Polovina z 10GW uhelné flotily Španělska byla ve středu o půlnoci oficiálně vyřazena z provozu po desetiletích provozování. Důvodem je na jedné straně zpřísňování emisních limitů a na druhé nízké ceny zemního plynu, které uhelné elektrárny vytlačují z trhu.
V souvislosti se zpřísňujícími se emisními limity pro emise síry a dalších znečišťujících látek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/spain-closes-half-coal-fleet-on-green-concerns-cheap-gas/1127582">byla dle portálu Montel odstavena</a> polovina španělské uhelné flotily. K odstavení dojde u uhelných elektráren, které nebyly kvůli své nízké ziskovosti modernizovány tak, aby nové limity splnily.
<blockquote>„Uhlí bylo vytlačeno zvláště cenami plynu. Z části ale také kvůli cenám ETS (systém obchodovaní s emisními povolenkami),“ pronesl Pedro Linares, profesor na madridské Papežské univerzitě Comillas. „Funguje ETS? S těmihle cenami plynu funguje.“</blockquote>
Španělsko zaznamenalo od roku 2019 výrazný přechod z uhlí na plyn, přičemž tomu nenapomohly pouze rekordně nízké ceny zemního plynu, ale také, jako již bylo naznačeno, cena emisní povolenky. Ta vzrostla z 8 EUR/t v roku 2014 na nynějších zhruba 27 EUR/t, přičemž v roce 2019 atakovala hranici 30 EUR/t.
<h2>COVID-19 a útlum výroby uhelných elektráren</h2>
V první polovině letošního roku vyrobily španělské uhelné elektrárny pouhých 3,1 TWh, znamenajících meziroční pokles o 59 %. Oproti tomu produkce plynových elektráren poklesla pouze o 26 % na 14,4 TWh v době, kdy poptávka po elektrické energie byla výrazně utlumena kvůli opatřením spojeným s onemocněním COVID-19.
K dnešnímu dni tak zůstává v provozu pouze 6 uhelných elektráren, které své palivo převážně dovážejí – As Pontes (1,4 GW) a Litoral (1 GW) ve vlastnictví společnosti Endesa, Abono (878 MW) a Soto de Ribera (346 MW) společnosti EDP, Barrios (570 MW) od společnosti Viesgo a Lada 4 (348 MW) od společnosti Iberdrola.
<h2>Odklon od uhlí bude pokračovat</h2>
Společnosti Endesa, Iberdrola a Viesgo již dle mluvčího španělského ministerstva životního prostředí podaly žádost o odstavení jejich zbývajících uhelných jednotek.
Portugalské EDP potom oznámilo přestavbu bloku Abono 1 (342 MW) na plyn do konce roku 2022. Instalovaný výkon bloku má poklesnout na 181 MW. Druhý blok, Abono 2 (536 MW), má i nadále zůstat v provozu.
<blockquote>„Dokud plyn zůstává levnější, je dobré zbavit se emisí z uhlí,“ říká profesor Linares.</blockquote>
<h2>Přechod k obnovitelným zdrojům energie</h2>
Odstavení uhelných elektráren jde ruku v ruce s plánem na zvýšení instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách ve Španělsku, a to až na 96,8 GW do roku 2030.
Společnost Endesa v tomto týdnu oznámila svůj plán vybudovat 700 MW instalovaného výkonu celkem v solárech a větrnících v komplexu uhelné elektrárny Compostilla. Mimo to již plánuje <a href="https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/trending/RPSz2pmlidzWDnYezOU9TQ2">vybudovat 1,7 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie</a> v provincii Teruel.
Společnost Iberdrola pak plánuje vystavět 400MW fotovoltaickou elektrárnu v komplexu uhelné elektrárny Velillla.

Uhlí

Španělsko odstavilo polovinu svého instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách

Německo je o krok blíže k dokončení právních předpisů o odklonu od uhlí. Německá vláda schválila návrh smlouvy mezi státem a provozovateli hnědouhelných elektráren, která stanovuje podrobnosti o tom, jak budou kompenzace vypláceny. Smlouva ve své současné podobě nebude bránit případnému dřívějšímu odstavení elektráren, což byly hlavní obavy environmentalistů. Vláda také po měsících stížností provozovatelů zlepší podmínky pro vyřazování černouhelných elektráren. Mluvčí ministerstva hospodářství a energetiky uvedl, že vláda má stále v úmyslu dokončit tento legislativní balíček před letní přestávkou.
<h2>Návrh smlouvy na kompenzace pro provozovatele hnědouhelných elektráren</h2>
Německo učinilo další krok k dokončení právních předpisů svého plánovaného odklonu od uhlí. Vládní kabinet kancléřky Angely Merkelové předložil návrh smlouvy mezi státem a provozovateli s podrobnostmi o kompenzacích <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">za předčasné odstavování hnědouhelných elektráren podle stávajícího harmonogramu</a>. Smlouva stanoví způsob, jakým bude vyplácena oznámená kompenzace v celkové výši 4,35 miliard eur a stanoví její využití na obnovu krajiny po dokončení těžby.
<blockquote>„Odklon od uhlí se blíží. První elektrárna na hnědé uhlí bude odstavena již v tomto roce. Současně podporujeme postižené regiony v jejich strukturálním rozvoji a vytváříme nová pracovní místa v oblastech,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně životního prostředí Svenja Schulzová.</blockquote>
Environmentální aktivisté s úlevou poznamenali, že smlouva ve své současné podobě nebude bránit dřívějšímu odstavování elektráren, pokud by tržní podmínky způsobily nehospodárnost jejich provozu. Někteří se totiž obávali, že stanovené podmínky by ve skutečnosti podněcovaly společnosti, aby udržovaly elektrárny v provozu, a to navzdory faktorům, jako jsou rostoucí ceny CO₂ nebo narůstající podíl obnovitelných zdrojů energie.
Člen uhelné komise, Kai Niebert, předseda DNR, zastřešující organizace nevládních organizací pro životní prostředí, uvedl, že stojí za všeobecnou dohodou o poskytnutí náhrady provozovatelům hnědého uhlí a že data odstavení jsou nejzazšími možnými termíny odstavení, a elektrárny tak mohou být odstaven i dříve.
<blockquote>„Hnědé uhlí bude velkoryse pohřbeno, ale nebude uměle udržováno při životě,“ uvedl Niebert a dodal, že k odklonu uhlí dojde rychleji, kvůli vysokým cenám CO₂ a ambicióznějším cílům v oblasti klimatu.</blockquote>
<h2>Změna výše kompenzace pro hnědouhelné elektrárny bude možná pouze při „významné změně podmínek“</h2>
<figure id="attachment_70882" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1596px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg"><img class="size-full wp-image-70882" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg 1596w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-512x377.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-1024x754.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-725x534.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-800x589.jpg 800w" alt="" width="1596" height="1175" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE</figcaption></figure>
Německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, nazval současný návrh smlouvy „milníkem“ a dodal, že tímto způsobem Německo „ukončí věk výroby energie spalováním uhlí plánovatelným a ekonomicky citlivým způsobem“ a zároveň podpoří těžební regiony v transformaci.
Kromě toho smlouva stanovuje, že „významné změny podmínek“ by mohly vést k novému projednání dohody. K tomu by například došlo, kdyby budoucí vláda rozhodla o rychlejším harmonogramu odstavení. Smlouva však výslovně vylučuje určité události z tohoto seznamu.
Patří sem například změny v <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi">evropském systému pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a>, které by mohly zvýšit cenu CO₂, a změny v systému podpory pro obnovitelné zdroje elektřiny. V takovém případě nebude existovat právo znovu projednat smlouvu a provozovatelé obdrží kompenzaci podle stávajícího plánu, ale stále mohou elektrárny odstavit dříve, než stanovuje harmonogram odstavování.
<blockquote>„Na jedné straně je to pozitivní, protože neexistuje žádná motivace udržovat elektrárny v provozu, i když již nebudou potřeba. Na druhou stranu toto ustanovení potvrzuje vyplacení vyrovnávacích částek v současně nastavené výši – a ta je velmi pravděpodobně příliš vysoká,“ tvrdí Alexander Reitzenstein, vedoucí politický poradce v oblasti energetiky a klimatu v think tanku E3G.</blockquote>
Vládní kabinet také schválil změny návrhu zákona, které stanoví finanční podporu uhelným regionům během přechodu od využívání uhlí. Jednou z hlavních změn je, že základní podmínkou pro to, aby projekty získaly státní podporu, se nyní stala udržitelnost.
<h2>Potenciálně vyšší kompenzace pro provozovatele černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Provozovatelé černouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne">již několik měsíců kritizovali</a>, že původní návrh zákona odklonu od uhlí je oproti provozovatelům hnědouhelných elektráren znevýhodňoval, protože nestanovoval žádnou zaručenou kompenzaci.
V aktuálním návrhu zákona tak byly aukce pro kompenzace za předčasné odstavení černouhelných elektráren naplánovány i na rok 2027, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">o rok déle než v předchozím návrhu</a>, a vzrostla i výše maximální možné kompenzace. Jaká bude skutečně vysoutěžená výše kompenzace, je však otázkou.
<blockquote>„Pokud bude <a style="font-weight: bold;" href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje/">Zelená dohoda Evropské komise</a> provedena podle plánu, významně to sníží hodnotu černouhelných elektráren. Pokud ceny plynu zůstanou nízké, pak není zaručeno, že maximální výše kompenzace bude skutečně vyplacena,“ uvedl Hanns Koenig z energetického think tanku Aurora Energy Research pro Tagesspiegel Background</blockquote>
Podle pozměňovacích návrhů se první aukce pro černouhelné elektrárny uskuteční 1. září.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: Wikimedia Commons

Německo: Zákon o odklonu od uhlí se blíží své finální podobě. Vzrostly možné kompenzace pro černouhelné elektrárny

Takzvaná uhelná komise, zabývající se útlumem těžby uhlí a skladbou zdrojů energie v zemi, dnes bude jednat v Prunéřově na Chomutovsku. Tamní uhelná elektrárna má ukončit provoz. Do Prunéřova se chystají aktivisté z několika ekologických organizací a hnutí, kteří budou demonstrovat za ukončení provozu všech uhelných elektráren.
Uhelná komise se sejde poprvé od poloviny ledna. Tehdy oznámila, že připraví scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. Podle tehdejších informací měla komise scénáře představit letos v září a vydat doporučení, kterým se následně má zabývat vláda. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.
Aktivisté z organizací Fridays For Future, Limity jsme my, Univerzity za klima a Extinction Rebellion budou dnes demonstrovat za zavření všech uhelných elektráren v České republice. Chystají pochod k elektrárně Prunéřov I.
Energetická firma ČEZ v květnu oznámila, že odstavila meziročně 500 megawattů (MW) uhelných bloků. Ještě letos má být odstaveno dalších 440 MW v Prunéřově, kde firma vypne starší z tamních provozů &#8211; zmíněnou elektrárnu Prunéřov I. Plány ČEZ počítají s tím, že společnost odstaví většinu svých uhelných zdrojů do roku 2040.

Zasedne takzvaná uhelná komise, aktivisté plánují demonstrace

<a href="https://www.iea.org/articles/the-covid-19-crisis-is-undermining-efforts-to-invest-in-a-secure-and-sustainable-electricity-sector?fbclid=IwAR1gsXVCI3DXTm2oDJWJqWSHuR3EjOvcOtNJA2lCOAhja48AS6nAFEZs-5c">Srovnávací analýza IEA</a> týkající se investic a financování napříč celým energetickým sektorem ukázala, že zvyšující se rizikovost investic dále umocňuje výzvu v oblasti bezpečnosti a udržitelnosti. Podle nového reportu agentury se celosvětově investice do elektroenergetiky během letošního roku propadnou takřka o 80 miliard dolarů, což by znamenalo rekordní pokles o 10 % a pokles na úroveň, která byla k vidění před deseti lety.
Omezení investic v průběhu letošního roku se liší v závislosti na zemi a technologii, ale v zásadě vzešlo ze dvou důvodů. Prvním je ten, že mnoho společností v energetickém sektoru bylo zasaženo propadem výnosů v důsledku nižší poptávky, poklesu cen komodit a v některých případech také nárůstem nezaplacených či odložených plateb.
Druhým důvodem je přizpůsobení se průmyslu na omezení související s COVID-19, omezení mobility a narušení dodavatelských řetězců. Z tohoto důvodu bylo mnoho projektů nutně posunuto do budoucnosti a související investice tak byly odloženy.
<h2>Odhadovaný propad investic do fosilních i obnovitelných zdrojů</h2>
IEA očekává, že se investice do elektráren na fosilní paliva v roce 2020 propadnou o 15 % na 111 miliard dolarů. Přitom podotýká, že investice do uhelných elektráren již v posledních několika letech prudce klesaly a trend tak v letošním roce pokračuje. Přestože se ale objem investic zmenšuje, tak instalovaný výkon uhelných elektráren celosvětově roste. Přírůstek výrobních kapacit, které jsou v Asii uváděny do provozu, totiž převažuje nad výkonem odstavených elektráren.
Pokles výnosů také zvýšil rizikovost investic do nových plynových elektráren, a to zvláště v oblasti Středního východu a severní Afriky.
Kapitálové výdaje na obnovitelné zdroje energie, které představují z pohledu objemu investic největší sektor, se dle prognózy IEA propadnou v letošním roce o 10 % na 281 miliard dolarů. Investice do obnovitelných zdrojů energie obstály, vzhledem k podpůrné politice jednotlivých států, lépe ve srovnání s jinými technologiemi. Přesto i zde je očekáván pokles, a to především v počtu instalací fotovoltaických elektráren domácnostmi a malými až středními podniky.
Finální investiční rozhodnutí pro nové projekty využívající energii slunce a větru, které by následně dodávaly elektrickou energii do sítě, se v prvním kvartále letošního roku dostaly na úroveň z roku 2017 a zůstaly výrazně pod úrovní, která je nezbytná pro splnění mezinárodních cílů v oblasti klimatu.

Obnovitelné zdroje

COVID-19 podrývá podle Mezinárodní energetické agentury úsilí investovat do bezpečné a udržitelné energetiky

Obě portugalské uhelné elektrárny byly během celého dubna mimo provoz. Důvodem bylo snížení poptávky o 12 % oproti loňskému roku způsobené situací okolo nemoci COVID-19. Kromě výroby z uhlí poklesla v Portugalsku také výroba větrných elektráren, naopak se dařilo výrobě elektřiny z vodních zdrojů.
Portugalsko má za sebou celý jeden měsíc <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/050620-portugal-goes-coal-free-in-april-as-demand-drops-12-amid-lockdown?fbclid=iwar3bjhd39wzhhmzw-pkhuprcxrrofbxjlqabshkindlwdd5rrqpyipi7n5w">bez výroby elektřiny ve svých dvou uhelných elektrárnách</a>. Důvodem pro dočasné odstavení elektráren byla snížená dubnová spotřeba elektřiny v zemi, která dosáhla 3,5 TWh, což činí v meziročním srovnání 12% pokles. Zároveň byla letošní portugalská dubnová spotřeba elektřiny nejnižší od roku 2007. Zjevný vliv na tyto hodnoty měla současná <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-nejvice-zasazenych-oblastech-eu-se-postupne-zvysuje-cr-stale-nizsi-az-15">situace způsobená onemocněním COVID-19</a>.
Uhelné elektrárny Sines s instalovaným výkonem 1,3 GW a Pego s 618 MW byly odstaveny již 13. března.  Mimořádný stav v Portugalsku platí od 18. března. Podle portugalské environmentální skupiny Zero byla elektrárna Pego mimo provoz po dobu 52 dní a elektrárna Sines po dobu 100 dní.
Úplné odstavení obou portugalských elektráren je přitom v plánu relativně brzy – elektrárna Pego se má uzavřít v příštím roce a elektrárna Sines v roce 2023.
<h2>Výroba vodních elektráren rostla, větru ubylo</h2>
Výroba z vodních elektráren v dubnu v Portugalsku <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/rekordni-brezen-oze-portugalsku-vyroba-prekonala-spotrebu-elektriny">meziročně vzrostla o 21 % na 1,2 TWh</a>. Zároveň země disponuje nejhojnějšími zásobami vody za čtyři roky, když na začátku dubna měla v zásobě 2,3 TWh a na konci dokonce 2,5 TWh, což činí 79,6 % jejích kapacit.
Naopak tomu bylo u větrných elektráren, které vyrobily meziročně o 24 % méně elektřiny – konkrétně 900 GWh.
Ze Španělska dovezlo Portugalsko o 17 % více elektrické energie než vloni (0,7 TWh) a naopak vyvezlo meziročně o 42 % méně (0,2 TWh).
{„country“:“PRT“,“type“:“AREA“,“from“:“2020-01-01″,“to“:“2020-04-30″,“caption“:“Dubnová výroba elektřiny v Portugalsku.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2020-01-01″,“end_date“:“2020-04-30″}

Výroba elektřiny v Portugalsku se v dubnu obešla bez uhelných elektráren

V úterý byly uzavřeny dvě z šesti zbylých uhelných elektráren ve Spojeném království. Elektrárny o celkovém instalovaném výkonu přesahujícím 3 GW byly v provozu téměř 50 let. Jednu ze zbylých čtyrech uhelných elektráren vlastní i česká skupina Energetický a průmyslový holding (EPH).
<a href="https://www.cnbc.com/2020/04/01/two-large-coal-fired-power-stations-in-the-uk-close-down-on-same-day.htmlhttps://www.cnbc.com/2020/04/01/two-large-coal-fired-power-stations-in-the-uk-close-down-on-same-day.html" target="_blank" rel="noopener">Na konci března byly oficiálně uzavřeny dvě uhelné elektrárny</a> Fiddler’s Ferry a Aberthaw o celkovém instalovaném výkonu 3 070 MW. Uhelnou elektrárnu Aberthaw o výkonu 1 560 MW, která se nachází ve Walesu, provozovala společnost RWE. Druhou uhelnou elektrárnu Fiddler’s Ferry, která se nachází v oblasti Cheshire, o výkonu 1 510 MW provozovala společnost SSE.
Fiddler’s Ferry měla původní instalovaný výkon 1 995 MW, ale jeden blok byl již uzavřen v minulém roce. Společnost v listopadu oznámila, že finanční ztráta elektrárny Fiddler’s Ferry v minulém roce činila zhruba 45,6 milionů eur (1,26 miliardy Kč).
<blockquote>„Elektrárna udělala obrovský přínos pro místní oblast, ale je to (uzavření elektrárny) správná věc, protože Spojené království pokračuje na cestě k čistším způsobům výroby energie a podniká kroky v oblasti změny klimatu,“ uvedl k uzavření uhelné elektrárny Fiddler’s Ferry Stephen Wheeler, generální ředitel sektoru fosilního paliva společnosti SSE.</blockquote>
<h2>Uhlí je ve Spojeném království na ústupu</h2>
Uzavření dvou uhelných elektráren znamená, že v současné době zbývají na území <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/spojene-kralovstvi-i-nadale-zachova-uhlikovou-dan-ve-vysi-18-liber-za-tunu-co2">Spojeného království</a> v provozu pouze čtyři uhelné elektrárny. Z toho jedna již oznámila konec výroby elektřiny za dva roky.
Minulý rok se na území Spojeného království vyrobilo pouze 6,9 TWh z uhlí, což představuje nový rekord a meziroční pokles o téměř 60 %. Vláda Spojeného království zároveň plánuje ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2025.
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Spojené království zavřelo dvě z posledních šesti uhelných elektráren

Podle nové zprávy několika environmentálních skupin se <a href="https://www.powerengineeringint.com/coal-fired/global-coal-capacity-is-booming-thanks-to-china-and-japan/?fbclid=IwAR3QXaMJwrTVkhcV9AQNQsTJ7cUCwhFL-_YOl0sm8mbac4gn4yL7SEMVJKI">Japonsko a Čína stávají hnací silou spalování uhlí na celém světě</a>, zatímco Spojené státy americké a Evropa pokračují v odklonu od tohoto energetického zdroje. V roce 2019 byl zaznamenán světový přírůstek instalovaného výkonu uhelných elektráren ve výši 34,1 GWe.
Během roku 2019 došlo k celosvětovému přírůstku instalovaného výkonu uhelných elektráren o 34,1 GWe. Jedná se o největší přírůstek od roku 2015, jak uvádí zpráva <a href="https://endcoal.org/wp-content/uploads/2020/03/BoomAndBust_2020_English.pdf">Boom and Bust 2020: Tracking the Global Coal Plant Pipeline</a>. Zpráva je společným úsilím Sierra Club, Global Energy Monitor, Greenpeace a Centre for Energy and Clean Air.
Zatímco autoři studie lamentují nad nárůstem instalovaného výkonu v Asii, dodávají, že pokles ve Spojených státech amerických a dalších rozvinutých zemích se v posledním desetiletí zrychlil.
<blockquote>„Celosvětově bylo v roce 2019 uvedeno do provozu 68,3 GWe v uhelných elektrárnách a 34,2 GWe bylo trvale odstaveno. To vedlo k čistému přírůstku celosvětového instalovaného výkonu o 34,1 GWe. Téměř dvě třetiny z 68,3 GWe nově instalovaného výkonu byly uvedeny do provozu v Číně. Mimo Čínu se globální instalovaný výkon již druhý rok v řadě zmenšil,“ uvádí zpráva.</blockquote>
Americké energetické společnosti v roce 2019 trvale odstavily uhelné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 16,5 GWe. To je historicky druhé nejvyšší číslo. Překvapivým faktem zůstává, že průměrný roční úbytek instalovaného výkonu uhelných elektráren je větší za období vlády uhlí nakloněnému prezidenta Trumpa než za ekologicky smýšlejícího prezidenta Obamy. Během vlády prezidenta Obamy byl průměrný roční úbytek 6,2 GWe oproti 13,7 GWe během vlády prezidenta Trumpa.
<h2>Asijský uhelný boom</h2>
Uhlí v Asii prosperuje. Téměř dvě třetiny z 68,3 GWe nového instalovaného výkonu byly uvedeny do provozu v Číně. Japonsko má na svých ostrovech ve výstavbě téměř 12 GWe v instalovaném uhelném výkonu.
Japonské veřejné finance podle zprávy financují 24,7 GWe instalovaného výkonu za hranicemi Japonska. Většina mezinárodních finančních skupin veřejně oznámila odstoupení od investic do uhelného sektoru, i přesto mnoho bank po celém světě stále tento sektor i nadále financuje.

Uhelné elektrárny zažívají v Asii boom. Hlavními tahouny jsou Čína a Japonsko

Emise v Evropské unii v roce 2019 meziročně poklesly o 160 milionů tun, tj. o 5 %, a to zejména v energetickém sektoru. Jedním z důvodů k poklesu v EU je, že se vyrobilo více elektřiny ze zemního plynu než z uhlí. Světové množství emisí CO2 se meziročně nezměnilo.
Z <a href="https://www.iea.org/articles/global-co2-emissions-in-2019">veřejně dostupných dat</a>, které počátkem tohoto týdne publikovala Mezinárodní energetická agentura, vyplývá, že světové emise se v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018 prakticky nezměnily. Přestože světová ekonomika rostla v průměru o 2,9 %, množství vypuštěných emisí zůstalo na hodnotě 33 miliard tun CO2.
Na datech, které IEA publikovala, je názorně vidět vývoj emisí ve vyspělých státech a rozvojových zemích. Zatímco v Evropské unii, Spojených státech amerických a Japonsku emise poklesly, v rozvojových zemích vzrostly.
<blockquote>„Nyní musíme usilovat o to, aby rok 2019 byl přelomovým rokem a pamatovali jsme si jej jako vrchol emisí, nikoliv pouze přerušení setrvalého růstu,“ uvedl Faith Birol, ředitel IEA.</blockquote>
Emise CO2 nejvíce snížily USA (o zhruba 140 mil. tun CO2), přičemž díky tomuto poklesu snížily emise již o miliardu tun od maxima, kterého dosáhly v roce 2000.
<figure id="attachment_80946" class="wp-caption alignleft" style="width: 669px;"><img class="size-full wp-image-80946" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/IEA_Emissions.jpg" sizes="(max-width: 669px) 100vw, 669px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/IEA_Emissions.jpg 669w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/IEA_Emissions-512x352.jpg 512w" alt="Vývoj emisí ve vyspělých zemích (EU, USA a Japonsko) a zbytku světa. " width="669" height="460" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí ve vyspělých zemích (EU, USA a Japonsko) a zbytku světa. Zdroj: IEA.org</figcaption></figure>
Za významným pětiprocentním poklesem emisí CO2 v Evropské unii stojí zejména energetický sektor. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/paroplynova-elektrarna-poceradech-mezirocne-zdvojnasobi-vyrobu-elektriny-plyn-zacina-konkurovat-cernemu-uhli">Příznivé podmínky na komoditních trzích způsobily,</a> že podíl výroby elektřiny ze zemního plynu byl vyšší než u uhelných elektráren. Dopad této změny na emise je přitom významný, výroba elektřiny ze zemního plynu má přibližně poloviční emise oproti výrobě elektřiny z uhlí.
<blockquote>„V energetice máme pro dosažení našich cílů potřebné technologie, které musíme všechny využívat,“ dodává Faith Birol.</blockquote>
Obecně byl v loňském roce stejný trend i v dalších vyspělých zemích. Podle údajů IEA poklesly emise CO2 z energetického sektoru na úrovně z roku 1980, kdy byla spotřeba až o třetinu nižší než dnes.

Emise CO2

Emise CO2 ve světě se meziročně nezměnily, v EU výrazně pomohl coal-to-gas switching

Německo letos a v příštím roce spustí dvě aukce na uzavření černouhelných elektráren o instalovaném výkonu 5,5 GW. Provozovatelé budou soutěžit o výši kompenzace za uzavření svých zdrojů, přičemž vládou ve středu schválený text zákona stanovuje maximální možnou kompenzaci první aukce na 165 000 EUR/MW. Výše maximální kompenzace bude postupně klesat až na hodnotu 49 000 EUR/MW pro aukci v roce 2026. Od roku 2027 pak budou elektrárny nuceně odstavovány bez finanční náhrady.
Již v letošním roce budou mít provozovatelé černouhelných elektráren v Německu možnost podat nabídku na požadovanou výši kompenzace za uzavření zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 4 GW při maximální možné kompenzaci 165 000 EUR/MW (4,2 mil. CZK/MW).
V roce 2021 proběhne druhá aukce pro elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 1,5 GW se stanovenou maximální možnou kompenzací na 155 000 EUR/MW (3,9 mil. CZK/MW).
V aukcích úspěšné zdroje budou muset opustit trh jeden měsíc po oznámení výsledků letošní aukce, v případě aukce v roce 2021 pak bude tato lhůta stanovena na 10 měsíců.
Zákon rovněž plánuje další aukce, pokud instalovaný výkon černouhelných elektráren bude ke konci roku 2022 vyšší než 15 GW. Maximální možná kompenzace pro tyto dodatečné aukce bude stanovena na 155 000 EUR/MW.
Cílem Německa je, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038/">jak již v lednu loňského roku navrhla uhelná komise</a>, ukončit veškerou výrobu energie z uhlí nejpozději do konce roku 2038, aby bylo dosaženo cílů země v oblasti klimatu.
<h2>Dodatečný výkon v aukcích kvůli zprovoznění Datteln 4?</h2>
<figure id="attachment_55524" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1185px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4.jpg"><img class="size-full wp-image-55524" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4.jpg 1185w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4-725x407.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/datteln-4-800x450.jpg 800w" alt="" width="1185" height="666" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Černouhelná elektrárna Datteln. Zdroj: Uniper</figcaption></figure>
Pro roky 2023-2025 bude objem aukcí opět určován rozdílem zbývajícího instalovaného výkonu a cílových hodnot na konci roku, navýšen však bude v každé z těchto tří aukcí paušálně o 1 GW. Maximální možné kompenzace budou nadále klesat na 116 000 EUR/MW (2,9 mil. CZK/MW), 87 000 EUR/MW (2,2 mil. CZK/MW) a 65 000 EUR/MW (1,6 mil. CZK/MW).
Předchozí návrhy zmiňovaly navýšení objemu aukcí, aby se kompenzovalo spuštění nového 1,1GW černouhelného bloku Datteln 4 letos v létě, které by podle údajů německé vlády mělo zapříčinit dodatečných 10 milionů tun emisí CO2. Konečný návrh však nepřináší žádné přímé spojení mezi dodatečnými objemy aukcí a Datteln 4.
Poslední aukce proběhne v roce 2026 s maximální možnou kompenzací ve výši 49 000 EUR/MW (1,2 mil. CZK/MW). Po této aukci bude uzavírání černouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-planuje-od-roku-2027-nucene-uzavirani-cernouhelnych-elektraren">probíhat nuceně na základě jejich stáří bez nároku na kompenzaci</a>. K nucenému odstavování elektráren může v případě nenaplnění objemu vypisovaných aukcí docházet již od roku 2024.
Naopak v případě, že cílové hodnoty instalovaného výkonu v daném roce bude dosaženo ještě před zahájením dané aukce, může regulátor naplánované aukce zrušit.
Do konce roku 2030 by měl instalovaný výkon černouhelných elektráren klesnout na 8 GW.
<h2>Obavy o zajištění bezpečnosti dodávek na jihu Německa</h2>
Černouhelné elektrárny nacházející se v jižním Německu budou v aukcích aktivně znevýhodněny, aby byly udrženy déle v provozu. Důvodem jsou obavy o zajištění bezpečnosti dodávek na jihu Německa, centru německého průmyslu, které bude po odstavení posledních jaderných elektráren do konce roku 2022 s největší pravděpodobností výrazně výkonově deficitní.
Obavy jsou namístě, jelikož výstavba páteřních linek přenosové soustavy propojujících jih Německa se severem, který disponuje výraznými výrobními kapacitami zejména v podobě větrných elektráren, nebude dokončena před rokem 2025 a i to je <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/suedlink-dokonceni-paterni-linky-vedeni-nemecka-odlozeno-na-2025/">podle mnohých ambiciózní harmonogram</a>.
Ve světle obav o zabezpečení dodávek elektřiny <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/bavorska-vlada-bojuje-za-nejdelsi-mozny-provoz-jaderneho-bloku-isar-2">bojovala bavorská vláda za nejdelší možný provoz jaderné elektrárny Isar 2</a>, i přesto, že v době po fukušimské havárii chtěla její co nejrychlejší odstavení.
<h2>Odstavování hnědouhelných elektráren</h2>
Mezitím bude v souvislosti s hnědouhelnými elektrárnami následován <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">harmonogram uzavírání dohodnutý v lednu</a>. Instalovaný výkon hnědouhelných elektráren poklesne ze současných 18,1 GW v na přibližně 15 GW na konci roku 2022 a 8,8 GW do konce roku 2030.
Poslední elektrárny budou stejně jako v případě černouhelných zdrojů uzavřeny v roce 2038, i když by proces přezkumu mohl zkrátit jejich provoz o další tři roky na konec rok 2035.

Německo

Německo do roku 2021 vypíše aukce na odstavení 5,5 GW černouhelných elektráren. Známa je i výše maximální kompenzace

Německé vyřazení jaderných elektráren z energetického mixu a s tím spojené navýšení spotřeby fosilních paliv může vést až k  1100 předčasným úmrtím ročně v důsledku zvýšeného znečištění ovzduší. Tvrdí to <a href="http://papers.nber.org/tmp/26395-w26598.pdf">studie ekonomů z University of California v Santa Barbaře, University of California v Berkeley a Carnegie Mellon University</a>. 
Studie nazvaná „Vnitřní a vnější náklady německého odklonu od jádra“ rovněž zjistila, že ceny elektřiny v Německu jsou vyšší kvůli odchodu od jaderné energetiky, což má za následek navýšení zisku většiny výrobců elektřiny, ale také zvýšení nákladů německých spotřebitelů. 
<figure id="attachment_43835" class="wp-caption alignnone" style="width: 960px;"><img class="size-full wp-image-43835" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/atomkraftwerke-uebersicht-130-_v-ARDFotogalerie.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/atomkraftwerke-uebersicht-130-_v-ARDFotogalerie.jpg 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/atomkraftwerke-uebersicht-130-_v-ARDFotogalerie-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/atomkraftwerke-uebersicht-130-_v-ARDFotogalerie-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/atomkraftwerke-uebersicht-130-_v-ARDFotogalerie-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/atomkraftwerke-uebersicht-130-_v-ARDFotogalerie-800x450.jpg 800w" alt="Německá jaderná elektrárna Gundremmingen B+C" width="960" height="540" /><figcaption class="wp-caption-text">Německá jaderná elektrárna Gundremmingen B+C; Zdroj: www.wdr.de</figcaption></figure>
Vypracovaný materiál tvrdí, že je „nezbytné, aby politici a akademičtí pracovníci komunikovali s veřejností nepřímé náklady spojené se změnou klimatu a změnu kvality ovzduší, versus rizika jaderné havárie a likvidace jaderného odpadu.“ 
<h2>Chybějící elektřinu nahradily uhelné elektrárny a import</h2>
Autoři studie – Stephen Jarvis z univerzity v Berkeley, Olivier Deschenes z univerzity Santa Barbara a Akshaya Jha z univerzity Carnegie Mellon – využili hodinová data z provozu elektráren a „novou metodu strojového učení“ pro stanovení odhadu, jak odlišně by byly provozovány stávající elektrárny, kdyby nedošlo k odstavení německých jaderných elektráren. Došli k závěru, že chybějící elektřina z jaderných elektráren byla primárně nahrazena výrobou v uhelných elektrárnách a dovozem elektřiny ze zahraničí. 
<h2>Nejvyšší náklady jsou dle studie způsobené znečištěním ovzduší</h2>
Akademická studie, která byla minulý čtvrtek (2. 1. 2020) rozeslána Národním úřadem pro ekonomický výzkum a <a href="https://www.washingtonexaminer.com/policy/energy/german-nuclear-phaseout-is-causing-1-100-additional-deaths-a-year-study?fbclid=IwAR3bBpePHgfP-A8GdtoQD813pURF5pybt_sFf4P6qrDwYNmkJ3XrP7HFmMs">citována </a><a href="https://www.washingtonexaminer.com/policy/energy/german-nuclear-phaseout-is-causing-1-100-additional-deaths-a-year-study?fbclid=IwAR3bBpePHgfP-A8GdtoQD813pURF5pybt_sFf4P6qrDwYNmkJ3XrP7HFmMs">americkým konzervativním týdeníkem Washington Examiner</a> uvádí, že tato úmrtí lze přičítat uhelným elektrárnám, které převážně nahradily uzavřené jaderné elektrárny a vedly ke zvýšení místního znečištění ovzduší o 12 %. Tento nárůst znečištění ovzduší sám o sobě vytváří dodatečné náklady ve výši 8,7 miliard dolarů ročně, což je více než 70 % z celkových ročních nákladů (12,2 miliardy dolarů) pro odchod země od jaderné energie. 
<figure id="attachment_51789" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-51789" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/150819_AA_Infografik_Station9_RS_CZ-1024x779.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/150819_AA_Infografik_Station9_RS_CZ-1024x779.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/150819_AA_Infografik_Station9_RS_CZ-512x390.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/150819_AA_Infografik_Station9_RS_CZ-768x585.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/150819_AA_Infografik_Station9_RS_CZ-725x552.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/150819_AA_Infografik_Station9_RS_CZ-800x609.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/150819_AA_Infografik_Station9_RS_CZ.png 1172w" alt="" width="525" height="399" /><figcaption class="wp-caption-text">Odstavené a provozované jaderné elektrárny v Německu. Zdroj: energiewende-global.com, upraveno</figcaption></figure>
Dokonce i nejdražší scénáře snížení rizik jaderné havárie (aplikace bezpečnostních opatření) a likvidace jaderného odpadu, důvody kvůli kterým se Německo rozhodlo pro uzavření jaderných elektráren, jsou daleko levnější než 12 miliard dolarů, tvrdí studie. 
Zdroj úvodní fotografie: LEAG