5. říjen 2025
Německo vloni za stabilizaci přenosové soustavy zaplatilo přes 4 miliardy eur

Náklady Německa na opatření na stabilizaci přenosové soustavy v loňském roce vzrostly na 4,2 miliardy eur, a významně tak překonaly loňskou rekordní hodnotu. Důvodem je nárůst nákladů na aktivaci konvenčních elektráren pro redispečink a také celkový nárůst objemu opatření. Uvádí to data německého síťového regulátora (BNetzA).
Energetická krize a s ní rostoucí ceny elektřiny se v loňském roce promítly i do nákladů německých provozovatelů přenosové soustavy na zajištění stability přenosové soustavy. Předběžně stanovené náklady na opatření pro stabilizaci soustavy v roce 2022 oproti předchozímu roku vzrostly o 55 % na 4,25 mld. eur. Náklady tak výrazně vzrostly již druhý rok po sobě, poté co v roce 2021 meziročně zaznamenaly 60% nárůst.
Tato opatření zahrnují omezování výroby obnovitelných zdrojů energie (OZE) a konvenčních elektráren a navyšování výroby konvenčních elektráren aktivních na trhu nebo připravených v síťové rezervě (tzv. redispečink) a tzv. protiobchody mezi jednotlivými obchodními zónami.
Redispečink představuje stav, kdy jsou namísto původních konvenčních zdrojů, které měly dodat elektřinu do sítě, nasazeny zdroje v jiném místě pro předejití přetížení prvků elektrizační soustavy. Omezování výroby podporovaných zdrojů (OZE a KVET) za stejným účelem označuje Německo jako tzv. Einspeisemanagement. Tato opatření jsou nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
Nárůst nákladů byl způsoben zejména prudkým nárůstem ceny elektřiny v důsledku nárůstu cen paliv (uhlí, plynu a ropy) a dále nárůstem objemu opatření na stabilizaci soustavy. Ten vzrostl vloni meziročně o přibližně 19 % a to z následujících důvodů:
- Dlouhá období s nízkým stavem hladiny řeky Rýn způsobila sníženou přepravní kapacitu uhlí. To omezilo provozní připravenost několika elektráren v jižním Německu. V důsledku nedostupnosti elektráren na jihu došlo k obecně vyššímu využití přenosové soustavy ve směru sever-jih, a tedy k dodatečné potřebě redispečinku.
- Nízká dostupnost jaderných elektráren ve Francii měla za následek vysoký vývoz elektřiny do Francie a vedla ke zvýšení zatížení soustavy ve směru východ-západ.
- Odstavení jaderné elektrárny Gundremmingen C na konci roku 2021 vedlo k vysokému využití přenosového vedení v Bádensku-Württembersku a Bavorsku ve směru východ-západ a mělo za následek zvýšené nasazení redispečinku v řídicí oblasti.
- Několik bouřek v únoru 2022 a vysoká intenzita větru v dubnu vedly k vysoké výrobě větrných elektráren a přispěly ke zvýšení zatížení sítě.
- Zvýšení viditelně vykazovaného množství redispečinku spojeného se změnou vykazování redispečinku v případě obnovitelných zdrojů energie a zařízení KVET (tzv. redispečink 2.0).
Mohlo by vás zajímat
6. říjen 2025
Poprvé od přechodu na 15minutový obchodní interval se na denním trhu vyskytly záporné ceny elektřiny
11. říjen 2025
8. říjen 2025
15. říjen 2025
15. říjen 2025
19. říjen 2025
18. říjen 2025
Komentáře (13)
Letos to bude ještě horší , protože Německo postavilo cca 17GW OZE, rozvoj sítí je ale pomalý
Takže uzavření JE je v nákladech stojí jako nový blok JE každé 2-3 roky.
Z prosperity do dluhové brzdy za pár let tím, že si postříleli všechny slepice co snášely zlatá vejce. Odstavíme zdroje elektřiny a problém s jejím nedostatkem vyřešíme tím, že už nezbydou peníze na podporu elektromobilů.
Takovou komedii fakt nevymyslíš :-D
Jedna JE pomůže minimálně. Německo čeká budoucnost, kdy jeden den budou přebytky z OZE a za pár dní po tomto dni bude den, kdy Německo bude vyrábět 50GW z plynu.
Ale oni neuzavřeli jednu, v posledních letech jich uzavřeli hned šest a ty pokrývaly přibližně spotřebu celé ČR. Navíc některé z nich v místech kde jsou pozadu ve výstavbě potřebných přenosových linek, které musí nahrazovat drahým redispečinkem, takže ta pomoc rozhodně minimální není.
Bohužel účast na té komedii je povinná a lístky proklatě drahé...
Není povinná, stačí prodávat do zahraničí pouze přebytky a cenu pro vnitřní trh stanovit vyhláškou pro každý rok, tak jak to dělají Slováci. Pak se na tu Německou komedii můžeme dívat i skoro zadarmo.
Jenze to bychom akcionarum CEZu doplaceli usly zisk.
A Slováci doplácejí ušlý zisk? Nedoplácejí. Problém je v tom, že ČR má v ČEZu 70%, kdežto SR má v SE jen 30%. Nižší zisk je tak na Slovensku problém investorů, kdežto v ČR by to byl problém státu. Proto dokud bude mít stát v ČEZu majoritu, tak nikdy nebudeme mít levnou elektřinu.
"Na udržení cen stát vyčlení kompenzace v objemu 1,25 miliardy eur (30,5 miliardy korun)."
"Pro letošek bývalá vláda vyčlenila na tlumení růstu cen energií a na částečné kompenzace pro podniky 3,5 miliardy eur (osmdesát pět miliard korun)."
Ano je to skoro zadarmo.
https://forbes . cz/slovenskym-domacnostem-nestoupnou-ceny-energii-stat-to-vyjde-okolo-miliardy-eur/
Na Slovensku došlo pod nátlakem ve formě hrozby jaderné daně k dohodě se všemi (oběma) akcionáři, což je v ČR pochopitelně nemožné, proto taky v ČR byla rovnou zavedena jaderná daň bez dohody s ostatními akcionáři.
Od podzimu už jsme si ji bohužel koupili, kdy se nevyrovnanost některých zahraničních soustav promítá i do naší soustavy v podobě ceny za odchylku.
Jak jinak si taky vysvětlit, že se začaly objevovat v některých hodinách ceny odchylek přesahující 100 000,- Kč/MWh.....
a k tomu poskodenie priemyslu, automotive, stahovanie kapitalu mimo Nemecko. Ide im to krasne ...
Německo investuje do bateriových úložišť. V současné době má instalaci kolem asi 2G Wh (bez ověření, nenašel jsem dobrý zdroj), plánuje do roku 2030 60 GWh. A do roku 2045 asi 460 GWh. Mělo by jim to tyto výdaje na redispečink snížit, ale myslím si, že by měli přidat. Když si to porovnám s 1,3 milionem BEV v Německu (2023), která budou mít kapacitu už asi 50 až 100 GWh, tak mi to přijde dost málo.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.