Důsledky nesprávných prognóz spotřeby plynu v EU

Podpora plynové infrastruktury je jedním z hlavních cílů EU. V reakci na obavy o bezpečnost dodávek podporuje Evropská komise výstavbu nových plynovodů a terminálů LNG, včetně financování skrze fondy EU. Vedle vynaloženého úsilí je ale nutno vidět měnící se realitu spotřeby plynu v Evropě. Na rozdíl od oficiálních předpokladů poptávka po plynu klesá a nyní je 23 % pod svou vrcholnou hodnotou.

Tato skutečnost vyvolává důležité otázky ohledně ekonomické životaschopnosti nové infrastruktury pro zajištění dodávek plynu a rizika nerentabilně utopených financí.

Tento článek hodnotí současné trendy v oblasti poptávky po plynu v EU a systematické nadhodnocení poptávky v oficiálních projekcích a hodnotí důsledky investic EU do infrastruktury a energetické bezpečnosti.

Poptávka po plynu klesá

Čísla hovoří jasně, evropská poptávka po plynu klesá. Svého vrcholu dosáhla v roce 2010 a v roce 2014 byla nejnižší od roku 1995. Důvodem je zejména strukturální posun Evropské ekonomiky, měnící se struktura spotřeby a významný pokrok v oblasti energetické efektivity.

75 % poptávky pochází ze 6 zemí

Poptávka v Evropské Unii je značně nerovnoměrně rozdělena. Německo, Velká Británie a Itálie spotřebují více než polovinu poptávky EU a další čtvrtina celkové spotřeby EU pochází z dalších tří západních zemí – Francie, Nizozemska a Španělska.

Velká většina spotřeby plynu EU je v zemích s vysokou energetickou účinností a rozvíjejícím se programem využívání obnovitelných zdrojů energie a jejich spotřeba plynu tedy bude v budoucnu s největší pravděpodobností klesat.

Země nejvíce ohrožené z přerušení dodávek z Ruska představují méně než 10 % poptávky EU. Pouze 7 % spotřeby je situováno v zemích vysoce závislých na dovozu plynu z Ruska (země s více než 2/3 podílem ruského plynu na celkové spotřebě – Česká Republika, Bulharsko, Estonsko, Řecko, Finsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Slovinsko ). Tento objem představuje asi pětinu současných dodávek plynu z Ruska do EU.

Z této skutečnosti vyplývá, že zajištění dodávek nejvíce ohrožených zemí by mohlo být dosaženo cílenými akcemi právě v těchto zemích.

Pokles napříč všemi sektory

Poptávka po plynu klesá zejména ve třech oblastech – v energetice, průmyslu a domácnostech.

V energetickém sektoru klesla od roku 2010 zhruba o třetinu, což je způsobeno trendem snižování celkové fosilní produkce energie, která v uhelných a plynových elektrárnách klesla od roku 2010 o 20 %. Hlavními důvody jsou pokles spotřeby energie díky zvýšení energetické účinnosti a měnící se struktuře spotřeby a také značný nárůst ve využívání obnovitelných zdrojů.

V průmyslovém sektoru energetická účinnost a strukturální změny v evropské ekonomice snížily poptávku po plynu od roku 2010 zhruba o 1,2 % ročně.

Domácnosti zaznamenávají pokles spotřeby plynu především díky programům energetické účinnosti zejména v Německu a Velké Británii, které tvoří 45 % evropské spotřeby plynu v domácnostech.

Poptávka domácností v Británii mezi lety 2005-2007 klesla o 27 %.

Přeceňování evropské poptávky

Evropská komise musela snižovat projekci poptávky po plynu pokaždé když od roku 2003 vydala referenční scénář. Projekce spotřeby pro rok 2015 klesla za posledních 10 let o 23 % a Evropská komise přitom stále předpovídá, že poptávka bude o 20 % vyšší než jsou skutečné hodnoty z roku 2014.

Podobně maximální hranice projektované poptávky Eurogasem z roku 2013 je značně nižší než minimální hranice poptávky v předpovědi z roku 2010 a přitom současná poptávka je stále pod hranicí předpovědi studie z roku 2013.

Společnost ENTSO-G pověřená plánováním plynovodů v EU také přecenila poptávku. Ve scénáři „Desetiletý plán rozvoje plynovodní sítě“ byl předpokládán nárůst poptávky po plynu od roku 2010 do 2013 o 8 %, ta přitom klesla o 14 %, což znamená 22% rozdíl.

Navzdory posledním trendům většina současných projekcí stále vykazuje očekávaný nárůst poptávky. Horní mez projekce Eurogasu předpokládá zvýšení poptávky o více 50% ve srovnání se současnými hodnotami a dokonce i nejnižší odhad předpokládá 15% nárůst oproti roku 2014.

Poslední projekce ENTSO-G, která je využívána pro plánování investic v rozvoji plynovodů, předpokládá v nízkém scénáři do roku 2030 13% nárůst poptávky a 35% ve vysokém scénáři. Varianta s pokračujícím poklesem poptávky není posuzována.

Scénář „Primes“ Evropské komise vykazuje mírný pokles poptávky do roku 2030, ale stále předpokládá v roce 2015 22% navýšení oproti roku 2014. Naopak posudek pro Evropskou komisi při splnění 27% cíle v oblasti energetické účinnosti dohodnutého pro rok 2030 předpokládá pád spotřeby plynu o 16 % oproti referenčním hodnotám.

Rizika při nesprávné projekci budoucí spotřeby plynu

Rizika špatného odhadu budoucí poptávky po plynu EU mají významné důsledky. Nesprávná diagnóza energetické bezpečnosti EU bude vést k nesprávné „léčbě“ problému.

Očekávání vzrůstající spotřeby plynu vede energetickou strategii EU k zaměření se na přístup k novým zdrojům plynu spíše než k alternativním přístupům jako snižování poptávky nebo posilování interních propojení.

Vysoká projekce spotřeby plynu může zkreslit ekonomické vyhodnocení nových projektů.

Investice do infrastruktury jsou v nebezpečí nerentabilního utopení nákladů, pokud nárůst poptávky nenastane.

Veřejné finance z fondu na propojení Evropy nebo Evropského fondu pro strategické investice jsou v nebezpečí využití v nehospodárných projektech v důsledku nereálné poptávky, díky čemuž mohou být hodnotnější projekty opomíjeny.