Německo vloni za stabilizaci přenosové soustavy zaplatilo přes 4 miliardy eur
Náklady Německa na opatření na stabilizaci přenosové soustavy v loňském roce vzrostly na 4,2 miliardy eur, a významně tak překonaly loňskou rekordní hodnotu. Důvodem je nárůst nákladů na aktivaci konvenčních elektráren pro redispečink a také celkový nárůst objemu opatření. Uvádí to data německého síťového regulátora (BNetzA).
Energetická krize a s ní rostoucí ceny elektřiny se v loňském roce promítly i do nákladů německých provozovatelů přenosové soustavy na zajištění stability přenosové soustavy. Předběžně stanovené náklady na opatření pro stabilizaci soustavy v roce 2022 oproti předchozímu roku vzrostly o 55 % na 4,25 mld. eur. Náklady tak výrazně vzrostly již druhý rok po sobě, poté co v roce 2021 meziročně zaznamenaly 60% nárůst.
Tato opatření zahrnují omezování výroby obnovitelných zdrojů energie (OZE) a konvenčních elektráren a navyšování výroby konvenčních elektráren aktivních na trhu nebo připravených v síťové rezervě (tzv. redispečink) a tzv. protiobchody mezi jednotlivými obchodními zónami.
Redispečink představuje stav, kdy jsou namísto původních konvenčních zdrojů, které měly dodat elektřinu do sítě, nasazeny zdroje v jiném místě pro předejití přetížení prvků elektrizační soustavy. Omezování výroby podporovaných zdrojů (OZE a KVET) za stejným účelem označuje Německo jako tzv. Einspeisemanagement. Tato opatření jsou nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
Nárůst nákladů byl způsoben zejména prudkým nárůstem ceny elektřiny v důsledku nárůstu cen paliv (uhlí, plynu a ropy) a dále nárůstem objemu opatření na stabilizaci soustavy. Ten vzrostl vloni meziročně o přibližně 19 % a to z následujících důvodů:
- Dlouhá období s nízkým stavem hladiny řeky Rýn způsobila sníženou přepravní kapacitu uhlí. To omezilo provozní připravenost několika elektráren v jižním Německu. V důsledku nedostupnosti elektráren na jihu došlo k obecně vyššímu využití přenosové soustavy ve směru sever-jih, a tedy k dodatečné potřebě redispečinku.
- Nízká dostupnost jaderných elektráren ve Francii měla za následek vysoký vývoz elektřiny do Francie a vedla ke zvýšení zatížení soustavy ve směru východ-západ.
- Odstavení jaderné elektrárny Gundremmingen C na konci roku 2021 vedlo k vysokému využití přenosového vedení v Bádensku-Württembersku a Bavorsku ve směru východ-západ a mělo za následek zvýšené nasazení redispečinku v řídicí oblasti.
- Několik bouřek v únoru 2022 a vysoká intenzita větru v dubnu vedly k vysoké výrobě větrných elektráren a přispěly ke zvýšení zatížení sítě.
- Zvýšení viditelně vykazovaného množství redispečinku spojeného se změnou vykazování redispečinku v případě obnovitelných zdrojů energie a zařízení KVET (tzv. redispečink 2.0).
Mohlo by vás zajímat:
Letos to bude ještě horší , protože Německo postavilo cca 17GW OZE, rozvoj sítí je ale pomalý
Takže uzavření JE je v nákladech stojí jako nový blok JE každé 2-3 roky.
Z prosperity do dluhové brzdy za pár let tím, že si postříleli všechny slepice co snášely zlatá vejce. Odstavíme zdroje elektřiny a problém s jejím nedostatkem vyřešíme tím, že už nezbydou peníze na podporu elektromobilů.
Takovou komedii fakt nevymyslíš :-D
Jedna JE pomůže minimálně. Německo čeká budoucnost, kdy jeden den budou přebytky z OZE a za pár dní po tomto dni bude den, kdy Německo bude vyrábět 50GW z plynu.
Ale oni neuzavřeli jednu, v posledních letech jich uzavřeli hned šest a ty pokrývaly přibližně spotřebu celé ČR. Navíc některé z nich v místech kde jsou pozadu ve výstavbě potřebných přenosových linek, které musí nahrazovat drahým redispečinkem, takže ta pomoc rozhodně minimální není.
Bohužel účast na té komedii je povinná a lístky proklatě drahé...
Není povinná, stačí prodávat do zahraničí pouze přebytky a cenu pro vnitřní trh stanovit vyhláškou pro každý rok, tak jak to dělají Slováci. Pak se na tu Německou komedii můžeme dívat i skoro zadarmo.
Jenze to bychom akcionarum CEZu doplaceli usly zisk.
A Slováci doplácejí ušlý zisk? Nedoplácejí. Problém je v tom, že ČR má v ČEZu 70%, kdežto SR má v SE jen 30%. Nižší zisk je tak na Slovensku problém investorů, kdežto v ČR by to byl problém státu. Proto dokud bude mít stát v ČEZu majoritu, tak nikdy nebudeme mít levnou elektřinu.
"Na udržení cen stát vyčlení kompenzace v objemu 1,25 miliardy eur (30,5 miliardy korun)."
"Pro letošek bývalá vláda vyčlenila na tlumení růstu cen energií a na částečné kompenzace pro podniky 3,5 miliardy eur (osmdesát pět miliard korun)."
Ano je to skoro zadarmo.
https://forbes . cz/slovenskym-domacnostem-nestoupnou-ceny-energii-stat-to-vyjde-okolo-miliardy-eur/
Na Slovensku došlo pod nátlakem ve formě hrozby jaderné daně k dohodě se všemi (oběma) akcionáři, což je v ČR pochopitelně nemožné, proto taky v ČR byla rovnou zavedena jaderná daň bez dohody s ostatními akcionáři.
Od podzimu už jsme si ji bohužel koupili, kdy se nevyrovnanost některých zahraničních soustav promítá i do naší soustavy v podobě ceny za odchylku.
Jak jinak si taky vysvětlit, že se začaly objevovat v některých hodinách ceny odchylek přesahující 100 000,- Kč/MWh.....
a k tomu poskodenie priemyslu, automotive, stahovanie kapitalu mimo Nemecko. Ide im to krasne ...
Německo investuje do bateriových úložišť. V současné době má instalaci kolem asi 2G Wh (bez ověření, nenašel jsem dobrý zdroj), plánuje do roku 2030 60 GWh. A do roku 2045 asi 460 GWh. Mělo by jim to tyto výdaje na redispečink snížit, ale myslím si, že by měli přidat. Když si to porovnám s 1,3 milionem BEV v Německu (2023), která budou mít kapacitu už asi 50 až 100 GWh, tak mi to přijde dost málo.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se