodnotný, zkoumá všechny staré off shore VtE do roku 2018, poukazuje na obrovský rozptyl hodnot (kvality projektů) a vyvozuje náměty pro vylepšení do budoucna.

Tu hodnotu 1 kecu jsem dal Emilovi, který dělá že nechápe smysl a poselství analýzy a místo toho vytrhává (opět staré) věci ze souvislostí...

Emil

15. prosinec 2021, 10:08

Tradiční Vaněčkovo překrucování zjevných faktů, nejde o žádné "staré off shore VtE", ale o cituji: "modern offshore wind farms".

Vaněček tvrdil, že "tak nízké provozní náklady (celoročně) jaké mají FVE a VtE nemá a principielně nemůže mít žádný jiný zdroj", přičemž tento "velmi hodnotný odkazovaný článek" ukazuje pravý opak toho co tvrdí Vaněček.

Milan Vaněček

15. prosinec 2021, 10:58

Emil opět nemá žádný argument proti tomu, že

1) FVE mají mnohonásobně nižší provozní náklady než JE

2) argumentovat off shore VtE zhotovenými v prvém desetiletí jejich uvedení na trh je podobné

jako kdybych já argumentoval začátky jaderné energetiky včetně naší A1, amerického 3. miles island, a podobných událostí

Zkrátka: informační hodnota Emila s vytrženými kusy vět=1-2 kecy, přečtete si článek a uvědomte si co říkám zde v bodě 2)

Emil

15. prosinec 2021, 12:10

Vaněčkovo tvrzení: "tak nízké provozní náklady (celoročně) jaké mají FVE a VtE nemá a principielně nemůže mít žádný jiný zdroj kromě průtočných vodních elektráren." vyvráceno zdrojem, který Vaněček nezpochybňuje. Místo toho tu plácá nesmysly o offshore VtE zhotovených v prvním desetiletí uvedení na trh, přičemž první offshore větrné elektrárny byly na trhu uvedeny před více než 40 lety, a zdroj výslovně udává "modern offshore wind farms. V argumentaci opět neví kudy kam, takže se uchyluje k "osvědčeným" jaderným haváriím z minulého století, ty slouží jako únik z diskuse na jakékoliv téma, ve které nemá už co dalšího říci. Sám žádné podložené informace nepředložil a káže tu o informační hodnotě příspěvků ostatních. Prostě typický Vaněček, nic co bychom už nezažili snad stokrát předtím.

Milan Vaněček

15. prosinec 2021, 13:53

pro ty co si to ještě nepřečetli v originále, uvádím na pravou míru např. Emilovo TUČNĚ uvedené zdroj výslovně udává "modern offshore wind farms.

A jaká je realita:

viz Fig. 4, škála "sample size": 13 vtE s turbinami 2-3 MW,

20 VtE s turbunami 3-4 MW, 13 VtE s turbinami 5-6,5 MW a jen 2 VtE s turbinami 8+ MW.

A každý čtenář tohoto vebu ví, jak velké turbuny se montují dnes, jak velké jsu v poloprovozních zkouškách, ..

a v článku se píše:

for the lifetime averages, there does not seem to be a clear relationship between generator size and OPEX/MW/year as the values gradually increase with the turbine size from 2,0-6,5 MW only to greatly decrease for the 8+ MW category.

Ano, už v modernějších 8+ MW OPEC klesá a v současných, po nazbírání zkušeností bude klesat ještě více.

A tento vzkaz ze studie vyplývající Emil zamlčuje a

vše jako obvykle překrucuje.

Emile, s takovými jako jsi Ty, nemá cenu diskutovat moc dlouho, je to ztráta času.

Vy ho máte zaplacený, já ho beru ze svého volna .... Končím.

Emil

15. prosinec 2021, 14:41

Vaněček se opět snaží z diskuse vylhat. Lže o tom, že mám svůj čas zaplacený, původně tvrdil, že "odkazovaný článek je velmi hodnotný", teď se jej snaží zpochybnit malým vzorkem dat. Ve studii jsou přitom zohledněné všechny velikosti turbín a jak je vidět, OPEX se u větších turbín v přepočtu na instalovaný výkon nijak významně neliší, ani neplatí závislost, že čím větší turbína, tím nižší OPEX, což dokonce sám potvrzuje citací, kterou nepochopil. Jeho vymyšlený "vzkaz" ze studie nijak nevyplývá, což studie sama přímo říká: "there does not seem to be a clear relationship between generator size and OPEX/MW/year".

Studie logicky uvádí turbíny, které jsou už ve větším množství několik let v provozu a je u nich možné provozní náklady vyčíslit. Pár let stará data označuje za zastaralá a ohání se u současně padesát let starou havárií...

Milan Vaněček

15. prosinec 2021, 16:43

tady se Emil chytil do svých typických praktik, cituje jen prvou část věty z článku (jeho odkazu)

"here does not seem to be a clear relationship between generator size and OPEX/MW/year"."

místo aby ji citoval celou, když věta pokračuje:

"only to greatly decrease for the 8+ MW category".

Tady je zcela průzračně vidět Emilúv způsob diskuse (nechá se to vůbec nazvat diskusí? je to zřejmý PODVOD)

A samozřejmě, teď se staví off shore VtE s turbinami 8+ MW, připravují se odzkoušené turbiny 10+ MW, 12+MW....

Emil

15. prosinec 2021, 17:18

Výborně, takže pokračujeme, přestože Vaněček tvrdil, že "s takovými jako jsi Ty, nemá cenu diskutovat moc dlouho, je to ztráta času.".... "Končím."

Nejdřív Vaněček zpochybňoval studii tím, že obsahuje data pouze ze dvou turbín s výkonem 8+ MW, aby následně na těchto dvou turbínách dokumentoval, že "OPEC klesá" (ve skutečnosti měl zřejmě na mysli OPEX). Přičemž je u kategorie 8+ MW uveden OPEX 113 tisíc €/MW a naopak u těch nejmenších 2-3 MW je to 116 tisíc €/MW, tedy zanedbatelný rozdíl. Sama studie říká, že žádná taková závislost vidět není, a z grafu je navíc vidět, že vyjma těch dvou exemplářů z kategorie 8+ platí, že čím vyšší kategorie, tím naopak vyšší OPEX na instalovaný MW. Je tedy zjevné, že se žádný pokles z těchto dat opravdu vyvodit nedá.

Takže abych parafrázoval Vaněčka: Tady je zcela průzračně vidět Vaněčkův způsob diskuse (nechá se to vůbec nazvat diskusí? je to zřejmý PODVOD)

Že se něco staví a připravuje je sice hezké, ale u toho zatím provozní náklady neznáme, takže s nimi těžko můžeme operovat. A znovu opakuji, že Vaněček tvrdil, že "tak nízké provozní náklady (celoročně) jaké mají FVE a VtE nemá a principielně nemůže mít žádný jiný zdroj kromě průtočných vodních elektráren.". Předložená studie ukazuje, že minimálně u provozovaných offshore VtE to neplatí a jde pouze o Vaněčkovo zbožné přání.

Milan Vaněček

15. prosinec 2021, 17:42

Emil se zřejmě nepamatuje, jak se rozbíhal Temelín, ty problémy s turbinou, ty obrovské vícenáklady a období oprav, těch let než to vše vyladili aby normálně vyráběl....

Přečtete si ten článek, zamyslete se nad tím co říkám, ignorujte placené demagogy typu Emila Nováka....

Emil

15. prosinec 2021, 17:55

Takže když Vaněčkovi nevyšlo zpochybňování a posléze falšování závěrů uvedené studie, která ukazuje pravý opak toho, co on tu bez důkazů hlásá, mění taktiku a přestože je to podle něj ztráta času, tentokrát se bleskově přesouváme do Temelína, kde objevil "obrovské vícenáklady a období oprav". S kvantifikací těchto vícenákladů a jejich vlivu na OPEX se pochopitelně opět vůbec nezatěžuje.

A jako třešničku na dortu tu máme obviňování z demagogie a oblíbené lživé tvrzení o tom, že je oponent placený (nejspíš jadernou lobby, která si na chudáka Vaněčka zasedla).

Milan Vaněček

14. prosinec 2021, 20:02

Tady uvádím něco k meritu diskutovaného článku, co dělají USA a Izrael, tedy ne jen Němci,

s technickými detaily

pv-magazine.com/2021/12/14/ever-heard-of-synchroinverters-grid-stabilizing-devices-connecting-renewables-to-distributed-energy-resources/

Vinkler

15. prosinec 2021, 10:53

No jde o dvě nesouvisející věci, které mícháte.

Veškeré zdroje jsou zdarma, od velkého třesku. Vždy jde o přímé a nepřímé(investiční) náklady. Čarujete s hranicí soustavy, kterou zkoumáte.

U větru a slunce děláte ohraničení soustavy na vrtuli a na výstupních svorkách EE. A to je ten hlavní zkreslující efekt proti tomu, že u uhlí, plynu a uranu počítáte i náklady na těžbu a sítě.

K slunečníkům a větrníkům by bylo poctivé započítat i náklady na akumulaci, rozvodné sítě, (aspoň ty pro přivedení z parku do stávající sítě) a náklady na stabilizaci viz speciální měniče výše.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
info@oenergetice.cz
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.