Rakousko zmenšuje plynovou síť. Průmysl varuje před rizikem deindustrializace

Nové přípojky se nevyplatí stavět, protože nové budovy mají malou spotřebu a soláry budou povinné. Takže bude výhodnější mít všechno na elektro. Nicméně staré přípojky rozhodně nerušit. Kdyby všichni přešli na elektro, tak na to nejsou sítě stavěné a ani není tolik zdrojů elektřiny na dobu kdy je zima a nesvítí a nefouká.

Zrovna v Rakousku je regulační energie dost, takže pro ně to není problém prostě jen přiškrtí vodní turbíny , když jim dávají jejich FVE nebo VTE. Samozřejmě má to svoje limity také zapnou ty plynovky jenže podíl plynových el. je na výrobě el. energie asi 12%. Při účinnosti 55% což je běžná účinnost plynové el. lze v Rakousku s nadsázkou z 1kWh energie obsažené v plynu vyrobit v tepelném čerpadle při SCOP 3,5 . 16kWh tepla je to neuvěřitelné , ale je to tak. Takže každý plynový kotel , který odstaví a nahradí tepelným čerpadlem praktiky ušetří Rakousku 94% spotřebovaného plynu. Vím že protiargument je ,že ten podíl plynu na výrobě el. energie v Rakousku bude se spotřebou růst , takže to číslo nebude do budoucna asi tak růžové , ale na druhou stranu zase rozvoj bateriových systémů část plynu nahradí. Klíčový bude rozvoj větrné energie, která zajistí dostatek el. energie v zimě. Do roku 2030 má Rakousko plán mít 100% bezemisní výrobu el. energie.

Mohl bych poprosit o výpočet, jak lze z 1kWh z plynu vyrobit 16kWh tepla? díky

To je zajímavá otázka.

TZB info říká : "U tepelných čerpadel vzduch-voda se topný faktor nejčastěji pohybuje od 2 do 4, u systému země-voda většinou narazíte na COP mezi 3 až 5."

jestliže paroplyn bude geniální tak účinnost 0,6, rozvod 0,95, tak 1x0,6x0,9=0,54 a vyrobíte 0,54kWh ee, coop pak bude 16/0,54= 29,5

Tak takové čerpadlo bych si koupil i když je otázka při jaké tm teplotním rozdílu to je, aby to nebylo proti fyzice.

výpočet - 3,5 /0.12*0,56 kde 3,5 je topný faktor tepelného čerpadla, 0,12 je podíl spotřebované el. energie vyrobené z plynu a 0,56 je účinnost plynové el. Mluvíme o úspoře plynu když po odstavení plynového kotle a výpočet slouží k tomu , kolik plynu z té úspory padne na pohon tep. čerpadla v Rakouském el. mixu odpověď je 1kW plynu na 16kWh vyrobeného tepla. Stejný výpočet můžete udělat po Český energetický mix kde je zatím podíl plynu 5% tedy 3,5 /0.05*0,56 = 39 kWh což je mnohem více než v Rakousku protože plynu pro výrobu el. energie se u nás plyn používá málo , ale bude se to zhoršovat.

Koukám, že základní matematika vám opravdu nejde.

1kWh v plynu (cca 0.1m3) - elektrárna, máte 0.59kWh, přenos po drátech máte 0.56kWh, TČ s COP 3 - máte 1.68kWh topné energie.

Spálení plynu v kondenzačním kotli - 1.09kWh

Podívejte se na začátek diskuse já nepočítám kolik kWh se zá vyrobit z plynu když ho přeženu přes elektrárnu a TČ. Všechno je to o tom co se stane když si majitel plynového kotle koupí TČ kolik plynu se ušetří. Když si totiž koupíte TČ tak tak elektřina do něj se nebude vyrábět jen z plynu a o tom to je , takže Vás zajímá skutečná úspora. A ta záleží na tom z čeho se v té dané zemi elektřina vyrábí..... Jinak k Vašemu výpočtu , když už počítáte že kontdenzační kotel Vám dá 1,09kWh z 1kWh výhřevnosti plynu , pak toto dosáhnete plnou kondenzací a to se bavíme o výstupní teplotě kotle cca 30°C , takže když toto počítáte pro kotel a chcete být objektivní počítejte to i pro tepelné čerpadlo to dá SCOP při 30°C min 4,5 takže 0,56x4,5 = 2,52kWh. úspora 56% plynu. Ale v praxi je tento výpočet k ničemu , protože elektřina se nevyrábí 100% z plynu a pro reálnou úsporu plynu , kterou může přinést přechod z plynového kotle na TČ není tento výpočet relevantní.

Stejně tak se ale také všechno teplo z elektřiny nevyrobí v TČ se SCOP 3,5. Už jsem psal jinde, že ne každé TČ typu předělaná klimatizace má SCOP 3,5 na topení a už vůbec ne na ohřev TV a spousta spotřebitelů nemá TČ, ale obyčejný bojler, nebo přímotopy.

A tam je pak to u nárazové výroby elektřiny ze ZP plynová elektrárna cca 30%

Plynový kondenzační kotel 95%

U obou zanedbávám ztráty přenosem.

Tak to jsem skutečně z textu nepochopil.

Příště napište - pokud dům potřebuje vytápění 20kWh - spotřebuje 20x více plynu při spalovaní napřímo v kotli, než pokud topí TČ (neboť Rakousko má z plynu 12% elektřiny a zbylých 88% je z neplynových zdrojů).

Ovšem ani s těmi 12% nejde takto počítat.

To je celoroční průměr výroby elektřiny z plynu. Ovšem TČ spotřebují nejvíce elektřiny z zimě, kdy je ten poměr výroby z plynu podstatně vyšší.

Ani topení, nebo ohřev TV není zdaleka vždy se SCOP 3,5.

Navíc, když už jednou tu elektřinu vyrobíte z plynu, tak zdaleka ne všechna je spotřebována na topení a ohřev TV. Jsou i větší podniky, nebo drobné provozovny (často zařazeny do stejné kategorie maloodběru s BD a RD a jejich kotly). A tam typicky třeba v místní pekárně, když plynovou pec nahradí elektrickou, tak tam rozhodně nemají TF 3,5. Ale pokud jako v Rakousku zruší místní plynovou přípojku, rázem toho plynu ta pekárna spotřebuje cca 3* více pro výrobu elektřiny v PE. A že ve špičkách a v zimě to bude většinově v PE, případně v PPE.

Nejde, jen někdo neumí počítat a dělí tam, kde má násobit.

Máte zcela nereálné vstupní parametry.

U plynové elektrárny pracující v krátkých cyklech, jako doplněk OZE počítejte spíše s účinností něco nad 30% (jen plynový cyklus, parní cyklus se většinou ani nestačí nahřát).

U TČ zase počítáte špičkové a při topené do PT. Jenže čím máte lépe zateplený dům, tím topíte jen za opravdu nízkých venkovních teplot = V takových domech dosahují TČ vzduch - voda horších TF. Také při ohřevu TV bývá TF horší a u dobře zateplených domů se především ohřívá TV (na topení jde jen menší část). Dále je potřeba počítat s celou paletou topení elektřinou od kvalitního TČ do PT, přes radiátory, horší TČ typu předělané klimatizace, až k obyčejným bojlerům na ohřev TV a přímotopům /včetně kabelů, nebo fólií v podlaze).

Takže vážený průměr toho všeho rozhodně není SCOP 3,5.

Navíc u spoustu dobře zateplených domů nedává TČ moc smysl ani pro zimní topení. Spotřeba je tak malá, že nevyváží drahé TČ. Když ho pořídíte na úvěr (hypotéku), úspora elektřiny Vám ani nezaplatí splátky na něho.

Na ostatní část roku s (povinnou) FVE pak drahé TČ nedává smysl vůbec.

kvbahnhof.substack.com/p/elektroenergetika-rakouska-pod-lupou

„Sezónní výkyvy jsou pro rakouskou elektroenergetiku zásadní. Zimy bývají chladné, brzy se stmívá a část vytápění či ohřevu vody je elektrická, takže zimní spotřeba elektřiny je asi o 20 % vyšší než letní.

Důsledkem je, že v zimních špičkách bývá Rakousko odkázáno na zdroje, které dokáží pružně pokrýt chybějící výkon. V těchto obdobích typicky stoupá výroba z fosilního plynu a zároveň se zvyšuje dovoz ze zahraničí.„

Doporučuji opravit výše uvedené vzorečky pro zimní podmínky. To jsem zvědav, kdo tu elektřinu pro TČ v nějaké kruté zimě dodá.

Ano Karle , je to jak píšete , ten výpočet je příliš optimistický já to také píšu v úvodním příspěvku. Na druhou stanu je tady závazek Rakouska do 5 let mít bezemisní výrobu el. energie. I když tomu sám nevěřím , tak se dá očekávat že spotřeba plynu pro výrobu el. energie alespoň klesne. V každém případě jestli já jsem se dopočítal 94% úspory plynu při náhradě plynového kotle TČ a vy se dopočítáte náhrady nižší i tak reálně bude náhrada přes 90% a během životnosti TČ už jen poroste. Spotřeba plynu pro vytápění budov je z velké části zbytečná. Rakousko potřebuje instalovat cca 150 tis tepelných čerpadel ročně stejně jako ČR , přitom letos jich Rakousko nainstaluje tak 50 tis a ČR tak 30 tisíc maximálně.

Rakousko má velkou výhodu ve VE, ale to většina zemí nemá. A pak je nutné ve velkém množství stavět VTE, FVE, BESS, PE a PPE, TČ, zavádět agregaci a flexibilitu a mohl bych pokračovat. Není jednodušší postavit pár reaktorů jako to udělalo Slovensko nebo pár desítek jako to udělala Francie ?

Přesně.

A ten plyn, nejdříve zemní, později blend a ještě později vodík nechat jak pro průmysl, tak drobné spotřebitele, kteří jej budou používat tam, kde je náhrada složitá, drahá, či nedává smysl. Třeba za nízkých venkovních teplot, kdy většinovým TČ vzduch - voda klesá TF. V létě a přechodném období, kdy svítí, ať se klidně ohřívá TV a přitápí elektřinou.

A je otázka, zda je lepší menší FVE + TČ s teplovodním okruhem, nebo větší FVE + přímotopy se snadnější individuální regulací.

Ten Váš výpočet je špatně celý, nejde jen o zimní podíl výroby elektřiny z plynu. Zdaleka ne všechna elektřina vyrobená z plynu se spotřebuje na topení a ohřev TV a i ta se zdaleka ne všechna použije v TČ a ještě navíc se SCOP 3,5.

Už jsem to psal několikrát a i když to budete ignorovat, neznamená to, že ten problém není.

Když donutíte zákazy a rušením plynovodů třeba malého místního pekaře, aby si vyměnil plynovou pec na elektrickou, tak ta elektrická nebude mít TF 3,5 (aby vylepšila mizernou účinnost plynové a o něco lepší paroplynové elektrárny), která tu elektřinu bude v ranní špičce (kdy se dopéká pečivo pro dodávku do obchodů) vyrábět.

Stejně jako pro PE a PPE lze zavádět vodík, jako alternativu zemního plynu (zpočátku blend), lze to i pro maloodběratele a jejich plynové kotle. Při nízkých venkovních teplotách je racionálnější a úspornější plynový kotel. Když bude dost svítit, je možno použít svoji FVE.

Pokud bude plynovodní síť jednotná (pro elektrárny, průmysl i maloodběratele), bude to jednodušší a levnější.

P.s. můj běžně prodávaný plynový kotel už je uzpůsoben z výroby pro spalování směsi zemního plynu s vodíkem.

Pps. Už jen samotná plynovodní síť má takovou akumulaci, že vydrží dodávat plyn cca 1 den sama o sobě. Jak dlouho v případě problémů vydrží elektrická síť? To se počítá na s, max. minuty.