Ministr: Maďarsko bude na žádost Ruska dodávat plyn do Podněstří

Maďarská obchodní společnost bude na základě žádosti ruského ministra energetiky dodávat zemní plyn do moldavského Podněstří, které je pod kontrolou ruských separatistů. Dnes to uvedl maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó. Desetitisíce obyvatel území podél moldavských hranic s Ukrajinou se ocitly v energetické krizi, když 1. ledna skončila platnost tranzitní smlouvy o dodávkách ruského zemního plynu přes Ukrajinu, protože Kyjev odmítl smlouvu prodloužit.

Szijjártó na tiskové konferenci vysílané na jeho facebookovém účtu řekl, že ho oslovil místopředseda ruské vlády odpovědný za energetiku. Ohledně dodávek plynu jednal i se svým moldavským protějškem. Maďarský ministr neupřesnil, která maďarská společnost bude plyn dodávat.

Moldavský premiér Dorin Recean koncem ledna uvedl, že Evropská unie poskytne 30 milionů eur (752 milionů Kč) na nákup a přepravu zemního plynu do Podněstří. Řekl také, že maďarská společnost MOL hodlá podepsat smlouvu s firmou Moldovagaz o dodávkách plynu do Podněstří.

Separatistické úřady v Podněstří tento měsíc podle agentury Reuters oznámily, že region začal dostávat plyn díky půjčce poskytnuté Moskvou. Dodaly, že dceřiná společnost MET Group se sídlem ve Švýcarsku – MET Gas and Energy Marketing AG – podepsala v únoru krátkodobou smlouvu o dodávkách plynu do Moldovagazu.

Podněstří se v krátké válce na začátku 90. let vymanilo z moldavské kontroly. Chová se jako samostatný stát, ale právně zůstává součástí Moldavska. Kvůli své izolaci je ekonomicky i politicky silně závislé na Rusku. Po desetiletí těžilo z levného ruského plynu, který využívalo k vytápění a výrobě elektřiny prodávané do zbytku Moldavska.

Rusko viní z energetické krize v Podněstří Moldavsko a Ukrajinu. Moldavsko zase viní Moskvu. Obviňuje také ruskou plynárenskou firmu Gazprom, že porušuje dlouhodobou smlouvu tím, že odmítá posílat plyn alternativními trasami. Gazprom ale tvrdí, že pozastavil vývoz kvůli nezaplacenému moldavskému dluhu 709 milionů dolarů (17 miliard Kč), který ale Kišiněv neuznává.