Domů
Plynárenství
Snam a Eni zvažují vytvoření vodíkového koridoru z Alžírska do Itálie
Zdroj: Diarrhea / Creative Commons / CC-BY-3.0 (licence)

Snam a Eni zvažují vytvoření vodíkového koridoru z Alžírska do Itálie

Italský Snam odkoupil od Eni podíl ve společnostech provozujících plynovody spojující Itálii a Alžírsko. Jedním z důvodů je i možnost rozvíjet vodíkový dodávkový řetězec ze severní Afriky. Nákup je ze strany Snam v souladu s jeho dlouhodobým cílem dosáhnout do roku 2040 uhlíkové neutrality a rozvíjet své aktivity v oblasti vodíku, biometanu, či zachytávání a přepravy CO2.

Italský provozovatel energetické infrastruktury Snam odkoupil od italské energetické firmy Eni 49,9% podíl ve společnostech, které provozují dvě skupiny mezinárodních plynovodů spojujících Itálii a Alžírsko. Jedná se o plynovody TTPC a TMPC vedoucí z Alžírska přes Tunisko až na pobřeží Itálie, jinak také tzv. Trans-Mediterranean Pipeline.

Zbylých 50,1 % podílu Eni přesune své nové společnosti NewCo. Za podíl v plynovodech zaplatí Snam 385 milionů euro (přibližně 9,9 miliard korun). Tímto obchodem chtějí obě společnosti, mimo jiné, otevřít prostor potenciální spolupráci v oblasti rozvoje vodíkového dodávkového řetězce ze severní Afriky.

„Tato transakce nám umožňuje uvolnit nové zdroje, které bude možné využít v naší energetické transformaci a zároveň si se Snam udržet kontrolu nad strategickou infrastrukturou, která zajistí bezpečnost dodávek zemního plynu do země. Plyn bude hrát v energetickém přechodu na bezemisní model klíčovou roli a je důležité zachovat jeho dostupnost a diverzifikaci dodávkových tras,“ uvedl Claudio Descalzi, výkonný ředitel Eni.

Dokončení transakce je podmíněno několika dalšími kroky, jako je například souhlas od vnitrostátních regulačních orgánů a tuniské vlády. Očekává se, že transakce bude dokončena ve třetím kvartálu příštího roku.

Vodík je klíčovou součástí vize Snam do budoucna

Společnost Snam má za cíl dosáhnout do roku 2040 uhlíkové neutrality. V návaznosti na tento cíl má Snam již několik projektů v oblasti přepravy a uskladňování vodíku a biometanu a také zachytávání, přepravy a uskladňování CO2. Podle prezentace společnosti představující firemní vizi do roku 2030 je dokonce v souladu s mezinárodní normou ASME připraveno 99 % sítě Snam na přepravu vodíku.

 „Tato dohoda [transakce s Eni, pozn.] konsoliduje hlavní roli Snam v zajišťování bezpečnosti dodávek pro Itálii, stejně jako v přepravě energie ze středozemního regionu. Skrze tuto transakci Snam prodlužuje svou infrastrukturu směrem k severní Africe, která představuje klíčovou oblast pro dodávky plynu do Itálie a do budoucna pro rozvoj vodíku. V budoucnosti by se severní Afrika mohla stát centrem výroby solární energie a zeleného vodíku,“ tvrdí Marco Alverà, generální ředitel Snam.
Komentáře(18)
Pavel Karásek
1. prosinec 2021, 01:12

Pokud tam nebude nějaký politický problém, tak je to velmi dobrá zpráva. Zastánci jaderné energetiky se budou jako vždycky vztekat, ale na to si musí našinec zvyknout.

Martin P
1. prosinec 2021, 07:02

Zbytečný "hate" na jádro. Žádný zastánce jaderné energetiky nechce její 100%ní zastoupení v mixu. Z toho vyplývá, že vždy budou i jiné zdroje a syntetizací plynných uhlovodíků nebude třeba ani zakazovat kondenzační kotle k vytápění budov.

miro novak
1. prosinec 2021, 11:54

Pak Karasek, stretnutie Hujeru je na strankach bulvaru, tu sa politicka agitka neprevadzkuje.

richie
2. prosinec 2021, 15:47

"..Jedním z důvodů je i možnost rozvíjet vodíkový dodávkový řetězec ze severní Afriky. .."

ano .. takto vyzeraju pripravy na europsky vodikovy "tunel" .. solarni baroni este budu zavidiet..

Pavel
30. listopad 2021, 19:23

V severni Africe lze dosahnout se soucasnymi technologiemi ceny 10 Euro za MWh z FVE. Takze naklady na vyrobu jednoho kg vodiku jsou pribizne 50 centu za elektrinu. To uz je vice nez konkurenceschopne. Zbyva posledni dil skladanky - levny elektrolyzer.

dnebesky
1. prosinec 2021, 15:02

nikoliv. zbývá hlavně vyřešit to zásadní a to je doprava, která je asi 3x energeticky náročnější v porovnáním se zemním plynem a samozřejmě za předpokladu obrovských investic do infrastruktury

Omega
30. listopad 2021, 20:48

10 Eur/MWh - to je 10 Eur/ 3600 MJ

Elektrolyzér potřebuje cca 66 MJ na kg (čištění vody a další energie bokem).

Vychází mi za elektřinu pod 20 centů na kg.

Problémy jsou ovšem jinde - kam ten vodík dát a jak ho dopravit bezpečně ke spotřebiteli. Metr krychlový váží 90 gramů, kilogram je objem 12 m3. Zkapalnění = obrovská spotřeba energie, stlačení = obrovská spotřeba energie.

Přimíchání do CH4 rozvodu je taky problém - výrazně to snižuje výhřevnost a zvyšuje nebezpečnost (vodík dělá výbušnou směs se vzduchem v obrovském rozsahu poměrů se vzduchem)

Petr Antony
1. prosinec 2021, 06:40

A co třeba doprava ve vzducholoďi podobné tě od fi Zeppelin? Samozřejmě vyrobené ve vyšší kvalitě a s vyšší bezpečnosti.

Pavel
30. listopad 2021, 21:18

No nevim, nasel jsem si 142 MJ/kg spalne teplo vodiku. a take 33kWh v jednom kg vodiku. ze severni afriky urcite neni problem dopravit vodik plynovodem, je to mnohem bliz nez ze Sibire. Jinak nerikam ze s tim nejsou spojene problemy. Ty jsou ale od toho, aby se resily. O tom je prece ten clanek.

Pettv
1. prosinec 2021, 04:47

prostudujte si téma vodikova křehkost.

Navíc úniky vodíku skrz krystalovou mřížku je ztráta.

Dalibor
30. listopad 2021, 21:25

Ano mez výbušnosti se vzduchem je 4-77%, je velmi řídký avelmi špatně se těsní. Má kladný joule-Thomsuv efekt. Při expanzi většiny plynů dochází k ochlazení plynu. U vodíku dojde naopak k zahřátí na takovou teplotu, že se dokáže sám zapálit. Pod těma deskama na Sahaře by měl být i stín, který by mohl znamenat že by pod panelem mohlo něco i vyrůst. Třeba travinna bylina podobně. Myslím si že tohle by mohla být cesta nejenom k výrobě energie, lae i k zazelenání Saharského písku.

Petr prochaska
1. prosinec 2021, 11:33

Odrazivost písku je asi 40%, tzn 60% energie se přemění na teplo, zbytek se odrazí zpět do vesmíru. Panel má účinnost 20% a 80% energie promění černý povrch panelu na teplo. Takže ve výsledku FVE panely budou danou oblast zahřívat, takže nečekejte, že tam něco poroste.

Vinkler
1. prosinec 2021, 13:15

To je asi pravda, ale teplo se přes panel nedostane k zemi a tak včetně přízemní vrstvy bude chladnější. Otázka je v účinnosti FVE při teplotě povrchu těch 80°C nebo kolik.

Vinkler
1. prosinec 2021, 13:17

Zajímali by mě, jak se řeší problém písečných bouří, abraze a zasypávání.

energetik
30. listopad 2021, 22:11

Nebude levnější, užitečnější a rychlejší natáhnout kabely a vodík dělat v Itálii?

Martin P
1. prosinec 2021, 06:59

Rozhodně. Nevidím důvod, proč vyměnit ropnou závislost za vodíkovou. A jihu Itálie by vodíkový průmysl mohl pomoct ke zvýšení životní úrovně - v HDP na osobu již Česko předehnalo průměr Itálie, jih již o pár let zpět.

jozka
1. prosinec 2021, 08:54

Takze nebudeme zavisli na dovozu vodiku z Afriky, ale na energii z Afriky pro vyrobu vodiku.

Jaky je v tom rozdil?

Petr prochaska
1. prosinec 2021, 11:31

Kabel je rozhodně levnější.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
info@oenergetice.cz
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.