Jižní Morava má dle odborníků potenciál pro využití větru, elektrárny ale chybí
Jihomoravský kraj má spolu s Moravskoslezským krajem a Vysočinou nejvyšší potenciál pro využití větrné energie mezi kraji v Česku, přesto na jeho území od roku 2009 nevznikla žádná nová větrná elektrárna. V tiskové zprávě na to upozornila Komora obnovitelných zdrojů energie a Česká společnost pro větrnou energii.
Potenciál pro výstavbu větrných elektráren ve vztahu ke své rozloze podle oborových sdružení nejlépe využívá Liberecký kraj, který má elektrárny na 29 procentech vhodných lokalit. Následuje Karlovarský kraj s 19 procenty a Ústecký kraj s 13 procenty využitých míst pro větrné elektrárny.
Na jihu Moravy je sedm větrných elektráren na třech místech na Znojemsku. V Břežanech je v provozu pět elektráren od roku 2005, v Banticích a Tulešicích stojí po jedné věži od roku 2008 a 2009. Celkový výkon těchto sedmi elektráren je 8,4 megawattu, loni společně vyrobily téměř 14 milionů kilowatthodin elektřiny. Průměrná domácnost v Česku spotřebuje přibližně 2000 až 3000 kWh za rok.
Podle analýzy Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR by na jihu Moravy mohlo stát až 200 větrných elektráren, což by instalovaný výkon zvýšilo na 1136 megawattů. Větrné elektrárny by pak zvládly pokrýt roční spotřebu přibližně milionu průměrných domácností.
„Jihomoravský kraj patří mezi regiony s vůbec nejlepšími podmínkami pro využití větrné energie, jeho značný větrný potenciál se však dosud téměř nevyužívá. Je to částečně dáno omezeními ze strany armády nebo ochrany ptactva, kvůli kterým je pro větrnou energetiku zapovězena velká část jinak příznivých oblastí. Přesto zde zůstává nemálo vhodných lokalit pro větrné elektrárny,“ uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Podle České společnosti pro větrnou energii by větrné elektrárny v budoucnu mohly pokrýt zhruba třetinu roční spotřeby elektřiny v Česku, nyní pokrývají asi jedno procento.
Mohlo by vás zajímat:
a viděli vůbec ti odborníci z těch posahaných komisí větrné mapy?
"Průměrná domácnost v Česku spotřebuje přibližně 2000 až 3000 kWh za rok."
Myslím, že průměrná domácnost by nechtěla být zásobována elektřinou průměrným větrníkem.
........"by větrné elektrárny v budoucnu mohly pokrýt zhruba třetinu roční spotřeby elektřiny v Česku"
BY. OBČAS.
Kdyz bude foukat ...
A za neskutecne prachy ....
Prumerna domacnost hleda elektriku za co nejnizsi cenu.
Prumerna domacnost NEHLEDA zelenou elektriku za co nejvyssi cenu.
Za par obcasnych vetrniku muzeme mit jaderku, ktera vyrabi, at uz fouka nebo nefouka, v noci, i v zime. Ani svitit nemusi. Cesky tedy furt.
Ale clanek je spis o tom, ze nekdo by chtel dotace od pocatku a po celou dobu "jejich byznysu".
Co mi to jenom pripomina ???
Kdyz si to postavi za sve a bez provoznich dotaci, dejme jim šanci to zkusit.
ČTK jen chtěla ohromit a tak nechala tu výrobu v miliónech kWh. Snadným výpočtem dekódujme:
8,4MW * 8760h = 73 584 MWh……14 000MWh / 73 584 MWh = 19%.
Tak mizerný faktor u větru jen dokazuje ten „potenciál“ a ta Fakta o klimatu, neboť prý v Česku fouká stejně jako v Německu. V české kotlině nefouká stejně jako v rovinách Německa a Polska (vliv členitosti terénu = zeměpis ZŠ). O ty dotace právě ČEZu a jiným jde nejvíce.
Přestal bych blouznit a napřel úsilí do staveb "klasických" jaderných elektráren. Když to jinde zvládnou za 5-6 roků, není moc rozumných důvodů, proč by to u nás mělo trvat déle. Když si vezmeme, že někteří dodavatelé realizují stavbu za fix cenu ze svých zdrojů a splácet se začíná až po spuštění elektrárny, tak není proč váhat.
Zisk z našich současných JE by zvládl financovat stavbu nových JE v pohodě. Nesměl by být ovšem prožrán v našem rozpočtu.
Souhlas 100% Taky nechápu co je na tom za vědu…
Problem je v tom, ze 30 miliard do rozpoctu se túze hodi.
Ono by koplo i 100 miliard. Kde je vzit?
Zda se ze jedine za elektriku to funguje.
Tak jedine ji zase zdrazit. Treba na 20 /kWh ? Na neco to svedeme.
Lidi se slozi, a my nebudeme mit takovou diru v rozpoctu.
Ale zapomente na to, ze z vybranych penez by se financovala JE. Mame dost jinych vydaju, hlavne tech mandatornich.
Pokud mate nekdo pocit, ze mate nadmerne zisky, hlaste to Zbyňkovi !
Kdyby bylo velké jádro ekonomicky tak výhodné jak se zde uvádí, tak by to mělo být výhodné i pro soukromý sektor, ale ono to tak není. Že se nedostavěl Temelin, už se vrátit nedá. Doba se mění a nadále bude. Prioritou bude stále více samotná bezpečnost a není se čemu divit s napjatou bezpečností situací ve světě.
Kolik znáte firem ze soukromého sektoru, které si mohou dovolit investici ve stovkách miliard Kč a potřebují vyšší jednotky TWh ročně? Moc jich není, co?
To jsem rád, že vidíte, že se velké jádro jako podniková elektrárna vůbec nehodí a nikdo ho u nás ani nechce. Myslíte že s menšími JE to bude lepší? Moc pochybuji.
1) Tak to jste opravdu objevil Ameriku, Vaněčku, že někdo vidí že se gigawattová elektrárna nehodí jako podniková elektrárna (ať už jaderná nebo jiná). Vy jste si doteď myslel že někdo takový existuje?
2) Že "nikdo ho u nás ani nechce" jste si vymyslel, jen ho nikdo nechce jako podnikovou elektrárnu. Jako veřejný zdroj ho samozřejmě firmy chtějí, i Svaz průmyslu za něj bojuje.
3) O čem vy pochybujete je úplně irelevantní.
Kdyby se to jevilo pro dlouhodobý provoz jako zisková záležitost, není nejmenší pochybnost, že by soukromí sektor na to dokázal zareagovat. Je třeba především vědět co obnáší všechno soukromí sektor.
Takže odpověď na otázku "Kolik znáte firem ze soukromého sektoru, které si mohou dovolit investici ve stovkách miliard Kč a potřebují vyšší jednotky TWh ročně" je zjevně nula. Mně tato tradiční (ne)odpověď úplně stačí.
Ani obsah, ani forma. Nechcete jít diskutovat na Novinky? Najdete tam spoustu sobě rovných.
Nebýt Grégra se Zemanem, možná neběžely ani ty dva bloky….
A nebýt agenta bureše, tak už mohly běžet tři. Kontrolní otázka, kdo nás zavázal k plnění povinného podílu tzv. oze v mixu při vyjednávání o vstupu do EU čímž fakticky spustil oze tunel za bilion? Chvilka napětí ..... byl to ovar nebo-li becher později známý jako hradní čučkař nebo-li notorik v komatu.
A teď taková malá úvaha jak by mohl probíhat rozvoj větrníků na český způsob:
1. Budou předem vytipovány nejlepší lokality, které postupně skončí v rukách těch správných jedinců.
2. Změnámi zákonů se umete cestička ke schvalování větrníků speciálním stavebním úřadem (jediným pro celou ČR, samozřejmě v Praze), čímž se z rozhodovacího procesu vyšachují všechny úrovně místních samospráv, referenda, EIA atd.
3. Výše zmínění jedinci zalobují za vypsání nového dotačního titulu, jehož součástí budou jak investiční, tak provozní dotace na větrníky s přísnými podmínkami umožňujícími stavbu jen na "lepších" lokalitách.
Nové JE by mohli stavať penzijné fondy. Tie majú dostatok kapitálu. Určite nejaký kapitál je uložený v JE vo Švédsku. Máte nejaké informácie? Viem že Dánske ATP stratilo 2 miliardy ktoré vložila do Northvolt.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se