Jihomoravský kraj má spolu s Moravskoslezským krajem a Vysočinou nejvyšší potenciál pro využití větrné energie mezi kraji v Česku, přesto na jeho území od roku 2009 nevznikla žádná nová větrná elektrárna. V tiskové zprávě na to upozornila Komora obnovitelných zdrojů energie a Česká společnost pro větrnou energii.
Potenciál pro výstavbu větrných elektráren ve vztahu ke své rozloze podle oborových sdružení nejlépe využívá Liberecký kraj, který má elektrárny na 29 procentech vhodných lokalit. Následuje Karlovarský kraj s 19 procenty a Ústecký kraj s 13 procenty využitých míst pro větrné elektrárny.
Na jihu Moravy je sedm větrných elektráren na třech místech na Znojemsku. V Břežanech je v provozu pět elektráren od roku 2005, v Banticích a Tulešicích stojí po jedné věži od roku 2008 a 2009. Celkový výkon těchto sedmi elektráren je 8,4 megawattu, loni společně vyrobily téměř 14 milionů kilowatthodin elektřiny. Průměrná domácnost v Česku spotřebuje přibližně 2000 až 3000 kWh za rok.
Ilustrační foto
Podle analýzy Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR by na jihu Moravy mohlo stát až 200 větrných elektráren, což by instalovaný výkon zvýšilo na 1136 megawattů. Větrné elektrárny by pak zvládly pokrýt roční spotřebu přibližně milionu průměrných domácností.
„Jihomoravský kraj patří mezi regiony s vůbec nejlepšími podmínkami pro využití větrné energie, jeho značný větrný potenciál se však dosud téměř nevyužívá. Je to částečně dáno omezeními ze strany armády nebo ochrany ptactva, kvůli kterým je pro větrnou energetiku zapovězena velká část jinak příznivých oblastí. Přesto zde zůstává nemálo vhodných lokalit pro větrné elektrárny,“ uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Podle České společnosti pro větrnou energii by větrné elektrárny v budoucnu mohly pokrýt zhruba třetinu roční spotřeby elektřiny v Česku, nyní pokrývají asi jedno procento.
Tak mizerný faktor u větru jen dokazuje ten „potenciál“ a ta Fakta o klimatu, neboť prý v Česku fouká stejně jako v Německu. V české kotlině nefouká stejně jako v rovinách Německa a Polska (vliv členitosti terénu = zeměpis ZŠ). O ty dotace právě ČEZu a jiným jde nejvíce.
Richard Vacek30. leden 2025, 19:02
Přestal bych blouznit a napřel úsilí do staveb "klasických" jaderných elektráren. Když to jinde zvládnou za 5-6 roků, není moc rozumných důvodů, proč by to u nás mělo trvat déle. Když si vezmeme, že někteří dodavatelé realizují stavbu za fix cenu ze svých zdrojů a splácet se začíná až po spuštění elektrárny, tak není proč váhat.
Problem je v tom, ze 30 miliard do rozpoctu se túze hodi.
Ono by koplo i 100 miliard. Kde je vzit?
Zda se ze jedine za elektriku to funguje.
Tak jedine ji zase zdrazit. Treba na 20 /kWh ? Na neco to svedeme.
Lidi se slozi, a my nebudeme mit takovou diru v rozpoctu.
Ale zapomente na to, ze z vybranych penez by se financovala JE. Mame dost jinych vydaju, hlavne tech mandatornich.
Pokud mate nekdo pocit, ze mate nadmerne zisky, hlaste to Zbyňkovi !
Miloslav Černý30. leden 2025, 20:32
Kdyby bylo velké jádro ekonomicky tak výhodné jak se zde uvádí, tak by to mělo být výhodné i pro soukromý sektor, ale ono to tak není. Že se nedostavěl Temelin, už se vrátit nedá. Doba se mění a nadále bude. Prioritou bude stále více samotná bezpečnost a není se čemu divit s napjatou bezpečností situací ve světě.
Kolik znáte firem ze soukromého sektoru, které si mohou dovolit investici ve stovkách miliard Kč a potřebují vyšší jednotky TWh ročně? Moc jich není, co?
To jsem rád, že vidíte, že se velké jádro jako podniková elektrárna vůbec nehodí a nikdo ho u nás ani nechce. Myslíte že s menšími JE to bude lepší? Moc pochybuji.
1) Tak to jste opravdu objevil Ameriku, Vaněčku, že někdo vidí že se gigawattová elektrárna nehodí jako podniková elektrárna (ať už jaderná nebo jiná). Vy jste si doteď myslel že někdo takový existuje?
2) Že "nikdo ho u nás ani nechce" jste si vymyslel, jen ho nikdo nechce jako podnikovou elektrárnu. Jako veřejný zdroj ho samozřejmě firmy chtějí, i Svaz průmyslu za něj bojuje.
Kdyby se to jevilo pro dlouhodobý provoz jako zisková záležitost, není nejmenší pochybnost, že by soukromí sektor na to dokázal zareagovat. Je třeba především vědět co obnáší všechno soukromí sektor.
Takže odpověď na otázku "Kolik znáte firem ze soukromého sektoru, které si mohou dovolit investici ve stovkách miliard Kč a potřebují vyšší jednotky TWh ročně" je zjevně nula. Mně tato tradiční (ne)odpověď úplně stačí.
A nebýt agenta bureše, tak už mohly běžet tři. Kontrolní otázka, kdo nás zavázal k plnění povinného podílu tzv. oze v mixu při vyjednávání o vstupu do EU čímž fakticky spustil oze tunel za bilion? Chvilka napětí ..... byl to ovar nebo-li becher později známý jako hradní čučkař nebo-li notorik v komatu.
Roman Kosařík31. leden 2025, 13:41
A teď taková malá úvaha jak by mohl probíhat rozvoj větrníků na český způsob:
1. Budou předem vytipovány nejlepší lokality, které postupně skončí v rukách těch správných jedinců.
2. Změnámi zákonů se umete cestička ke schvalování větrníků speciálním stavebním úřadem (jediným pro celou ČR, samozřejmě v Praze), čímž se z rozhodovacího procesu vyšachují všechny úrovně místních samospráv, referenda, EIA atd.
3. Výše zmínění jedinci zalobují za vypsání nového dotačního titulu, jehož součástí budou jak investiční, tak provozní dotace na větrníky s přísnými podmínkami umožňujícími stavbu jen na "lepších" lokalitách.
Peter31. leden 2025, 16:25
Nové JE by mohli stavať penzijné fondy. Tie majú dostatok kapitálu. Určite nejaký kapitál je uložený v JE vo Švédsku. Máte nejaké informácie? Viem že Dánske ATP stratilo 2 miliardy ktoré vložila do Northvolt.
Baton David1. únor 2025, 11:57
a viděli vůbec ti odborníci z těch posahaných komisí větrné mapy?
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.