Španělsko chystá plynovodní spojení s Francií, záležet bude i na zájmu EU
Španělsko chystá nové plynovodní spojení s Francií, které by mohlo být v provozu už na jaře příštího roku. Řekla to dnes španělská ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberaová, do jejíž kompetence spadá rovněž energetika. Záležet ale podle ní bude na tom, zda se Francie a další evropské země na projektu dohodnou.
Evropská unie se od únorové invaze ruských vojsk na Ukrajinu snaží co nejrychleji zbavit odběru zemního plynu z Ruska. Německý kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek prosazoval výstavbu potrubí z Portugalska přes Španělsko a Francii do střední Evropy.
„Toto nové propojení, tento plynovod, by mohlo být v provozu přibližně za osm až devět měsíců na jižní straně hranice, to je od Pyrenejí do Španělska,“ řekla dnes Riberaová ve státní televizi TVE.
Spojení Francie se Španělskem by vyžadovalo položit další část potrubí, které propojí španělskou síť s francouzskou.
Scholz řekl, že potrubí spojující Pyrenejský poloostrov se střední Evropou by teď citelně pomohlo zmírnit napětí v zásobování plynem. Kancléř dodal, že už v této záležitosti jednal s lídry ze Španělska, Portugalska, Francie a Evropské komise (EK).
Portugalský premiér António Costa řekl, že Scholzova slova „zvyšují tlak na evropské instituce, aby jednou provždy odblokovaly situaci“. Navrhl přitom, aby alternativou propojení přes Francii mohl být podmořský plynovod ze Španělska do Itálie.
Španělsko a Portugalsko prosazují výstavbu nového plynovodu už dlouho. Mají totiž kapacitu přijímat zkapalněný zemní plyn (LNG), který je pak možné posílat dál do zbytku Evropy. Španělský premiér Pedro Sánchez ale řekl, že Evropská unie musí zaplatit výstavbu propojovacího potrubí.
Plynovodní síť ve Španělsku provozuje společnost Enagás. Její generální ředitel Arturo Gonzalo Aizpiri nedávno řekl, že celý projekt plynovodu mezi Francií a Španělskem by šel vybudovat za dva a půl roku za cenu 600 až 700 milionů eur (14,6 až 17,1 miliardy Kč). Z projektu v roce 2019 sešlo, protože regulační orgány došly k závěru, že je finančně nevýhodný, uvedla agentura Reuters.
Cena zemního plynu pro evropský trh s dodáním v září se dnes odpoledne ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 208 eur (5070 Kč) za megawatthodinu (MWh).To je blízko rekordu. Cena plynu v TTF je pro evropský trh určující, před rokem se pohybovala kolem 28 eur za MWh a před dvěma lety kolem 13 eur/MWh.
Situace na trzích s plynem se začala komplikovat loni na podzim, podle analytiků v souvislosti s plány Evropské unie na transformaci energetiky. Ty předpokládají relativně rychlý odklon od fosilních paliv, na který není Evropa dostatečně připravena. Další prudký růst se dostavil po začátku války na Ukrajině, v březnu se cena plynu v TTF přechodně vyšplhala až k 350 eurům za megawatthodinu. Do konce obchodního dne ale na této úrovni nevydržela a klesla zpět pod 200 eur/MWh.
Mohlo by vás zajímat:
Ač to přímo nesouvisí s plynem v tomto tematu, máme tady další ne příznivou indicii o jaderných elektrárnách v Evropě. Ruský exprezident hrozí evropským jaderným elektrárnám. To by mohl být prioritní důvod odklonu od tohoto kontraverzního velkého zdroje. To o čem si nikdo nic takového raději nepřipouštěl, se stalo skutečností.
Riziko je nejenom u velkých jaderných zdrojů, ale i u plánovaných modulárních reaktorů. Nicméně konfikt na Ukrajině klidně může zítra skončit a všechno bude jinak.
"Geniální" nápad. Odkloníme se od jaderných elektráren abychom se tím stali ještě víc závislí na ruském plynu. A až vůli ruského exprezidenta splníme a jaderné elektrárny zavřeme, jen tak mezi řečí se zmíní, že by se mohlo také něco stát vodním elektrárnám. Tak zavřeme i ty, pak budou následovat třeba chemičky, a až to všechno zavřeme, tak nám dojde, že nebezpečí že nám Rusové něco nepěkného provedou se tím nezmenšilo vůbec nijak, protože tak jako tak mají jaderné zbraně, které jsou k těmto účelům stejně nejvhodnější a nejúčinnější...
"Atomová elektrárna, která by byla zcela odolná i proti válečnému útoku, by byla tak nákladná, že by se její stavba nikomu nevyplatila."
Pomalu a jistě si přiznáváme a přibližujeme se ke skutečné ceně jaderné energie.
Ano máte pravdu jaderná elektrárna je z vojenského hlediska slabina , stačí jedna řízená raketa a máte Černobyl. Kdežto OZE jsou z tohoto hlediska ve výhodě, protože jsou rozptýlené po celé zemi a jejich zničení není nebezpečné. To je jedna z mála výhod, které OZE proti JE mají.
filozoficka otazka - aky je rozdiel ak :
A) cielene zautocim/trafim riadenou strelou jadrovu elektraren
- tu je este pod otazka - ako presne a kam musim trafit a ci staci jedna raketa (a aka silna)
B) cielene zautocim na konkretne uzemie jadrovou raketou
Výhoda prioritně nejdůležitější, na což se vůbec nebral zřetel, hlavně lidmi, který v tom neviděli vlastní přízeň, přestože na to bylo dostatečně upozorňováno.. Co se týká OZ, tak jejich celosvětový význam zákonitě roste a jejich negativa se na rozdíl od pozitiva snižují a na dále budou.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Úplně tomu v současnosti zabranit nejde. Co ale jde, je zmírnit potencionální ohrožení do budoucna další nedostavbou nových s budoucím dlouhodobým potřebným provozem pro návratnost. U malých modulárních je to o něčem jiném, když se dají jenom jadernou částí umístit bezpečně pod zem.
No a jak hluboko pod zem byste je chtěl umístnit pro moderní zbraně není problém zničit cíl i poměrně hluboko pod zemí třeba muniční sklad v hoře.
To by dokázali upřesnit skutečný odborníci. Můj osobní názor, že by to nemuselo být více jak 100 m se mi zdá už hodně přehnaně zbytečně moc. Jaderné zbraně by na to nikdo nepoužil, ty můžou být použity přímo.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se