Dezinformace brzdí větrníky v Česku víc než jinde v Evropě, varuje analýza

Nějaké věci jsou vytržené z kontextu, některé kvalifikuju jako přehnané reakce lidí se slabými nervy, resp. se silnou nechutí k technologii, a něco jsou vyložené smyšlenky.

Nejvíce do nebe volající nesmysl je pro mě ta kravina, že větrné elektrárny zastaví vítr a kvůli tomu nebude pršet. I tady se tím lidi oháněli.

Podle me je ten odpor vuci vte jen symptom. Tj. o vetrniky vlastne nejde. Podstatne je, ze cast lidi neveri statu a vsechny zmeny berou jako podraz. Jsem dost skepticky, ze se da vubec vest jeste nejaka racionalni diskuze. V tomto pripade to znamena, ze se bude blokovat uplne vsechno, protoze cast lidi je vydesena, ze i minimalni realizace spusti lavinu a bude to tu vypadat jako kolem vidne.

Větrným lobbistům rozhodně nelze upřít kreativní přístup k lobbingu, když na prvním místě mezi těmi údajnými dezinformacemi úvádí "ekonomickou nevýhodnost", která lze naopak snadno prokázat pohledem na výsledky aukcí větrných elektráren.

Je to přirozená reakce na předchozí dezinformace ve prospěch VtE. Prostě "kyvadlo" dezinformací se nyní přehouplo v neprospěch VtE.

A opět manipulace s veřejným míněním. Kdo to pořád platí? V článku chybí to nejpodstatnější . Že větrná energie vadí většině lidí hlavně proto, že jim zdražuje elektřinu , kvůli vysokým CFD provozním dotacím .

"Zatímco v Evropě pokrývá větrná energie 20 procent spotřeby elektřiny, v Česku jde zatím zhruba o jedno procento.“

A to je určitě dobře, protože tak šetříme velký objem financí, které můžeme využít lépe. Stále se opakuje urban legend o levné elektřině z větrníků a o „zaostávání“ ve výstavbě větrníků. Přitom výstavba nových větrníků je podporována investiční dotací až 65% a provozní dotací až 3200 Kč/MWh. Navíc je třeba posílit DS za stovky miliard Kč a vybudovat PPE s kapacitními platbami. A jako bonus k tomu budeme mít zničenou krajinu.

Finance vynaložené na větrníky bych věnoval na podporu výstavby FVE (pouze 25 % investiční dotace) a JE a také bateriových úložišť, protože počet hodin se zápornou cenou elektřiny stále roste.

Nové vládě navrhuji snížit dotace do větrníků na přijatelných 25 % investičních dotací a zrušit ty provozní. A tak bude rázem po problémech s větrníky, protože se tu již nepostaví ani vrtule.

Takže problém českých veterníkov sú hlavne dezinformácie. Výborne. Už sme sa skoro zľakli, že by to mohli byť aj veci ako veternosť, hustota osídlenia, ochrana krajiny, lokálny odpor, kapacitný faktor, sieťové náklady, zálohy, stabilita sústavy alebo ekonomika výroby v čase.

Ale nie. Dezinformácie.

A najlepší argument: v Európe vraj vietor pokrýva asi 20 % spotreby elektriny, v Česku len 1 %. To je naozaj šokujúce. Česko ešte viac zaostáva aj vo výrobe elektriny z prílivu a morských vĺn. Nehovoriac o offshore vetre. Úplná hanba vnútrozemskej krajiny.

Navyše aj to „1 %“ je pekná ukážka práce s metrikami. Domáce české veterníky síce vyrobia približne 1 % českej elektriny, ale česká sústava nežije vo vákuu. Cez prepojenú sieť tu pravidelne tečú aj nemecké prebytky — a dosť významná časť z nich vzniká práve v hodinách vysokej veternej výroby. Takže keď sa to hodí, počíta sa európsky priemer. Keď sa to nehodí, tvárime sa, že hranice sú zrazu nepriepustné.

Samozrejme, proti veterníkom asi existujú aj skutočné nezmysly. Lenže tento článok robí veľmi pohodlný trik: zmieša hlúposti, legitímne technické námietky, ekonomické otázky a odpor obcí do jedného balíka označeného „dezinformácie“.

Takto sa diskusia nerobí. Takto sa obchádza.

Skutočná otázka nie je, či má Česko kopírovať európsky priemer. Skutočná otázka je, či konkrétne veterné projekty dávajú v českej elektrizačnej sústave zmysel — technicky, ekonomicky aj systémovo.

No jestli náhodou Četka nerecykluje moudra toho charakteru, že se za dezinformace třeba považují i větrné mapy Česka a zeměpisný termín Česká kotlina, který možná s těmi větry bude souviset.

Stačí se například podívat do nedávného článku na SZ: Větrné elektrárny a podmínky pro jejich výstavbu, kde ta větrná mapa je.

Převážná část té mapy se krásně zelená, což odpovídá průměrnému větru do asi 5,5m/s. Přitom například 2MW Vestas turbína má Cut-in wind speed: 4.0 m/s a Rated wind speed: 13.0 m/s.

A při 6,5m/s má výkon jen 25%. Takže jmenovitý výkon má až od 46,8 km/h do 90 km/h, což je Cut-out wind speed.

Nedávné PR o české největší vrtuli v Žipotíně (článek a video na TZB: Největší český větrník zblízka: hluk, vzhled a zkušenost z místa) přineslo informace, že tato vrtule s jmenovitým výkonem 4,26MW má roční produkcí 10GWh, což znamená faktor 26,8%. A to se ta vrtule nachází ve výšce cca 540 m n.m.

Jak velké větrné rito tedy můžeme od české geografie asi očekávat? Dánsko ani Německo či Polsko to rozhodně nebude.

Stavět vrtule s provozní dotací až 3200 Kč/MWh a ještě k nim budovat záložní zdroje na nejméně 75% hodin v roce bude opravdu terno, které nám „zlevní“ elektřinu.

My tady máme vědeckého experta pana Veselého, který přesně ví, že VTE je možné stavět bez omezení, přesně ví, kolik procent větrné energie VTE vlastně těch 300GW vrtulí odebírá a přesně ví, jaký vliv a jakou energetickou změnu má vliv těch 300GW VTE při masívním promíchávání vzdušných mas ve velkém výškovém horizontu od přízemní vrstvy až do výšek, kam zasahují.

Protože prvotní příčinou větrů jsou teplotní rozdíly, jistě pan Veselý ví (nebo nám přiblíží řadu vědeckých studií), jak marginální vlivy na atmosférické proudění mají ty desítky kilometrů dlouhé pytle turbulentního promíchávání vzduchu za VTE parky.

Možná se od něj ještě dozvíme, že stometrová vrtule s obvodovou rychlostí 250km/h vlastně ten vzduch nepromíchává nebo nijak neovlivňuje atmosférickou teplotní situaci. Výškový rozdíl 150m totiž obvykle znamená teplotní rozdíl pouhého 1 °C a v zimě to při inverzích bývá jen 10÷15°C, takže ta vrtule ovlivňovat atmosférická proudění určitě nebude, co?