3. květen 2016
Reporty a data
Nízké naplnění zásobníků plynu v Německu ohrožuje energetickou bezpečnost celé EU

Evropský trh se zemním plynem čelí před příští zimní sezonou zvýšené nervozitě. Důvodem jsou podprůměrně naplněné zásobníky plynu, a to zejména v Německu, které disponuje největší skladovací kapacitou v Evropské unii. Situaci navíc komplikuje přetrvávající geopolitické napětí na Blízkém východě, které nadále omezuje dodávky zemního plynu na evropský trh.
K polovině července jsou evropské zásobníky plynu naplněny na zhruba polovinu maximální skladovací kapacity. V případě Německa se však jedná o necelých 44 %, což představuje nejnižší hodnotu pro toto období od roku 2021. Tato skutečnost výrazně omezuje flexibilitu evropského trhu a schopnost Německa plnit roli garanta energetické bezpečnosti v regionu střední a západní Evropy.
Kvůli omezeným dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG) na globální trh v důsledku probíhající války mezi USA a Íránem je vysoce pravděpodobné, že evropské státy nedosáhnou původního cíle naplnit zásobníky před zimou na 90 %. Reálné odhady se aktuálně pohybují spíše na úrovni nejvýše mezi 70 a 80 % celkové kapacity.
Strategická rezerva zatím v nedohlednu
Ačkoliv německé ministerstvo hospodářství nedávno představilo plány na vytvoření nové státní strategické rezervy o objemu 24 TWh, reálné plnění nezačne dříve než v létě příštího roku. Legislativní proces je teprve na začátku, schválení vládou se očekává v polovině srpna a parlamentní projednávání nezačne dříve než koncem září.
V případě extrémně nízkých teplot během nadcházející zimy by tato nepřipravenost mohla mít dopad i za hranicemi Německa. Německo je podle serveru Clean Energy Wire totiž na základě bilaterálních a trilaterálních dohod o solidaritě povinno v případě nouze poskytnout plyn sousedním zemím, jako jsou Rakousko, Dánsko či Itálie. Zda bude plánovaná rezerva sloužit i k těmto účelům, však německé ministerstvo prozatím neupřesnilo.
Ačkoliv je německé ministerstvo přesvědčeno, že bezpečnost dodávek je díky dovozu z Norska a novým LNG terminálům zajištěna, analytici varují, že současné dovozy směřují přímo ke spotřebě a neumožňují adekvátní plnění podzemních zásobníků plynu.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
2. srpen 2017
6. červen 2020
11. září 2020
3. září 2023
14. říjen 2023
9. únor 2025
14. únor 2025
Komentáře (3)
Až se dostane cena energie, což může nastat i díky nedostatku plynu za horizont snesitelnosti, snadno to může změnit úhel pohledu a dát další podnět pro rozvoj OZ i těch větrných a to i na těch místech, kde byli občané radikálně proti. Samotná ekonomika dokáže snadno převážit misku vah. Všechno je jenom dočasný a to bude platit i v zájmu jádra v našich podmínkách tak jak je nám předkládáno.
S tou perspektivou zlevňování elektřiny větším podílem OZE bych byl obezřetný. Zejména u VTE.
Třeba Polsko právě zprovoznilo svou první offshore VTE farmu Baltic Power (zatím má 810MW instalovaného výkonu). Po dostavbě bude mít 1125MW (76 turbín po 15MW) a má ročně vyrábět 4TWh (tedy polovinu roční produkce jednoho temelínského bloku). Z toho vyplývá roční faktor 40%, což znamená nutnost záložních zdrojů na minimálně 5200h ročně.
V materiálech se uvádí údaj, že cena LCOE se může pohybovat od 116,3 do 175,7 USD na vyrobenou MWh, což při 21,717 Kč/USD představuje cenu 2 525 Kč / MWh až 3 816 Kč/MWh.
Na kolik asi vyjde těch v Česku (k roku 2030) zamýšlených 1500MW ve VTE a kolik asi bude vycházet cena jimi produkované energie, když lze očekávat roční produkci jen okolo 2TWh (1/4 produkce jednoho temelínského bloku)? A nutnost nějakých záložních zdrojů na minimálně 7000h ročně.
Zmíněný Baltic Power teď produkuje z 810MW výrobní maxima okolo 28,8MW (15.7. v 8:00). U Polska tak můžeme v položce Offshore zdroje přímo sledovat produkci farmy Baltic Power.
Občasné zdroje elektřinu zdražovaly, zdražují a zdražovat budou. Není žádný důvod, proč by se to mělo změnit. Takže prosazovači OZE nepřijdou o svůj prolhaný argument dokud si o lidé neuvědomí.
Bohužel...






