Vznikají první česká solární parkoviště. Jsou dražší než fotovoltaické elektrárny, ale zájem o ně je
Ve Francii nebo v Německu zákon uvádí jako povinnost osadit část parkoviště fotovoltaickými panely. V tuzemsku se solární parkoviště neboli carporty připravují u letiště, hotelů nebo skladů. „V Česku máme rozjednaných několik prvních instalací,“ říká Aleš Damm, ředitel české společnosti Greenbuddies Charging, která se na fotovoltaické elektrárny spojené s parkovištěm aut specializuje.
Fotovoltaické panely jsou umístěné na přístřešcích, pod nimiž auta parkují. Nejenže tedy vyrábějí elektřinu, ale také auta chrání před vlivy počasí. Největší tuzemskou fotovoltaiku zastřešující parkoviště má ČEZ přímo u Jaderné elektrárny Dukovany. Za první rok provozu překonala původně očekávané množství vyrobené energie. Druhé největší solární parkoviště vzniká v České zbrojovce.
Mezi další solární trendy patří podle něj velké fotovoltaiky na skládkách nebo úzkoprofilové panely, které jsou lehké a dají se umístit i na starší střechy, jež by klasickou fotovoltaickou elektrárnu neunesly..
V Česku máte rozjednané první projekty solárních carportů. Kdo o ně má zájem?
Češi si zjišťují, kdo a co na tomto poli nabízí. Tenhle segment je totiž ve srovnání s klasickou fotovoltaikou – ať už střešní, nebo pozemní – stále nový. Jelikož v Česku jsou tyto projekty ve fázi jednání, nemohu prozradit konkrétní jména firem. Můžu ale říct, že poptávku od státní nebo městské instituce nemáme, jedná se o výhradně firemní zákazníky.
Jsou to většinou výrobci a v jednom případě provozovatel komerčního parkoviště nedaleko Prahy. Jedná se ale také o logistické areály, které mají velké plochy parkoviště a nechtějí, aby sloužily jen jednomu účelu, k parkování aut. V Rakousku – a myslím si, že to bude brzy trend i v Česku – mají zájem třeba lázně nebo hotely s přilehlými parkovišti, která je pro tenhle účel možné použít. Pro solární carporty doplněné o nabíječky pro elektromobily se hodí jakákoli místa, kde lidé minimálně na několik hodin či několik dnů parkují. Ideální jsou například fotbalové stadiony, letiště a podobně. Tam všude je možné postavit přístřešek, na něj položit fotovoltaiku a instalovat nabíječky.
Můžete říct něco víc o firmách, s nimiž jednáte?
Jsou to výrobci v oblasti automotive nebo jejich subdodavatelé. Jedna společnost, která s námi jedná, se zaměřuje na součástky pro budoucí elektromobilitu. Tady v Česku jednáme také s jedním provozovatele veřejného parkoviště nedaleko letiště, který dokonce uvažuje nad tím, že by nebylo špatné mít tam také bateriové úložiště, aby mohl poskytnout dobíjení elektromobilů svým zákazníkům.
Poměrně často se jedná o dcery větších zahraničních firem. Mají určité povinnosti z titulu legislativy Evropské unie a ESG reportů. Pro ně je carport důležitým nástrojem, jak dosáhnout snížení emisí přímo u sebe, na vlastním pozemku. V Německu třeba máme mezi potenciálními zákazníky jeden z velkých světových e-shopů. Hotové carporty máme však zatím pouze v zahraničí, dělali jsme třeba největší carport v Rakousku u termálních lázní ve městě Lutzmannsburg pro zhruba 450 parkovacích míst.
Elektřina z těchto carportů jde do sítě, nebo se z ní nabíjejí parkující elektromobily?
Obojí je možné. Přístřešky se nestavějí primárně proto, aby se z nich nabíjely elektromobily, i když velmi často součástí instalace nabíječky jsou. Primární účel je fotovoltaika jako taková – staví se hlavně proto, abyste plochu parkoviště mohli využít pro generování elektřiny. Je to vlastně klasická fotovoltaika, ale místo na střeše je na vyvýšené ploše nad parkovištěm. Navíc přístřešky poskytují ochranu aut i jejich posádek před nepříznivými vlivy počasí.
Musí konstrukce splňovat zvláštní parametry?
Je několik typů carportů. Teď v Rakousku stavíme hliníkovou variantu, která patří mezi méně nákladné. Dá se namontovat na zemní vruty, protože konstrukce je lehká. Není potřeba dělat složité betonové základy. Instalace velkého carportu je v podstatě stavba a ta podléhá řadě požárně bezpečnostních, stavebních, statických a dalších pravidel dané země.
Je nákladnější dát soláry na střechu, nebo na carport?
Z hlediska nákladů je jednodušší a levnější dát je na střechu. Nicméně ta střecha musí mít nějaké parametry, statiku a musí se počítat s tím, že ponese náklad. Jenže to uvažování není buď-anebo, ale klidně obojí, tedy ideálně jak střešní fotovoltaická elektrárna, tak solární carport.
O kolik jsou carporty dražší než klasické fotovoltaické panely na střechách a je to pro firmy překážka k jejich pořízení?
Carporty jsou dražší přibližně o 40 procent, protože podkonstrukce pod nimi přece jen zahrnuje určitou masu materiálu. Navíc veškerá inženýrská činnost kolem toho je náročnější než u střech. Jde ale skutečně jen o přibližné číslo. Je to, jako když se zeptáte, kolik stojí auto. Záleží na mnoha vlastnostech a okolnostech kolem instalace. Nákladovost a ekonomika jsou otázkou, kterou firmy v souvislosti s instalacemi carportů řeší nejvíce. Jsou ovšem i takové, které na to moc nehledí.
Jakou má tedy firma motivaci pořídit si solární carport, když je dražší než panely na střechu?
Je to často vedle střechy další využitelný prostor, carport navíc poskytuje ochranu aut, osob či zboží pod ním. Máme zákazníka, který skladuje bubny s kabely, chce je mít kryté. Takže pro něj to dává smysl. V neposlední řadě pro některé zákazníky je to pořád otázka prestiže. Jestliže máte velké lázně s hotelem, jako je například komplex v Burgenlandu v Rakousku, takový solární carport už zdálky přitahuje zrak a vypadá to moderně a pěkně.
Dají se na pořízení carportů čerpat dotace?
Ano, na solární carporty a případně i na baterky se vtahují dotace úplně stejné jako na klasické fotovoltaické panely a firmy je mohou čerpat, například z Modernizačního fondu RES+ výzvy číslo 1 nebo 2 dle velikosti instalace.
Jaké jsou další trendy v solární výstavbě?
Neustále stoupá zájem o agrovoltaiku. Umožňuje nezabírat zemědělskou půdu, a přesto plochy využívat k výrobě elektřiny. Trendem jsou i plovoucí elektrárny na vodních plochách, hodně se v tom angažují zkušení hráči, vedle Greenbuddies například ČEZ. Zajímavou novou formou solárních instalací je také výstavba na skládkách. Jedná se o plochy, které by se jinak využít nedaly, respektive jejich sanace by stála příliš mnoho peněz. V takových případech se vyplatí na nich vystavět fotovoltaiku. Má to ale svá specifika, hlavně v ukotvení a dimenzaci nosné konstrukce, musí se také provést detailní průzkum podloží. Takové projekty jsme realizovali v Nizozemsku, Belgii či v Rakousku.
Co se týče brownfieldů, naposledy jsme stavěli v bývalých lomech ve Francii a v Nizozemsku, například u lesa Bovenfeld nebo na bývalém nákladovém nádraží v Německu. Jedna naše plovoucí realizace se nachází v zatopeném lomu.
Dalším trendem je, že se výrazně rozšiřuje paleta druhů střech, na které se panely dají instalovat. Dříve jsme byli omezeni materiálem, podkonstrukce se musely vrtat a bylo třeba dávat pozor, aby střechy nepropouštěly vodu a tak dále. Dnes se na řadu choulostivějších povrchů na vodorovné střechy používají balastní systémy, což je zjednodušeně řečeno zatížení, například betonovým prefabrikátem. Navíc i střechy, které se kvůli statice dříve využít nedaly, dnes využít můžeme, protože na ně položíme lehčí, úzkoprofilové panely, což je také novinka. Zájem o fotovoltaiku neklesá, takže se dá předpokládat, že tyhle evoluční kroky budou pokračovat i do budoucna.
Existují už panely, které se dají instalovat na historický dům a schválí je památkáři?
Ano, dnes už existují solární tašky, byť tohle řešení není v Česku ještě moc rozšířené. Všechno má své klady a zápory. Taška sice vypadá historicky, ale má mnohem menší plochu než panely, takže je k ní zapotřebí mnohem více spojů a vznikají i větší energetické ztráty. Efektivita takové fotovoltaiky je tedy nižší. I proto dnes solární tašky zatím testují spíše solární nadšenci.
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
Když to půjde takhle dál hlavně i u nás, tak nám ty velké jaderné nové mamuty budou snadno na obtíž. Budeme rádi, když se dokážeme zbavit i bez prodloužení možné životnosti (zálohy)těch stávajících. Za pár let tady máme max. nové SMR, v plánu jsou nové přečerpávačky, zkouší se nové způsoby akumulace a na překlenutí nedostatku paroplyn. Akumulace do baterek rovněž nezůstává s vývojem pozadu. A to zdaleka nejsou ve hře všecny řešení a nápady, ať se to zdá mnohým stále nedostatečné. Tak to bylo vždycky v historii, když se měnila (byla vynucena)složitá jakákoli technologie jako je třeba i energetika.
Carporty dávají smysl, pokud vyžadujete zakrytí parkovací plochy. Elektřina z nich je ale velmi drahá. Citát: "Carporty jsou dražší přibližně o 40 procent" (oproti střešní FVE).
No a samozřejmě k FVE klasicky připočtěte další náklady na akumulaci. Přečtěte si o LCOLC a to je pořád jen číst nákladů, které je potřeba připočítat.
Co se týká "mamutů" s výrobou, kdy potřebujeme (a tím nemyslím jen jaderné), mají nezastupitelnou roli v energetice.
Například jsou zcela nezbytné při rozjezdu elektrické sítě "ze tmy", to je po případném blackoutu.
Na to má certifikát (který dostanou až po provedené ostré zkoušce) jen několik zdrojů v republice. Vím o PVE Dlouhé stráně, jedné teplárně na Moravě a tuším to funguje i u Temelína ve spojení s jednou VE vltavské kaskády.
Popíšu Dlouhé stráně:
Po blackoutu je z centrály dálkově aktivován dieselgenerátor na Dlouhých stráních. Ten zabezpečí nezbytné napájení Dlouhých strání, včetně buzení generátoru jedné turbíny. Po rozjezdu jedné turbíny je přímým vedením napájena velká parní elektrárna. Teprve po rozjezdu toho "mamuta" je možno připojení do sítě a její rozjezd a to primárně pro spuštění ostatních elektráren.
Ta první (mamut) elektrárna připojená do sítě musí být pohotová vyrábět naplno kdykoliv (to předem vylučuje FVE a VtE) a být robustní (tvrdá), s velkým výkonem a jednoduchým řízením. Jinak by po připojení k síti okamžitě klesla frekvence a napětí a došlo k dalšímu Blackoutu. To zase vylučuje zdroje malé, nebo agregované malé. I tak je to velmi složité a delikátní. Noční můra energetiků.
Dodatek: Ta první do sítě připojená elektrárna pak určuje všem ostatní zdrojům frekvenci a správné přifázování.
Největší problém je pak do centrální sítě správně připojit a přifázovat případně vzniklé ostrovy s vlastním zdrojem. Třeba FVE. Proto většina FVE přejímá frekvenci od sítě a bez připojení k síti nemůže pracovat a sama se vypne.
To se samozřejmě netýká FVE v ostrovním režimu. Ty si jedou na své frekvenci a mají vrcholy fází nesynchronizované se sítí. A právě z toho důvodu nesmějí být se sítí propojeny.
Nebudu se s Vámi přít o tom technickém náhledu provozního režimu. To jsou věci však řešitelné, samozřejmě ne hned, ale s postupným zvyšováním kapacity a mezinárodní plánovanou propojeností. Je to samozřejmě o ekonomice a hlavně běh na dlouhou trať. S rozšiřováním množství těch celosvětově jaderných mamutů se jenom zvyšuje potencial nějakého ohrožení a jakmile se zjistí, že to jde i bez nich, obrátí se to v jejich neprospěch podstatně větší. První průkopnické země tady již jsou a budou se nabalovat další. Ona ta bezpečnost se vyrovnat s ekonomikou vždycky nedá.
Ty technické záležitosti nelze s dnešní, ale ani budoucí technikou v dohledné době řešit jinak a už vůbec ne efektivněji.
Odstrašující příklad řízení mnoha lokálních zdrojů byly loňské velikonoce, kdy se měly na povel odpojit velké FVE. Ve skutečnosti se jich odpojila ani ne polovina a to má řízené odpojování v podmínkách připojení do sítě každá FVE.
No konečně. Ty carporty jsou podle mě hodně dobré řešení.
Dělám pro jednoho zákazníka, který má velký kancelářský barák a za ním velké firemní parkoviště. Nezastíněné, takže optimální podmínky. Navíc ten kancelářský barák má spotřebu právě přes den, takže tu elektriku je kde použít.
Dokonce jsem naťuknul správce toho baráku, jestli by nechtěli zauvažovat nad zastřešením aspoň části parkovacích míst solárními carporty. Ale moc se netvářil. Je to ale zaměstnanec, ne majitel.
Možná to znovu opráším.
Mám pocit, že je tam ale v legislativě nějaký zádrhel kolem požární bezpečnosti. Snad něco takového, že soláry se můžou dát jenom na nehořlavou střechu, nebo musí mít speciální certifikát. Ale tady není střecha žádná, jsou v luftě. Na to ovšem ten starý zákon nijak nemyslel. Ale to vařím z vody, jen jsem něco takového zaslechl. Chtělo by to pořádně prověřit.
Tak carport má smysl hlavně kvůli tomu, že tvoří střechu cránící auta a lidi v nepříznivém počasí.
Jinak taky máme v místní energetické koncepci carport u větší administrativní budovy. Byla by to další FVE k té stávající 99 kWp na střeše.
Také větší spotřeba elektřiny v létě, než v zimě. Ale na druhé straně už nyní plánované přetoky v So a Ne. Sice nízké, díky optimalizaci na 99 kWp a instalované akumulaci, ale co s další elektřinou zrovna v tomto období, pokud svítí?
Ale hlavně parkoviště nové, jen několik let staré by se muselo překopat, snížit kapacitu a postavit dost drahou konstrukci.
To by se napřed muselo důkladně zvážit i z pohledu ekonomiky a návratnosti.
Ano, ochrana před povětrnostními vlivy je samozřejmě taky výrazný bonus. V létě auto nerozžhavené, v zimě nezasněžené.
S tím snížením kapacity - je to nutné? Parkoviště je pomalované, jsou tam jednoznačně vyznačena parkovací místa. Myslím, že i v případě nějakých podpěrných konstrukcí by se nemuselo na počet parkovacích míst a jejich rozložení sahat.
Nějaké malé kopání by to asi chtělo. Ale mezi jednotlivými přístřešky v řadě by to šlo pod stropem, takže jen říznout drážku do asfaltu na kraji od posledního přístřešku k baráku. To by nemuselo být až tak náročné a drahé.
O víkendech by to prostě velkou část energie nechalo na střeše. Pokud by tedy nesehnali odběratele. I když ten barák pořád něco bere. Spousta počítačů tam jede furt, ohřev TUV taky běží, klima se taky jen stáhne ale nevypíná...
Navíc by o víkendu mohli zřídit veřejné nabíjení zdarma, pokud bude svítit.
Asi je příjemnější řešit problémy s případným přebytkem elektriky, než s vysokou cenou nebo dokonce s nedostupností (třeba pro nabíjení firemních aut, ke kterému dřív nebo později dojde).
Sloupy místo zabírají a kolem nich nějaké další místo (bezpečná mezera). Pro sloupy nutno vybudovat betonové patky, to znamená rozkopat novou plochu.
Ta budova bude mít za slunečných So a Ne přetoky i se svou spotřebou a akumulací.
Budete do toho cpát miliony, abyste mohl zadarmo nabíjet cizí automobily...? No, jestli to zafinancujete ze svého, tak jsme první zájemci.
Patka pod opěrný sloupek znamená vyříznout jen ten čtverec asfaltu, nerozdrbe se kvůli tomu nic dalšího.
Jestli by bylo třeba zvětšit rozestupy si nejsem jistý. Možná máte pravdu, ale každopádně současné rozestupy jsou větší, než leckterá malá garáž.
Ano, o víkendech bude nadvýroba. Ale nadvýroba a přetoky nejsou totéž (jak jistě ví každý solárník).
Míst, kde si můžete při přebytku nabít auto zdarma, je už celkem dost. Jen já vím kolem sebe o 3 takových lokalitách, a to BEV (zatím) ještě nemám.
A bude jich přibývat s tím, jak se množí soláry a jak distributoři budou odmítat připojení s přetoky pro další klienty. Už teď dotovanou FVE můžete mít s přetoky maximálně do 50% instalovaného výkonu. Takže v létě spousta instalací bude mít energie přebytek.
Čím více přebytků s větší kapacitou, tím lépe.Bude tím pokryto většího času toho nedostatku při horších podmínkách a zároveň to podnítí rozvoj ekonomického využití právě těchto přebytků a to dohromady nakonec splní hlavní požadavek o co tady jde, nezávyslost, největší bezpečnost, dostupnost spojenou s přijatelnou cenou s dobrými přátelskými sousedními vztahy, které nejsou méně důležité.
S větší plochou FVE by se sice pokrylo o něco více spotřeby toho objektu, ale s geometrický (násobně) stoupajícími náklady.
Pokud by nám nepovolili (a to asi ne) daleko větší přetok do sítě, nebylo by pro tu navíc vyrobenou elektřinu kromě několika týdnů za rok žádné využití.
Mimochodem akumulace přebytků je do ohřevu TV. To je daleko levnější, než akumulátory.
A zase: Navýšení plochy FVE by pro využití potřebovalo mnoho další drahé akumulace. I za horších podmínek by přes poledne výroba převyšovala aktuální spotřebu. Za dobrých podmínek by se akumulátory ani do druhého dne ani nestačily vybít.
A dimenzovat akumulaci dokonce na situaci s malým odběrem v So a Ne několikrát, nebo nižší desítky případů ročně (slunečné počasí a nejdelší solární dny) je úplná pitomost.
Zvláště u takových větších a nákladnějších instalací FVE se vyplatí udělat předem technickou a ekonomickou studii s nejvíce hodinovým krokem a v několika variantách.
Mex 15. duben 2024, 19:02
Patka pod opěrný sloupek znamená vyříznout jen ten čtverec asfaltu, nerozdrbe se kvůli tomu nic dalšího.
len chcem dat do pozornosti, ze ta patka nesluzi len na rozlozenie tlaku/hmotnosti vahy pristresku s FVE panelmi, ale musi sluzit aj ako kotvenie/protivaha aby pristresok neodfuklo - pri spravnom sklone a smere/sile vetra to vie vyvynut velmi slusnu silu, na co uz nestaci patka velkosti dostatocnej pre plotovy stlpik .. preto ta rozkopavka bude trochu vacsia ako si mozno niekto predstavuje ..
K těm patkám: konstrukce carportů by byla zřejmě krabicoidní. Takže ten nosný sloupek nebude samostatně stojící stožár, ale součást samonosné konstrukce typu "krabice".
Bob
16. duben 2024, 10:02
Citace:
S větší plochou FVE by se sice pokrylo o něco více spotřeby toho objektu, ale s geometrický (násobně) stoupajícími náklady.
Proč s geometricky stoupajícími náklady?
Podle mě naopak. Se zvýšením výkonu bude cena za jednotkový výkon klesat. Panely jsou dnes extrémně levné, jsou v podstatě za cenu lepší střešní krytiny (což je až neuvěřitelné). Výkonný měnič také vyjde na jednotku výkonu levněji něž slabší měnič.
U solárních instalací jsou dnes nejdražší baterky. Těch by tady ale asi moc nebylo, i když nějaká menší bateriová akumulace by se hodila.
toto ako krabica nevyzera (zmazat 3 medzery)
https ://www. greenbuddies. eu/en/blog/adiwatt-1-mwp-carport-in-belgium
alebo take
https: //www. solarsense-uk. com/commercials/commercial-ev-charging-and-solar-carports/
Jistě, dá se to postaviti i takhle do luftu "na kuří nožce". Ale pak zase nemá smysl mluvit o omezení prostoru nějakými sloupky, které tam v tomto případě prakticky nejsou. Resp. jsou jen tam, kde nepřekážejí. A o tom omezení prostoru vznikla tato debata.
To Mex
S větší plochou a tedy větším výkonem by větší dobu a o více aktuální výkon FVE (přes poledne a v So a Ne) převyšoval aktuální spotřebu.
To se dá řešit větší akumulací. To je ale drahé.
Navíc ty akumulátory, ale i větší výkon FVE využijete jen někdy. Čím více budete instalovat, tím nižší bude koeficient využití. Náklady stoupají nelineárně.
Dojdete do stavu, kdy tu FVE budete muset vypínat, protože akumulátory už budou nabité, protože se od minulého dne se ani nestačily zcela vybít a přetoky Vám tak velké taky nepovolí. Případně i povolí, ale prodával byste za velmi nízkou cenu, případně zvláště v budoucnosti za zápornou.
Legislativa EU, ESG, dotace ..smrtící koktejl. A pak ECB prosazuje zelené myšlení bank a Putin se Si se jen smějí, jak se jim sami pokorně skládáme k nohám. Děs běs.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se