Domů
Trh s elektřinou
Rok 2019 byl v Německu rekordní v počtu hodin se zápornou cenou elektřiny

Rok 2019 byl v Německu rekordní v počtu hodin se zápornou cenou elektřiny

Rok 2019 se v Německu stal rekordním v počtu hodin, ve kterých cena silové elektřiny na denním trhu klesla do záporných hodnot. Oproti předchozímu rekordnímu roku 2018 doba trvání záporných cen vzrostla téměř o polovinu. Rovněž samotná cena klesla na hodnotu, která předčila tu z roku 2018.

Záporné ceny elektřiny jsou na německém denním (spotovém) trhu povoleny od září roku 2008. Od té doby jejich četnost roste a loňský rok byl v tomto ohledu rekordní. Podle německého síťového regulátora (Bundesnetzagentur – BNetzA) byly v roce 2019 na německém denním trhu s elektřinou záporné ceny elektřiny zaznamenány v celkem 211 hodinách, to je více než kdy předtím.

Předchozí rekordní rok 2018 byl tak překonán v počtu hodin o 45 %. Celkový trend od roku 2008 je také zjevně rostoucí.

Záporná cena silové elektřiny znamená, že provozovatelé aktuálně vyrábějících uhelných, jaderných, plynových a paroplynových elektráren zaplatily za jimi dodanou elektřinu do sítě.

Své minimální hodnoty cena silové elektřiny na německém denním trhu v loňském roce dosáhla 8. června mezi 14. a 15. hodinou, kdy dosáhla -90,01 eur za MWh. V roce 2018 dosáhla minimální cena výše 76 eur/MWh.

Důvod pro záporné ceny silové elektřiny

V Německu v posledních letech klesá cena silové elektřiny do záporných hodnot pravidelně v obdobích nízké poptávky, zejména vánočních a velikonočních prázdnin, a současně příhodných podmínek pro produkci energie z větrných a fotovoltaických elektráren.

Záporné ceny silové elektřiny nastávají v okamžiku přebytku výroby elektřiny nad její spotřebou. Tento stav má dvě hlavní příčiny:

  1. První z nich je nastavení provozní podpory obnovitelných zdrojů, které jsou z důvodu mimotržního financování v merit order upřednostňovány před zdroji s vyššími marginálními náklady na vyrobenou jednotku energie a jejichž velká část zároveň za vyrobenou jednotku elektřiny obdrží svou vysoutěženou cenu (tzv. strike price) bez ohledu na aktuální cenu a tedy i poptávku na trhu. Jejich provozovatelé tak nejsou motivováni při záporné ceně elektřiny snížit svou dodávku do sítě.
  2. Druhou je, že část konvenčních elektráren v elektrizační soustavě není schopna nákladově efektivního snížení svého výkonu na úroveň aktuální poptávky po elektřině.

Podrobnější analýzu důvodů pro vznikající převis nabídky nad poptávkou na německém trhu s elektřinou uvedl ve své zprávě BNetzA.

8. června, kdy cena elektřiny na spotovém trhu dosáhla svého minima týdnu, je zřejmá vysoká výroba solárních a větrných elektráren, která ve své špičce mezi 12:00 a 15:00 dosahovala téměř 50 GW.

S rostoucím instalovaným výkonem podporovaných a upřednostňovaných obnovitelných zdrojů energie v soustavě počet hodin, při kterých aktuální výroba výrobních zdrojů přesahuje poptávku, navíc nadále roste.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(42)
Emil
6. leden 2020, 08:29

Hlavní příčina záporných cen elektřiny ale není v tom, že "část konvenčních elektráren v elektrizační soustavě není schopna nákladově efektivního snížení svého výkonu na úroveň aktuální poptávky po elektřině". Tou pravou příčinou je nastavení provozní podpory obnovitelných zdrojů, která umožňuje prodávat jimi vyrobenou elektřinu za pevnou vysoutěženou cenu bez ohledu na aktuální poptávku a skutečnou cenu elektřiny.

Milan Vaněček
6. leden 2020, 10:05

Ano Emile už tomu začínáte rozumět. Ještě by to měli pochopit i jiní že tímto způsobem Němci a dalšími vyžadovaná čistá obnovitelná energetika bude pomalu likvidovat špinavé zdroje výroby elektřiny (polovina zemí EU počítá mezi ně i jádro).

Proces bude pozvolný, máme dost času se na to připravit i v ČR, jen si nesmíme lhát a musíme se podívat na středoevropskou realitu v energetice.

Emil
6. leden 2020, 10:33

To je samozřejmě jenom Vaše zbožné přání, ve skutečnosti si už i Němci uvědomili, že takto nastavená podpora byla chybná, u nových kontraktů už garantovaná cena v době záporných cen většinou neplatí, takže s dobíhající podporou těch starých zdrojů budou postupně záporné ceny mizet, jen to bude ještě řadu let trvat.

EU jádro mezi špinavé zdroje nepočítá. Má jakýsi neutrální status.

Richard Vacek
6. leden 2020, 10:49

Až přestane podpora OZE a budou nastaveny férové podmínky, tak provozovatelé OZE zapláčou. FV elektrárnu budou v poledne vypínat a zapnutá bude jenom v noci (pokud nebude úplněk). Takže koeficient ročního využití FV elektrárny, který je v Česku kolem 12% pak klesne třeba na polovinu.

Emil
6. leden 2020, 11:28

Což by v konečném důsledku vedlo k ustálení dynamické rovnováhy, tj. rozumnému podílu OZE v energetickém mixu.

Milan Vaněček
6. leden 2020, 12:01

Pane Vacek i Emile, kdo CHCE čisté zdroje elektřiny tak toho dosáhne když existují technické prostředky a dostatek peněz. A to existuje ve střední Evropě v Německu, Rakousku i Švýcarsku.

My co nemáme ten dostatek peněz (Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko) musíme na tuto situaci rozumně reagovat a přiznat si že jádro je extrémně drahé řešení.

Náš přístup by měl být: 1) skončit s dotacemi do fotovoltaiky, již nastává překompensace a je nutno ji zákonem ukončit (viz Babiš v TV)

2)snažit se dohnat ztrátu kterou máme v systémových řešeních (chytré sítě, nové způsoby akumulace, elektromobilita)

3) nerealizovat obdobný tunel s jádrem jako byl ten s fotovoltaikou. Za tunely nemůže jádro ani fotovoltaika, za to mohou jednak všehoschopní, jednak v nové energetice nevzdělaní politici.

4) s postupným zlevňováním elektřiny ze slunce a větru ve střední Evropě bude záležet pouze na tom, zda jádro bude zlevňovat či zdražovat, zda realizace bude probíhat rychle či extrémně pomalu (pomalu=draho). Takže jen na vědeckém a technickém pokroku v jaderných elektrárnách záleží, zda jaderné elektrárny ve střední Evropě budou konkurence schopné nebo pozvolna skončí. Technický pokrok veVtE a FVE je snad viditelný každému.

Milan Vaněček
6. leden 2020, 12:19

další body:

5) nenechat si vnutit rychlé změny, za to se platí extra cena navíc, tu platí třeba Němci ale nechtějí ji platit ani nejbohatší Švýcaři

6) skončit už s naší politikou obrovské podpory biomasy, bioplynu, biopaliv. To by mělo probíhat jen na přiměřené a lokální úrovni, v ČR jsme to přehnali.

Emil
6. leden 2020, 13:12

"Kdo CHCE čisté zdroje elektřiny tak toho dosáhne", ale zatím jedině s velkým podílem jádra nebo vody. Bez nich se to ještě nikomu nepodařilo.

Jádro je drahé jen v případě, že je požadována rychlá návratnost této dlouhodobé investice a investor nese rizika, že mu díky zeleným mozkům nebude umožněno elektrárnu provozovat po dobu její životnosti.

Milan Vaněček
6. leden 2020, 13:21

Ty Vaše hlouposti říkejte Dánům, ať se Vám smějí, mají už (rok 2018) 47% elektřiny z větrných elektráren, jádro= 0 a voda obdobně.

Emil
6. leden 2020, 13:45

Ovšem jste zapomněl dodat, že Dánové fungují tím stylem, že když fouká tak vyrábějí a vyvážejí, a když nefouká tak dovážejí elektřinu z velké části právě z jádra a vody z okolních států.

Richard Vacek
6. leden 2020, 14:41

Škoda, že jste nezmínil drobnost, kde teda budeme brát elektřinu v noci a v zimě.

Jan Veselý
6. leden 2020, 12:46

Teď byla ve Španělsku dostavena 500 MW FVE, bez dotací a státních podpor. Investor na 20 let dopředu prodal celou svou produkci velkým odběratelům formou PPA. Záporná cena je problém burzy, ne zdrojů, které přes ní neprodávají.

Peter Kochjar
6. leden 2020, 21:44

Dánsko malo v 2019 maximálne 3 percenta z jadra

energetik
6. leden 2020, 20:08

Z těch spousty OZE co vznikly po roce 2014 a tedy bez provozní podpory vypínají dodávku (přejdou do režimu vlastní spotřeby) jen ti co prodávají ČEZ Prodeji, protože ČEZ chce zaplatit už za cenu která je pod 500 Kč/MWh . Ostatní obchodníci nabízejí většinou více a stálou cenu např. Nano Energies 1000Kč/MWh. Proč by měl někdo vypínat, když nemusí kupovat palivo i kdyby mu obchodník nic nedal?

David Vobořil
6. leden 2020, 12:44

Nemyslím si, že zde lze úplně rozlišovat co je hlavní nebo "pravá" příčina, obě (nastavení podpory OZE a schopnost nákladově efektivního snížení svého výkonu konvenčních zdrojů) a hrají svou roli.

Jan Veselý
6. leden 2020, 12:50

Hlavní problém velkých tepelných elektráren spočívá v tom, že byly stavěny se skrytým předpokladem, že budou vždy jedničkou v merit orderu. Takže mají bug, že neumí uhnout z cesty někomu, kdo je v merit orderu před nimi. To VtE a FVE jsou, protože provozní náklady mají téměř nulové.

Emil
6. leden 2020, 13:33

Souhlasím s tím, že roli hraje obojí. Ovšem ve chvíli kdy výroba jen z podporovaných OZE v určitých okamžicích překročí poptávku, pak už by nepomohlo ani snížení výkonu konvenčních zdrojů na nulu. Ještě pořád ale můžeme říkat, že příčinou je nedostatečná odezva na straně spotřeby...

Emil
7. leden 2020, 07:01

Ještě bych rád poděkoval autorovi za zpřesnění odstavce zmiňujícího důvody záporných cen, teď už s jeho zněním plně souhlasím.

Josef
6. leden 2020, 22:56

Ten důvod je celková deformace trhu ,ale především to, že zákazník nemá z poklesu ceny téměř nic, kdyby existovalo dost zákazníků , kteří by mohli na aktuálně nízké ceně el. energie profitovat ceny by nikdy nepadaly tak nízko , protože by ta el. energie byla prostě spotřebována na ohřev TUV topení nebo chlazení budov.

frank
6. leden 2020, 12:47

Jenom bych doplnil, že všemocný BNetzA říká, že "nemá k dispozici" ( možná nechce mít :) statistiku, která by řekla, kolik bylo za záporné hodnoty , nebo za dna těchto hodnot, zobchodováno na trhu elektřiny.

Paradoxem je, že někteří " klasičtí výrobci" nesmí v období nadvýroby vypnout, protože udržují frekvenci a byli by za vypnutí pokutováni. správcem sítě.

Jen pro zajímavost, přes tyto " krásné negativní ceny" žádný německý operátor nevyhlásil na rok 2020 pokles cen pro konečné zákazníky, ceny jdou nahoru v průměru o 6 procent a to především díky celkem nečekanému růstu poplatku EEG o 5 procent pro rok 2020 (EEG, který by měl být zrušen v roce 2021 nyní tvoří cca 1/4 z celkové ceny a na něm je zhruba vidět, , kolik koncového maloodběratele stojí " elektřina s doplatkem".)

Mimochodem v Německu EEG podléhá DPH, takže je vlastně elektřina daněna dvakrát .

Jan Veselý
6. leden 2020, 12:52

No jo, chtělo by to konečně oddělit výrobu elektřiny od regulace sítě, tj. pár GW a GWh v baterkách.

A dvojí zdanění není německým specifikem, česká superhrubá mzda není ničím jiným.

frank
6. leden 2020, 13:07

souvislost mezi česká superhrubou mzdou a energetikou, natož německou energetickou politikou je nula...

No a domnívat se, že to " chtělo by to " pomůže zadarmiko a nebude nakonec cenově vyjádřeno pro koncového odběratele, je též velmi blízko informačnímu šumu...

Milan Vaněček
6. leden 2020, 13:35

franku pro Němce je nejdůležitější to, že čistou energii chtějí a mohou so dovolit platit i příplatek. Pořád v průměru utrácejí za elektřinu menší část platu než 3x chudší Češi.

Ale 5x bohatí Švýcaři nechtějí vyhazovat peníze za rychlost změny, počkají si na zlevnění, jsou špičkou v technických inovacích a nakonec se dočkají (okolo 2050 budou zcela bez jádra i uhlí).

Emil
6. leden 2020, 13:51

To není pravda, cituji Seznam: "Kdo by si myslel, že se Němci s jejich kupní silou budou krčit někde ke konci tabulky, tak se mýlí. I v tomto srovnání jsou ceny v Německu tak vysoké, že stačí v celoevropském srovnání na primát."

www_seznamzpravy_cz/clanek/energie-jsou-v-cesku-levne-ale-ne-pro-lidi-s-ceskym-platem-83514

Milan Vaněček
6. leden 2020, 14:28

To je pravda Emile. To je realita.

Emil
6. leden 2020, 14:39

Pokud nevěříte Seznamu, to samé píše např. i server Peníze 28. 11. 2019:

"Elektřina v Česku vychází při zohlednění odlišné kupní síly jako šestá nejdražší v EU po Německu, Rumunsku, Španělsku, Portugalsku a Belgii."

Cena elektřiny v PPS (za 100 kWh): Německo 28,78, ČR 25,2

www_penize_cz/bydleni/411116-cesi-maji-ctvrty-nejdrazsi-plyn-v-eu-draha-uz-je-i-elektrina

Milan Vaněček
6. leden 2020, 16:01

Co do toho matláte Vaši "kupní sílu". Já jsem psal o realitě: čistý příjem v Německu a zde (EUR, CZK a oficielní přepočet) a výdaje za elektřinu pro domácnosti.

Neohybejte realitu.

Emil
6. leden 2020, 17:27

Zjistěte si radši, co to kupní síla je, a proč se uvádí srovnání jednotlivých zemí právě v ní. Realitu popisují oba zmíněné články.

Milan Vaněček
6. leden 2020, 17:42

Emile už jste trapný, nechte toho ....

Martin Pácalt
7. leden 2020, 09:49

Trapný jste vy, protože právě tzv. kupní síla je velice realistický parametr k porovnávání.

Milan Vaněček
7. leden 2020, 10:26

Takzvaná "kupní síla" je umělý konstrukt, šidítko pro ty chudé. Nezahrnuje v sobě faktor (obtížně kvantifikovatelný) kvality. Srovnává v určitém koši třeba cenu bydlení (ale v kvalitě může být obrovský rozdíl) či cenu masa (opět rozdíl v kvalitě).

Čistá mzda když je vyplácena v konvertibilní měně je nezpochybnitelný fakt.

Tož tak, neměli bychom si nic nalhávat.

energetik II
6. leden 2020, 15:48

Při převisu výroby OZE by se tato elektřina měla směrovat do akumulačních systémů. A pokud ještě zatím neumíme bateriové, tak postavme nové přečerpávací elektrárny. Apeniny, Pyreneje, Alpy, Tatry, Ardeny, ...atd. atd. Že by nebylo vhodné místo ? Četl jsem jednu starší studii pro bývalou ČSSR, kde se za zcela reálné považovalo postavení nových 37 přečerpávacích elektráren o výkonu 23 GW , které by dodaly do sítě ročně 36 TWh při průměrné denní době provozu 3 až 6 hodin. Pokud v mrňavé ČSSR byly lokality na výkon 23 GW , kolik je to v celé Evropě ?

Kamil Kubů
6. leden 2020, 17:59

Mohl byste prosím nějak přiblížit, jaký mají smysl přečerpávací elektrárny v energetické síti, jejíž rozdíl mezi horní a dolní hranicí denního diagramu je cca šestina uvažovaného výkonu těch přečerpávacích elektráren a zároveň

je jejich výkon skoro dvojnásobek horní hranice výkonu soustavy?

energetik II
6. leden 2020, 21:01

Čím větší bude podíl slunce a větru na výrobě elektřiny v EU , tím větší budou problémy s krátkodobými přebytky. Podle plánů "různých zelených" by se výhledově z EU mělo stát jedno velké Dánsko. Takže třeba 40 % elektřiny z větru + 40 % ze Slunce. Slunečný červencový den nad Evropou + k tomu větřík 70 km/h od Španělska po Polsko. Ideální podmínky pro OZE. I když se zcela zastaví výroba v uhlí, plyn, jádru /20 % celku/ , tak přebytky budou obrovité. Já bych vrtule nezastavoval, já bych pomocí přebytků čerpal vodu do kopce.

Kamil Kubů
7. leden 2020, 09:57

A co budete dělat, až bude zachmuřený inverzní týden nad půlkou Evropy způsobený minimální větrnou činností s větry pod 3 m/s. Čekáte, že budete mít z léta našetřeno nahoře na kopci vodu na celý týden?

Jen pro ilustraci. Dlouhé stráně mají výkon 650 MW a kapacitu lehce přes pět hodin provozu. Abyste pokryl kompletní spotřebu pouze Německa o příkonu cca 200 GW potřeboval byste více jak 300 Dlouhých strání ovšem na ten týden s celkovou kapacitou více jak 10 tisíc Dlouhých strání. Obávám se, že čerpání vody do kopce není univerzální řešení přebytků ze zdrojů energie, které řídí příroda a ne člověk.

David
10. leden 2020, 19:20

Podle mne jste vůbec nepochopil funkci přečerpávacích elektráren.Nemají pokrýt spotřebu,ale vykrýt výkyvy sítě způsobených OZE,Dlouhé stráně jsou již zaplacené,a to stály opravdu hromadu peněz.

Doporučuji osobní prohlídku.Tam se Vám dostane dostatečné osvěty.

energetik II
7. leden 2020, 12:10

TO : Kubů

Ano, univerzální zdroj to není, ale jako doplněk budoucích velkých bateriových úložných systémů je to dle mého dobrý pomocník. Jinak lze těžko vyrábět velkou část elektřiny z větru a slunce , pokud nebude vyřešena akumulace přebytků. To by zde musel být neustálý záložní zdroj třeba v plynových elektrárnách, který se zapne v případě, že v Evropě nesvítí ani nefouká. Budování velkých přečerpávacích elektráren je je jistě nákladné a zdlouhavé, ovšem ,když už stojí, tak akumulují přebytky, které by jinak přišly "vniveč". Třeba Čína chce mít r.2050 v přečerpávacích elektrárnách nainstalováno 142 GW a právě letos dokončuje největší přečerpávací elektrárnu světa Fengning o výkonu 3,6 GW , což je 6 kusů našich Dlouhých strání.

Richard Vacek
6. leden 2020, 18:47

OZE moc nefungují v zimě. Takže by se akumulovalo sezónně? V létě na zimu? Tak vysoké hory na zemi nikde nejsou.

Jan Veselý
6. leden 2020, 19:12

To jako, že Němci nemají nejvyšší výroby z větrných elektráren v zimě (prosinec-březen)? Jděte jim to vysvětlit, nebo radši ne, vysmáli by se vám.

PE
6. leden 2020, 16:55

I kdyz zacala era sucha,kolik vody se z vodnich ploch vypari?? A nejsou penize.Dukovany na Jihlave budou mit ,,problem,,Zatim nejjednodussi je obnova neekonomickych spotrebicu za +++,to by CEZ a EON nerozdychali.Kdo ma klimu,musi mit i FVE a kdyz se to vezme celostatne ,cast problemu se urcite vyresi,pokud to opravdu nekdo resit chce....Nejlepsi elektrina je nevyrobena s ohledem na klima....

energetik
6. leden 2020, 20:19

Každý další rok bude v tomto rekordní, omezit to může jen dostatek akumulační kapacity nebo částečně operativní řízení spotřeby a hodinové tarify. Že zvýší svou regulační (ne)schopnost jadernouhelné zdroje není technicky moc reálné. Tak to má být, tak je to správné.

Frank
7. leden 2020, 07:20

Stejně je to legrační, člověk který zatáhne do debaty českou superhrubou mzdu jako protiargument dvojí platby DPH u německé ceny elektřiny pro domácnosti není schopen přijmout argument rozdílu kupní síly německé a české domácnosti ????

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se