Německá vláda představila pravidla pro definici zeleného vodíku a jeho podporu

Jo takže tu podporu za ně zaplatí ostatní účastníci trhu a oni budou mít tu levnou elektřinu z OZE, která ve skutečnosti neexistuje....

Nepochopil jsem, jestli ty záruky původu požadují jen odpovídající množství vyrobené energie, nebo jestli tam hraje roli i současnost výroby a spotřeby.

Protože jestli ten elektrolyzér pojede na konstantní výkon, tak se žádná akumulace nekoná a pouze se zvýší základní zatížení.

Záruku no to je jednoduché zelený tarif to znamená že obchodník nakoupí všechnu el. energii z OZE - fyzicky to samozřejmě není reálné, ale papírově to není problém zařídit. Samozřejmě se zvedne zejména základní zatížení, protože výroba pojede 24/7. Jinak je to krajně neekologické , protože většina energie bude zničena.

Elektřina, která neexistuje? Z té moc vodíku nevyrobí.

Když tam je napsáno "prokazatelně", tak to znamená, že ten hydrolyzér není napojen na síť ale přímo na OZE elektrárnu. A pokud není připojen na síť, tak přece žádný poplatek za spotřebovanou elektřinu platit nebude. To jak se majitel elektrárny a majitel hydrolyzéru mezi sebou dohodnou je na nich.

PS: to tady píšu pro ty co tvrdí, že ty elektrárny jsou levné a nepotřebují dotace - je to nesmysl, protože majitel té elektrárny se té dotace na 65EUR nevzdá, takže máte pravdu, že to za ně zaplatí ostatní

To je šalamounské řešení: "Jako důkaz o původu elektřiny z OZE nebudou přitom stačit samostatné záruky původu elektřiny z OZE. Původ elektřiny z OZE bude muset být doložen také smlouvou o dodávce elektřiny s výrobcem elektřiny z OZE."

V podstatě tvrdí, že jim nestačí jeden papír, ale chtějí druhý papír. Přitom ani jeden z nich nezajistí, že na svorkách elektrolyzéru se budou vyskytovat jen elektrony "se zelenou čepičkou". Jediná možnost jak zajistit, že vodík je skutečně reálně zelený, je ostrovní systém postavený pouze z OZE zdrojů a akumulace. Všechno ostatní je jen blamáž a dojička dotací.

Dame teda matematiku dohromady?

Rekneme ze nedotovany fofrnik udela elektrinu za 50EUR/MWh.

Bude ji produkovat po 1/3 roku.

Ucinnost vyroby H2 bude 33%.

Koeficient vyuziti instalovaneho vykonu je tak 11% a cena vyrobeneho H2 nebude v zadnem pripade pod 200EUR/MWh.

A atom ze je drahy?

Hmmm

Neni vsak problem s externalitama typu vyhorene palivo a taky nehrozo riziko nejake globalnejso katastrofy.

S jakou ucinnosti pak ale nazpet z H2 opet udelame elektrinu?

Opet 33%...

To by bylo ze ta ulozena MWh prijde na 650 EUR?

(Tu navic 50 pocitam za operativni naklady te elektrarny na vodik, nebo za operativni naklady elektrolyzeru)

Nedava vetsi smysl proste precerpavaci elektrarna?

= jako dyt to je to doocibijici.

Tak velkou aby umoznila sezonni akumupaci asi nepostavime :-/

Máte naprostou pravdu, němci se chovají jako by neplatili fyzikální zákony...

K té účinnosti bych ještě přidal distribuci a přenos elektřiny... a EROEI bude hluboko pod nulou.

Podle studie našeho min. průmyslu a obchodu je variata OZE pro ČR 2x dražší než varianta jaderná a to právě zejména kvůli zálohám a akumulaci.

Německá vláda asi vynalezla jiné zákony než Ohmův a Kirhofův zákon - tyto jediné určí odkud kam proud teče. Toto se učí v 1.ročníku středních škol.

Němci jdou jako tradičně v historii cestou velkých plánů, které skončí v prachu - plan Blau, drang nach osten.

Někdy hodnota v nezávislosti může převážit nad kde jakou krátkodobější finanční. Bohužel naše myšlení se ještě úplně nedokázalo úplně vymanit ze závislosti z dob minulých. Vodík má mnohostranné využití v nových technologií a může na nás čekat ještě mnohá překvapení, Napadá mi např. výroba bezemisních paliv pro leteckou dálkovou dopravu či další možnosti využití.

A ta ČEZká zase neví co je to vykonaná elektrická práce a jak ji správně fyzikálně měřit.

Mám s vodíkem jen negativní zkušenosti

- nedá se skoro utěsnit, proniká i ocelovou stěnou

- bouchá v rozsahu 5-95%

To když budou míchat do ZP tak potěš koště..

Já mám zase zkušenost a potvrzenou i dalšími lidmi že s ty úniky vodíku přes nádoby při běžných tlacích jaké jsou v zásobnících na různé plyny jsou zanedbatelné a v půl ročním cyklu skladování neměřitelné. Ti co to používají a v létě do vodíku uloží nějaký přebytek levné energie, tak v zimě z toho dostanou stejné množství energie.

Jak si, prosím, uloží „levnou" energii do vodíku? Elektrolýzou? Ale tou vyrábějí především kyslík (na 1 kg vyrobeného vodíku vyrobí 8 kg kyslíku). Jenže kyslík se levněji získá ze vzduchu. A když ten pracně získaný vodík nejdříve vysuší a stlačí, tak přijdou o 20 - 30 % energie v něm uložené. A to si ještě musí pořídit vysoce odolné tlakové nádoby se speciální úpravou (odolnou vůči vodíkové korozi) s pravidelnými (placenými) tlakovými revizemi. Fakt by mne zajímalo, kdo to bude financovat.

Vodík se nemusí stlačovat, čerpá se voda pod tlakem do tlakového elektrolyzéru, to není nijak energeticky náročné. V parní elektrárně se také nestlačuje pára kompresorem, ale čerpá se voda tlakovým čerpadlem do tlakového kotle.

Kyslík z elektrolýzy je čistější než ze vzduchu a je možné ho prodat a tím vylepšit ekonomiku.

Na vodík do 15 bar se používají stejné nádrže a tlakové revize jako na LPG.

No při tlaku 15BAR má vodík hustotu 1,35kg.m-3. A uložená energie v daném metru krychlovém je necelých 45kWh. Nevím jak vám, ale mě se to zdá dost problémové z pohledu použitelnosti (propanová bomba na 33 litrů má 425kWh).

PS: proto se pro stlačený vodík běžně používají tlaky přes 200BAR (350, 700, 1000) ovšem tam už tu nádoby a revize a zabezpečení stojí o řád jiné částky

PPS: natlakovaný primární okruh dukovan jede na 120BAR a kontrolují se tam všechny spoje, sváry atd... To u decentralizovaného vodíkového uložiště naprosto nehrozí, tam přijde lidský faktor a výbuchy

To je moc hezký, že do 15 bar stačí revize jako pro LPG. Jenže LPG je kapalný a proto zabírá malý objem. Příklad propan 10 kg 20 litrů, butan 10 kg 17 litrů a vodík při 15 barech 7,5 m3 (7500 litrů). Trochu rozdíl, ne? A znáte prodejní cenu a čistotu kyslíku získaného z elektrolýzy? A srovnání s cenami kyslíku např od firmy Linde (ze vzduchu)?

Ano používají se i vyšší tlaky, hlavně v autech, kde jde hlavně o váhu a prostor. Já jsem popisoval to levnější řešení které je vhodné pro stacionární akumulaci energie. A to co je možné zvládnout udělat v domácích podmínkách a je vidět i v ČR.

Vaše zkušenost je z elektráren kde jsou rotační zdroje tvořené vodíkem chlazeným generátorem? Bouchá vám to tam tedy často? Já jsme žádnou veřejnou zprávu o takovém výbuchu nenašel.

Já mám zase zkušenost jinou.

Vodík v koncentraci 5-95% nebouchá vždy, jen v případě že tam je kyslík. Například vodík s dusíkem bez kyslíku nebouchne v jakékoliv poměru.

Jenže směs vodíku s dusíkem je prd. Pokud teda nechcete vyrábět azan. To pak dává smysl. A těch 15 bar (14,8 atm) ... pro „domácí podmínky" ... tak to už je fakt mimo... příklad nádrž na 20 kg stlačeného vodíku na 15 bar ... to je cca 15 m3 objem (koule o průměru cca 3 m). Speciální úprava pro vodík ... zkrátka platit bych to nechtěl. A to v té ceně není elektrolyzér....

energetiku, nechci posuzovat Vaše zkušenosti s vodíkem, ale pro upřesnění:

- parametr výbušnosti a hořlavosti se hodnotí v poměru se vzduchem, a pro vodík platí rozsah hořlavosti 4-75%, výbušnosti 19-59%

- i když bude směs v těchto koncentracích, nikdy nebouchne sama - musí být iniciační energie - jenže ta je pro směs vodíku extrémně nízká (stačí blbý pohled...)

- ano, dusík pochopitelně patří mezi inertizační plyny, nicméně pro vytláčení a inertizaci vodíkového prostředí (např. právě u rotačních strojů v elektrárnách) se používá CO2. V nových konstrukcích je však už vodík nahrazen vzduchem

- to že se pára v elektrárně nestlačuje kompresorem ví asi každý, ale tvrdit že čerpací práce není nic energeticky náročného je velmi odvážná myšlenka - u té elektrárny to je klidně 5% z instalovaného výkonu.

- láhev 15 barů jako akumulace vodíku je na nic - běžné silniční návěsy jsou natlačeny na 150 barů a pro stacionární plničky a skutečné akumulace se projektují lahve až 1000 barů - a jsme zpět u té "čerpací práce"

No ve svítiplynu bylo vodíku poměrně dost (okolo 60 %) a problém byl spíše s obsahem CO (cca 10 %). Je pravdou, že byly jiné trysky. Proto se musely při přechodu na ZP vyměnit u všech plynových spotřebičů.

Ano, podobně jako se mění trysky při změně změně zemního plynu na LPG, protože LPG má vyšší výhřevnost, takže se musí ubrat plynu a přidat vzduchu. Seřizoval jsem tak motor při změně zemního plynu za LPG.

Kolik muze stat zachytit CO2 ze vzduchu?

Nebude nakonec lepsi a levnejsi palit uhli a zachytavat emise?

Nebo vyrabet bemzin z uhli jako za 2sv. Pokud jde o tu nezavislost na dodavkach...

Rozumný názor . Žijem v tržním prostředí a levnější technologie se prosadí . Není problém dnes cokoliv vyrobit a vytvořit . V socialismu (dotacích) je možné vše , ale západ vyhrál lácí (konzumem) . Když se peníze točí a vytváříte další pracovní příležitosti a jste efektivnější , tak převálcujete ostatní . Muže to trvat destiletí , ale bude to ještě zajímavé :-)