Německo vypíše tendr na 10 GW plynových elektráren a zavede kapacitní trh
Německo plánuje vypsat výběrové řízení na výstavbu až 10 GW plynových elektráren, které mají později využívat vodík. Od roku 2028 plánuje země zavést také kapacitní trh. Plyne to z nové vládní strategie elektráren, na jejíchž klíčových prvcích se dohodli německý kancléř Olaf Scholz, ministr hospodářství Robert Habeck a ministr financí Christian Lindner.
Nová strategie, schválená po několikaměsíční debatě, zmírňuje plány konzultačního dokumentu koalice z loňského léta spočívající ve vypsání tendru na 15 GW plynových elektráren a 8,8 GW vodíkových elektráren. To vše, aby Německo zvládlo odklon od využívání uhelných elektráren do roku 2030, nikoliv do roku 2038, což byl klíčový cíl koaliční dohody z roku 2021.
V dohledné době mají být zorganizována čtyři výběrová řízení na plynové elektrárny o instalovaném výkonu 2,5 GW připravené na využití vodíku. Cílem je uskutečnit první tendr ještě letos, uvedl mluvčí ministerstva agentuře S&P Global Commodity Insights.
Nové elektrárny budou muset přejít na využívání vodíku v letech 2035 až 2040, přičemž přesné datum bude stanoveno v roce 2032, dodalo ministerstvo. Elektrárny musí být umístěny na místech vhodných z hlediska úzkých míst v přenosové soustavě.
Podpora elektráren bude financována z fondu KTF pro klima a transformaci, kterému bylo rozhodnutím soudu, vyžadujícím přezkoumání strategie elektráren, v listopadu 2023 zmrazeno přibližně 60 miliard eur.
Kromě toho se koaliční lídři dohodli také na koncepci nového kapacitního trhu od roku 2028 s tím, že konečná politická dohoda bude uzavřena letos v létě. Nově postavené plynové elektrárny budou následně začleněny do nové koncepce kapacitního trhu.
Náhrada odstavovaných elektráren
Německo jen letos odstaví přibližně 10 GW uhelných elektráren poté, co mimořádná regulace během krize dodávek plynu v roce 2022 umožnila návrat rezervních bloků na trh a odložila termíny odstavení černouhelných bloků, kterým byla v tendrech přiznána kompenzace za uzavření.
Ze zbývajících 50 GW instalovaného výkonu plynových a uhelných elektráren má být následkem pokračujícího odstavování v roce 2028 k dispozici v průměru přibližně 6,6 GW, očekávají analytici S&P Global Commodity Insights.
Cílem Německa v oblasti obnovitelných zdrojů energie je naopak dosáhnout do roku 2030 360 GW instalovaného výkonu ve větrných a solárních elektrárnách. To však bude vyžadovat disponibilní zdroje pro období, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce, a na opatření pro stabilizaci přenosové soustavy.
Mohlo by vás zajímat:
Kolikpak plynu ty elektrárny spotřebují?
Moc ne, protože se budou zapínat minimálně.
"Moc ne" je podle podle scénářů Fraunhoferova institutu pro rok 2045 100-130 TWh ročně, tj. až trojnásobek toho co dnes.
Ještě bych dodal že těch 100-130 TWh je ve vyrobené elektřině, plynu samotného bude potřeba cca dvojnásobek.
Prosím o odkaz ta studie mě zajímá.
A mimochodem, loni se v Německu vyrobilo ze zemního plynu 77 TWh elektřiny a předchozí roky ještě více. Kde jste přišel na ten trojnásobek?
BTW, celková spotřeba zemního plynu v Německu je aktuálně okolo 1000 TWh, většina na topení. Tam se toho dá ušetřit mnohem, mnohem více než by kdy bylo potřeba na výrobu elektřiny navíc.
Pardon, upsal jsem se, 72 TWh elektřiny ze zemního plynu to bylo.
Podívejte se na energy-charts, tam ty scénáře máte znázorněné, a taky tam máte uvedené, kolik loni Německo vyrobilo elektřiny ze zemního plynu.
Řeč byla o tom, "Kolikpak plynu ty elektrárny spotřebují", tak nevím proč sem taháte celkovou spotřebu zemního plynu nebo kolik se dá údajně ušetřit.
Dneska jste vyloženě z formy, Emile.
1) Nevšiml jste si, že se musí vybrat možnost "Total".
https energy-charts . info / charts / energy / chart.htm?l=en&c=DE&interval=year&year=2023&source=total
To byste totiž věděl, že ze 72.6 TWh elektřiny vyrobené loni v Německu ze zemního plynu připadá 44.8 TWh na elektřinu dodanou do sítě a 27.8 TWh na výrobu pro vlastní potřebu u průmyslových podniků.
2) Ty scénáře pro rok 2045 předpokládají 85.03 TWh plynu, tj. o cca třetinu méně než je to aktuálně, z čehož 0 TWh bude tvořit zemní plyn. Spotřebu fosilních paliv předpokládají rovnu nule.
https energy-charts . info / charts / remod_energies / chart.htm?l=en&c=DE&source=electricity_provision_and_use
https energy-charts.info / charts / remod_energies / chart.htm?l=en&c=DE&source=primary_and_final_energies
"Vyložené z formy" jste spíš vy, znovu opakuji, že byla řeč o tom kolik plynu ty elektrárny spotřebují, o tom kolik z toho má být fosilního plynu jsem vůbec nic nepsal a není to v tomto případě podstatné. Mají spalovat i vodík, vodík je taky plyn, takže i ten musíte započítat, navíc jste si zjevně nevšiml že scénář tam nemají jen tento referenční ale i další, některé počítají i s vyšším množstvím plynu, takže nepředpokládají 85.03 TWh plynu jak tvrdíte, ale předpokládají těch cca 100-130 TWh elektřiny z plynu, plynu samotného vzhledem k účinnosti výroby elektřiny spíš dvojnásobek. Není to tedy méně plynu ale naopak více.
Česká koncepce kde Síkela plácá o dočasné náhradě uhlí plynem znamená zdvojnásobení spotřeby plynu v ČR.
Energetika nelze dělat ideologicky. Až se ultralevicová zelená špína dostatečně znemožní, nastane renesance konzervativního pojetí politiky a lidských hodnot.
Ultralevicová zelená špína je nemožná už po mnoho let a lidi si to nechají líbit. Dokud nevezmou do rukou dlouhý bič a nevypráskají to od koryt, moc se toho nezmění.
Že by tolik, kolik odpovídá výkonu a času kdy pojedou? A nebojte nepojedou 24/7
Správný krok. Plynovky jako vyrovnávač trhu, připravené na využití vodíku. Takto bychom měli postupovat taky, ne riskovat nesmysl s jaderkami.
Petře nebojte, i nových plynovek se dočkáte. Nebo neznáte plány například ČEZu nebo EPH?
mix OZE + plyn je jediné co může z fyzikální podstaty fungovat. Samotné OZE fungovat nemohou.
ČR chce mít mix jádro +OZE , je výhodnější protože stačí méně plynu.
To jděte vysvětlit všem těm zemím, které vyrábějí 100% nebo téměř 100% své elektřiny pomocí OZE. A jak pravil klasik, cokoliv existuje, je možné.
Zkuste být k nám upřímný a napište, co všechno jste během své úvahy předpokládal a jak probíhala.
Všichni víme že není OZE jako OZE. Všechny ty země "které vyrábějí 100% nebo téměř 100% své elektřiny pomocí OZE" toho bez výjimky dosahují pomocí vodních elektráren, pro které mají unikátní přírodní podmínky. Německo, o kterém je článek, stejně jako naprostá většina zemí na světě, takové přírodní podmínky ani náhodou nemá, takže tenhle způsob použít nemůže a neobejde se bez významného přispění jiných disponibilních zdrojů než vodních elektráren. Prokazatelně to zatím funguje pouze s fosilními palivy nebo jádrem, ostatní způsoby jako např. vodík jsou zatím jen v rovině teorie.
Hele Emile, lidi jsou zodpovědní za svoje výroky. Pokud něco chtějí psát o Německu, ať to uvedou v textu, že píšou o Německu. Pokud chtějí psát o VtE + FVE, ať to tak napíšou.
a teď k vám, sám jste se tady dnes odvolával na studii, která si v klidu pracuje se syntetickými palivy. Který fyzikální zákon tvrdí, že to s nimi není možné?
Žádný fyzikální zákon to netvrdí, ani to netvrdím já. Jak si můžete všimnout, psal jsem pouze to, že jsou zatím jen v rovině teorie. Odvolával jsem se na německé plány, které ukazují kolik "plynu ty elektrárny spotřebují". Jestli se ty jejich plány podaří realizovat samozřejmě nijak negarantuji, spíš o tom silně pochybuji...
Pane Veselý: Když chcete poučovat, nejdříve se podívejte v jakém vláknu dáváte svůj příspěvek.
Pan Motyčka výslovně uvádí ČR.
Pokud by to nenapsal a neuvedl jinou zemi, je jasné, že by psal o Německu a jejich plynových elektrárnách, viz článek o kterém diskutujeme.
Tady se nebavíme o žádné zemi s převahou VE, kterých je navíc v Evropě minimum.
@Emil: Tak fajn shodneme se, že žádný takový fyzikální zákon není. A tu studii jste citoval blbě.
@Bob: Pan Motyčka tam má dvě tvrzení. Jedno o fyzikálních zákonech, které jsou stejné v Německu jako všude jinde. Druhé je o energetických plánech Česka, Jejichž existenci nikdo nerozporoval.
Ne, blbě jste ji citoval vy, viz výše.
Pokud jsem psal OZE+plyn , nemyslím tím zemní plyn , ale obecně plynné palivo může to být klidně vodík , syntetický zemní plyn a pokud tuto myšlenku rozvedu ,tak to může být OZE + nějaké kapalné palivo , nafta nebo cokoli syntetického. Důležitým parametrem je cena. Co se týče Německa , pak cena objektivně , Německo potřebuje rozvíjet převážně větrnou energetiku protože měsíční výkon VTE poměrně věrně kopíruje měsíční spotřebu Německa , kdežto FVE vyrábí v měsících nejnižší spotřeby nejvíce a naopak. Z tohoto pohledu veškerá výrova FVE bude muset být v mixu OZE + synterická paliva v Německu převedena na tyto paliva aby bylo dost energie na zimu , to je ovšem krajně neekonomické. Mix ČR jádro + OZE šetří množství umělých paliv nutných pro dotování nedostatečné zimní spotřeby mixu postaveného jen na OZE.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se