Podzemní zásobník Háje slaví významné výročí, k vykrývání špiček slouží již 20 let

Podzemní zásobník Háje slaví 20 let, zásobník plynu ve skalním masivu je technickým unikátem, přičemž plyn je uskladněn ve vyražených chodbách o délce 45 km. Zásobník se pro svou rychlost využívá zejména k vykrývání špiček ve středních Čechách a v Praze.

Před 20 lety, na začátku léta 1998, se začal naplňovat zemním plynem podzemní uskladňovací prostor v Hájích u Příbrami. Tento technicky ojedinělý a zároveň jediný kavernový zásobník zemního plynu v České republice provozuje společnost innogy Gas Storage. Na rozdíl od většiny zásobníků se zde plyn neskladuje v porézní hornině, ale ve vyrubaných chodbách v žulovém masivu.

Podzemní zásobník plynu Háje se nachází asi 7 kilometrů od Příbrami. Leží jeden kilometr pod povrchem a zabírá asi 1,5 kilometru čtverečního plochy. Systém chodeb má délku přes 45 km.

„Jde o technický unikát nejen v ČR, ale i ve světě. Využití šachty sousedního uranového dolu pro výstavbu podzemního zásobníku byl odvážný nápad a také velká výzva z hlediska realizace,“ uvedl Lubor Veleba, jednatel společnosti innogy Gas Storage, a dodal: „Háje patří s kapacitou 75 milionů m³ k menším zásobníkům, jeho předností je však rychlost. Přepnout z vtláčení na těžbu a naopak dokážeme během pouhé hodiny, proto se tento zásobník používá k vykrývání špiček ve spotřebě. V době nižší spotřeby je zásobník operativně schopen přepnout směr toku a plyn z průběžných dodávek zase ukládat,“ vysvětlil Veleba.

Jak vznikal unikátní zásobník

V Čechách se na konci sedmdesátých let začal hledat způsob, jak vykrýt špičky ve spotřebě zemního plynu v Praze a okolních průmyslových centrech. Protože se moravské zásobníky nacházejí příliš daleko, začala se hledat vhodná lokalita pro výstavbu podzemního zásobníku plynu ve středních Čechách.

Ze zkoumaných lokalit se nakonec začala jevit jako nejvhodnější geologická struktura středočeského plutonu nacházející se asi 70 km jihozápadně od Prahy. V této oblasti byly zahájeny poloprovozní zkoušky v prostoru podzemí Rudných dolů Příbram v roce 1980 (kaverna Bohutín) a v roce 1984 v podzemní výdušné šachtě číslo 68-Milín patřící Uranovým dolům Příbram.

Stavební práce na vybudování zásobníku byly po předchozím průzkumu zahájeny v roce 1992, výstavba vrchní části začala v roce 1996. Náklady tehdy dosáhly 2,8 miliardy korun. Plyn se do něj přivádí plynovodem ze Zvěstova.