<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/123120-trans-adriatic-pipeline-begins-gas-deliveries-from-azerbaijan-to-italy">Plynovod TAP</a> 30. prosince 2020 začal do Evropy dodávat první zemní plyn. TAP je poslední součástí infrastruktury jižního plynového koridoru. Zemní plyn pochází z Ázerbájdžánu a do Evropy je dopravován mj. plynovodem TANAP přes Turecko až do jižní Itálie. 
Výstavba plynovodu TAP trvala téměř 4 a půl roku a byla dokončena v říjnu 2020. V listopadu 2020 byl zahájen <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-commercial-operations">komerční provoz</a>. Plynovod je již nyní schopen plného provozu, nicméně dle <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/12/31/10591649/first-azeri-gas-reaches-greece-and-bulgaria-via-tap">aktuální dohody</a> se budou dodávky během 15 měsíců postupně zvyšovat ze 40 % až do maximální výše.
<h2>Výstavba navazujícího plynovodu do Bulharska nadále probíhá</h2>
Plynovod TAP navazuje na turecký plynovod <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tanap-jiz-oficialne-uveden-provozu-tap-planovan-rijen-2020">TANAP</a> a tvoří tak poslední část infrastruktury jižního plynového koridoru, který EU považuje za jeden z hlavních diverzifikačních projektů pro dodávky zemního plynu. Zdrojem zemního plynu pro jižní koridor jsou ložiska v ázerbájdžánské části Kaspického moře. Plyn pak dále teče přes Gruzii, Turecko, Bulharsko, Řecko až do Itálie.
<figure id="attachment_22573" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-22573" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor-512x170.png 512w" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Jižní plynový koridor. Zdroj: http://www.tap-ag.com</figcaption></figure>
Dle současných dlouhodobých smluv má TAP dodávat 8 miliard m3 plynu ročně (bcm/y) do Itálie, 1 bcm/y do Řecka a 1 bcm/y do Bulharska. Bulharsko by mělo z plynovodu TAP získávat plyn prostřednictvím plynovodu mezi Bulharskem a Řeckem – tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/delnici-plynovodu-igb-hrozi-vypovedi-kvuli-neplaceni-mzdy">Interkonektorem Řecko-Bulharsko</a> (IGB), jež je momentálně ve výstavbě. Kapacita IGB má být 3 bcm/y a do komerčního provozu má být uveden do července 2021.
<h2>V létě proběhne tržní test o možném zvýšení kapacity</h2>
<blockquote>„Dnes je historický den pro náš projekt, stejně jako pro zúčastněné země a evropskou energetiku. TAP je nepostradatelnou součástí plynárenské soustavy evropského kontinentu, podílející se na plánované energetické transformaci. Nabízíme spolehlivou, přímou a nákladově efektivní přepravní trasu do zemí jihovýchodní Evropy a dále,“ uvedl Luca Schieppati, generální ředitel projektu TAP</blockquote>
Podle <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-transporting-first-gas">vyjádření</a> obchodní ředitelky projektu TAP, Mariji Savovové, bude v létě spuštěn tržní test za účelem prozkoumání možného rozšíření TAP. V takovém případě by byla kapacita plynovodu navýšena na 20 bcm/y .
Zdroj úvodní fotografie: tap-ag.com

Plynárenství

Plynovodem TAP začal do Evropy proudit první plyn

Italská železniční společnost plánuje v roce 2023 uvést do provozu 6 vodíkových lokomotiv. Ty by měly být poháněny především modrým vodíkem, výhledově se nicméně zvažuje i vodík zelený. V Německu se spojily Deutsche Bahn a Siemes ve vývoji nové vodíkové lokomotivy. První testy vlaků by měly proběhnout v 2024. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/railways/news/italian-and-german-trains-hitch-up-to-hydrogen-bandwagon/">Euractiv</a>. 
<h2>Šest lokomotiv na modrý vodík</h2>
Druhá největší železniční společnost v Itálii Ferrovie Nord Milano minulý týden oznámila, že objednala od francouzského výrobce Alstom 6 <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/nizozemci-uspesne-otestovali-svuj-prvni-vodikovy-vlak">vlaků poháněných vodíkem</a>. Do těchto 6 vlaků Ferrovie Nord Milano investovala 160 milionů eur. Vlaky mají být uvedeny do provozu v roce 2023. Na 100 km dlouhé trati mezi městy Brescia a Iseo nahradí aktuálně využívané dieselové lokomotivy.
Tyto vodíkové vlaky budou poháněny modrým vodíkem vyrobeným technologií parní reformace za využití zachytávání a uskladňování uhlíku. Vodíková plnící stanice pro vlaky má být dokončena ve stejném roce jako budou zprovozněny vlaky, tedy 2023. Finální podoba plánu je ovšem stále zkoumána. Firma totiž dodává, že by eventuálně mohla vyrábět i <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">zelený vodík</a> a případně dodávat palivo do autobusů, nebo vodík poskytovat dalším logistickým firmám.
<h2>V Německu bude vodík klíčový pro dekarbonizaci železnic</h2>
Regionální železniční firma provozuje dva vodíkové osobní <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/vodikovy-pohon-pronika-i-zeleznici-prvni-cestujici-nemecku-se-dockaji-radu-tydnu-video">vlaky</a> od firmy Alstom v Dolním Sasku už od roku 2018. Deutsche Bahn ovšem v minulém týdnu oznámila spolupráci se společností Siemens za účelem vývoje vlastní vodíkové lokomotivy. Podle plánů by testy prvních vlaků měly začít v roce 2024. Vlak se bude nazývat Mireo Plus H a budou ho tvořit dva vozy, bude mít dojezd 600 km a maximální rychlost zhruba 150 km/h.
V <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/partneri-bp-orsted-planuji-nemecku-vyrabet-tisice-tun-zeleneho-vodiku-rocne">Německu</a> bylo doposud elektrifikováno zhruba 61 % železničních tras. V roce 2005 to přitom bylo 57 %. Tempo elektrifikace je tedy poměrně pomalé. Přestože vláda slíbila docílit do 2025 70% elektrifikace, obnovitelný vodík je dalším způsobem, jak přispět k dekarbonizaci lokomotiv na fosilní paliva.
Podle <a href="https://www.reuters.com/article/uk-siemens-hydrogen-trains/siemens-deutsche-bahn-launch-local-hydrogen-trains-trial-idUKKBN2820V1">Siemens</a> je v Evropě obrovský tržní potenciál. Podle společnosti bude během nadcházejících 10 až 15 let nutné nahradit 10 až 15 tisíc vlaků, z toho zhruba 3 tisíce jen v Německu. Siemens odhaduje, že jeden vlak bude stát mezi 5 až 10 miliony eur.
Úvodní fotografie: Vodíkový vlak Coradia iLint, zdroj: Alstom

Čistá mobilita

V Itálii a Německu budou během několika let jezdit nové vlaky poháněné vodíkem

Italský energetický gigant Enel pravděpodobně uzavře své uhelné elektrárny provozované kromě Evropy například také v Latinské Americe dříve, než původně plánoval. Do konce letošního roku by se společnost ráda dostala pod hranici 10 GW provozovaného instalovaného výkonu v uhelných zdrojích. Úplný odklon od uhlí prozatím Enel plánuje na rok 2030.
Enel je stále jedním z největších provozovatelů uhelných elektráren mezi evropskými energetickými společnostmi a v květnu se dostal do hledáčku <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsky-ropny-fond-spravuje-rekordnich-deset-bilionu-korun" target="_blank" rel="noopener">norského „ropného“ fondu</a> kvůli nedodržování nových environmentálních pokynů, které požadují, aby společnosti vlastnily méně než 10 GW instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách.
Antonio Cammisecra, CEO společnosti Enel Green Power a ředitel pro globální výrobu elektřiny v Enel, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061220-enel-eyes-faster-coal-exit-as-worsening-economics-here-to-stay?fbclid=iwar1ke8h91to6xtrflfzgdrwoe66aq6tahunztp400kh3wceaizpkj5se9-e" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts v rozhovoru uvedl</a>, že Enel plánuje dosáhnout tohoto milníku do konce letošního roku a že pravděpodobně dojde k urychlení odklonu společnosti od výroby elektřiny z uhlí, který je prozatím stanoven na rok 2030.
<blockquote>„Uděláme to rychleji, než jsme očekávali ještě před rokem. Není pochyb o tom, že do roku 2025 dokončí Enel odklon od uhlí v Itálii a z velké části i v dalších zemích,“ uvedl Cammisecra.</blockquote>
<h2>Náhrada plynem a obnovitelnými zdroji</h2>
Podle Platts Enel aktuálně plánuje uzavřít svou poslední uhelnou elektrárnu v Chile, a to několik let před plánovaným termínem. Tím bude v Latinské Americe provozovat už jen jednu uhelnou elektrárnu v Kolumbii. V říjnu loňského roku společnost prodala svou poslední uhelnou elektrárnu v Rusku.
Zbytek z uhelné flotily Enelu, která činí zhruba 11 GW, se nachází v Evropě. Zatímco v Itálii plánuje Enel konvertovat minimálně čtyři ze zbývajících pěti uhelných elektráren na zemní plyn, ve Španělsku plánuje nahrazovat uhelné elektrárny hlavně obnovitelnými zdroji energie.
Uvedené kroky mají vést ke splnění cíle Enelu snížit emisní faktor produkované elektřiny o 70 % mezi lety 2017 a 2030 a eventuálně snížit emisní faktor na nulu do roku 2050. Na konci loňského roku činil emisní faktor elektřiny produkované portfoliem elektráren ve vlastnictví Enelu 296 kg CO2/MWh.
Cammisecra dodal, že Enel prozatím nerozhodl, jak přesně dojde k vyrovnání emisí CO2 z portfolia plynových elektráren, ale že více věří zalesnění než <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/technologie-zachytavani-co2-by-u-nekterych-elektraren-znacne-zhorsila-problemy-nedostatkem-vody" target="_blank" rel="noopener">technologiím pro zachytávání a uládání emisí CO2</a>.

Emise CO2

Paroplynová elektrárna Alessandro Volta o výkonu 3600 MW 

Italský Enel zvažuje rychlejší odklon od uhlí, nahradit jej mají plyn a OZE

Spotřeba elektřiny v evropských zemích, které byly nejvíce zasaženy onemocněním COVID-19, se začala vracet k normálu a zdá se, že již dosáhla svého dna. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/042320-first-signs-of-european-power-demand-bounce-as-lockdowns-ease">O téměř deset procent oproti minimům</a> se spotřeba zvedla ve Španělsku i Itálii. V ČR je propad spotřeby odhadován na cca 15 %. 
Postupné změkčování opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 v nejvíce postižených státech se pozitivně projevuje i na spotřebě elektřiny, která se pomalými krůčky začíná vracet k normálu. Ve srovnání s předchozími roky je ale spotřeba i nadále podprůměrná.
Nejviditelnější je návrat ve Španělsku a Itálii, kde se spotřeba od minim zvedla o cca 10 %. Naopak Velká Británie a Francie, kde opatření s největším vlivem na spotřebu elektřiny ještě nebyla uvolněna, se stále pohybují okolo svého dna.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587731800.json“,“caption“:“Graf lze libovolně přiblížit označením části grafu, kterou chcete přiblížit“}
Postupným návrat je nejvíce vidět na Itálii – jek je vidět na grafu, v týdnu od 6. dubna byl propad nejvýraznější a blížil se až 30 %. Itálie již některá opatření zmírnila od 14. dubna a od té doby je vidět mírný nárůst. Větší rozvolňování se dá podle italského premiéra očekávat od 4. května.
<h2>Zatížení v České republice se propadlo až o 15 %, uvádí ČEPS</h2>
Ochranná opatření se nevyhnula ani České republice a v důsledku toho se podstatně snížila spotřeba elektřiny i na našem území. V České republice přitom ke zlomu došlo až počátkem dubna, celý březen bylo stále možné považovat za relativně průměrný.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587723460.json“,“caption“:“Graf lze libovolně přiblížit označením části grafu, kterou chcete přiblížit.“}
Největší pokles lze z dat vysledovat na letošní velikonoční pondělí. Je ale nutné dodat, že velikonoční pondělí v minulém roce vyšlo až na 17 kalendářní týden, zatímco tento rok se jednalo již o 16 kalendářní týden.
Z dat společnosti ČEPS vyplývá, že zatížení elektrizační soustavy je v poslední době v pracovních dnech mezi 6. a 20. hodinou nižší o cca 1 200 MW, o víkendech jde přibližně o 700MW snížení. Tato situace nicméně není mimořádná a nevyžaduje žádná speciální opatření.
<blockquote>„Společnost ČEPS nemá a v současné době ani nepředpokládá provozní problémy se zajištěním výkonové rovnováhy v reálném čase. Situaci řešíme standardními nástroji dispečerského řízení,“ říká Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a. s.</blockquote>

Elektřina

Spotřeba elektřiny v nejvíce zasažených zemích EU se zvolna zvyšuje, v ČR byl pokles až 15 %

Spotřeba elektřiny v Německu, Francii a Itálii se po několika týdnech poklesu v důsledku omezení zaměřených na zastavení šíření koronaviru stabilizovala. Pokračující pokles spotřeby na začátku minulého týdne nadále zaznamenávalo Spojené království a Španělsko. <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/04/03/10490005/europe-has-found-a-coronavirus-electricity-demand-floor">Uvádí to model analytiků z ICIS</a>. 
Není překvapením, že z hlediska spotřeby elektřiny je nejvíce ovlivněnou zemí Itálie, epicentrum nákazy v Evropě a země s nejpřísnějšími omezeními. Poptávka po elektřině v Itálii podle modelu ICIS klesla od vypuknutí pandemie o jednu čtvrtinu, nebo 9 GW.
Největší evropský spotřebitel elektřiny, Německo, je ze zmiňovaných pěti zemí nejméně zasaženo, přičemž spotřeba elektřiny zůstala po téměř jeden týden přibližně o 8 %, nebo 5 GW pod očekáváním. Výsledky naznačují, že většina německého průmyslu funguje téměř normálně, přičemž vláda usiluje o následování jihokorejského modelu rozsáhlého testování a karantény, aby předešla nutnosti zavedení přísnějších omezení.
Spotřeba elektřiny ve Francii v některých dnech zaznamenala dokonce strmější pokles než v Itálii. Ve 13. týdnu však pokles ustal, když spotřeba celkově klesla o 20 %, nebo 13,5 GW. V následujících dnech zaznamenala spotřeba dokonce mírný nárůst.
Spotřeba elektřiny na začátku minulého týdne nadále klesala ve Spojeném království a Španělsku. V obou zemích se v tomto období spotřeba pohybovala o téměř o 15 %, nebo 5 GW pod očekáváními. Spojené království zavedlo omezení později než ostatní země, a pokud nedojde k jejich zpřísnění, lze očekávat, že v nadcházejících dnech spotřeba dosáhne svého dna. Španělsko od 30. března zpřísnilo svá opatření a uzavřelo všechny podniky a průmyslová odvětví, jejichž provoz není nezbytně nutný.
<figure id="attachment_82703" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1330px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction.png"><img class="wp-image-82703 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction.png 1330w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-512x241.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-768x361.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-1024x482.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-725x341.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-800x377.png 800w" alt="" width="1330" height="626" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Procentuální pokles spotřeby elektřiny dle modelu ICIS – sedmidenní klouzavý průměr. Zdroj: ICIS</figcaption></figure>
Modely poskytují klíčové počáteční ukazatele toho, k jakému poklesu může v jednotlivých zemích vzhledem k zavedeným opatřením dojít. Například téměř úplné omezení pohybu obyvatel a uzavření obchodů a průmyslových odvětví, jejichž provoz není nezbytný, v Itálii by mohlo odhalit do jaké míry může případně poklesnout spotřeba elektřiny na jakémkoli „polofunkčním“ evropském trhu s energií.
<h2>Metodika ICIS</h2>
Model ICIS porovnává současnou spotřebu jednotlivých zemí s jejich spotřebou v posledních pěti letech a v prezentovaných výsledcích eliminuje vliv teploty, opatření na zvyšování energetické účinnosti nebo poklesu spotřeby o svátcích a víkendech.
Například pokles teploty o 1 °C znamená navýšení spotřeby elektřiny mezi 300 MW (pro Španělsko a Itálii) a 1,9 GW ve Francii. Zároveň spotřeba elektřiny klesá zhruba o 4 GW o víkendech nebo státních svátcích ve Španělsku a Velké Británii, ale o 6,5 GW ve Francii, 8,7 GW v Itálii a 11,1 GW v Německu.
Úvodní fotografie: Továrna automobilky BMW v Německém Mnichově. Zdroj: BMW

Spotřeba elektřiny v Německu, Francii a Itálii zřejmě dosáhla svého dna. Dále klesá v UK a Španělsku

V roce 2020 mají být podle aktuálních plánů v Evropské unii zprovozněna čtyři nová propojovací přenosová vedení. Jak informuje webový <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/122019-feature-new-french-connections-set-to-boost-european-power-flows">portál S&amp;P Global Platts</a>, tři z nich budou zprovozněna na hranicích Francie, čtvrté propojí Dánsko a Německo prostřednictvím offshore větrného parku. 
Hned čtyři nová propojovací vedení mají pomoci Evropské unii lépe zvládat integraci obnovitelných zdrojů a přispět k volnému obchodování s elektřinou v Evropské unii. Mimo to má vyšší přenosová kapacita mezi členskými státy snížit cenové rozdíly mezi jednotlivými trhy.
Nejvíce se přenosová kapacita rozroste na hranicích Francie, kde mají být uvedena od provozu hned tři nová přenosová vedení. Z pohledu Francie je přitom propojení s okolními státy klíčové – nejenže je Francie největším evropským exportérem elektrické energie a díky dalšímu propojení může své prvenství dále utvrdit, ale současně je ve velké míře závislá na elektřině při vytápění, což může při extrémně nízkých teplotách vyvolat vysokou poptávku po dovozu elektřiny. V případě extrémních mrazů a případných odstávek jaderných bloků tak Francie může těžit z vyšších přeshraničních přenosových kapacit.
Dvě ze tří nových vedení na francouzských hranicích budou přenášet elektrickou energii do a z Velké Británie. Jedná se o dva nové projekty – <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/prace-propojeni-francie-velke-britanie-zacaly-navzdory-brexitu/">ElecLink</a> a <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/IFA-2">IFA 2.</a> V případě obou propojení se jedná o <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/">stejnosměrná HVDC vedení</a> o přenosové kapacitě 1000 MW.
Třetím propojovacím vedením je stejnosměrné HVDC vedení mezi Francií a Itálií označované podle počátečního a koncového bodu Piedmont-Savoy. Ani dodatečné připojení, které zvýší přenosovou přeshraniční kapacitu Itálie na 4,4 GW, zřejmě nesrovná ceny mezi Itálií a okolními státy a Itálie bude mít i nadále mírně vyšší ceny elektrické energie. Francouzko-italské vedení má být spouštěno v polovině příštího roku.
Čtvrtým projektem, který má být spuštěn v prvním čtvrtletí 2020, je propojení německé spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a dánského Zealandu. Projekt, který je znám pod názvem <a href="https://www.50hertz.com/en/Grid/Griddevelopement/Offshoreprojects/CombinedGridSolution">Kriegers Flak Combined Grid Solution, má mít po spuštění přenosovou kapacitu 400 MW</a>.
<figure id="attachment_79323" class="wp-caption alignleft" style="width: 1724px;"><img class="size-full wp-image-79323" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN.jpg 1724w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN-446x512.jpg 446w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN-768x882.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN-892x1024.jpg 892w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN-725x833.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN-800x919.jpg 800w" alt="Německo-dánské propojení prostřednictvím offshore větrného parku" width="1724" height="1980" /><figcaption class="wp-caption-text">Německo-dánské propojení prostřednictvím offshore větrného parku</figcaption></figure>
Cílem Evropské unie je i nadále podporovat přenosová vedení spojující jednotlivé členské státy. Od toho si EU slibuje snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými obchodními zónami a současně lepší integraci obnovitelných zdrojů do soustavy.
Do vydání tzv. čtvrtého energetického balíčku (označován také jako „Clean energy for all Europeans package“) bylo cílem EU, aby každý členský stát disponoval přeshraniční přenosovou kapacitou ve výši alespoň 10 % celkového instalovaného výkonu v zemi. Nová směrnice o trhu s elektřinou, která byla vydána v rámci tohoto balíčku, již zmiňuje 15% cíl propojení členských států do roku 2030.

Přenos elektřiny

Přeshraniční přenosová vedení se v EU rozrostou o čtyři další projekty, nejvíce na hranicích Francie

Evropská komise schválila změny v nastavení pravidel pro kapacitní aukce v Itálii, kterými se zavádějí přísnější limity pro emise CO2 výrobních zdrojů. První kapacitní aukce by měla proběhnout v druhé polovině tohoto roku.
Členské státy Evropské unie se čím dál častěji uchylují k zavádění kapacitních mechanismů, které mají sloužit k zabezpečení rovnováhy v soustavě pro případ, že výroba v jiných zdrojích nebude dostatečná. Po Spojeném království, které se stalo jakýmsi evropským průkopníkem kapacitních mechanismů, plánuje jejich obdobu spustit také Itálie.
V průběhu přezkumu navrženého systému došla Evropská komise <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-3001_en.htm">k závěru</a>, že pravidla pro zavedení kapacitních aukcí v Itálii jsou v souladu s legislativou EU a přispějí tak k zajištění bezpečnosti dodávek elektrické energie při současném zachování vysoké úrovně ochrany životního prostředí bez nepřiměřeného narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie.
Itálie nyní navrhla změny již dříve schváleného systému kapacitního mechanismu (původní kapacitní mechanismus byl <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-682_en.htm">schválen v únoru 2018</a> spolu s dalšími návrhy kapacitních mechanismů Belgie, Francie, Řecka, Německa a Polska).
<figure id="attachment_72734" class="wp-caption alignleft" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-72734" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/fiume-snato-800x533.jpg 800w" alt="Elektrárna společnosti EPH Fiume Santo" width="1920" height="1280" /><figcaption class="wp-caption-text">Černouhlená elektrárna společnosti EPH Fiume Santo, Zdroj: Wikipedia.org</figcaption></figure>
Aktuálně Evropská komise zkoumala, zda jsou v souladu s legislativou EU i úpravy, které, mimo jiné, požadují po účastnících kapacitních aukcí nižší emise CO2 na vyrobenou kWh.
Stejné limity jsou již nyní součástí nedávno schváleného nařízení EU o vnitřním trhu s elektřinou. V článku č. 22 <a href="https://data.consilium.europa.eu/doc/document/PE-9-2019-REV-1/en/pdf">nařízení</a> lze dohledat, že právě v případě kapacitních aukcí bude EU požadovat, aby nebyly do aukcí připuštěny nové výrobny, které vypouští více než 550g CO2 na vyrobenou kWh elektřiny.
Itálie chce především zabránit tomu, aby v rámci aukcí získaly podporu levné, ale emisně náročné zdroje – tedy převážně uhelné zdroje. Zároveň schválené změny kapacitních mechanismů umožní, aby byl v budoucnu umožněn přístup i nových technologií, jako je například odezva strany spotřeby (Demand Side Response), akumulace a další tak, aby i přes vyloučení uhelných zdrojů bylo zachováno konkurenční prostředí.
Ze zavedení kapacitních aukcí může mimo jiné profitovat například česká společnost Energetický a průmyslový holding, která v roce 2015 převzala v zemi významná výrobní aktiva o celkovém instalovaném výkonu 4 500 MW. Z toho je celkem 3 900 MW v plynových (Livorno Ferraris, Ostiglia, Scandale, Tavazzano and Montanaso a Trapani) a 600 MW v černouhlených elektrárnách (Fiume Santo).

Elektrárny v Evropě

Evropská komise schválila pravidla italského kapacitního mechanismu

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského koupil prostřednictvím své dceřiné společnosti EP New Energy Italia (EPNEI) italskou elektrárnu Fusine. Jde o další z investic holdingu do odvětví biomasy. ČTK to dnes sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. Elektrárna podle něj má instalovaný výkon sedm megawattů (MW), nachází se v Lombardii v severozápadní Itálii. Cenu mluvčí neuvedl.
<blockquote>
&#8222;Tato akvizice je v souladu s italskou národní energetickou strategií a s dlouhodobou plánovanou expanzí skupiny EPH v sektoru obnovitelných zdrojů energie,&#8220; uvedl dnes Častvaj.
</blockquote>
Připomněl, že v prosinci 2017 získala EPNEI elektrárny Biomasse Italia a Biomasse Crotone s celkovým instalovaným výkonem 73 MW.
<blockquote>
&#8222;V současné době pak EPH finalizuje ve Velké Británii projekt přeměny uhelné elektrárny Lynemouth s instalovaným výkonem 400 MW na elektrárnu spalující biomasu,&#8220; doplnil.
</blockquote>
Na rozdíl od ostatních obnovitelných zdrojů podle něj umožňuje biomasa řízenou výrobu elektrické energie, nezávislou na slunečním svitu či síle větru.
<blockquote>
&#8222;Elektrárny tím přispívají ke stabilitě a bezpečnosti celého systému, to vše při udržení zaměstnanosti,&#8220; dodal Častvaj.
</blockquote>
Pro porovnání, instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je asi 2000 MW.
Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů &#8211; EPIF a EP Power Europe. EPIF v rámci EPH zastřešuje tranzit plynu, distribuci elektřiny a plynu, skladování plynu a teplárenství. Podíl 31 procent v EPIF patří fondu australské banky Macquarie, zbytek patří EPH. Většinovým vlastníkem EPH se předloni stal Křetínský, který nyní drží 94 procent akcií. Firmu opustili podnikatel Patrik Tkáč a investoři spojení se skupinou J&amp;T.
Do <a href="https://bit.ly/2Skjxz9" target="_blank" rel="noopener">EPIF</a> kromě majoritního podílu v Pražské teplárenské a v maďarských teplárnách Budapesti Erömü patří mimo jiné podíly holdingu ve společnosti Eustream, kde jako manažer působí bývalý premiér Mirek Topolánek či společnosti Nafta, která na Slovensku provozuje zásobníky plynu.
Druhou větví holdingu je společnost <a href="https://bit.ly/2DW503O" target="_blank" rel="noopener">EP Power Europe</a>. Zastřešuje těžbu uhlí a výrobu elektřiny. O loňských Vánocích EPH jejím prostřednictvím podal závaznou nabídku na koupi veškerých francouzských aktiv německé skupiny Uniper. V létě 2016 pak EPH ovládl německé hnědouhelné doly, které v konsorciu s firmou PPF Investments koupil od švédské společnosti Vattenfall.
Křetínský je podle loňského žebříčku časopisu <a href="https://miliardari.forbes.cz/" target="_blank" rel="noopener">Forbes</a> pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 59 miliard korun. Kromě EPH je podnikatel mimo jiné spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha.

Obnovitelné zdroje

Zdroj: https://www.flickr.com/photos/psnh/

EPH pokračuje v investicích do biomasy, v Itálii holding koupil další elektrárnu

Současná vláda v Itálii slíbila před volbami zastavení plynovodu TAP. Po dlouhém přezkoumávání uznává, že projekt bude dokončen podle plánu. Případnou blokací projektu by se Itálie vystavila téměř jistě prohranému soudnímu sporu, a mohla by tak zaplatit až 35 miliard euro.
<h2>Volební argument</h2>
Plynovod TAP (Trans Adriatic Pipeline) v současné době hýbe Italskou vládou. <a href="http://oenergetice.cz/plyn/prvnich-100-kilometru-plynovodu-nord-stream-2-polozeno-stavbu-muze-zpozdit-pocasi/">Plynovod</a>, který má dopravovat zemní plyn z Ázerbájdžánu do <a href="http://oenergetice.cz/plyn/italska-vlada-reviduje-plan-vystavby-mezinarodniho-plynovodu-tap/">Itálie</a> a dále do Evropy, byl jedním z hlavním bodů při posledních italských volbách v březnu letošního roku. I díky příslibu zastavení projektu TAP se podařilo politické straně 5-Star Movement získat nejvíce hlasů ze všech politických stran.
Zpravodajský server <a href="https://www.euractiv.com/section/elections/news/italys-di-maio-warns-against-party-divisions-after-tap-pipeline-u-turn/">EURACTIV</a> informoval o současné situaci. Od voleb uběhlo několik měsíců s žádným výsledkem ohledně plynovodu TAP, až donedávna. Vláda prohlásila, že nebude projekt plynovodu TAP blokovat a umožní jeho dokončení. Hlavním důvodem ke změně názoru je fakt, že by Itálie musela za blokování projektu v takto pokročilé fázi zaplatit pokutu v rozmezí 20 až 35 miliard euro. Toto rozhodnutí pobouřilo mnoho lidí a vyvolalo vlnu odporu jak v řadách voličů, tak v samotné straně a mohlo by mít fatální následky pro současnou vládnoucí stranu a její koalici.
<blockquote>
„5-Star slíbila, že zablokuje TAP do dvou týdnů (po převzetí moci)… Získali mnoho hlasů na základě tohoto slibu. Po šesti měsících změnili názor. My jsme prohráli volby, Itálie ztratila čas. Di Maio (místopředseda vlády ze strany 5-Star) ztratil svoji tvář,“ prohlásil bývalý předseda vlády Matteo Renzi.
</blockquote>
<h2>Chyba je u předchozí vlády</h2>
Místopředseda vlády Luigi Di Maio k současnému postoji vlády k plynovodu TAP sdělil, že skutečnou hodnotu nákladů na blokaci projektu zjistil až po nastoupení do úřadu. Chyba leží u bývalé vlády, která pomocí mezinárodních smluv a dohod vytvořila okolo projektu ochranné pole, které úspěšně znemožňuje jeho zrušení nebo blokaci.
Lídr 5-Star Movement Di Maio navíc prohlásil, že současné rozhodnutí nemění postoj jeho strany k projektu. Bývalý předseda vlády Renzi popřel slova Di Maioa a sdělil, že všechna dokumentace ohledně zapojení Itálie do projektu plynovodu TAP je veřejná, a že Di Maio a jeho vláda nezískala žádné důležité informace o projektu až po převzetí vlády.
Italský premiér vysvětlil v otevřeném dopise, kdo všechno by si nárokoval kompenzaci v hodnotě 20-35 miliard euro za případnou blokaci plynovodu TAP. Jednalo by se o akcionáře konsorcia TAP, importní společnosti, které již nakoupily zemní plyn za výhodnou cenu a o přepravce plynu.

Plynovod TAP bude dostavěn, navzdory předvolebním slibům italské vlády

Po Španělsku a Velké Británii <a href="https://www.renewableenergyworld.com/articles/2018/09/subsidyfree-solar-farms-popping-up-from-britain-to-italy.html">přichází nové projekty</a> fotovoltaických elektráren, které budou fungovat bez podpory státních dotací, i v další evropské zemi, v Itálii. V současnosti jsou takovéto projekty v Evropě stále raritou. Po celé Evropě se nachází zhruba jen 15 takovýchto projektů, nicméně agentura Bloomberg předpokládá, že podobných projektů bude rychle přibývat.
Od počátku tisíciletí mnohé státy mohutně dotovaly obnovitelné zdroje, a to včetně fotovoltaiky. Ta za poslední roky ovšem výrazně zlevnila a nyní vlády ukončují dotační podpory a fotovoltaické elektrárny začínají být konkurenceschopné. Dalo by se říci, že dosahují tržní parity a pomalu začínají konkurovat uhelným zdrojům, ovšem pořád se jedná o intermitentní zdroje, které na rozdíl od konvenčních zdrojů nedokáží dodávat elektřinu do sítě kontinuálně.
<blockquote>
„ Dochází ke změně, protože mnoho vlád věří, že pokles cen a vývoj technologie již dosáhl takové úrovně, že není potřeba dalších dotací.“
Michelle Davies, vedoucí právnické firmy Eversheds Sutherland LLP.
</blockquote>
Ve většině zemí investoři spoléhali, nebo se stále spoléhají na feed-in tarify či aukce, tedy garantované výkupní ceny. Nyní ovšem přicházejí investoři, kteří nespoléhají na tyto mechanismy a prodávají elektřinu na burze nebo se zajišťují pomocí PPA smluv, které uzavírají zpravidla s velkými průmyslovými hráči. Ty si v rámci zodpovědnější energetické politiky zajišťují (alespoň teoreticky na papíře) dodávky zelené energie.
Italská firma Octopus Investments Ltd má v současnosti 5 solárních parků o celkovém výkonu 64 MW, které se nacházejí v Itálii a nespoléhají se na státní podporu. Že se nejedná o ztrátový business dokládá fakt, že mu částečné financování poskytla i místní banka a že společnost plánuje postavit dalších 12 parků o celkovém výkonu 110 MW.
Smlouvy PPA slouží nyní pro banky jako záruky pro poskytnutí financování. Může tak docházet až k paradoxním situacím, kdy německá BayWa AG získala na základě PPA financování ve výši 100 mil. EUR pro stavbu fotovoltaického parku na jihu Španělska. Firma, se kterou smlouvu na 15 let uzavřela, je ovšem další německá firma Statkraft AS. Německá firma tedy bude krýt svou spotřebu čistou energií, která se ovšem vyrobí a spotřebuje ve Španělsku.