Domů
Plynárenství
Polsko a Litva propojily plynovody: Konec závislosti na ruském plynu pro Pobaltí a Finsko?
Výstavba plynovodu EUGAL
Zdroj: EUGAL

Polsko a Litva propojily plynovody: Konec závislosti na ruském plynu pro Pobaltí a Finsko?

Litevsko-polské plynovody byly v minulém týdnu fyzicky propojeny na hranicích obou států plynovodem GIPL. Plyn by oběma směry měl začít proudit přibližně v polovině příštího roku, kdy má být plynovod dokončen. 

GIPL konektor by měl vytvořit kapacitu pro přepravu přibližně 27 TWh zemního plynu ročně do pobaltských států a do Finska. Až 21 TWh pak může být přepravováno druhým směrem do Polska.

Pobaltské trhy se tak stanou součástí společného trhu Evropské unie s plynem. Se zbytkem EU jsou totiž v současnosti republiky propojeny pouze teoreticky, a sice přes Bělorusko. O propojení na hranicích nejjižnějšího pobaltského států a Polska informovalo litevské ministerstvo energetiky.

"Jedná se o historický okamžik posílení energetické nezávislosti Litvy, který otevírá cestu k integraci baltského a finského trhu do společného evropského trhu s plynem," řekl ministr energetiky Litvy Dainius Kreivys na ceremonii k propojení obou stran plynovodu GIPL.

Pro Litvu, stejně jako další pobaltské země, je konektor důležitým článkem ve strategii pro navyšování flexibility dodávek plynu a diverzifikaci zdrojů. V současnosti je totiž region zcela závislý na komoditě z Ruska a dodávky z Evropy byly v zásadě nemožné. GIPL také otevře více příležitostí pro terminál pro zkapalňování plynu Klaipeda.

Litva v současnosti plánuje terminál v budoucnu přizpůsobit pro přepravu zeleného vodíku. Polská strana zároveň uvedla, že společně s projektem plynovodu Baltic Pipe společnosti Gaz-System, rozvojem terminálu LNG ve Świnoujście a plynovodním propojením se Slovenskem pomůže plynovod GIPL Polsku a dalším zemím v regionu stát se nezávislými na ruském plynu.

Stavba plynovodu stála přibližně 500 milionů eur. Více než 60 % prostředků na realizaci projektu poskytla Evropská unie, která jej označila za evropský projekt společného zájmu. Na financování projektu se podílejí také lotyšští a estonští provozovatelé plynárenských přepravních soustav.

Celková délka plynovodního spojení mezi Litvou a Polskem dosahuje 508 km, z toho 165 km bylo vybudováno na území Litvy a 343 km v Polsku. Pokrok stavebních prací na plynovodu v Litvě dosahuje 95 %, v Polsku pak přes 90 %.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
Michal Procházka
1. listopad 2021, 19:04

Tak ještěže plyn bude proudit v obou směrech. Směrem jsem si byl nejistý.

Vinkler
26. říjen 2021, 11:23

V rourách jo, ale s obsahem to nebude jednoduché.

Petr Navrátil
28. říjen 2021, 09:24

Stupidně drahá rusofobní politika. Místo toho aby si s Ruskem vyjednali dlouhodobé kontrakty za výhodných podmínek jako Maďaři tak budou stejně ruský plyn nakupovat a to oklikou spekulačně předražený na západních burzách. U nás je to podobné rusofobové nesmírně škodí ekonomikám svých zemí.

Jaroslav
31. říjen 2021, 10:57

ono tam něco bude a pro Pobaltí je to velký význam...všeobecně však Polsko vystupuje ze šedi Evropských států, plácající se významem někde v Suterénu středoevropského pluralismu a aktivně koná. Polsko je velkým vývozcem potravin a teď se stává i komodit....to ředí Polsko do úplně jiného kontextu v Evropě

Ondřej
26. říjen 2021, 13:05

Takže už Poláci nebudou blokovat NS2?

Vinkler
26. říjen 2021, 13:12

Proč myslíte, není lepší přeprodávat se ziskem americký plyn dále?

Ondřej
26. říjen 2021, 13:42

Ode mne to byla sarkastická poznámka :).

Pavel Veselý
26. říjen 2021, 14:17

Trubky by byly, teď ještě ten plyn.

Jiří Šíma
26. říjen 2021, 14:32

A odkud do těch trubek půjde ten plyn, když ne z Ruska? Z Íránu?

Ivan Novák
26. říjen 2021, 15:32

Podle některých novin část EU po Íránu pošilhává, ale i kdyby oficiálně opustil trestnou lavici, není kudy troubu položit. Vždy bude v cestě moře, a hlavně buď na Rusku závislá Arménie či Sýrie, nebo perští konkurenti - obchodně Azeři, lokálpoliticky Turci. Pro LNG by byla plavba svobodná, ale přeci jen asi vyjde dráž.

david
26. říjen 2021, 20:09

Jednu závislost nahradit druhou. Pak jsou další závislosti třeba ta největší EU.

Jan DVOŘÁK
26. říjen 2021, 23:17

A kdo do těch trubek bude dodávat plyn? A Litva a ostatní baltské země se připojí do evropského prostoru pro plym ? to jako váženě? To budou kupovat plyn za 900 Euro?

Ladislav Haas
27. říjen 2021, 10:42

Ak maju fazule, tak si do tych trub aj niečo pustia. Inak iba rusky plyn je k mání. Tie blaboty o nezavislosti už nezaujimaju ani deti. EU nema nic,tak nech deži hubu. Teraz sa to roztočilo s horčikom a tak od januara tu budeme mať tmu, zimu a zastavenu celu kovo vyrobu. Politika EU je skutocne hodna na nakopanie do zatku!

Dušan
27. říjen 2021, 18:22

EU má peniaze ... za to si kúpi plyn kde chce .. otázka ceny a dopravy ... že robí taká politiku ako robí je len naša hlúposť ...

Čo sa týka horčíka ... tak ten je mimo tému. To Čína robila "machra" pri politickom spore s Austráliou a "potrestala" Austráliu embargom na dovoz uhlia a výsledok sa dostavil .... Čína vybabrala sama zo sebou a zúfalo jej chýba uhlie ...a preto prudko znižuje energeticky náročnú výrobu - a teda i horčíka ...

Čiže politici v EÚ nie sú osamotení pri "geniálnej" energetickej politke .. súdruhovia z Číny dopadli podstatne horšie ...a vplyvom globalizovanej ekonomiky sa to zrejme prenesie aj k nám.

standa vymazal
27. říjen 2021, 15:38

ani se nebudu vyjadřovat nejsem zavyslí na akloholu

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se