Energetická společnost Total podepsala dohodu se španělským developerem na 3,3 GW v solárních projektech. Solární elektrárny by měly být zprovozněny mezi lety 2022 a 2025. Total plánuje, že právě do roku 2025 pokryje veškerou svoji spotřebu elektřiny v Evropě díky 6 TWh čisté energie ze Španělska.
Francouzská energetická společnost Total nadále <a href="https://www.total.com/media/news/actualites/renewables-total-strengthens-its-position-in-the-spanish-solar-market-and">posiluje svoji pozici ve Španělsku</a>. A to prostřednictvím dohody se solárním developerem, společností Ignis, na výstavbu 3,3 GW solárních elekráren. Dohoda navazuje na kontrakty podepsané letos v únoru se společnostmi Powertis a Solarbay Renewable Energy, týkající se 2 GW výkonu taktéž v solárních projektech. První projekt společnost Ignis by měl být zprovozněn již v roce 2022, celé solární portofilo by pak mělo být dokončeno do pěti let.
<blockquote>„Total se stává jedním z hlavních energetických hráčů v zemi (Španělsko). Kromě výroby elektřiny z obnovitelných a plynových zdrojů, zajišťujeme i distribuci plynu a elektřiny,“ uvedl Patrick Pouyanne, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Total.</blockquote>
Do roku 2025 by tak měl <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ctvrtletni-zisk-totalu-kvuli-levne-rope-klesl-o-35">Total</a> disponovat ve Španělsku více než 5GW portfoliem solárních projektů. Společnost se díky tomu zařadí mezi významné hráče v energetickém přechodu země, která má ambici vyrábět 70 % elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a 100 % do poloviny století.
<h2>Pouze čistá elektřina do roku 2025</h2>
Španělské portfolio solárních elektráren má zároveň zaručit Totalu, že výroba čisté elektřiny pokryje jeho průmyslové provozy v celé Evropě. To je v souladu s podnikovým <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/francouzsky-total-planuje-zastavit-prodej-topnych-oleju">cílem dosáhnout uhlíkové neutrality</a>.
<blockquote>„Španělsko je pro Total prioritní zemí v Evropě a my hodláme plně využít růstových příležitostí trhu, které tato země nabízí, při energetickém přechodu k uhlíkové neutralitě,“ dodal Pouyanne.</blockquote>
Objem potřebné čisté energie Total odhaduje na 6 TWh ročně. Takový objem opatří  prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny s více než 3 GW španělských solárních elektráren.
Zdroj úvodní forografie: Iberdrola

Obnovitelné zdroje

Total pokryje svoji evropskou spotřebu elektřinou ze solárů do roku 2025

Energetický regulační úřad (ERÚ) <a href="https://www.eru.cz/cs/-/vyse-podpory-pro-podporovane-zdroje-energie-pristi-rok-vzroste">vydal</a> cenové rozhodnutí stanovující podporu pro podporované zdroje energie (POZE) pro rok 2021. Rovněž vydal, poprvé od roku 2013, nové cenové rozhodnutí pro oblast teplárenství, kterým reaguje na vývoj na trhu s tepelnou energií v rámci <a href="http://www.eru.cz/documents/10540/4614572/Teze+nove+koncepce+regulace+teplarenstvi.pdf/33c01073-8728-4965-ac31-fe9c752d1f5a">své nové koncepce regulace</a>.
<h2>POZE</h2>
Pojem podporované zdroje energie je zakotven v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Kromě obnovitelných zdrojů energie spadá mezi podporované zdroje také vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), biometan a druhotné zdroje.
Dlouho připravovanou novelu zákona č. 165/2012 Sb. schválila v dubnu letošního roku vláda. Novela reaguje na aktuální cíl EU pro rok 2030, kterým je podíl obnovitelných zdrojů energie ve výši alespoň 32 % na hrubé konečné spotřebě energie. V platnost tak mají být zavedeny takové nástroje a opatření, aby cíle EU bylo dosaženo (zavedení aukcí, nastavení výše podpory a další).
Evropská komise mezitím ovšem předložila návrh nového klimatického plánu, který by cíle EU pro rok 2030 zpřísnil. Ústředním bodem návrhu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">je snížení emisí skleníkových plynů o 55 %</a> v porovnání s rokem 1990. Dle kalkulací Komise by podíl OZE na hrubé konečné spotřebě činil mezi 38 % až 40 %. Jednotlivé nástroje a cíle tak možná bude zapotřebí brzy přenastavit.
Novela zákona o podporovaných zdrojích energie mimo jiné obsahuje záměr na stanovení povolené ziskovosti jednotlivých podporovaných zdrojů energie skrze vnitřní výnosové procento (IRR), nebo jinak řečeno tvz. kontrolu překompenzace. Hodnota IRR se u jednotlivých zdrojů ovšem liší, přičemž <a href="https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/u-podporovanych-zdroju-energie-dojde-ke-zmenam--rozhodla-o-tom-vlada--254264/">např.</a> u FVE je IRR stanoveno na 6,3 % a u bioplynových stanic na 10,6 %. Opozice stanovení rozdílného IRR kritizuje a plánuje přednést pozměňovací návrh. Podvýbor pro energetiku má novelu projednávat 7. 10. 2020.
ERÚ mohl stanovit podporu pro příští rok také pro výrobny, které budou v roce 2021 uvedeny do provozu, a to díky rozhodnutí Evropské komise SA.58041 (2020/N) z 25. srpna 2020, které Česká republika obdržela 28. srpna 2020, a které prodlužuje stávající notifikaci schémat podpory o jeden rok. Další schéma podpory, které vychází právě ze zákona č. 165/2012 Sb., bude muset Evropská komise teprve notifikovat (po schválení novely a předložení schématu podpory s ohledem na cíle EU Komisi).
<h2>Podpora POZE</h2>
Dle tiskové zprávy ERÚ mají náklady na financování podpor pro rok 2021 vzrůst oproti minulému roku přibližně o 2 miliardy Kč.
<blockquote>„Tím hlavním důvodem nárůstu nákladů je pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem zeleného bonusu. Tento princip definuje zákon a naše výpočty se jím musí řídit. Dále za očekávaným růstem podpor stojí i tzv. indexace u nepalivových zdrojů, také daná zákonem, dosahující dvou procent ročně, což samo o sobě odpovídá navýšení ve stovkách milionů korun,“ odůvodňuje cenové rozhodnutí předseda Rady ERÚ, Stanislav Trávníček.</blockquote>
Část nákladů je hrazena spotřebiteli v podobě příspěvku na podporované zdroje energie skrze faktury za elektřinu (max. částka je dána součinem 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny v MWh). Zbytek nákladů připadá na státní rozpočet. Vláda o příspěvku státu na POZE sice již jednou rozhodla, stejně jako v letošním roce má činit 27 miliard Kč, ale náklady pro příští rok budou meziročně vyšší.
V loňském roce činila vyúčtovaná podpora obnovitelných zdrojů energie 42,5 mld. Kč, z toho 68,5 %, nebo přesněji 29,1 mld. Kč, bylo vyplaceno FVE. Na podporu KVET šlo 2,6 mld. Kč, na podporu tepla z OZE 0,2 mld. Kč a druhotným zdrojům putovalo 0,1 miliónů Kč. Celkem tedy 45,4 mld. Kč.
Obnovitelné zdroje vyrobily v roce 2019 celkem 8 393 GWh, z toho výroba FVE byla 2 246 GWh (26,76 % celkové výroby OZE). V režimu KVET bylo vyrobeno 7 107 GWh, tepla z OZE dosáhlo hodnoty 1 102 GWh a druhotné zdroje vyrobily 658 GWh.
<h2>Nová koncepce teplárenství</h2>
ERÚ přiznal, že stávající systém regulace tepelné energie již neodpovídá požadavkům trhu, přičemž chce zabránit masivnímu odpojování od centrálního zásobování teplem (CZT), protože jej z ekologického hlediska shledává jako nejefektivnější variantu a jeho další fungování je dle něj v obecném zájmu.
Zároveň však vnímá zhoršenou pozici menších zákazníků a plánuje tak konkretizovat postupy stanovení cen tepelné energie ve dvou etapách. První vejde v platnost od roku 2021, druhá je plánována od roku 2022.
Pro rok 2021 se změní například tvorba kalkulace předběžné ceny tepla, která bude nově vycházet z odběru spotřebitelů z předchozích tří až pěti let, přičemž se musí zohlednit změny na straně zákazníků (zateplování, odpojení atd.).
Dále se upřesňují ekonomicky oprávněné náklady, které je možné uplatnit v ceně tepelné energie – například dělení nákladů při KVET. Cenové rozhodnutí bude od roku 2021 nově upravovat tři metody dělení nákladů– produktovou, referenční cenovou a metodu poměru dodaného a vyrobeného tepla. Pro rok 2021 je ovšem ještě zachována možnost výrobci uplatit svou vlastní metodu (za splnění podmínek CR).
Od roku 2022 plánuje ERÚ rozdělit zákazníky na dvě skupiny s rozdílnou úrovní regulace. A to na chráněné zákazníky (bytové domy, menší podnikatelé atd.) a oprávněné zákazníky (zákazníky s lepší vyjednávací pozicí). Taktéž by měl být jasněji definován pojem přiměřený zisk, jehož konkrétní výše nebyla dosud v cenových rozhodnutích, blíže než s odkazem na zákon č. 526/1990 Sb., specifikována.

Energetika v ČR

ERÚ počítá s nárůstem podpory pro POZE a poprvé od roku 2013 upravuje regulaci v teplárenství

Izreal vybral solární projekty s celkovým instalovaným výkonem 168 MW, kdy součástí řešení musí být i možnost ukládání energie. V součsné době má Izrael v solárních elektrárnách instalován výkon 1,2 GW.
V<a href="https://mr.gov.il/OfficesTenders/Pages/OfficeTender.aspx?pID=646225"> aukci vypsané</a> izrelským regulátorem trhu z počátku letošního roku bylo podmínkou, že kromě solární výrobny bude projekt vždy obsahovat i úložiště energie. V aukci se sešlo dohromady 45 projektů s celkovým instalovaným výkonem 465 MW. Vybráno nakonec bylo 11 projektů o celkovém instalovaném výkonu 168 MW.
Těchto 11 projektů bylo nabídnuto třemi firmami – dvěma izraelskými (Doral Energy a Enlight Renewable Energy), které získaly 100 MW a 48 MW, a posledních 20 MW vysoutěžila americká firma Alumni Capital. Vysoutěžená cena projektů je v přepočtu 57,8 USD/MWh a elektřinu mají projekty začít dodávat do sítě v roce 2022.
„Výsledky aukce s úložištěmi ukazuje, že místní průmysl je dostatečně vyspělý a ceny mohou porazit elektřinu ze špičkových zdrojů, jako jsou plynové elektrárny. Zároveň to rozproudí veřejnou debatu o lokálním energetickém mixu,” řekl Eitan Parnass, předseda izraelské Green Energy Association.
Eitan Parnass zdůraznil, že Izreal je již od 80. let minulého století  aktivní ve využítí solární energie pro ohřev vody a nyní je připraven začít plnit ambiciózní cíle v oblasti obnovitelných zdrojů.
V červnu ministr energetiky Yuval Steinitz totiž prohlásil, že Izrael zvýší své cíle pro obnovitelné zdroje pro rok 2030 na 30 %. Většinu tohoto podílu by měla pokrýt fotovoltaika, které má tato země nyní 1,2 GW.
Minulý rok Izrael však postavil pouze 120 MW fotovoltaických elektráren a pokud chce splnit ambiciózní cíle, bude nutné zvýšit rapidně tempo výstavby. Energetický regulátor již vypsal další aukci na střešní FVE v <a href="https://www.pv-magazine.com/2018/03/29/israel-issues-1-6-gw-scheme-for-rooftop-solar/">objemu 1,6 GW</a>.

Elektrárny ve světě

Izraelská aukce na solární systémy s úložištěmi přinesla cenu 58 USD/MWh

Projekt největší solární elektrárny ve Spojeném království s plánovaným výkonem 350 MW získal od úřadů povolení k výstavbě. Elektrárna Cleve Hill bude disponovat 880 tisíci solárními panely na 364 hektarech. První konzultace se zúčastněnými stranami v souvislosti s územním rozsahem započala již v roce 2017. Původně měla být elektrárna hotova již letos, nově je očekáváno spuštění v roce 2023.
Solární elektrárna Cleve Hill s instalovaným výkonem 350 MW <a href="https://www.gov.uk/government/news/cleve-hill-solar-park-project-granted-development-consent">dostala ve Spojeném království zelenou</a>. Projekt ležící jihovýchodně od Londýna by měl také, kromě 880 tisíců solárních panelů, zahrnovat zařízení na skladování energie <a href="https://www.solarpowerportal.co.uk/news/uks_largest_solar_park_cleve_hill_granted_development_consent">s kapacitou až 700 MWh</a>. Za projektem stojí společnosti Wirsol Energy a Hive Energy, které věří, že elektrárna pomůže snížit emise CO2 o 68 tisíc tun ročně.
Výstavba elektrárny by měla začít nejpozději na začátku příštího roku a být zprovozněna do tří let. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ve-velke-britanii-vyroste-nejvetsi-solarni-elektrarna-zcela-bez-podpory">V době představení projektu</a> v roce 2017 společnosti věřily ve spuštění elektrárny v letošním roce. Konzultační a povolovací proces se však vzhledem k velikosti projektu značně protáhl.
<blockquote>„Inspektorát plánování se zavazuje poskytnout místním komunitám příležitost zapojit se do zkoumání projektů, které by na ně mohly mít vliv. Místní lidé, místní úřady a další zúčastněné strany se mohly zúčastnit šestiměsíčního konzultačního procesu. Před vydáním doporučení úřad vyslechl a plně zohlednil místní názory,“ uvedla výkonná ředitelka Inspektorátu plánování, Sarah Richardsová.</blockquote>
<h2>Místním obyvatelé se staví proti projektu</h2>
Místní aktivisté během konzultace vyjádřili obavy, že rozsah solární elektrárny, který odpovídá 600 fotbalovým hřištím, může pro místní oblast způsobit více škody než užitku. Poslankyně Helen Whatelyová například uvedla, že rozsah výstavby bude znamenat industrializaci přírody.
<blockquote>„Nemluvíme o několika polích – zničilo by to celou krajinu. Chci, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality, ale to by nemělo přijít za každou cenu,“ řekla Sunday Telegraph Whatleyová.</blockquote>
Kampaň na ochranu venkova Anglie v Kentu také varovala, že navrhované zařízení pro skladování elektřiny je jedno z největších na světě, což by údajně mohlo zvýšit riziko výbuchu a požáru.
<h2>OZE jsou pro Spojené království priorita</h2>
Obnovitelné zdroje energie jsou pro Spojené království klíčové ve snaze ukončit příspěvek ke klimatické krizi budováním uhlíkově neutrální ekonomiky do roku 2050.
V posledních týdnech zaznamenala země rekordní úroveň výroby z čistých zdrojů elektřiny. Minulý měsíc dosáhla nízkoemisní výroba nového rekordního maxima ve výši 9,97 GW. Díky tomu Spojenému království <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli">dosáhlo nejdelšího úseku bez elektřiny z elektráren spalujících uhlí</a> od průmyslové revoluce.
Instalovaný výkon solárních elektráren by dle odhadů mohl do roku 2030 vzrůst až na 27 GW. A to poté, co britská vláda opět umožnila solárním elektrárnám a větrným projektům na pevnině soutěžit <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spojene-kralovstvi-reviduje-podporu-onshore-vetrnych-solarnich-elektraren">v aukcích na vládní podporu</a>.
Zdroj úvodní fotografie: www.clevehillsolar.com

Největší britský solární projekt dostal zelenou od úřadů, v provozu bude do 3 let

Člen sdružení OPEC, severoafrické Alžírsko, plánuje navýšit instalovaný výkon svých solárních elektráren o více než 5 GW. Prvním projektem má být obří elektrárna Tafouk 1 o instalovaném výkonu 4 GW, která má být dokončena v roce 2024.
Alžírsko <a href="https://www.energynews.es/tafouk1-proyecto-argelino-energia-solar/">plánuje</a> v příštích letech <a href="https://www.afrik21.africa/en/algeria-5600-mw-of-solar-power-plants-under-construction/">masivní</a> výstavbu OZE, a to fotovoltaických a CSP technologií, které používají zrcadla k zintenzivnění slunečního záření a využití jeho tepelné energie. Premiér Abdelaziz Djerad ve <a href="http://www.cg.gov.dz/fr/premier-ministre/activites/com-20-05-2020-fr.html">svém projevu</a> ohlásil plán na výstavbu komplexu Tafouk 1, který má mít celkový instalovaný výkon 4 GW a má vzniknout mezi roky 2020 – 2024. Jeho rozpočet se má pohybovat mezi 3,2- 3,6 mld. USD, což by odpovídalo ceně zhruba 780 000 €/MW.
Předpokládaná roční produkce, ekonomické ukazatele a další technické detaily nejsou prozatím známy. Premiér dále jen uvedl, že komplex by se měl rozprostírat na ploše 64000 ha a na stavbě by mělo najít práci až 50 000 pracovníků, a poté nastálo zhruba 2000.
<blockquote>„Tento typ projektů je velmi důležitý pro rozvoj a diverzifikaci ekonomiky,” uvedl ministr energetiky Mohamed Arkab.</blockquote>
Alžírsko má v oblasti rozvoje energetických zdrojů velké cíle, vedle rozvoje solárních elektráren plánuje 4 paroplynové elektrárny, kde každá má disponovat minimálním výkonem 1200 MW. Plány vláda zdůvodňuje tím, že se stoupající domácí spotřebu, rozvoj OZE má pomoci uchovat zásoby ropy a zemního plynu.
Těžební průmysl tvoří základ ekonomiky a podílí se 20 % na HDP a z více než 85 % na exportu země. Kvůli celosvětovému poklesu ropy tak přijde letos státní pokladna o významnou složku příjmů. Vláda plánuje, že by tak místo ropy mohla vyvážet do Evropy rovnou vyrobenou elektřinu. Alžírsko se stejně jako jiné africké státy musí vyrovnat s prudce rostoucí spotřebou elektřiny na domácím trhu.
Alžírsko <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/bude-budoucnost-africke-energetiky-jaderna">uvažuje i  o stavbě</a> jaderné elektrárny. Pro přehled v roce 1999 byl instalovaný výkon zdrojů v zemi 6 GW, vloni již 21 GW a pro rok 2022 je plán mít v zemi instalovaný výkon dohromady ve výši 33 GW. Nyní je 99 % elektřiny vyráběno z plynu a ropy.

Alžírsko plánuje v následujících letech postavit solární elektrárnu o výkonu 4 GW

Největší evropská fotovoltaická elektrárna s instalovaným špičkovým výkonem 500 MWp začala vyrábět elektřinu. Elektrárna Núñez de Balboa, skládající se z více než 1,4 milionu kusů solárních panelů, se nachází ve slunném Španělsku. Provozovatel elektrárny, společnost Iberdrola, ji postavila během jediného roku za necelých 300 milionů EUR.
Španělský energetický gigant Iberdrola <a href="https://www.iberdrola.com/press-room/news/detail/nunez-balboa-operational-iberdrola-commissions-europe-s-largest-photovoltaic-plant">uvedl v minulém týdnu</a> do provozu zatím největší evropskou fotovoltaickou elektrárnu. Elektrárna Núñez de Balboa na jihu Španělska má instalovaný špičkový výkon 500 MWp, do sítě pak může dodávat až 391 MW. Elektrárnu tvoří celkem 1 430 000 solárních panelů, 115 střídačů a 2 rozvodny a rozprostírá se na území čítajícím téměř 1000 hekatrů.
Celý projekt byl vybudován během jediného roku a dokončen na konci loňského roku, od té doby probíhal testovací režim. Stavba elektrárny vyšla na  290 milionů EUR (zhruba 7,8 miliardy Kč) a byla financována za přispění Evropské investiční banky. Elektrárna by měla dle společnosti Iberdrola ročně vyrobit 832 GWh a ušetřit tak emise ve výši 215 tisíc tun CO2.
<h2>Prvenství dlouho nevydrží, větší elektrárna na obzoru</h2>
Společnost Iberdrola, která zaměřuje svoji strategii na obnovitelné zdroje ve Španělsku, plánuje do roku 2022 instalovat více než 2 000 MW ve fotovoltaických elektrárnách. Celkově pak v nových OZE chystá 3 GW v příštích dvou letech a 10 GW do roku 2030.
Po uvedení do provozu elektrárny Núñez de Balboa (500 MW) do provozu má Iberdrola v plánu dalších 1300 MW v šesti projektech: Francisco Pizarro (590 MW), Ceclavín (328 MW), Arenales (150 MW), Campo Arañuelo I, II a III (150 MW), a Majada Alata a San Antonio (každý 50 MW).
První ze jmenovaných, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ve-spanelsku-ma-vyrust-nejvetsi-evropska-solarni-elektrarna-instalovanym-vykonem-temer-600-mw">elektrárna Francisco Pizarro,</a> svým výkonem současnou elektrárnu předčí o 90 MW. Práce na stavbě tohoto projektu začaly před dvěma měsíci a v provozu by měla být v příštím roce, současné evropské prvenství Núñez de Balboa tak nebude trvat dlouho.
Předchozí největší evropskou solární elektrárnou byla 300MW elektrárna Cestas na jihu Francie.
Zdroj úvodní fotografie: Iberdrola

Největší fotovoltaická elektrárna v Evropě začala dodávat elektřinu do sítě

Během září se ve Španělsku povedlo uvést do provozu celkem 450 MW nového instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie. Zhruba 200 MW výkonu přibylo ve větrných elektrárnách, zbytek pak v elektrárnách fotovoltaických. Celkový instalovaný výkon ve větru a fotovoltaice již ve Španělsku překonal 30 GW. Do konce roku by v provozu mělo být celkem 8 GW nových OZE z aukcí, které Španělsko pořádalo minulý rok.
Španělsko během září připojilo, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/101419-spain-adds-450-mw-renewable-capacity-in-september-ree">dle dat zveřejněných agenturou Platts</a>, k síti 450 MW instalované kapacity v obnovitelných zdrojích energie. Země nyní disponuje celkem 24 GW instalovaného výkonu v onshore <a href="https://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/">větrných elektrárnách</a>, což je o 541 MW více než na konci loňského roku, přičemž 212 MW bylo zprovozněno právě v posledním měsíci.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti">Fotovoltaické elektrárny</a> v roce 2019 zatím zaznamenaly výrazný příbytek ve výši 1,54 GW, jen během září to pak bylo zhruba 250 MW. Celkem je fotovoltaických elektráren ve Španělsku instalováno 6,26 GW.
<h2>Nové instalace z aukcí OZE</h2>
Úspěšní účastníci ze dvou španělských <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/spanelsko-vypise-cervenci-aukci-oze-objemu-2000-mw">aukcí na instalace OZE z roku 2017</a> by měli do konce letošního roku zprovoznit celkem 4 GW výkonu ve větru a 4 GW výkonu ve fotovoltaice. Podle informací španělských médií však značná část projektů, odhady hovoří o zhruba 2,4-3 GW, tento termín nestihne.
<h2>Výroba z OZE spíše stagnuje</h2>
Navzdory novým přírůstkům v instalovaném výkonu v OZE se podíl na výrobě elektrické energie ve Španělsku příliš nemění. Výroba z větru dosáhla za první tři čtvrtletí letošního roku 36,6 TWh, což je jen o 0,2 % více, než činí průměr za posledních pět let. Výroba z fotovoltaických elektráren pak ve stejném porovnání zaznamenala se 7 TWh o 12 % vyšší hodnotu.
Dohromady však vyrobily větrné a solární (fotovoltaické i termální) elektrárny ve Španělsku 25,8 % elektřiny, což je sice o 3 %, respektive o 0,8 %, více ve srovnání s pětiletým průměrem, ale o 0,4 % méně než v rekordně větrném roce 2016.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Ve Španělsku přibylo za září 450 MW nového výkonu v OZE

Nový report od Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (<a href="https://www.irena.org/">IRENA</a>) uvádí, že elektřina generovaná z onshore větrných parků a z fotovoltaiky bude od příštího roku levnější než elektřina z nových zdrojů spalujících fosilní paliva.
Cena za vyrobenou jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů celosvětově klesá. <a href="https://www.irena.org/newsroom/pressreleases/2019/May/Falling-Renewable-Power-Costs-Open-Door-to-Greater-Climate-Ambition" target="_blank" rel="noopener">Dle agentury IRENA je evidentní pokles cen</a> způsobený zvýšenou produkcí technologií využívajících obnovitelné zdroje energie a technologickými zlepšeními.
Studie uvádí, že nově budované onshore větrné parky a fotovoltaické elektrárny budou od roku 2020 konstantně nabízet nižší cenu elektřiny než nové fosilní zdroje, které nebudou finančně podporovány.
Vážená průměrná cena elektřiny celosvětově klesla v loňském roce u systémů CSP (koncentračních solárních elektráren) meziročně o 26 %, u zdrojů spalujících biomasu o 14 %, u fotovoltaických elektráren a onshore větrných parků o 13 % a u offshore větrných parků o 1 %.
Ceny za vyrobenou kWh se již v některých zemích pohybují u FVE v rozmezí 0.03-0.04 USD/kWh. Nejnižší ceny jsou dosahovány v místech s vysokým osvitem a poptávkou po elektřině, konkrétně tedy například v Chile, Mexiku, Peru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.
Studie dále uvádí, že přes 75 % onshore větrných projektů a 80 % velkých fotovoltaických instalací, které mají být uvedeny do provozu příští rok, počítá s nižšími náklady na vyrobenou kWh než nejlevnější nové uhelné bloky a paroplynové zdroje.

IRENA: Větrné a fotovoltaické elektrárny budou od roku 2020 levnějšími zdroji elektřiny než fosilní zdroje

Španělská energetická společnost Endesa <a href="https://www.energynews.es/endesa-aragon-central-termica-andorra/">přišla s informací</a>, že investice nezbytná pro splnění nových emisních limitů v případě její uhelné elektrárny v Andoře vylučuje její další provoz. Elektrárna má být nahrazena novými solárními projekty.
Ředitel úseku odpovědný za region Aragón, Ignacio Montaner, sdělil, že Evropa se rozhodla pro vytrvalý postup směrem k bezemisní, klimaticky čisté ekonomice a proto nastavila ambiciózní cíle v oblasti skleníkových plynů.
Nové normy pro velké spalovací zdroje zpřísňující, mimo jiné, limity oxidů dusíku, oxidu siřičitého, pevných částic nebo rtuti jsou navíc důvodem k tomu, že by další provozování elektrárny v Andoře bylo podmíněno značnými investicemi. Tyto normy podle něj dramaticky snižují konkurenceschopnost uhelných elektráren.
Montaner dále uvedl, že zbývající doba provozu Andorrské elektrárny bude velmi poznamenána vysokou penetrací nových zdrojů OZE, kterých bylo jen za rok 2017 vysoutěženo 9 GW a které budou letos připojeny do sítě.
<h2>Strategie Endesy &#8211; investice do OZE</h2>
Elektrárna Teruel, známá také jako Andorrská elektrárna, byla uvedena do provozu v roce 1981 a disponuje instalovaným výkonem 1100 MW. Prvním krokem Endesy, kterým hodlá nastalou situaci řešit, je investice 800 mil. euro do solárních projektů o instalovaném výkonu  1000 MW.
Ignacio Montaner prohlásil, že do poloviny roku 2020 bude elektrárna fungovat v normálním režimu jako doposud. Zároveň uvedl, že budou každý rok postaveny projekty solárních elektráren o instalovaném výkonu 200 MW, což by mělo přinést práci pro 400 lidí po dobu 5 let a následně 60 pracovních míst během doby životnosti FVE parků v sektoru údržby.

Elektrárny v Evropě

Španělské Endese se nevyplatí provoz uhelné elektrárny v Andoře. Investovat bude do OZE

Německé solární elektrárny vloni zaznamenaly růst nového instalovaného výkonu ve výši téměř 3 GW, což činí 68% nárůst oproti roku 2017. Jedná se zatím o nejvyšší hodnotu od roku 2013, kdy Německo zastavilo štědré dotace, i přesto solární asociace varuje vládu, že pro splnění cílů OZE do roku 2030 je třeba třikrát rychlejší rozvoj nových zdrojů. Výroba ze solárních elektráren loni pokryla kolem 8 % německé spotřeby.
Instalovaný výkon německých solárních elektráren, <a href="https://www.solarwirtschaft.de/de/presse/pressemeldungen/pressemeldungen-im-detail/news/photovoltaikmarkt-in-deutschland-waechst-2018-um-68-prozent.html">dle německé solární asociace</a> (Bundesverbandes Solarwirtschaft &#8211; BSW), vzrostl v loňském roce o 2,96 GW na 45,9 GW, což činí v meziročním srovnání 68% nárůst. Jen za prosinec bylo uvedeno do provozu 377 MW nového výkonu.
Pro Německo se stává loňský nárůst nejvyšší za posledních pět let &#8211; od doby, kdy byly zkráceny štědré dotace pro solární elektrárny. Těch v rámci solárního boomu vyrostlo v Německu v letech 2010 až 2012 celkem 22 GW.
<blockquote>
&#8222;Solární energie a akumulace jsou připraveny výrazně přispět jako příznivé a dostupné zdroje energie pro elektroenergetiku, vytápění a mobilitu. Mohou také významně přispět ke spolehlivému a ekonomickému zaplnění mezer, které vzniknou v důsledku odstavování jaderných a uhelných elektráren,&#8220; vysvětlil generální ředitel BSW, Carsten Körnig.
</blockquote>
Minulý rok vyrobily německé solární panely celkem 46 TWh elektrické energie, což činí <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-ma-letos-dosahnout-jiz-38-podilu-oze-ve-vyrobe-elektriny/">zhruba 8 % německé roční spotřeby</a>.
<h2>Další rychlý růst FVE je nejistý</h2>
V případě, že <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/prvni-spolecne-aukci-fotovoltaika-nemecku-zcela-prevalcovala-vetrne-elektrarny/">solární elektrárny zvítězí v aukcích nad onshore větrnými elektrárnami</a> (tak jako <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/i-druhou-spolecnou-aukci-nemecku-ovladly-solarni-elektrarny-cena-sla-opet/">minulý rok),</a> dá se očekávat, že letos na podporu dosáhne zhruba 1,9 GW výkonu.
Solární asociace vyzvala německou vládu, aby zrušila strop pro solární podporu, který je nyní stanoven na 52 GW a kterého instalovaný výkon solárních elektráren dosáhne pravděpodobně během roku 2021.
Dle BSW bez další podpory solárních elektráren nebude možné splnit klimatické cíle do roku 2030.
<blockquote>
&#8222;Roční cíle rozvoje solární energie jsou zastaralé. Musí být krátkodobě alespoň ztrojnásobeny a  musí být odstraněny stávající překážky na trhu se solární energií,&#8220; dodal Körnig.
</blockquote>