Crowdfunding, komunitní projekty a financování OZE třetí stranou

DomůTrh s elektřinouCrowdfunding, komunitní projekty a financování OZE třetí stranou

Před stále se vyvíjející technologií obnovitelných zdrojů energie stojí celá řada náročných úkolů. Od řešení technických problémů, jakými jsou jejich integrace do přenosové soustavy a kompenzace nestálosti výroby, až po jejich všeobecné přijetí veřejností. S tím druhým máme v ČR neblahé zkušenosti, například i díky ne zcela promyšlené politice podpory solárních farem a s tím spojeným vnímáním „solárních baronů.“

Přetrvávající otázkou zůstává, jak zajistit větší přísun financí k rozvoji obnovitelných zdrojů a také jak „demokratizovat“ jejich přístupnost. Crowdfunding, neboli „komunitní financování“ nabízí novou cestu, jak z procesu vynechat třetí strany a nabídnout eneretické či peněžní zisky širší veřejnosti, a ne pouze movitějším investorům.

Komunitní projekty, jež jsou již valně rozšířené v mnoha zemích, speciálně v Německu, Rakousku, Itálii a Velké Británii, pak povětšinou fungují na bázi družstev, ve kterém si může kdokoliv zakoupit podíl. Investice se družstevníkům splácí ve formě snížení účtu za elektřinu či pomocí dividend.

Financování třetí stranou pak nabízí možnost si obnovitelné zdroje energie, zatím tedy především domácí solární elektrárny, nainstalovat u sebe doma, a to bez nutnosti mít matrace nadité penězi.

Financování třetí stranou

Kdo chce solární panely na domě míti, musí si na ně řádně naspořiti. Anebo vzít drahou půjčku od banky. Toto tvrzení v USA již několik let zpátky vyvrátily společnosti SunEdison a SolarCity.

SunEdison se již od svého založení v roce 2003 zabývá zjednodušením přístupu k solárním technologiím. Toto poslání, ztělesněné v osobě svého zakladatele Jigar Shah, bylo převedeno do praxe s příchodem tzv. power purchase agreement, neboli vlastnictvím třetí stranou. V rámci toho modelu dodavatel solární systém instaluje a zákazník si pak od něj kupuje elektřinu vyrobenou na jeho vlastním domě za cenu obvykle nižší, než je nabídka na trhu.

 

SolarCity se posléze přidalo poskytováním solárních půjček a leasingu, nyní úspěšných obchodních modelů, jež se snaží replikovat firmy po celém světě. Solární leasing je zejména v USA velice populární. Podobně jako v případě společnosti SunEdison jsou splátky dimenzovány tak, aby nepřesahovaly úspory vzniklé na účtu za elektřinu.

Solární půjčky naproti tomu umožňují opravdové vlastnictví solární elektrárny. Typicky kryjí veškeré náklady na pořízení systému, mají velice nízkou úrokovou sazbu, jsou uzavřeny na dlouhou dobu (25 a více let) a hlavně jsou dostupné téměř komukoliv. Dodavatel systému se stejně jako u leasingu a vlastnictví třetí stranou navíc celou dobu stará o údržbu a provoz systému.

Tyto tři obchodní modely mají jednoho důležitého společného jmenovatele. Odbourávají totiž potřebu jakéhokoliv vstupního kapitálu, což je pro mnohé rozhodující.

Crowdfunding a P2P, neboli změna rovnice

Rozsáhlejší aplikace obnovitelných zdrojů energie (OZE), ať větrných či solárních, se typicky realizují za účasti kapitálu bank, investorů a velkých společností. Crowdfundingové projekty se tento přístup snaží změnit otevřením možnosti získáním finančních prostředků od široké veřejnosti. Podobně jako Uber změnil taxi dopravu a Airbnb hotelnictví, crowdfundingové platformy jako Abundance Generation, CloudSolar, či WindCentrale si kladou za cíl vyškrtnout z rovnice velké hráče a podpořit tak „sílu lidu“.

Mapa crowdfundingu pro obnovitelné zdroje energie. Zdroj: recrowdfunding.eu

Obchodní modely se v rámci crowdfundingu OZE různí. Často se například používá postup přenesení kapitálu ze zemí, kde je ho dostatek (rozvinuté trhy), do zemí ve kterých tolik financí není, ale naopak jsou zde příznivé přírodní podmínky pro využití OZE (rozvojové trhy). Někdy se jedná i o tzv. virtuální výstavbu, kdy firma za nashromážděné prostředky fakticky nestaví, ale pouze nakoupí podíl v již dokončeném projektu.

Společnou je jim nicméně snaha o vytvoření atraktivního a nízkorizikového investičního produktu pro širokou veřejnost a podpora rozvoje OZE.

Bostonský CloudSolar, založený dvěma doktorandskými studenty elektrického inženýrství, tak nabízí možnost si zakoupit deset, jeden nebo i pouze část jednoho solárního panelu v solárním farmě, jež má být dokončena příští rok. Investor pak bude po dobu 25 let dostávat dividendy ve výši 80 % z výnosů takto vlastněných solární panelů. Zbývajících 20 % pak putuje na provoz a zisk společnosti.  CloudSolar předpokládá, že se hodnota daného vkladu lidem v průběhu výše uvedené doby ztrojnásobí.

Zprostředkování půjček přímo mezi lidmi

Společnosti Trine a SunFunder jsou naproti tomu založeny na principu „P2P (peer-to-peer) lending,“ kde může kdokoliv dát své prostředky do ziskového investičního fondu, ze kterého jsou na opačné straně poskytovány půjčky podnikatelům v rozvojových zemích, tak aby mohli dále rozvíjet své společnosti, typicky instalující solární systémy. Takovéto inciativy tak na jedné straně rovnice poskytují investorům zisk a na straně druhé pomáhají snížit energetickou chudobu v některých zemích.

Systém P2P lending navíc nemusí být nutně zaměřený na pomoc lidem v rozvojových státech. Americký Mosaic vytvořil tzv. elektronické tržiště pro financování domácích solárních systémů. Na jedné straně funguje jejich model stejně jako v předešlém příkladu, na druhé ovšem vzniklé benefity neopouští zemi. Mosaic tak nabízí nízkoúrokovou půjčku každému, kdo si chce solární elektrárnu pořídit, ale nemá na to své vlastní prostředky a to rovněž lidem s horší kreditní historií.

Komunitní projekty

Komunitní projekty OZE jsou vlastně jakýmsi předchůdcem crowdfundingu a například v Německu je takto vlastněna až polovina výkonu OZE. Od crowdfundingu se liší asi nejvíce tím, že instalace solárních panelů, větrných elektráren či například bioplynových stanic je řešena lokálně. Vytváří tedy větší emocionální pouto mezi lidmi a technologií, což je mimochodem často zmiňováno jako jedna z hlavních hnacích sil rozvoje tohoto způsobu vlastnictví.

Trendem je taktéž vyrobenou elektřinu spotřebovávat lokálně a do sítě dodávat pouze přebytky, což u větších crowdfundingových projektů nemusí být nutně pravidlem.

Postupuje se tradičně tak, že obec či město založí družstvo a nabídne obyvatelům možnost koupit si v něm podílové listy. Ty mají garantovaný roční výnos (typicky v rozsahu 4 – 6 %) a dobu splatnosti okolo 10 až 13 let, uvedeno na příkladu Německa. Za takových podmínek se často po podílech zapráší v průběhu několika dní.

Zdroj: EnergieAgentur NRW

Na rozdíl od crowdfundingu či mainstreamového developerství nabízí komunitní vlastnictví jednu podstatnou výhodu. Totiž tu, že družstvo není vytvořeno za účelem zisku. Veškeré výnosy z provozu takovýchto instalací se tak vrací zpět obyvatelům. Lidé jsou také často hrdí na to, že si vyrábí svou vlastní elektřinu. Němčina má proto dokonce nové slovo Bürgerenergie, neboli „občanská energie.“

Na rozdíl od našich západních sousedů se ovšem Češi na komunitní energetiku nespoléhají a zcela dominantní je tradiční model výrobce (distributor) – zákazník.

Cíl Sonnenbatterie? Konec velkým výrobcům elektřiny

Německá společnost Sonnenbatterie, v níž má podíl i česká energetická skupina ČEZ, se zabývá výrobou systémů pro akumulaci energie. Podíl . Firma na konci listopadu tohoto roku oznámila, že hodlá na trh uvést komunitní solární systém s možností uložení energie v bateriích.

Portál SonnenCommunity. Zdroj: Photovoltaikforum

Projekt SonnenCommunity (česky: sluneční komunita) má propojit všechny výrobce a spotřebitele elektřiny v regionu a umožnit jim poskytovat si energii mezi sebou navzájem. Tento systém tedy přináší možnost energii uložit a také ji prodat ostatním členům komunity.

SonnenCommunity se má sestávat z domácích solárních elektráren, baterií a dispečera, jež systém kontroluje a řídí.

„Tento model sdílení elektřiny činí konvenční energetické společnosti nepotřebnými.“

Philipp Schröder, výkonný ředitel Sonnenbatterie.

Společnost navíc představila program, jenž nabízí slevu 1 875 EUR na baterie (standartní cena je 3 599 EUR za 2 kWh model) pro zákazníky, jež se zapojí do SonnenCommunity.

Za službu nabízenou nyní pouze v Německu si firma účtuje servisní poplatek. Na druhou stranu poskytne vlastníkům bonus ve výši 0,0025 EUR/kWh k jejich stávajícímu feed-in tarifu (v současné době v rozmezí 0,09 – 0,12 EUR/kWh).

Plánem Sonnenbatterie je využít volnou kapacitu v bateriích svých klientů jako disponibilní kapacitu pro německou přenosovou soustavu, což má částečně pokrýt firemní náklady na tuto slevu.

Vedení společnosti plánuje rozšířit tuto nabídku velice rychle i do ostatních zemí, v první řadě do Rakouska, Itálie, Švýcarska a Velké Británie.

Na úvodní fotografii je největší komunitně vlastněná solární farma ve Velké Británii: Westmill Solar Coop, blízko Oxfordu, kde 5000 lidí dalo dohromady více než 16 miliónů britských liber. Zdroj: Brighton Energy