Domů
Plynárenství
The Washington Post: Může energetickou krizi vyřešit těžba plynu v Nizozemsku?
Zdroj: Peter Heeling / Creative Commons / CC-Zero (public domain)

The Washington Post: Může energetickou krizi vyřešit těžba plynu v Nizozemsku?

Plynárenství
6 komentářů
8. září 2022, 09:16
ČTK

Amsterodam 8. září (ČTK/The Washington Post) – Kvůli častým zemětřesením v okolí města Groningen na severu Nizozemska popraskaly mnohé domy, otřesy měly vliv i na místní byznys a dokonce se kvůli nim rozpadla i některá manželství. Po škodách za miliardy eur a protestech, kdy například místní farmáři přijeli do Haagu na traktorech, nizozemská vláda konečně souhlasila s tím, že postupně ukončí těžbu zemního plynu v oblasti, kterou kvůli tomu od 80. let zasáhlo více než tisíc otřesů, napsal list The Washington Post. Jenže vzhledem k současné situaci, kdy Rusko omezuje přívod plynu a ceny energií zůstávají vysoké, hledí Evropa dychtivě právě na tento kout Nizozemska, kde se kostely z 12. století, venkovské statky a vesnice jako z pohádky nacházejí přímo nad nalezištěm plynu, jehož množství odpovídá třem letům ruského dovozu.

Zejména Spojené státy a Německo už vznesly pro mnohé zneklidňující dotaz: Nemohli by Nizozemci pokračovat v těžbě v Groningenu pro dobro Evropy? „Klást nám tuto otázku by mělo být zakázáno,“ říká Jan Wigboldus z místní aktivistické skupiny Groninger Gasberaad, „Stejně to ale dělají,“ dodal.

Na přístupu k oblasti, kde žije téměř půl milionu lidí a kde se nachází 26.000 vážně poškozených domů, se nyní může ukázat, jak daleko jsou vlády ochotny zajít a kolik jsou toho lidé ochotni snést v zájmu podpory Ukrajiny a izolování Ruska.

Evropští vůdci obviňují Kreml z toho, že používá dodávky energie jako zbraně v odvetě za peníze a vojenské vybavení, které Evropská unie poskytla Ukrajině, a rovněž za sankce, které uvalila na Rusko. Kvůli ruským hrozbám, že v zimě zcela zastaví přívod plynu do Evropy, a vzhledem k touze EU omezit vliv Kremlu nyní evropské vlády přehodnocují to, co bylo dlouho nemyslitelné.

Využívání uhlí či fosilního paliva, které je v zelené Evropě kritizováno kvůli vysoké emisi skleníkových plynů, narůstá. Znovu se objevuje těžba zemního plynu pomocí takzvaného hydraulického frakování v zemích jako Německo či Británie, které těžbu zemního plynu v břidličných horninách hluboko pod zemí již dříve zakázaly s tím, že tento způsob ohrožuje zásoby podzemní vody nad ložisky plynu. Německo, evropská ekonomická velmoc, rovněž zvažuje kontroverzní prodloužení životnosti svých jaderných elektráren (v pondělí 5. září již Německo oznámilo, že chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci roku odpojí).

„Na stole je teď úplně všechno,“ říká Olha Chakovová, expertka na energetiku ze think-tanku Atlantic Council.

„Nyní se zvažují i nápady, které se v minulosti zdály být extrémní či šílené,“ dodává.

Nikdo v Evropě by přitom nemusel obětovat víc než právě lidé v Groningenu.

V otřesy poničené vesnici Woltersum 64letý elektrikář Laurens Mengerink bez větší námahy uvolňuje červenou cihlu z vnější zdi svého nebezpečně zborceného domu. „Vidíte? Rozpadá se,“ povzdechne si.

Další otřesy by mohly zásadně ohrozit jeho dům a zničit nově rekonstruovaný dům jeho souseda. Mengerink je přitom jedním z těch, kdo obnovení těžby podporují.

„Potřebujeme plyn kvůli válce na Ukrajině, kvůli Rusku. Potřebujeme naši vlastní energii, ne jejich,“ říká.

Další obyvatelé s tím ale ostře nesouhlasí. „Obnovení těžby by nás zabilo,“ říká Ate Kuipers, farmář, který kvůli zemětřesení utrpěl škody v hodnotě téměř 800.000 dolarů (19 milionů Kč). „Potřebujeme plyn z Ruska, potřebujeme ropu z Ruska. Nezvládneme všechno jen s obnovitelnými zdroji. A Evropa nemůže mít Groningen,“ říká Kuipers.

Nizozemští představitelé se snaží najít zlatou střední cestu. Vzali sice zpět plány na letošní uzavření vrtů, nicméně uvedli, že těžbu navýší pouze v případě, že by mělo dojít k zásadnímu nedostatku plynu, což by způsobilo, že by byly bez energie nemocnice, školy i domácnosti.

Těžba z ložiska, ve kterém se kdysi nacházelo více než 2700 miliard kubických metrů plynu, začala v 60. letech 20. století. Od konce 80. let si obyvatelé stěžovali na dunění v zemi, které děsilo dobytek i domácí zvířata a způsobovalo praskliny ve zdech domů. Tvrdí přitom, že jim nizozemská vláda i společnosti, které v oblasti těžily, říkaly, že se není čeho bát.

Z 90. let minulého století přitom již existují oficiální zprávy, které dokumentují vztah mezi otřesy a těžbou z měkké bažinaté půdy kolem Groningenu. Ta je totiž kvůli těžbě narušená a smršťuje se jako zmáčknutá houba. „Obecný názor v té době nicméně byl, že ten dopad není závažný a síla zemětřesení je velmi nízká,“ říká Tom van der Lee, šéf parlamentního výboru, který nyní zkoumá reakci úřadů na dlouhé roky plné otřesů. „Nebralo se to vážně,“ dodává.

To se ale změnilo před deseti lety, kdy sever Nizozemska postihlo zemětřesení o síle 3,6 stupně. Další relativně silné zemětřesení otřáslo oblastí v roce 2018. Tehdy farmáři z Groningenu, kterým popraskali stáje i domy, na protest dorazili do Haagu na traktorech. Ve stejném roce vláda souhlasila s postupným ukončením těžby.

Dlouhá léta plná otřesů jsou vidět například na hlavní ulici v Loppersumu, vesnici, kde žije 2500 obyvatel. Kavárna Lopster Kroon, kde se kdysi místní scházeli, musela zavřít. Její cihlová budova byla totiž poničena prasklinami. Zavřely i prodejna kol, řeznictví a další podniky. Některé nastálo, jiné dočasně. Kostel svatého Petra a Pavla postavený v roce 1217, je pokryt lešením. Někteří z obyvatel museli být přemístěni do provizorního ubytování. Mnoho místních stále čeká na rozhodnutí nizozemské vlády, která má určit kdo a v jaké výši dostane odškodnění.

A objevily se i další dopady. Studie provedené univerzitou v Groningenu odhalily, že nejméně 10.000 dospělých v regionu trpí zdravotními problémy, zejména stresem, a to právě v souvislosti se zemětřeseními a jejich důsledky.

„Groningen má potenciál oslabit ruské energetické sevření Evropy,“ myslí si experti Alice Stollmeyerová a Lukas Trakimavicius.

Jak moc by ale mohl Groningen evropskou energetickou krizi zmírnit, zůstává otázkou. Na vrcholu těžby zásoboval Groningen Evropu zhruba deseti procenty plynu. Téměř 450 miliard kubických metrů zůstává v podzemí, což je množství, které by vystačilo Evropské unii na celý rok, myslí si odborník na energetiku Jilles van den Beukel. Odhaduje, že nejvyšší možné navýšení těžby v Groningenu by mohlo být 40 miliard kubických metrů ročně, což je asi čtvrtina plynu, který si EU loni zakoupila od Ruska. Nizozemští úředníci ale tyto hodnoty označují za seismicky nebezpečné. Jak Beukel dodává, navýšení na deset či 20 miliard kubických metrů se jeví jako politicky „více reálné“. Takový krok by podle něj mohl snížit cenu plynu v Evropě o deset až 20 procent.

Již v lednu, když narůstaly obavy u ruské invaze, němečtí dodavatelé pobouřili nizozemské úředníky, když se snažili nakoupit víc plynu z Groningenu. Ve stejnou dobu diskutovali s Nizozemci i Američané a řešili s nimi, jaké jsou energetické možnosti a jakou roli by ve zmírnění plynové krize v regionu mohl hrát právě Groningen. Američtí a němečtí představitelé ale v rozhovoru s deníkem The Washington Post odmítli, že by na Nizozemce vyvíjeli nějaký nátlak.

Kontakty s německou vládou potvrdil i Hans Vijlbrief, který má v nizozemské vládě na starosti těžební průmysl. Podle něj existují technická omezení, pokud jde o množství plynu, které může být posláno do Německa. Současné dohody hovoří o navýšení těžby jen v případě „nouze“. „Jestliže by lidé v Německu umrzali kvůli nedostatku plynu a země by přijala všechna další opatření, jako je vypnutí průmyslu, mohli bychom to vyřešit dovozem plynu z Groningenu,“ uvedl nizozemský představitel. Takový scénář ale označil za nepravděpodobný.

Pokud by se nouzová těžba spustila, místní obyvatelé doufají, že by byly použity nové technologie, které stabilizují půdu a omezí potenciální dopady budoucích otřesů. Příjmy z těžby by přitom měly směřovat na pomoc poškozené komunitě.

S navýšením těžby nesouhlasí například 65letá zdravotní sestra Annette Sinsová, jejíž dům v Loppersumu je rovněž poškozený častými zemětřeseními. S Ukrajinci hluboce soucítí, každý týden se schází s ostatními v místní komunitě a společně dávají dohromady různé dary a pomoc. Nicméně podle jejího názoru by navýšení těžby u nich v Nizozemsku Ukrajině ani evropským spotřebitelům nepomohlo. Profitovala by z toho hlavně nizozemská vláda a rovněž společnosti Shell a ExxonMobil, které těžbu provádějí, myslí si Sinsová.

„K zemětřesením dochází neustále a nikdo nedokáže předvídat, co se stane, když se těžba navýší. Bude to znamenat jen malé poškození, říkají. Ale stále je tu možnost, že přijde velké zemětřesení a naše domy se zhroutí,“ dodává.

Potřebujete být v obraze ohledně plynárenství?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti plynárenství a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Němci si plácli s Katarem. Dodávky zkapalněného plynu budou proudit patnáct let
29. listopad 2022, 13:01
Už to vypadalo, že z dohody o plynu nic nebude. Německo ale ohlásilo úspěch ve vyjednávání s Katarem
29. listopad 2022, 12:49
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Jan Stehlik
8. září 2022, 10:59

Kalifornie má podstatně větší problémy se zemětřesením a je to nejlidnatější stát USA . Tudíž problémy se dají řešit . Navíc evropa má větší zásoby břidlicového plynu než USA . Prostě energie jsou motorem budoucnosti a zatím to s OZE nevypadá , že by nám vytrhli trn z paty. Je nesmyslné nakupovat od překupníku ruské komodity s přirážkou a likvidovat naši konkurenceschopnost.

richie
8. září 2022, 11:49

ale je rozdiel, ak je zname, ze v danej oblasti su relativne caste zemetrasenia nevyvolane cinnostou cloveka (vid kalifornia) a ludia su na to pripraveny, resp. pocita sa s tym a ine, ak sa v dlhodobo kludnej oblasti zacnu objavovat zemetrasenia vyvolane cinnostou cloveka (s podobnym problemom sa stretavajunapr. aj v oklahome)

Ivan
8. září 2022, 12:09

tušíte jakým způsobem se ten břidlicový plyn těží? kolik pitné vody se tím znehodnotí a odebere z oběhu? už tak je v evropě nedostatek vody a tímto by jsme jen zhoršili...

Jiří Syn
8. září 2022, 13:50

Tak na těžbu (frakování) se nespotřebovává žádná PITNÁ voda, nicméně ano na to rozpraskání břidlice (což je ten fracking, který z ní uvolní ten obsažený plyn) se tam skutečně pod tlakem pumpuje (zatím, jsou projekty na použití LPG/LNG na tento účel, který by se pak zpětně vyčerpal do plynovodu spolu s uvolněným "břidlicovým" plynem) voda, která se při tom do jisté míry znečistí technologickými přísadami (převážně maziva používaných čerpadel). Jelikož se fracking provádí opakovaně, jednou za několik let, tak voda se obvykle ponechává v areálu vrtu v "bazénech" aby se příště použila znova. Když si na tom dají záležet, může být celkem kvalitně vyčištěna (zbytky se uchovají v malých nádržích na příští použití) ale samozřejmě to zhoršuje ekonomiku těžby. Frakování obvykle probíhá v docela velké hloubce (řádově 1000-2000m) takže přímo místní zásoby vody nemusí být ohroženy (nacházejí se v mnohem menších hloubkách) ale záleží samozřejmě na místní geologii. Připomínám že na některých místech se používají vytěžená ložista zemního plynu jako zásobníky zemního plynu (např. jižní Morava) kam se OPAKOVANĚ vhání pod tlakem zemní plyn každý rok a každý rok se zase vypouští, a vcelku žádné problémy to nezpůsobuje...

Michal K.
9. září 2022, 11:16

prosim vas, vhanat do zeme zemny plyn versus vhanat tam agresivne cinidla (kyseliny a pod.), ktore sa pouzivaju pri frakovani su 2 naprosto rozdielne veci

richie
9. září 2022, 13:51

..Připomínám že na některých místech se používají vytěžená ložista zemního plynu jako zásobníky zemního plynu (např. jižní Morava) kam se OPAKOVANĚ vhání pod tlakem zemní plyn každý rok a každý rok se zase vypouští, a vcelku žádné problémy to nezpůsobuje...

ehm .. len tie tlaky su trochu ine pri frakovani a ine pri skladovani plynu .. minimalne nasobne

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se