Havlíček: Snížení dotace zeleným zdrojům z rozpočtu nezpůsobí růst příspěvku spotřebitelů

Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie ze státního rozpočtu má pro příští rok meziročně klesnout o sedm miliard na 20 miliard korun. Vyplývá to z podkladů k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které má ČTK k dispozici. Energetický regulační úřad (ERÚ) upozornil na to, že pokud by stát omezil financování podpor ze státního rozpočtu nebo by nenašel dodatečné zdroje pro krytí jejich případného nárůstu, rozdíl by museli uhradit spotřebitelé, konkrétně firmy a podniky na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dnes ČTK řekl, že příspěvek domácností ani firem se příští rok nezvýší.

Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, předloni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Část kryje státní rozpočet, zbytek dotují zákazníci. Ministerstvo financí uvedlo, že návrh pro rok 2022 vychází ze střednědobého výhledu schváleného vládou na podzim 2020. „V částce jsou zohledněny možné dopady a úspory prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu na podporované zdroje energie (POZE), které má zajistit novela zákona, jež je před třetím čtením v Poslanecké sněmovně. Konečný návrh výše dotace nicméně bude předmětem dalších jednání mezi ministerstvy financí a průmyslu a obchodu v rámci přípravy návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022,“ uvedl Zdeněk Vojtěch z oddělení komunikace ministerstva financí (MF).

Podle ministra Havlíčka jde o předběžný návrh. „Počítáme, že bude přijat zákon POZE, pokud ne, v létě to upravíme. Na strop pro domácnosti to nebude mít vliv a průmyslu to rovněž nebudeme zvedat,“ sdělil dnes ČTK. ERÚ připomněl, že drobní spotřebitelé na zelené zdroje ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nelze překročit. „Dodatečné výdaje, pokud by vláda nenabídla jiný zdroj financování, by tak dopadly především na velkoodběratele na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí,“ řekl dnes ČTK mluvčí úřadu Michal Kebort.

Podobná situace nastala už při přípravě aktuálně platných cenových rozhodnutích, která ERÚ vydal na konci loňského roku. Úřad tehdy uváděl, že náklady na financování podpory pro podporované zdroje letos proti plánům stoupnou asi o dvě miliardy korun, což dopadne právě na podniky a firmy. Předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček tehdy uvedl, že úřad o výši dotace ze státního rozpočtu nevyjednává. Přiznal ale, že podle jeho informací měla být nižší už dotace ze státního rozpočtu pro rok 2021, a to ve výši kolem 24 miliard korun. „Danou situaci jsme s ERÚ i MF aktivně řešili, podařilo se nám obhájit 27 miliard korun, původně bylo méně,“ potvrdil tehdy také Havlíček.

Vládní předlohu novely zákona o POZE odeslala Sněmovna do třetího čtení minulý týden. Návrh novely schválila vláda na konci loňského dubna. Vášně tehdy vzbudil její rozdílný přístup k povolené ziskovosti jednotlivých obnovitelných zdrojů energie. Vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, mělo podle ní pro solární zdroje činit 6,3 procenta. U dalších obnovitelných zdrojů mělo být vyšší. Kdy a v jaké formě začne novela platit, ale zatím není jasné.

Havlíček v posledních dnech několikrát zopakoval, že ministerstvo průmyslu na nízké povolené ziskovosti solárních elektráren v navrhované novele zákona nelpí a plánuje pro všechny stanovit rozpětí pro povolený výnos mezi 8,4 až 10,6 procenta. Poslancům popsal, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. K tomu by stát ušetřil jednu až dvě miliardy Kč v rámci IRR. Od roku 2006 do konce roku 2019 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.