Německé úřady vydaly povolení pro první úsek plynovodu k terminálu na Rujáně

Berlín 21. srpna (zpravodaj ČTK) – Výstavba podmořského plynovodu mezi Lubminem a ostrovem Rujána, kde Německo připravuje terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG), může začít. Dnes to oznámila německá společnost na provoz plynovodní sítě Gascade, která získala povolení pro první část padesátikilometrového potrubí. O terminál se zajímá Česká republika, která je už nyní s Lubminem infrastrukturně propojena.

„Báňský úřad ve Stralsundu dnes vydal firmě Gascade Gastransport GmbH povolení k první části baltského propojení (OAL) z Lubminu ke kilometru 26 a k pozemní sekci v Mukranu,“ uvedla společnost Gascade.

Z rujánského přístavu Mukran, kde terminál vznikne, povede plynovod do Lubminu, kde ústí nyní nefunkční německo-ruský plynovod Nord Stream. Z Lubminu je možné plyn posílat do plynovodů OPAL a NEL. Produktovod OPAL vede plyn do Saska a odtud plynovodem Gazela do České republiky. NEL spojuje Lubmin s Dolním Saskem a tamním hlavním německým zásobníkem v Rehdenu.

„Máme radost z tohoto důležitého kroku ve schvalovacím řízení,“ řekl o získaném povolení šéf Gascade Ulrich Benterbusch.

„Nyní můžeme začít s budováním potrubí,“ dodal. Produktovod, který má plánovanou délku 50 kilometrů, bude hotov do konce letošního roku. Potrubí vznikne z přebytků ze stavby produktovodu Nord Stream 2. Tyto díly byly vyrobeny, ale nakonec zůstaly nevyužity.

O terminál v Mukranu se zajímá Česko. Před týdnem Mukran a Lubmin navštívil český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka, který při té příležitosti řekl, že zařízení by mohlo vyřešit dodávky plynu do střední Evropy včetně Česka. Na význam terminálu pro Českou republiku a další země v regionu na východ od německých hranic upozorňuje i společnost Deutsche ReGas, která bude terminál na objednávku německé vlády provozovat.

Také společnost Gascade v dnešním prohlášení uvedla, že baltská propojka OAL posílí bezpečnost zásobování nejen Německa, ale také jihovýchodní Evropy.

Vznikající terminál na Rujáně však vyvolává i kritiku, a to nejen mezi místními obyvateli, ale také ze strany německé ekologické organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH). Odpůrci tvrdí, že zařízení je zbytečné a že ohrožuje turistický ruch i přírodu.

S výstavbou terminálů na LNG začalo Německo loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska. Spolková vláda počítá celkem s pěti terminály se státní účastí. Prozatím byla uvedena do provozu dvě zařízení, a to v dolnosaském Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Další vzniknou ve Stade a opět ve Wilhelmshavenu. Pátou lokalitou je zmíněný Mukran s propojením do Lubminu.

V Lubminu již nyní funguje terminál na LNG, který zprovoznila společnost ReGas jako čistě soukromý projekt. Zařízení v Mukranu chce ReGas spustit během nadcházející zimy. Společnost uvedla, že zplynování LNG bude zajišťovat speciální loď Transgas Power s roční kapacitou 7,5 miliardy kubických metrů zemního plynu. Společně s jednotkou Neptune, která je v Lubminu, budou mít baltské terminály roční kapacitu 13,5 miliardy kubických metrů zemního plynu.