Dánský Fayard letos v létě opraví poslední ruské LNG tankery

Dánský přístav Fayard nadále opravuje a poskytuje služby LNG tankerům převážejícím ruský plyn z pole Jamal. Jde o poslední evropský přístav, který tomuto typu tankerů takové služby nabízí. Děje se tak navzdory odporu dánské vlády a relativně krátce před začátkem platnosti zákazu poskytování služeb plavidlům napojeným na Rusko.

Konkrétně podle analýzy nevládní organizace Urgewald má přístav letos v létě pomoci s opravou šesti z flotily patnácti až dvaceti ledoborců tohoto typu. Minulý rok pak tento dánský přístav obsloužil pět těchto tankerů.

Jedná se o tankery třídy Arc7 LNG. Jde o speciální model tankerů uzpůsobený pro arktické prostředí. Ruský plynárenský gigant Novatek je vyvinul společně s finskou společností Aker Arctic a postavila je jihokorejská firma DSME (v současnosti pod jménem Hanwha Ocean).

Jediným dalším provozovatelem loděnic v Evropě dostatečně pokročilých pro servis těchto plavidel je nizozemská společnost Damen. Ta však těmto tankerům přestala poskytovat služby už minulý rok. Je ovšem třeba zmínit, že firma je vyšetřována nizozemskou prokuraturou kvůli údajnému porušování unijních sankcí vůči Rusku a korupční minulosti.

Podle Financial Times se Fayard vyjádřil následovně:

„Podporujeme unijní energetickou politiku a sankce proti Rusku. Komise rozhodla, že LNG z Jamalu bude potřeba až do roku 2027, a proto obsluhujeme lodě, které připlouvají do evropských přístavů a dovážejí LNG do Evropy. Tím udržujeme lodní bezpečnost a podporujeme EU.“

EU svůj dovoz ruského plynu během více než čtyř let trvající války výrazně snížila. Od příštího roku má navíc začít platit výše zmíněný zákaz dovozu ruského plynu.

Zatímco dodávky plynovody, jako jsou Bratrství, Nord Stream či TurkStream, prudce poklesly (TurkStream je jediný, který v současnosti ještě do EU nějaký plyn dodává a podle ruských státních médií letos dodávky dokonce mírně vzrostly), oproti předválečným rokům, dovoz LNG, konkrétně LNG z projektu Jamal LNG, v prvním čtvrtletí tohoto roku meziročně vzrostl o 15 %. Souvisí to pravděpodobně s výpadkem části dodávek plynu z oblasti Perského zálivu v důsledku problémů v Hormuzském průlivu.

Sankce, ledoborce a stínová flotila

Flotilu těchto 30 až 35 plavidel ovládá několik nadnárodních firem a koncernů. Patnáct z nich slouží právě k obsluze pole Jamal. Některé sídlí v Rusku či Číně, mezi vlastníky je však například i řecká společnost Dynagas. Od začátku války na Ukrajině bylo několik těchto plavidel převedeno na neznámé, pravděpodobně krycí společnosti se sídlem v Dubaji. Je pravděpodobné, že některé z nich jsou součástí takzvané stínové flotily, která pomáhá obcházet část sankcí.

Podle serveru Bloomberg existují důkazy o LNG tankerech, které jsou pravděpodobně součástí této flotily. Podle některých analytiků také nelze vyloučit jejich prodej ze strany západních firem, jakmile začne příští rok platit plný zákaz ruského plynu. V Asii či Rusku by se zájemci pravděpodobně našli. Podobně je to i s dalšími podíly v ruských projektech. TotalEnergies například prodal svůj podíl v Arctic LNG 2, což je také ruský LNG projekt.

Stínová flotila je fenomén známý především z trhu s ropou, kde ji Rusko a Írán využívají již delší dobu. Ani trh se zemním plynem se však tomuto trendu zcela nevyhnul. Prodej ropy a plynu je pro Rusko stále klíčovým zdrojem příjmů, což je také jedním z hlavních důvodů, proč byly na Moskvu uvaleny rozsáhlé sankce. Rusko tak sice těží ze současných zvýšených cen energií, zároveň se však musí vyrovnávat s dlouhodobě klesajícími dodávkami plynu do Evropy. Je tedy možné, že se ke stínové flotile bude obracet stále častěji i při dovozu této komodity a i po ukončení všech služeb ze strany evropských loděnic a přístavů.