Domů
Obnovitelné zdroje
Chile se chce stát jedním z největších exportérů "zeleného" vodíku na světě
Vodíková palivová nádrž
Zdroj: Joseph Brent / Creative Commons / CC BY-SA 2.0

Chile se chce stát jedním z největších exportérů "zeleného" vodíku na světě

Chilská vláda stanovila pro svou zemi ambiciózní cíl stát se jedním z nějvětších globálních vývozců „zeleného“ vodíku do konce této dekády. Země by tímto způsobem mohla podle tamního prezidenta Sebastiana Pinera využít obrovský potenciál obnovitelných zdrojů energie. Informaci přinesl zahraniční server Platts.

Chilský prezident Sebastian Pinera při své zahajovací řeči v rámci virtuálního Green Hydrogen Summit uvedl, že rekordní úroveň slunečního záření znamená, že se Chile může stát nejefektivnějším producentem „zeleného“ vodíku, a může tak vykompenzovat vzdálenost země od hlavních trhů.

Ministr energetiky Juan Carlos Jobet při zveřejnění chilské vodíkové strategie uvedl, že aby došlo k naplnění ambiciózního cíle Chile, cílí chilská vláda na vybudování elektrolyzérů o celkovém instalovaném výkonu 5 GW do roku 2025 a následně 25 GW do roku 2030. Hodnota exportovaného vodíků či derivátů by tak v roce 2030 mohla činit 2,5 miliardy dolarů ročně.

Ministr dále při panelové diskuzi se zástupci Kanady, Evropské unie, Německa a Spojeného království dodal, že Chile bude pro splnění svých cílů potřebovat vzájemnou spolupráci.

„Potřebujeme odběratele, potřebujeme technologii a potřebujeme země, aby k nám přišly a investovaly,“ uvedl Jobet.

Zahraniční investoři a pilotní projekt

Aby chilská vláda přilákala zahraniční investory, plánuje vytvoření tří mezinárodních konsorcií, kdy každé z těchto konsorcií by mělo vybudovat alespoň 1 GW kapacity elektrolyzérů. Cílem této iniciativy je, aby v roce 2025 byly v provozu minimálně dva komplexy produkující 200 tisíc tun „zeleného“ vodíku ročně.

První zahraniční investice v této oblasti již přitom byla oznámena. Jedná se o pilotní projekt italské energetické společnosti Enel, která ve spolupráci se společností AME a dalšími společnostmi plánuje do roku 2022 realizovat v Chile pilotní projekt na výrobu zeleného vodíku. Projekt zahrnuje elektrolyzér o výkonu 1,25 MW, který má být napájen elektřinou z větrné turbíny o výkonu 3,4 MW.

Jak připomněl Enel, Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že by v Chile mohlo být v budoucnu ročně vyráběno až 160 milionů tun „zeleného“ vodíku. Pro srovnání, současná globální spotřeba vodíku nedosahuje ani polovinu této hodnoty.

Autor úvodní fotograie: Joseph Brent (flickr)

Potřebujete být v obraze ohledně obnovitelných zdrojů?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti obnovitelných zdrojů a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Vítr a slunce v EU poprvé dodaly více elektřiny než plyn. Vodní elektrárny a reaktory zaostaly
1. únor 2023, 14:00
Pro přechod na zelenou energii máme dostatek nerostných surovin, říká studie
28. leden 2023, 11:58
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
PetrV
5. listopad 2020, 06:44

A v čem to budou exportovat, když vodík prochází skrz nádoby jako děravým sítem- viz vodíková křehkost. Než to dopluje do kalifornie, tak ta nádoba zkřehne.

Láďa
5. listopad 2020, 10:01

Ano ten jev existuje. O jeho zvládnutí ale svědčí například již desítky let rakety poháněné kapalným vodíkem.

Jiří
5. listopad 2020, 10:34

Výroba, komprese, lokální přeprava a ukládání vodíku je už tak velmi neefektivní.

Výroba, zkapalnění, přeprava lodí a udržování vodíku za kryogenních teplot několik týdnů by bylo tak neekonomické, že to nikdy nemůže projít bez ohromných dotací na vše. Odhaduji, že by při nejlepším byl poměr vstupní ku výstupní energii 10:1.

Přidejme k tomu zajištění naprosté bezpečnosti (bavíme se tu o milionu kg vodíku na jedné lodi, což by při výbuchu sluplo Kalifornii jak malinu) a jsme ekonomicky při nejlepším na nule.

Omega
5. listopad 2020, 10:55

No tak u té rakety bych byl opatrný.

Tam se palivo tankuje až před startem - takže na nějaké křehnutí časem chybí ten čas.

Ale u tankeru se počítá s životností 20+ let tam je toho času dost.

Vodík se má vyrábět v místě spotřeby - to jest do chemičky přivedu elektřinu, vodu, vzduch a dostanu hnojivo. Ale transport na velkou vzdálenost je prostě drahá zábava.

Láďa
5. listopad 2020, 15:00

Celý svůj profesionální život jsem se podílel na výrobě vodíku a po 50 letech i na asanaci tohoto zařízení. Ani po té době nejevily žádné původní části znaky křehkosti nebo netěsnosti. Vodík sám od sebe nebouchne a když unikne jde naštěstí velmi rychle nahoru. To je významné + pro bezpečnost oproti například benzínu. Když se ale dobře smíchá se vzduchem a iniciuje pak to opravdu stojí za to. Manipulace s vodíkem je dnes již velmi dobře zvládnutá. O jeho užitečnosti nepochybuji ale o efektivitě dopravy na velké vzdálenosti pochybnosti mám.

PetrV
5. listopad 2020, 18:27

Vykládejte to lidem v etylence v Litvínově. Vodík bouchne při směsi vca 0-85 procent, pokud má iniciační zdroj, což na moři není, krom lodě. Největší problém je při překládce.

Jak píšu, pokud se jim to vyplatí a nechtěj jen dyndat peníze na investice k ničemu, proč ne. Je to lepší CNG terminál. Drahý jako kráva. Poláci by mohli vyprávět.

PetrV
5. listopad 2020, 06:47

Hlavně investujte, to je vzkaz na konci článku. Ne děkuji. Vodíku máme dost v koksovnách, jen udělat destilaci. Pak i ta vodíková ocel bude rozumný byznys.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516