Martin Hájek: Trh s elektřinou je naprosto zdevastovaný
„Trh s elektřinou je naprosto zdevastovaný a velkoobchodní cena elektřiny dnes vůbec neodráží výrobní náklady,“ říká o současné situaci v elektroenergetice a teplárenství výkonný ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.
V rozhovoru jsme Martina Hájka vyzpovídali na témata týkající se českého teplárenství, včetně vlivu možného prolomení či zachování limitů v českých hnědouhelných dolech a možností energetického využití odpadu v českých spalovnách.
Pro letošní rok bylo v ohrožení vypsání podpory pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Energetický regulační úřad podporu nakonec vypsal, ale ukázalo se, že tento zdroj příjmu pro české teplárny může být v budoucnu v ohrožení. Jaký by mělo nevypsání této provozní podpory na české teplárenství dopad?
Samozřejmě poměrně zásadní, protože trh s elektřinou je naprosto zdevastovaný a velkoobchodní cena elektřiny dnes vůbec neodráží výrobní náklady. Pro většinu malých plynových kogenerací by to znamenalo okamžité zastavení provozu, větší uhelné teplárny by musely kombinovanou výrobu elektřiny a tepla výrazně omezit, protože výroba elektřiny by po značnou část roku nebyla vůbec rentabilní.
Vyplatí se stále teplárnám kogenerovat, když se tržní cena elektřiny již delší dobu pohybuje kolem 30 EUR/MWh? Respektive kde vidíte mezní cenu elektřiny, při které se teplárnám vyplatí přejít na výtopenský provozní režim a elektřinu přestat vyrábět?
V první řadě velmi záleží na palivu, pak také na technologii, jestli jde například o protitlakovou nebo odběrovou turbínu. Obecně lze říci, že už za dnešních podmínek se řadě tepláren nevyplatí kogenerační provoz v létě a hledají cesty jak ho omezit. Pokud bude pokles cen elektřiny pokračovat, tak brzy budeme na hraně i v průběhu roku. Teplárny s odběrovými turbínami umí „nahnat“ nějaké peníze díky svojí flexibilitě, ale i tento zdroj rychle vysychá. Principem teplárenství je kombinovaná výroba elektřiny a tepla a z toho vyplývající úspory energie. Pokud ani tato nejefektivnější výroba dnes nedokáže na trhu obstát, tak je něco špatně.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích zavádí od 1. ledna 2016 přísnější emisní limity pro spalovací zdroje s tepelným příkonem nad 50 MWt. Jak se přísnější limity dotkly českého teplárenství?
Téměř všechny velké teplárny jsou zařazené v takzvaném přechodném národním plánu, což znamená, že od 1. ledna letošního roku musí plnit zpřísněné emisní stropy, které navíc budou dál lineárně klesat do poloviny roku 2020, kdy již budou muset všechny velké teplárny plnit emisní limity podle směrnice o průmyslových emisích (2010/75/EU). Pro teplárny znamenala nová legislativa nutnost zásadních investic, podle našich propočtů už teplárny do modernizace investovaly přibližně 16 miliard korun a další prostředky ještě bude nutné do roku 2020 vynaložit. Výsledkem bude poměrně zásadní pokles emisí, takže velká energetika prakticky zmizí z mapy znečištění ovzduší. Nutné investice se již také z větší části promítly do cen tepla, ale díky rozložení na delší časové období nebyl dopad dramatický.
Česká vláda posunula na podzim letošního roku hranici územních limitů těžby na dole Bílina. Jedním z argumentů prolomení limitů byla potřeba zajistit dostatek uhlí pro české teplárny. Zajistí důl Bílina skutečně dostatek uhlí pro české teplárenství? Nebo bude v budoucnu zapotřebí posouvání limitů i na dole ČSA?
Posunutí hranice možné těžby na lomu Bílina je sice velmi důležitý, ale pouze první krok. Podařilo se odblokovat více než 100 milionů tun zásob, ale k tomu, aby se za limity skutečně začalo těžit, vede ještě dlouhá cesta. Já samozřejmě věřím, že se to podaří, ale stoprocentní jistotu dnes nemá nikdo. Co se týče ČSA, prognózy MPO z loňského roku ukazují, že se bez uhlí za limity obejdeme. To neznamená, že to bude bez problémů a některé předpoklady se také nemusí naplnit. Potíž je, že rozhodnutí o pokračování těžby je v případě ČSA nutné udělat s obrovským časovým předstihem a následně vynaložit mnoho miliard korun, než by se vytěžila první tuna uhlí za limity. Energetika v EU je ale dnes v takovém chaosu, že těžko někdo může vědět, jestli by se ta těžba vůbec dlouhodobě vyplatila. Nicméně se domnívám, že po výrazné modernizaci horního práva, na kterou stále čekáme, by bylo rozumné limity těžby uhlí zrušit jako celek, protože ochrana životního prostředí i vlastnických práv je již zajištěná standardní legislativou a není potřeba ji suplovat usnesením vlády.
V ČR jsou aktuálně v provozu tři velké spalovny komunálního odpadu – v Praze, v Brně a v Liberci, které dohromady k výrobě elektřiny a tepla ročně využijí cca 12 % vyprodukovaného komunálního odpadu. Nyní probíhá výstavba další spalovny v Chotíkově u Plzně. Jaký má dle Vás energetické využití odpadu v ČR potenciál?
Plán odpadového hospodářství schválený vládou v roce 2014, počítá s tím, že pro energetické využití by v ČR mělo v roce 2024 zbývat zhruba 1,4 milionu tun komunálního odpadu. I s Chotíkovem bude kapacita spaloven zhruba 750 tisíc tun, takže prostor je poměrně značný. Podotýkám, že i kdyby se podařilo příslušné kapacity vybudovat, tak bychom nebyli s energetickým využitím ani na třetině celkového množství komunálního odpadu. Podle oficiálních statistik jsou dnes absolutně nejlepší státy v EU zhruba na 65 % recyklace a energeticky využijí 35 %, takže mluvit o tom, že by v ČR energetické využití odpadu mohlo nějak omezit recyklaci, je absolutní nesmysl.
Mohlo by vás zajímat:
Za limity na Bílině nemá ČEZ vykoupené pozemky a bez možnosti vyvlastnění tam těžit zřejmě také nebude možné.....bude to opravdu paradoxní situace - stát slíbil teplárnám uhlí, ovšem cestu k pozemkům nikoliv. Navíc se teď opravdu ve velkém blafuje - nikdo přesně neví kolik je na Bílině za limity uhlí, jestliže se bude muset dodržet vzdálenost 500m od obydlí.
Především bychom měli maximálně využít zdroje, které už máme. Pokud by byly zbudovány horkovody např. JETE do Budějovic, JEDU - Brno, Chvaletice - Kolín, Ledvice - Duchcov, nebo se využilo teplo z Počerad, které nevytápí dnes vůbec nic, tak jsou to statisíce tun uhlí a m3 zemního plynu, které by se vůbec nemusely pálit. A pak se můžeme bavit o potřebách pro teplárenství...
Velky souhlas! :)
Dobrý den, s vyvedením tepla z jaderných elektráren nemám žádný problém, jenom upozorňuji, že v Budějovicích to neznamená žádnou závratnou úsporu uhlí a v Brně vůbec nic, protože teplárna je na plyn. Vyvedení tepla ze starých uhelných elektráren nepovažuji za smysluplné, protože životnost nové roury by byla mnohem delší, než je zbytková životnost těchto zdrojů a nemohla by se nikdy zaplatit.
U Budějovic se jedná o 100-150.000 tun uhlí ročně, záleží na té které studii. V kombinaci s dalšími uváděnými projekty jsme na statisících tun uhlí, jež jsem uváděl. Ano, Brno je vytápěno zejména plynem, proto také píši o statisících m3 plynu + benefit stran energetické bezpečnosti jako celku. Navíc cestou do Brna by měly být vytápěny též Ivančice a Oslavany, a to už se opět bavíme o uhlí. K těm starým uhelkám - Ledvice = fungl nový nadkritický blok, Počerady i Chvaletice kontinuálně modernizovány, ty mohou sloužit ještě desítky let. Jiné, ne v tak dobrém stavu, jsem neuváděl záměrně. Ale jinak ano, než modernizovat rozvody tepla třeba z Tisové, tak je lépe ji celou zavřít a odběratele napojit na Vřesovou. Třeba...
O Ledvicích samozřejmě není sporu, to bude nejmodernější blok v ČR a jeden z nejmodernějších v EU s předpokladem životnosti 40 let. V případě Počerad i Chvaletic jsem podstatně skeptičtější. Například v případě Počerad CEZ sám uvádí otazník nad jejich dalším fungováním po roce 2025 a v takové situaci by případná nová roura neměla ani 10 let využití.
Spalovani odpadu: neni lepsim cilem ten odpad netvorit? Nez vymyslet, jak ho recyklovat a spalovat?
Určitě máte pravdu, že na prvním místě má být snaha o co nejmenší množství odpadu. I proto jsou některé iniciativy, které se snaží o co největší množství recyklovaného odpadu nesmyslné, daleko lepší je, když ten odpad vůbec nevznikne. Ale samozřejmě vždycky nějaký odpad bude vznikat a je potřeba s ním naložit smysluplně. Tedy co lze rozumně recyklovat recyklovat a pokud je to možné, zbytek energeticky využít.
Přesně tak. Ještě tak 3 spalovny by se zde jistě využily, zbytek v maximální možné míře recyklovat.
Centrální teplárny mají hlavní problém s tím, že se jim začíná hroutit trh. Jsou moc drazí. Můžou si říkat, co chtějí, ale když jsou ve spoustě lokalit dražší než elektrické přímotopy, tak dělají něco špatně.
Dobrý den, myslím, že přímotopy zdaleka levnější než centrální teplo nejsou a není to jen můj názor, ale lze si to najít i na nezávislých energetických severech. Nicméně je pravdou, že extrémně nízká cena silové elektřiny elektrickému vytápění nahrává. Otázka je, co bude za pár let, při dnešní ceně elektřiny není nikdo schopen postavit žádnou elektrárnu, jinými slovy ta cena není dlouhodobě udržitelná.
Že jste to Vy, tak jsem Vám udělal takovou menší ekonomickou analýzu. Při ceně 2 Kč/kWh za elektřinu stojí teplo z přímotopu 555,5 Kč/GJ. V Liberci stojí teplo z CZT 600-700 Kč/GJ ( http://www.tlib.mvv.cz/teplarna-predstavuje-nove-ceny-tepla-pro-rok-2016/ ), v Jablonci 655 Kč/GJ ( http://www.jabloneckaenergeticka.cz/upload/static/Cenovy_Vymer_1_2015.pdf ), v Opavě 670 Kč/GJ ( http://www.opatherm.mvv.cz/pro-zakaznika/ceny-tepelne-energie-rok-2015/ ), mám pokračovat?
Dovezete domů, odbalíte, píchnete do zásuvky a ono to jede.
Budu-li uvažovat spotřebu průměrné domácnosti v bytovém domě dle Vaší vlastní tiskové zprávy ( http://energetika.tzb-info.cz/teplarenstvi/13470-ceny-tepla-budou-v-pristim-roce-vetsinou-stagnovat ), tj. 25 GJ/rok, a cenu tepla z CZT 650 Kč/GJ, vychází mi po první zimě úspora 2361 Kč. To je dost na pořízení 4 kusů 2kW přímotopů s termostatem ( https://www.alza.cz/sencor-konvektor-scf-2003-d355861.htm?catid=18851210 ).
Primární potíž s Vaším výpočtem vidím v tom, kde vezmete tu elektřinu za cenu 2 Kč/kWh, míněno samozřejmě včetně distribučních a dalších poplatků a daní vč. DPH. Viz porovnání nákladů na elektřinu třeba zde: http://kalkulator.tzb-info.cz/cz/dodavka-elektricke-energie-porovnani-nabidek. Když si to opravdu dobře spočítáte, tak zjistíte, že se pod 700 Kč/GJ nedostanete. A to nemluvím o případných investicích do rozvodu elektřiny.
Nerad Vás zklamu, ale já opravdu doma mám elektřinu za 1,9 Kč/kWh (resp. 2,3 kč/kWh na VT), tarif je D56d, protože mám tepelné čerpadlo. Stačí nebýt líný a věnovat 2x 10 minut za dva roky aukci na elektřinu. To je kouzlo konkurence, ta v CZT není, to jsou zákonem preferované monopoly.
Asi je zřejmé, že tepelné čerpadlo není přímotop a podmínky sazby za distribuci pro tepelné čerpadlo a přímotop se liší. Samozřejmě tepelné čerpadlo vyžaduje nemalou investici. Navíc tarif D56d je od 1.4. pro nové instalace nahrazen tarifem D57d a i tarif D56d, který byl poměrně dost dotovaný, bude o něco méně výhodný.
S cenou elektřiny v budoucnosti je to víceméně jasné. Asi stoupne a dá se odhadnout maximum. Bude to nejvýše cca 50 EUR/MWh, protože za tuhle cenu už je dnes stavět, rychle stavět a kontraktovat větrné elektrárny v alespoň trochu solidních lokalitách a těch je v širokém pásu od Galicie po Kaliningrad dost a dost.
Pokud můžu radit, poraďte svým chlebodárcům, aby si přikoupili nějaké ty zásobníky na teplou vodu a topné spirály. Můžou si pak nechávat platit za odběr elektriky. V Dánsku se to dost osvědčilo. Jo, a taky by měli intenzivně přemýšlet, jak snížit ceny nebo radši úplně změnit obchodní model a přestat prodávat gigajouly ( http://janvesely.blog.idnes.cz/c/478221/podnikatel-zeleny-hrdina.html ).
I kdybyste měl pravdu, že pro nový větrník stačí 50 Eur/MWh, tak to rozhodně není "plnohodnotná" respektive srovnatelně zajištěná elektřina jako z konvenční elektrárny, kterou zapnete, kdy se vám zlíbí a kdy je to z hlediska spotřeby elektřiny potřeba a ne kdy fouká. Abyste mohl tuhle cenu srovnávat s konvenční elektrárnou, tak musíte připočítat buď akumulátor elektřiny, nebo záložní špičkovou elektrárnu, jenom pak totiž máte v součtu zdroj srovnatelné kvality elektřiny. No a pak budete nejméně na 70 Eurech.
Je to zdroj elektřiny, který produkuje elektřinu se správným napětím i frekvencí a je vzorně přifázovaný do sítě, tudíž plnohodnotný a dobře předvídatelný (zeptejte se paní Míkové nebo Zárybnické, podle osobních preferencí).
A pokud jsem si všiml i současná konvenční energetika má spoustu pološpičkových, špičkových a záložních zdrojů. Kupříkladu v ČR je typický odběr okolo 8 GW, max. 11 GW, ale je nainstalováno celkem 21 GW zdrojů, z toho přes 18 GW "konvenčních" ( http://energostat.cz/elektrina.html ).
Je poměrně dost zásadní rozdíl mezi tím, jestli je něco jakžtakž předvídatelné nebo řiditelné. Zkuste si představit, že máte jedno auto "na vítr" a druhé na benzín. To na vítr jede jen, když fouká. Budete za jeho službu chtít platit stejné peníze? Určitě můžete večer zavolat paní Míkové a dozvíte se, jestli ráno vaše auto pojede nebo ne, takže nebudete překvapený (možná), ale to nic nemění na tom, že když nebude foukat, tak s autem na vítr půjdete pěšky.
Přebytek instalovaného výkonu v ČR rozhodně není dán tím, že bychom ho potřebovali kvůli nespolehlivosti konvenčních elektráren. ČR běžně 2-3 GW vyváží. Navíc instalovaný výkon není příliš vypovídající, protože řada zařízení, která jsou ve skutečnosti nefunkční stále figurují v položce "instalovaný výkon", protože stále stojí, byť už se třeba netočila řadu let.
Dobrá budu se držet Vašeho příkladu. To "auto na vítr" má dvě zásadní výhody, nemusím do něj kupovat benzín a má podstatně levnější údržbu. To znamená, že jej budu chtít využívat kdykoliv to půjde.
Není to až takový rozdíl oproti "klasickému stavu", kdy taky musím mít dvě auta. Jedno, něco jako Tata Nano (jaderný a uhelný baseload), které má malou spotřebu, levný provoz a je to dříč, ale na spoustu situací se nehodí (převoz více osob, nákladu, delší cesty, velké nákupy, ...), takže stejně musím mít druhý vůz, který tyhle špičky pokryje. Jo, a taky tomu (Tata Nano) nedělá dobře, když se zastaví motor, takže kvůli tomu musím vymýšlet, kam jezdit v noci.
Pane Veselý, ta Vaše analogie jenom ještě více zdůrazňuje, to, co chtěl vyjádřit pan Hájek. Pokud má rodina dvě auta, tak jsou to hlavně tyto dvě situace: 1) V jednom okamžiku potřebují auto pro cestu jinam dva členové rodiny (manžel do práce, manželka odvést děti, rodiče jedou na koncert, syn na rande s přítelkyní ...). 2) Potřebují jiný druh vozidla pro různé příležitosti (větší model pro delší cestu celé rodiny, menší model pro popojíždění jednoho ve městě ...). V obou těchto případech je kombinace jednoho auta na vítr a druhého na benzín na nic. Dva členové rodiny v daném čase potřebují uskutečnit cestu bez ohledu na počasí. Stěhování celé rodiny či nákladu také potřebujeme v daném čase bez ohledu na počasí.
Abych tedy dotáhl Vaši analogii do konce, tak v případě, že by se analogie ze současné energetiky promítla do tohoto popisu využívání aut, tak by to dopadlo takto. Kdyby se musel povinně za každou cenu využívat při větru v každé rodině silně dotovaný větrný vůz, tak by ty rodiny, které měly dříve jedno auto, měly nyní dvě a ty, které měly dvě auta, teď měly tři. A pokud by byl příkaz a dotace ještě na sluneční vůz, tak už to budou tři a čtyři. Prostě absurdita na entou.
Pane Wagner, jako vždycky platí, že kdo nechce hledá výmluvy, kdo chce hledá způsoby. Tak jako v energetice, tak i v osobní dopravě nežijete "na ostrově". Pořád máte možnosti:
1) Zařídit si věci tak, aby rodina nemusela moc jezdit (efektivita).
2) Líp ježdění plánovat (demand response).
3) Půjčit si auto u souseda, takového, co má zrovna volný vůz (přeshraniční přenosy).
4) Najmout si auto v půjčovně/taxíka (špičkové a záložní zdroje).
5) Umět vítr napytlovat na potom (akumulace všech odstínů).
P.S.: To přirovnání s Tata Nano se mi moc nepovedlo, mnohem výstižnější mě napadlo až později. Současný konvenční baseload je něco jako tramvaj, která co pět minut stojí před barákem. Provoz je levný, výstavba pekelně drahá, jezdí ve dne v noci a platíte za vození, i když ho nepotřebujete, protože pokud zastaví, tak jí zareznou kola nebo tak něco. Jo, a občas pod ní vlítne ožrala nebo nepozorný řidič (obvykle, když se to nejméně hodí) a stojí půl města.
Jak se změnily emise v teplárně Plzeň po částečném přechodu na biomasu? A co to znamenalo pro státní rozpočet z hlediska daní a dotací?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se