14. říjen 2021
Aktuální výroba v ČR
Polsko a Litva propojily plynovody: Konec závislosti na ruském plynu pro Pobaltí a Finsko?

Litevsko-polské plynovody byly v minulém týdnu fyzicky propojeny na hranicích obou států plynovodem GIPL. Plyn by oběma směry měl začít proudit přibližně v polovině příštího roku, kdy má být plynovod dokončen.
GIPL konektor by měl vytvořit kapacitu pro přepravu přibližně 27 TWh zemního plynu ročně do pobaltských států a do Finska. Až 21 TWh pak může být přepravováno druhým směrem do Polska.
Pobaltské trhy se tak stanou součástí společného trhu Evropské unie s plynem. Se zbytkem EU jsou totiž v současnosti republiky propojeny pouze teoreticky, a sice přes Bělorusko. O propojení na hranicích nejjižnějšího pobaltského států a Polska informovalo litevské ministerstvo energetiky.
"Jedná se o historický okamžik posílení energetické nezávislosti Litvy, který otevírá cestu k integraci baltského a finského trhu do společného evropského trhu s plynem," řekl ministr energetiky Litvy Dainius Kreivys na ceremonii k propojení obou stran plynovodu GIPL.
Pro Litvu, stejně jako další pobaltské země, je konektor důležitým článkem ve strategii pro navyšování flexibility dodávek plynu a diverzifikaci zdrojů. V současnosti je totiž region zcela závislý na komoditě z Ruska a dodávky z Evropy byly v zásadě nemožné. GIPL také otevře více příležitostí pro terminál pro zkapalňování plynu Klaipeda.
Litva v současnosti plánuje terminál v budoucnu přizpůsobit pro přepravu zeleného vodíku. Polská strana zároveň uvedla, že společně s projektem plynovodu Baltic Pipe společnosti Gaz-System, rozvojem terminálu LNG ve Świnoujście a plynovodním propojením se Slovenskem pomůže plynovod GIPL Polsku a dalším zemím v regionu stát se nezávislými na ruském plynu.
Stavba plynovodu stála přibližně 500 milionů eur. Více než 60 % prostředků na realizaci projektu poskytla Evropská unie, která jej označila za evropský projekt společného zájmu. Na financování projektu se podílejí také lotyšští a estonští provozovatelé plynárenských přepravních soustav.
Celková délka plynovodního spojení mezi Litvou a Polskem dosahuje 508 km, z toho 165 km bylo vybudováno na území Litvy a 343 km v Polsku. Pokrok stavebních prací na plynovodu v Litvě dosahuje 95 %, v Polsku pak přes 90 %.
Mohlo by vás zajímat
12. říjen 2021
12. říjen 2021
18. říjen 2021
21. říjen 2021
22. říjen 2021
27. říjen 2021
27. říjen 2021
Komentáře (15)
Tak ještěže plyn bude proudit v obou směrech. Směrem jsem si byl nejistý.
V rourách jo, ale s obsahem to nebude jednoduché.
Stupidně drahá rusofobní politika. Místo toho aby si s Ruskem vyjednali dlouhodobé kontrakty za výhodných podmínek jako Maďaři tak budou stejně ruský plyn nakupovat a to oklikou spekulačně předražený na západních burzách. U nás je to podobné rusofobové nesmírně škodí ekonomikám svých zemí.
ono tam něco bude a pro Pobaltí je to velký význam...všeobecně však Polsko vystupuje ze šedi Evropských států, plácající se významem někde v Suterénu středoevropského pluralismu a aktivně koná. Polsko je velkým vývozcem potravin a teď se stává i komodit....to ředí Polsko do úplně jiného kontextu v Evropě
Takže už Poláci nebudou blokovat NS2?
Proč myslíte, není lepší přeprodávat se ziskem americký plyn dále?
Ode mne to byla sarkastická poznámka :).
Trubky by byly, teď ještě ten plyn.
A odkud do těch trubek půjde ten plyn, když ne z Ruska? Z Íránu?
Podle některých novin část EU po Íránu pošilhává, ale i kdyby oficiálně opustil trestnou lavici, není kudy troubu položit. Vždy bude v cestě moře, a hlavně buď na Rusku závislá Arménie či Sýrie, nebo perští konkurenti - obchodně Azeři, lokálpoliticky Turci. Pro LNG by byla plavba svobodná, ale přeci jen asi vyjde dráž.
Jednu závislost nahradit druhou. Pak jsou další závislosti třeba ta největší EU.
A kdo do těch trubek bude dodávat plyn? A Litva a ostatní baltské země se připojí do evropského prostoru pro plym ? to jako váženě? To budou kupovat plyn za 900 Euro?
Ak maju fazule, tak si do tych trub aj niečo pustia. Inak iba rusky plyn je k mání. Tie blaboty o nezavislosti už nezaujimaju ani deti. EU nema nic,tak nech deži hubu. Teraz sa to roztočilo s horčikom a tak od januara tu budeme mať tmu, zimu a zastavenu celu kovo vyrobu. Politika EU je skutocne hodna na nakopanie do zatku!
EU má peniaze ... za to si kúpi plyn kde chce .. otázka ceny a dopravy ... že robí taká politiku ako robí je len naša hlúposť ...
Čo sa týka horčíka ... tak ten je mimo tému. To Čína robila "machra" pri politickom spore s Austráliou a "potrestala" Austráliu embargom na dovoz uhlia a výsledok sa dostavil .... Čína vybabrala sama zo sebou a zúfalo jej chýba uhlie ...a preto prudko znižuje energeticky náročnú výrobu - a teda i horčíka ...
Čiže politici v EÚ nie sú osamotení pri "geniálnej" energetickej politke .. súdruhovia z Číny dopadli podstatne horšie ...a vplyvom globalizovanej ekonomiky sa to zrejme prenesie aj k nám.
ani se nebudu vyjadřovat nejsem zavyslí na akloholu
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.