V Rakvicích zprovoznili první stanici na výrobu biometanu na jižní Moravě
V Rakvicích na Břeclavsku zahájí firma BPS Rakvice provoz první bioplynové stanice na jižní Moravě, která bude dodávat do distribuční plynové sítě biometan. Tedy plyn s identickou kvalitou, jakou má zemní plyn. Jde o nízkoemisní zdroj, který využívá cíleně pěstovanou biomasu nebo rostlinné a živočišné zbytky a je vhodný především do teplárenství a také jako palivo pro nákladní auta či autobusy. Při slavnostním uvedení do provozu to dnes novinářům řekli jednatel firmy Ondřej Frič a ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
V Česku je zhruba 570 bioplynových stanic, ovšem pouze sedm z nich dodává do distribuční sítě biometan. „Byznys plán je postavený na výrobě emisně úsporné energie a na emisní úspoře,“ uvedl Frič, který je zároveň obchodním ředitelem firmy AgriKomp Bohemia. Tato společnost je dodavatelem technologie.
Řekl, že v současnosti neexistuje provozní podpora těchto zdrojů energie, proto bude zatím prodávat do Německa. Podle Hladíka už se ale napříč ministerstvy pracuje na tom, aby se tyto zdroje biometanu vyplácelo stavět a provozovat. Uvedl, že Česko má potenciál vytvořit takové zdroje biometanu, které zajistí pětinu české spotřeby plynu. Kromě emisních úspor se tak zvýší i energetická bezpečnost.
Bioplynová stanice v Rakvicích funguje od roku 2013, avšak tehdy končila provozní podpora pro tyto zdroje a stanice vydělávala pouze na splátky úvěru. Proto se majitelé rozhodli přidat i výrobu bioplynu k dosavadní elektřině a teplu, investice dosáhla téměř 50 milionů korun. Stačí pouze vyráběný plyn přečistit, aby mohl být vtláčen do distribuční sítě. „Technologie funguje a ještě čekáme na odběr a analýzu vzorků, abychom mohli vtláčet. Ještě potřebujeme licenci od Energetického regulačního úřadu a předpokládám, že s vtláčením začneme v první polovině dubna,“ řekl Frič.
Aby měla firma dostatek zdrojů pro výrobu, spolupracuje s místním zemědělcem, od něhož vykupuje silážní kukuřici a žito na výrobu bioplynu. „Máme certifikát, že jsou udržitelně pěstované. Platíme mu také za vývoz digestátu, který slouží jako hnojivo na pole. U biometanu se také počítá uhlíková stopa a na tuto výrobu používáme cíleně hovězí hnůj, drůbeží trus a suroviny rostlinného původu nevhodné k dalšímu zpracování,“ popsal Frič. Podle Hladíka jde o jeden z příkladů cirkulární ekonomiky, ve které se odpady znovu využívají.
Roční předpokládaná výroba biometanu se očekává 6480 MWh, což provozovatelé srovnávají se spotřebou kotelny Národního divadla, která v roce 2017 činila 5123 MWh. Jak rychlá bude návratnost investice, je podle Friče nyní těžké odhadovat kvůli situaci na trhu s elektřinou a plynem. Ceny obou komodit klesají, stejně tak klesá ceny emisních povolenek. „Původně jsme to měli spočítáno na deset let, takto to bude určitě o několik let déle, ale současnou situaci na trhu vnímáme jako dočasnou,“ řekl Frič.
Mohlo by vás zajímat:
Bioplynové stanice jsou v podstatě zařízení na pálení umělých hnojiv za dotace. Typický produkt evropské unie. Dalším jsou biopaliva.
Muzete pridat konkretni dukaz Vaseho tvrzeni "Bioplynové stanice jsou v podstatě zařízení na pálení umělých hnojiv za dotace. Typický produkt evropské unie."
Diky
Já jsem to tedy nepsal, takže na mě dotaz nebyl. Ale u cíleně pěstovaných plodin je to asi pravda, ne? Bez umělých hnojiv to asi dneska nikdo moc pěstovat nebude. A že v tom hrají roli dotace je taky zřejmě pravda.
Absolutní blbost, pálí se tam jen uhlík, ostatní je v digestátu a to je super hnojivo……
V bioplynových stanicích se pálí energie , která vyrostla na poli většinou kukuřice , je to energie umělých hnojiv + nafty do traktoru. Podíl sluneční energie je naprosto mizivý a blábolení nemá smysl zákon o zachování energie platí. Bioplynové stanice mají smysl třeba u skládek , ale tam kde se uměle pěstuje na polích je to nesmyls.
V tomhle s Vámi souhlasím. Hlava mi nebere, proč by se mělo na polích cíleně pěstovat budoucí palivo do bioplynek se všemi externalitami - herbicidy, pesticidy, nafta do traktorů apod. S využitím kejdy, bordelů z čističek o.v. či jiných zbytků problém nemám.
Digestát může být jednou z možností dodávání živin do půdy, ale pouze jako minerální složka.
U zpracování odpadu je to fajn. Ale jak to energeticky vychází u zpracování cíleně pěstovaných plodin?
Máte prosím někdo povědomost, jak vychází energeticky nadělat bioplyn třeba z obilí a ten pak spálit, proti tomu nadělat z toho obilí třeba peletky a ty spálit? Případně tu biomasu pálit přímo ve formě balíků, jako se to dělá v některých elektrárnách?
efektivita fotosyntézy je asi 1,3%. , proto roste les tak dlouho.
Když bych chtěl energii z plochy , pak když vezmu FVE panel s účinností 22% , pak mám cca 17 x větší výnos než z fotosyntézy a když bych chtěl teplo jako z toho bioplynu a vezmu tepelné čerpadlo s topným faktorem 4,5 do podlahového topení pak získám 76,5x více energie než ze stejné plochy mohu získat z topení plynem z bioplynové stanice. To je prostě neúprosná energetická realita bioplynových stanic. Nebo jestli chcete zákon o zachování energie.
Díky, to všechno je pravda, ale není to odpověď na mou otázku.
Mě by zajímalo jaký je poměr získané energie v případě, kdy z obilí udělám bioplyn a ten spálím, proti tomu když to obilí spálím přímo ve formě balíku, případně ve formě peletek.
Přesně Vám to neřeknu, ale rozdíl tam určitě je. Při výrobě bioplynu vzniká spolu s ním i cca 30-40% CO2, což znamená ztrátu energie, která by se při spálení využila(nemám sílu teď počítat jaká ztráta energie to je).. Ale pro spálení zase potřebujete mít suchou hmotu. Takže za mě, co lze jednoduše usušit patří spálit a co ne, tak do bioplynky.. A nad tímhle pravidlem by mělo být "neplundrovat pole". Nicméně by to chtělo spočítat i s procesy okolo..
Nedalo mi a pustil jsem se do počítání. Asi bych se pod to vyloženě nepodepsal - ať to koluje po internetu jako fakt, ale na svém postupu nevidím nic špatně. Prostě jsem si jen dopočítal hmotnost uhlíku v CO2 v m3 bioplynu a přepočetl přes výhřevnos paliva s teoretickým obsahem 100% C.
Za podmínek, že vstupní biomasa je 100% přeměněna na bioplyn(což v reálu není, nějaké malé zbytky tam jsou), že výstupem je 60% metan a 40% CO2 a nejsou řešeny žádné technologické spotřeby. Prostě se porovnává energie v biomase na vstupu a energie na výstupu ve formě bioplynu, tak mně vyšlo, že ta ztráta je 23%.
Jinak bioplyn může jít rovnou do kogeneračky(po zbavení vlhkosti a síry). Zbavení CO2 je potřeba jen pro dodávku do distribuční soustavy a není to levná věc, viz investice 50mil v článku. Něco je popsáno třeba zde https://biom.cz/cz/odborne-clanky/nove-trendy-ve-vyuziti-bioplynu
Ztráta energie na čištění je tam uvedena cca 0,5kWh/m3 bioplynu. Možná si to vybavuju blbě, ale před en.krizí taková bioplynka u nás byla jedna.
Děkuji za odpověď. Budu si muset o tom procesu pořádně něco přečíst. Pokud tam vznikne tolik CO2, tak zřejmě bude dost náročné ho ze směsi plynů oddělit, ne? Jde to gravitačně nebo se to dělá nějak jinak? Třeba stlačením a zkapalněním, což by ale bylo asi dost energeticky náročné.
Ano, základ neplundrovat pole. A taky zvedat obsah uhlíku v půdě, aby se zlepšila struktura půdy úrodnost a akumulace vody.
Tedy nic nepálit. Vše co jde tepelně přeměnit na uhlí (včetně veškeré štěpky) tak zuhelnit a ostatní zpracovat na statková hnojiva. A vše do půdy, to je ideální pro životní prostředí a užitečné pro ukládání uhlíku .
CO2 lze hydrogenovat na CH4, H2 lze získat elektrolýzou při levné elektřině a vedlejší produkt O2 lze využít pří procesu využití CH4 např. v kogenerační jednotce pro zefektivnění. Nic by nemělo bránit do toho zařadit tepelné čerpadlo či nějakou tepelnou akumulaci. Umělá inteligence by to dokázala sladit do optimálního provozního stavu.
Vodíkem z elektrolýzy jde nežádoucí co2 hydrogenovat na ch4, ten lze využít v kogenerační jednotce při efektivnějším využití za pomoci o2 jako vedlejšího produktu při elektrolýze, kterou může pohánět energie z fotovoltaiky v případě přebytku. Množství získané tepelné energie lze navýšit tepelným čerpadlem, případné přebytky dávat do sítě. Zní to složitě, ale umělá inteligence by si s tím poradila, aby se to dalo do nejefektivnějšího provozního stavu.
Zkuste tento scénář přepočítat na prosinec-únor. Bioplyn vyrobený během celého roku se dá uschovat na zimu a poté , ideálně v kombinované výrobě tepla a elektřiny s využitím TČ, využít.
Fotosyntéza je ale včetně ukládání, dlouhodobého, při správném skladování téměř po neomezenou dobu. Takže k tomu poli s panely by to chtělo pořádnou baterii.
Les přece nikdo nehnojí, tedy les má jen tu základní energii roční prirustek asi 8m3/ha, nevím jakou výtěžnost má běžné pole ve srovnání s lesem, zkusím to pak nějak lépe odhadnout.
Hezký večer, účinnost fotosyntézy je globálně cca 0,2%, čili 2 promile. O to hůř..
On a global basis, the efficiency of photosynthesis is significantly lower than for optimal agricultural crops (1%-2%) owing to seasonal changes and the existence of large areas of land on our planet, which do not sustain vegetation. Thus, the rate of energy stored annually by photosynthesis, estimated to be 100 TW, represents just 0.1% conversion, given that over the same time period, solar energy incident on our planet averages at a rate of 100 000 TW (for value of 175000 TW see BNID 100943). A similar amount of photosynthetic activity occurs in the oceans, but most of the fixed carbon is rapidly recycled into the food chain (Falkowsky & Raven 1997). Therefore, overall, an approximate efficiency of global photosynthesis is 0.2%."
první? vím o provozech kde jímali metan z vyhnívacích procesů a využívali ho energeticky ještě za soudruha, to ale nebylo asi moc echt, nebyli jsme v EU a nebyly na to dotace..
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se