Příští úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Na dotaz ČTK to dnes uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line. Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Havlíček to však dnes nepotvrdil.
<blockquote>&#8222;Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější, než samotné datum, bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu, ode dneška, až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti,&#8220; napsal dnes ČTK ministr.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Nejvíce reálný je rok 2038. Definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo,&#8220; citovaly tento týden Havlíčka Hospodářské noviny.</blockquote>
V červnu po zasedání komise v Prunéřově na Chomutovsku ministr uvedl, že postup útlumu těžby uhlí bude stanoven do konce letošního roku. Dřívější odklon od uhlí prosazují ekologové. &#8222;Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna,&#8220; řekl tehdy člen komise Jan Rovenský (za Greenpeace).
Minulý týden ve svém pořadu na kanále <a target="_blank" href="https://www.youtube.com/watch?v=T7NPWnxsd44">YouTube</a> Havlíček připustil, že i po rozhodnutí uhelné komise o jízdním řádu a datu odklonu od uhlí v ČR může nastat situace, která celý proces urychlí. &#8222;Může nastat situace B, která je o tom, že všechno může být s ohledem na ceny emisních povolenek, které se dnes šplhají nahoru a už jsou na 30 eurech (820 Kč za tunu oxidu uhličitého), svým způsobem i rychlejší. To znamená, že se bude třeba odstavovat rychleji. Nikoliv proto, že o tom rozhodne uhelná komise, ale prostě proto, že se to těm aktérům, podnikatelům v oblasti prostě nevyplatí,&#8220; uvedl. Emisní povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Před několika lety byla jejich cena téměř na nule.
Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech &#8211; do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko, a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.
Česká uhelná komise, byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády Předsedají jí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/ministerstvo/kalendar-akci-vse/2020/6/Prezencni-listina-z-5--zasedani-UK-_5-6-2020_.pdf">patří</a> generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Energetika v ČR

V úterý zasedne uhelná komise, konec uhlí v ČR stanoví nejspíš na rok 2038

Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Zastavme elektrárnu Chvaletice se dnes odvolaly proti opětovnému udělení výjimky elektrárně Chvaletice. Olomoucký krajský úřad jí před dvěma týdny schválil výjimku z emisních limitů pro rtuť na šest let a pro emise oxidů dusíku na osm let. O odvolání bude rozhodovat ministerstvo životního prostředí, uvedly organizace ve společné tiskové zprávě.
Ekologičtí aktivisté kritizují to, že provozovatel elektrárny ani krajský úřad nezohlednili část doporučení, kvůli nimž již jednou ministerstvo výjimku zrušilo. V odvolání například uvádějí, že při určování úrovně emisních limitů pro rtuť nebyla vůbec zohledněna technologie látkových filtrů, které v současnosti elektrárna Chvaletice instaluje, a samotná žádost o výjimku tak již vůbec neodráží realitu.
Kontroverzní je podle nich také doba udělení výjimky pro rtuť. Uvedly, že některé elektrárny skupiny ČEZ jsou schopné odpovídající technologie zavést výrazně rychleji, přesto provozovatel elektrárny Chvaletice argumentuje tím, že to není možné. Dále organizace vidí problém i v tom, že nebyla opravena špatně použitá rozptylová studie pro znečištění ovzduší, přestože na na tuto chybu ministerstvo životního prostředí upozorňovalo. V neposlední řadě v odvolání kritizují podle nich nesprávné použití metodiky srovnání nákladů, kvůli kterému vycházejí ekologické technologie dražší, než ve skutečnosti jsou.
<figure id="attachement_50139" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Chvaletice_Seven_autor_Martin_Vonka-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Chvaletice_Seven_autor_Martin_Vonka-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Elektrárna žádala o výjimku, aby mohla vypouštět více rtuti a oxidů dusíku, než činí limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021. Jak již dříve uvedla, k dosažení nově požadovaných limitů oxidů dusíku by byla nutná další investice 1,4 miliardy korun, podíl elektrárny na celkových imisích oxidů dusíku by se přitom podle jejího vyjádření snížil jen nepatrně. Na krajský úřad v Olomouci věc převedlo ministerstvo životního prostředí kvůli námitce systémové podjatosti pardubického krajského úřadu, kterou podaly ekologické organizace včetně Greenpeace, místní spolky a některé okolní obce.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.

Uhlí

Ekologové se odvolali proti výjimce pro elektrárnu Chvaletice

Německá společnost RWE snížila výrobu z uhelných elektráren meziročně o zhruba 44 %. Výroba z hnědého uhlí, ze kterého se vyrobilo podstatně více, klesla o 43 %, výroba z černého dokonce o 70 %. Naopak výroba z obnovitelných zdrojů společnosti vzrostla meziročně 2,6krát. I díky tomu byly výsledky společnosti lepší než v prvním pololetí loňského roku. 
Společnost RWE představila v tomto týdnu finanční výsledky za první polovinu roku. Ta byla především postižena koronavirem, přesto RWE dokázala zvýšit zisk. Překvapivě ovšem zisk plynul z jiných výrobních zdrojů, než byli investoři u této společnosti doposud zvyklí.
RWE totiž ukázala, jak v průběhu jednoho roku výrazně pokročit v přeměně od energetiky založené na spalování fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Navíc se jí to povedlo při zvýšení zisku. Je ovšem potřeba přiznat, že se meziročně poprvé projevil vliv výměny aktiv mezi RWE a E.ONem. RWE totiž převáděné elektrárny zohlednilo ve výrobě od 18. září loňského roku.
Ještě v prvním pololetí loňského roku vyrobila RWE 32,9 TWh elektřiny z uhlí (24,7 TWh byla výroba hnědého uhlí, 8,2 TWh výroba černého uhlí). V prvním pololetí tohoto roku to již bylo pouze 16,8 TWh (14,3 TWh, resp. 2,5 TWh).
RWE ve výsledcích připouští, že na výrobě z uhlí se podepsaly především tržní podmínky pro výrobu. Především kvůli nízké spotřebě elektřiny způsobené pandemií koronaviru a vyšší ceně emisní povolenky se výrobu uhelných elektráren nedařilo umístit na trh.
Dalším faktorem byla přeměna nizozemských elektráren Amer a Eemshaven na spoluspalování biomasy, převedení elektrárny Neurath C do uhelné rezervy a odstavení elektrárny Gersteinwerk K2.
<h2>Výroba OZE vzrostla zejména díky započtení aktiv E.ONu do výsledků</h2>
Výsledky ovšem především překvapí téměř trojnásobným zvýšením výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. RWE totiž poprvé do pololetních výsledků zahrnula aktiva, která byla předmětem transakce s konkurenční společností E.ON.
RWE tak díky tomu například vzrostl výkon offshore větrných elektráren z 1,1 GW na 2,4 GW a onshore elektráren a solárních elektráren z 1,97 GW na 6,41 GW. Částečný vliv ovšem mělo i to, že první čtvrtletí letošního roku bylo v meziročním srovnání méně větrné.
RWE se plánuje i dále orientovat na obnovitelné zdroje. Její aktuální výrobní portfolio obnovitelných zdrojů má instalovaný výkon cca 9 GW. Do konce roku 2022 má RWE za cíl jej rozšířit až na 13 GW. Významnou část má tvořit 2,7GW <a href="https://www.nordex-online.com/en/2020/08/nordex-group-announces-potential-sale-of-its-2-7-gw-european-project-development-pipeline-to-rwe/">portfolio společnosti Nordex.</a>

Komoditní trhy

Pololetní výsledky RWE naruby, společnost rapidně změnila strukturu výroby elektřiny

Podle <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/080720-zero-commercial-generation-from-gb-coal-forecast-for-q4-platts-analytics">S&amp;P Global Platts Analytics</a> se ve Velké Británii během zbytku letošního roku nebude vyrábět elektřina z uhlí na komerční bázi. Tento trend by navazoval na nedávný vývoj, kdy se ve Velké Británii od dubna 2020 elektřina z uhlí téměř nevyráběla. Pokles výroby z uhlí je dle Platts Analytics doplňován výrobou z plynu. 
V <a href="https://oenergetice.cz/uhli/velka-britanie-uz-dva-mesice-nevyrabi-elektrinu-uhli">dubnu 2020</a> uhlí z výroby elektřiny ve Velké Británii úplně zmizelo na zhruba dva měsíce. Krátce se objevilo v červnu, a to díky souhře několika faktorů – vysoké ceně emisní povolenky, levnému zemnímu plynu a nižší poptávce. Podle Glenna Ricksona, řídícího analytika z Platts Analytics, zprovoznění kabelového vedení mezi Velkou Británií a Francií IFA2 s přenosovou kapacitou 1 GW bude domácí uhelné zdroje z trhu dále vytlačovat.
<blockquote>„Předpokládáme nulovou výrobu z uhlí až do roku 2021, dokonce i v listopadu/prosinci, což je bezprecedentní,“ uvedl Glenn Rickson.</blockquote>
Na začátku srpna Platts Analytics vydal pravidelnou týdenní zprávu o trhu s elektřinou ve <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/velka-britanie-nebude-dale-investovat-uhelne-energetiky/">Spojeném království</a>. Přestože v červenci ceny povolenky dosahovaly téměř 30 euro za tunu CO2, podle výše zmíněné zprávy není výhled jejich cen v blízké budoucnosti tak pozitivní a předpokládá i pokles.
<h2>Pokles výroby z uhlí je nahrazován plynem</h2>
Z důvodu snížené dostupnosti jaderných elektráren je přitom pokles výroby uhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/vice-nez-100-uhelnych-elektraren-usa-proslo-od-roku-2011-konverzi-plyn/">nahrazován výrobou z plynu</a>. V pěti regionech EU – Francii, Německu, Itálii, Španělsku a Velké Británii (EU-5) – se výroba elektřiny z plynu v červenci zvýšila oproti červnu o 5,6 TWh na 36,4 TWh. Platts Analytics očekává, že výroba elektřiny z plynu bude i na podzim v těchto zemích stabilně vysoká.
<blockquote>„Očekáváme, že výroba elektřiny z plynu v zemích EU-5 bude v září, říjnu a listopadu na zhruba stejných úrovních jako v roce 2019 a čekáme, že v prosinci bude vyšší než v roce 2019, a to i přesto, že celková poptávka bude významně nižší,“ uvedli analytici Platts.</blockquote>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1597066428.json“}
Ve zbytku třetího a ve čtvrtém kvartálu 2020 bude podle Platts Analytics poptávka po elektrické energii o 3–5 % nižší ve srovnání s pětiletým průměrem. Důvodem jsou změny v chování spotřebitelů a ekonomické dopady pandemie koronaviru.

Platts Analytics: Velká Británie nebude do konce 2020 vyrábět elektřinu z uhlí

Podle amerického think-tanku Global Energy Monitor globální instalovaný výkon uhelných elektráren v první polovině roku 2020 poklesl. Důvodem je urychlení uzavírání některých elektráren a zpoždění, či pozastavení nových projektů kvůli pandemii koronaviru. Informoval o tom server <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-08-03/global-coal-power-falls-for-first-time-even-as-china-builds-more">Bloomberg</a>.
K poklesu globálního čistého instalovaného výkonu uhelných elektráren došlo poprvé od doby, kdy jsou dostupné záznamy. Uzavírání uhelných elektráren, zejména v Evropě a USA, je totiž rychlejší než budování nových zařízení.
Nejvíce nových uhelných elektráren bylo postavených v <a href="https://uk.reuters.com/article/uk-china-coal/chinas-new-coal-projects-account-for-90-of-global-total-in-first-half-study-idUKKBN24Z00F">Číně</a>. Konkrétně se jedná o navýšení instalovaného výkonu o 11,4 GW. To představuje podíl 62 % na dokončených uhelných zdrojích globálně ve sledovaném období první poloviny roku 2020.
Podle studie Global Energy Monitor ovšem rozšiřování uhelných elektráren v <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla">Číně</a> může vést k nadbytkům instalovaného výkonu a tedy k poklesu průměrného využití elektráren na 45 % do roku 2025. V jiných asijských zemích ovšem stavba nových uhelných elektráren zpomaluje. Podle Global Energy Monitor například Bangladéš a Vietnam zvažují omezení, či pozastavení výstavby nových uhelných zdrojů.
<h2>Pozastavení rozvoje uhelných elektráren může být příležitostí</h2>
Přestože došlo k čistému poklesu instalovaného výkonu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/cina-chce-konce-roku-zastropovat-instalovany-vykon-uhli/">uhelných elektráren</a> pouze o 2,9 GW (přibližně 0,1 % globálního instalovaného výkonu uhelných zdrojů), jedná se o významný zlom. V loňském roce například globální výkon zaznamenal čistý nárůst o 37,8 GW.
<blockquote>„Pandemie koronaviru pozastavila rozvoj uhelných elektráren po celém světě a nabízí státům jedinečnou příležitost k přehodnocení jejich energetických plánů a zvolit si nákladově efektivní cestu, což je nahradit uhelné elektrárny čistou energií.“ 
Christine Shearer, ředitelka pro oblast uhlí v Global Energy Monitor</blockquote>
<figure id="attachment_86392" class="wp-caption aligncenter" style="width: 517px;"><img class="aligncenter wp-image-86392 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhelné-elektrárny-čistý-instalovaný-výkon.png" sizes="(max-width: 517px) 100vw, 517px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhelné-elektrárny-čistý-instalovaný-výkon.png 517w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhelné-elektrárny-čistý-instalovaný-výkon-512x289.png 512w" alt="" width="517" height="292" /><figcaption class="wp-caption-text">Růst čistého instalovaného výkonu uhelných elektráren. Zdroj: Bloomberg, Global Energy Monitor</figcaption></figure>

Globální instalovaný výkon uhelných elektráren v první polovině roku klesl

Polovina z 10GW uhelné flotily Španělska byla ve středu o půlnoci oficiálně vyřazena z provozu po desetiletích provozování. Důvodem je na jedné straně zpřísňování emisních limitů a na druhé nízké ceny zemního plynu, které uhelné elektrárny vytlačují z trhu.
V souvislosti se zpřísňujícími se emisními limity pro emise síry a dalších znečišťujících látek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/spain-closes-half-coal-fleet-on-green-concerns-cheap-gas/1127582">byla dle portálu Montel odstavena</a> polovina španělské uhelné flotily. K odstavení dojde u uhelných elektráren, které nebyly kvůli své nízké ziskovosti modernizovány tak, aby nové limity splnily.
<blockquote>„Uhlí bylo vytlačeno zvláště cenami plynu. Z části ale také kvůli cenám ETS (systém obchodovaní s emisními povolenkami),“ pronesl Pedro Linares, profesor na madridské Papežské univerzitě Comillas. „Funguje ETS? S těmihle cenami plynu funguje.“</blockquote>
Španělsko zaznamenalo od roku 2019 výrazný přechod z uhlí na plyn, přičemž tomu nenapomohly pouze rekordně nízké ceny zemního plynu, ale také, jako již bylo naznačeno, cena emisní povolenky. Ta vzrostla z 8 EUR/t v roku 2014 na nynějších zhruba 27 EUR/t, přičemž v roce 2019 atakovala hranici 30 EUR/t.
<h2>COVID-19 a útlum výroby uhelných elektráren</h2>
V první polovině letošního roku vyrobily španělské uhelné elektrárny pouhých 3,1 TWh, znamenajících meziroční pokles o 59 %. Oproti tomu produkce plynových elektráren poklesla pouze o 26 % na 14,4 TWh v době, kdy poptávka po elektrické energie byla výrazně utlumena kvůli opatřením spojeným s onemocněním COVID-19.
K dnešnímu dni tak zůstává v provozu pouze 6 uhelných elektráren, které své palivo převážně dovážejí – As Pontes (1,4 GW) a Litoral (1 GW) ve vlastnictví společnosti Endesa, Abono (878 MW) a Soto de Ribera (346 MW) společnosti EDP, Barrios (570 MW) od společnosti Viesgo a Lada 4 (348 MW) od společnosti Iberdrola.
<h2>Odklon od uhlí bude pokračovat</h2>
Společnosti Endesa, Iberdrola a Viesgo již dle mluvčího španělského ministerstva životního prostředí podaly žádost o odstavení jejich zbývajících uhelných jednotek.
Portugalské EDP potom oznámilo přestavbu bloku Abono 1 (342 MW) na plyn do konce roku 2022. Instalovaný výkon bloku má poklesnout na 181 MW. Druhý blok, Abono 2 (536 MW), má i nadále zůstat v provozu.
<blockquote>„Dokud plyn zůstává levnější, je dobré zbavit se emisí z uhlí,“ říká profesor Linares.</blockquote>
<h2>Přechod k obnovitelným zdrojům energie</h2>
Odstavení uhelných elektráren jde ruku v ruce s plánem na zvýšení instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách ve Španělsku, a to až na 96,8 GW do roku 2030.
Společnost Endesa v tomto týdnu oznámila svůj plán vybudovat 700 MW instalovaného výkonu celkem v solárech a větrnících v komplexu uhelné elektrárny Compostilla. Mimo to již plánuje <a href="https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/trending/RPSz2pmlidzWDnYezOU9TQ2">vybudovat 1,7 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie</a> v provincii Teruel.
Společnost Iberdrola pak plánuje vystavět 400MW fotovoltaickou elektrárnu v komplexu uhelné elektrárny Velillla.

Španělsko odstavilo polovinu svého instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách

Německo je o krok blíže k dokončení právních předpisů o odklonu od uhlí. Německá vláda schválila návrh smlouvy mezi státem a provozovateli hnědouhelných elektráren, která stanovuje podrobnosti o tom, jak budou kompenzace vypláceny. Smlouva ve své současné podobě nebude bránit případnému dřívějšímu odstavení elektráren, což byly hlavní obavy environmentalistů. Vláda také po měsících stížností provozovatelů zlepší podmínky pro vyřazování černouhelných elektráren. Mluvčí ministerstva hospodářství a energetiky uvedl, že vláda má stále v úmyslu dokončit tento legislativní balíček před letní přestávkou.
<h2>Návrh smlouvy na kompenzace pro provozovatele hnědouhelných elektráren</h2>
Německo učinilo další krok k dokončení právních předpisů svého plánovaného odklonu od uhlí. Vládní kabinet kancléřky Angely Merkelové předložil návrh smlouvy mezi státem a provozovateli s podrobnostmi o kompenzacích <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">za předčasné odstavování hnědouhelných elektráren podle stávajícího harmonogramu</a>. Smlouva stanoví způsob, jakým bude vyplácena oznámená kompenzace v celkové výši 4,35 miliard eur a stanoví její využití na obnovu krajiny po dokončení těžby.
<blockquote>„Odklon od uhlí se blíží. První elektrárna na hnědé uhlí bude odstavena již v tomto roce. Současně podporujeme postižené regiony v jejich strukturálním rozvoji a vytváříme nová pracovní místa v oblastech,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně životního prostředí Svenja Schulzová.</blockquote>
Environmentální aktivisté s úlevou poznamenali, že smlouva ve své současné podobě nebude bránit dřívějšímu odstavování elektráren, pokud by tržní podmínky způsobily nehospodárnost jejich provozu. Někteří se totiž obávali, že stanovené podmínky by ve skutečnosti podněcovaly společnosti, aby udržovaly elektrárny v provozu, a to navzdory faktorům, jako jsou rostoucí ceny CO₂ nebo narůstající podíl obnovitelných zdrojů energie.
Člen uhelné komise, Kai Niebert, předseda DNR, zastřešující organizace nevládních organizací pro životní prostředí, uvedl, že stojí za všeobecnou dohodou o poskytnutí náhrady provozovatelům hnědého uhlí a že data odstavení jsou nejzazšími možnými termíny odstavení, a elektrárny tak mohou být odstaven i dříve.
<blockquote>„Hnědé uhlí bude velkoryse pohřbeno, ale nebude uměle udržováno při životě,“ uvedl Niebert a dodal, že k odklonu uhlí dojde rychleji, kvůli vysokým cenám CO₂ a ambicióznějším cílům v oblasti klimatu.</blockquote>
<h2>Změna výše kompenzace pro hnědouhelné elektrárny bude možná pouze při „významné změně podmínek“</h2>
<figure id="attachment_70882" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1596px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg"><img class="size-full wp-image-70882" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg 1596w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-512x377.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-1024x754.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-725x534.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-800x589.jpg 800w" alt="" width="1596" height="1175" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE</figcaption></figure>
Německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, nazval současný návrh smlouvy „milníkem“ a dodal, že tímto způsobem Německo „ukončí věk výroby energie spalováním uhlí plánovatelným a ekonomicky citlivým způsobem“ a zároveň podpoří těžební regiony v transformaci.
Kromě toho smlouva stanovuje, že „významné změny podmínek“ by mohly vést k novému projednání dohody. K tomu by například došlo, kdyby budoucí vláda rozhodla o rychlejším harmonogramu odstavení. Smlouva však výslovně vylučuje určité události z tohoto seznamu.
Patří sem například změny v <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi">evropském systému pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a>, které by mohly zvýšit cenu CO₂, a změny v systému podpory pro obnovitelné zdroje elektřiny. V takovém případě nebude existovat právo znovu projednat smlouvu a provozovatelé obdrží kompenzaci podle stávajícího plánu, ale stále mohou elektrárny odstavit dříve, než stanovuje harmonogram odstavování.
<blockquote>„Na jedné straně je to pozitivní, protože neexistuje žádná motivace udržovat elektrárny v provozu, i když již nebudou potřeba. Na druhou stranu toto ustanovení potvrzuje vyplacení vyrovnávacích částek v současně nastavené výši – a ta je velmi pravděpodobně příliš vysoká,“ tvrdí Alexander Reitzenstein, vedoucí politický poradce v oblasti energetiky a klimatu v think tanku E3G.</blockquote>
Vládní kabinet také schválil změny návrhu zákona, které stanoví finanční podporu uhelným regionům během přechodu od využívání uhlí. Jednou z hlavních změn je, že základní podmínkou pro to, aby projekty získaly státní podporu, se nyní stala udržitelnost.
<h2>Potenciálně vyšší kompenzace pro provozovatele černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Provozovatelé černouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne">již několik měsíců kritizovali</a>, že původní návrh zákona odklonu od uhlí je oproti provozovatelům hnědouhelných elektráren znevýhodňoval, protože nestanovoval žádnou zaručenou kompenzaci.
V aktuálním návrhu zákona tak byly aukce pro kompenzace za předčasné odstavení černouhelných elektráren naplánovány i na rok 2027, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">o rok déle než v předchozím návrhu</a>, a vzrostla i výše maximální možné kompenzace. Jaká bude skutečně vysoutěžená výše kompenzace, je však otázkou.
<blockquote>„Pokud bude <a style="font-weight: bold;" href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje/">Zelená dohoda Evropské komise</a> provedena podle plánu, významně to sníží hodnotu černouhelných elektráren. Pokud ceny plynu zůstanou nízké, pak není zaručeno, že maximální výše kompenzace bude skutečně vyplacena,“ uvedl Hanns Koenig z energetického think tanku Aurora Energy Research pro Tagesspiegel Background</blockquote>
Podle pozměňovacích návrhů se první aukce pro černouhelné elektrárny uskuteční 1. září.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: Wikimedia Commons

Německo: Zákon o odklonu od uhlí se blíží své finální podobě. Vzrostly možné kompenzace pro černouhelné elektrárny

Takzvaná uhelná komise, zabývající se útlumem těžby uhlí a skladbou zdrojů energie v zemi, dnes bude jednat v Prunéřově na Chomutovsku. Tamní uhelná elektrárna má ukončit provoz. Do Prunéřova se chystají aktivisté z několika ekologických organizací a hnutí, kteří budou demonstrovat za ukončení provozu všech uhelných elektráren.
Uhelná komise se sejde poprvé od poloviny ledna. Tehdy oznámila, že připraví scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. Podle tehdejších informací měla komise scénáře představit letos v září a vydat doporučení, kterým se následně má zabývat vláda. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.
Aktivisté z organizací Fridays For Future, Limity jsme my, Univerzity za klima a Extinction Rebellion budou dnes demonstrovat za zavření všech uhelných elektráren v České republice. Chystají pochod k elektrárně Prunéřov I.
Energetická firma ČEZ v květnu oznámila, že odstavila meziročně 500 megawattů (MW) uhelných bloků. Ještě letos má být odstaveno dalších 440 MW v Prunéřově, kde firma vypne starší z tamních provozů &#8211; zmíněnou elektrárnu Prunéřov I. Plány ČEZ počítají s tím, že společnost odstaví většinu svých uhelných zdrojů do roku 2040.

Zasedne takzvaná uhelná komise, aktivisté plánují demonstrace

<a href="https://www.iea.org/articles/the-covid-19-crisis-is-undermining-efforts-to-invest-in-a-secure-and-sustainable-electricity-sector?fbclid=IwAR1gsXVCI3DXTm2oDJWJqWSHuR3EjOvcOtNJA2lCOAhja48AS6nAFEZs-5c">Srovnávací analýza IEA</a> týkající se investic a financování napříč celým energetickým sektorem ukázala, že zvyšující se rizikovost investic dále umocňuje výzvu v oblasti bezpečnosti a udržitelnosti. Podle nového reportu agentury se celosvětově investice do elektroenergetiky během letošního roku propadnou takřka o 80 miliard dolarů, což by znamenalo rekordní pokles o 10 % a pokles na úroveň, která byla k vidění před deseti lety.
Omezení investic v průběhu letošního roku se liší v závislosti na zemi a technologii, ale v zásadě vzešlo ze dvou důvodů. Prvním je ten, že mnoho společností v energetickém sektoru bylo zasaženo propadem výnosů v důsledku nižší poptávky, poklesu cen komodit a v některých případech také nárůstem nezaplacených či odložených plateb.
Druhým důvodem je přizpůsobení se průmyslu na omezení související s COVID-19, omezení mobility a narušení dodavatelských řetězců. Z tohoto důvodu bylo mnoho projektů nutně posunuto do budoucnosti a související investice tak byly odloženy.
<h2>Odhadovaný propad investic do fosilních i obnovitelných zdrojů</h2>
IEA očekává, že se investice do elektráren na fosilní paliva v roce 2020 propadnou o 15 % na 111 miliard dolarů. Přitom podotýká, že investice do uhelných elektráren již v posledních několika letech prudce klesaly a trend tak v letošním roce pokračuje. Přestože se ale objem investic zmenšuje, tak instalovaný výkon uhelných elektráren celosvětově roste. Přírůstek výrobních kapacit, které jsou v Asii uváděny do provozu, totiž převažuje nad výkonem odstavených elektráren.
Pokles výnosů také zvýšil rizikovost investic do nových plynových elektráren, a to zvláště v oblasti Středního východu a severní Afriky.
Kapitálové výdaje na obnovitelné zdroje energie, které představují z pohledu objemu investic největší sektor, se dle prognózy IEA propadnou v letošním roce o 10 % na 281 miliard dolarů. Investice do obnovitelných zdrojů energie obstály, vzhledem k podpůrné politice jednotlivých států, lépe ve srovnání s jinými technologiemi. Přesto i zde je očekáván pokles, a to především v počtu instalací fotovoltaických elektráren domácnostmi a malými až středními podniky.
Finální investiční rozhodnutí pro nové projekty využívající energii slunce a větru, které by následně dodávaly elektrickou energii do sítě, se v prvním kvartále letošního roku dostaly na úroveň z roku 2017 a zůstaly výrazně pod úrovní, která je nezbytná pro splnění mezinárodních cílů v oblasti klimatu.

Obnovitelné zdroje

COVID-19 podrývá podle Mezinárodní energetické agentury úsilí investovat do bezpečné a udržitelné energetiky

Obě portugalské uhelné elektrárny byly během celého dubna mimo provoz. Důvodem bylo snížení poptávky o 12 % oproti loňskému roku způsobené situací okolo nemoci COVID-19. Kromě výroby z uhlí poklesla v Portugalsku také výroba větrných elektráren, naopak se dařilo výrobě elektřiny z vodních zdrojů.
Portugalsko má za sebou celý jeden měsíc <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/050620-portugal-goes-coal-free-in-april-as-demand-drops-12-amid-lockdown?fbclid=iwar3bjhd39wzhhmzw-pkhuprcxrrofbxjlqabshkindlwdd5rrqpyipi7n5w">bez výroby elektřiny ve svých dvou uhelných elektrárnách</a>. Důvodem pro dočasné odstavení elektráren byla snížená dubnová spotřeba elektřiny v zemi, která dosáhla 3,5 TWh, což činí v meziročním srovnání 12% pokles. Zároveň byla letošní portugalská dubnová spotřeba elektřiny nejnižší od roku 2007. Zjevný vliv na tyto hodnoty měla současná <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-nejvice-zasazenych-oblastech-eu-se-postupne-zvysuje-cr-stale-nizsi-az-15">situace způsobená onemocněním COVID-19</a>.
Uhelné elektrárny Sines s instalovaným výkonem 1,3 GW a Pego s 618 MW byly odstaveny již 13. března.  Mimořádný stav v Portugalsku platí od 18. března. Podle portugalské environmentální skupiny Zero byla elektrárna Pego mimo provoz po dobu 52 dní a elektrárna Sines po dobu 100 dní.
Úplné odstavení obou portugalských elektráren je přitom v plánu relativně brzy – elektrárna Pego se má uzavřít v příštím roce a elektrárna Sines v roce 2023.
<h2>Výroba vodních elektráren rostla, větru ubylo</h2>
Výroba z vodních elektráren v dubnu v Portugalsku <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/rekordni-brezen-oze-portugalsku-vyroba-prekonala-spotrebu-elektriny">meziročně vzrostla o 21 % na 1,2 TWh</a>. Zároveň země disponuje nejhojnějšími zásobami vody za čtyři roky, když na začátku dubna měla v zásobě 2,3 TWh a na konci dokonce 2,5 TWh, což činí 79,6 % jejích kapacit.
Naopak tomu bylo u větrných elektráren, které vyrobily meziročně o 24 % méně elektřiny – konkrétně 900 GWh.
Ze Španělska dovezlo Portugalsko o 17 % více elektrické energie než vloni (0,7 TWh) a naopak vyvezlo meziročně o 42 % méně (0,2 TWh).
{„country“:“PRT“,“type“:“AREA“,“from“:“2020-01-01″,“to“:“2020-04-30″,“caption“:“Dubnová výroba elektřiny v Portugalsku.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2020-01-01″,“end_date“:“2020-04-30″}