Společnost Chesapeake Energy, lídr v těžbě zemního plynu a ropy z břidlic, v neděli požádala o ochranu před věřiteli. Od roku 2015 v americkém těžařském sektoru zkrachovalo již více než 200 společností. Hlavním problémem byla téměř vždy předluženost.
Propad cen komodit si minulý týden vyžádal další bankrot významné těžařské společnosti. Po jménech jako Whiting Petroleum, Ultra Petroleaum nebo Lilis Energy tak letos došlo i na nejzvučnější jméno tzv. břidlicové revoluce.
O bankrotu Chesapeake Energy se přitom spekulovalo již od počátku krize spojené s pandemií COVID-19 a souvisejícím propadem cen komodit. Investoři ovšem i dříve zpochybňovali její schopnosti splácet svůj dluh, vůbec jedny z prvních náznaků možného bankrotu se <a href="https://www.reuters.com/article/us-chesapeake-restructuring-idUSKCN0VH1F2">objevily již v počátku roku 2016</a>.
Bankrot Chesapeake ovšem ukazuje mnohé o celém sektoru. Po bankrotu více než dvou stovek společností od roku 2015 zbylo více než 130 miliard dolarů dluhu. Jedním z typických znaků tohoto sektoru totiž je, že je z velké části financován dluhem. Investory ovšem těžařské společnosti málokdy potěšily, jejich výsledky <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-06-29/chesapeake-s-collapse-is-latest-in-long-line-of-shale-disasters">bývaly zpravidla zklamáním</a>.
Jen za tento rok již ohlásilo ochranu před věřiteli 18 těžařských společností. Mnohem více jich ovšem může přijít v druhé polovině roku, jelikož ceny americké lehké ropy se stále pohybují pod hranicí, kterou především menší společnosti potřebují k udržení ziskovosti.
Chesapeake doplatila především na nízké ceny zemního plynu. Když společnost začínala, ceny plynu činily téměř 20 dolarů/MMBtu, později však spolu s rozkvětem těžby klesly pod dva dolary.
Společnost hodlá i nadále pokračovat v činnosti. Doufá, že projde restrukturalizací a zbaví se části svých starých dluhů. V rámci restrukturalizace chce firma snížit svůj dluh o zhruba sedm miliard USD (167,1 miliardy Kč). V současnosti její dluh činí téměř devět miliard USD. Společnost již uzavřela dohodu podporující restrukturalizaci.

Plynárenství

Bankrot Chesapeake Energy není jediný, od roku 2015 zkrachovalo více než 200 těžařů

Krátkodobý energetický výhled americké vládní agentury <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43755">EIA</a> očekává, že těžba zemního plynu v USA v roce 2020 poklesne o 2 %. Předpoklady EIA byly upraveny na základě pandemie koronaviru. Podle původního očekávání měla být těžba v letošním roce stabilní.
EIA ve svém krátkodobém energetickém výhledu očekává, že těžba zemního plynu v USA v roce 2020 poklesne o 2 %. Jako hlavní důvod uvádí oslabenou ekonomiku v důsledku pandemie koronaviru. V roce 2019 byla průměrná denní těžba zemního plynu v USA 99,2 miliard kubických stop (Bcf/d), tedy zhruba 2,81 miliard m3  zemního plynu denně (bcm/d). V roce 2020 <a href="https://oenergetice.cz/ropa/eia-snizuje-vyhled-produkce-americkych-ropnych-spolecnosti-nizke-ceny-komodit-ohrozuji-desitky-tisic-pracovnich-mist">EIA</a> nyní očekává těžbu 97,1 Bcf/d, tedy 2,75 bcm/d.
Před vypuknutím pandemie EIA očekávala, že by těžba plynu zůstala v letošním roce na stejné úrovni, protože růst těžby plynu překonal poptávku a došlo k přebytkům nabídky na trhu. V letech 2018 a 2019 došlo v USA k těžebním rekordům, což vedlo mj. k rekordním zásobám zemního plynu a poklesu cen.
<figure id="attachment_84202" class="wp-caption aligncenter" style="width: 638px;"><img class="size-full wp-image-84202" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/výhled-těžby-plynu.png" sizes="(max-width: 638px) 100vw, 638px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/výhled-těžby-plynu.png 638w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/výhled-těžby-plynu-512x252.png 512w" alt="" width="638" height="314" /><figcaption class="wp-caption-text">Měsíční obchodovaný objem zemního plynu v USA v letech 2016-2021 (predikce EIA). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>V USA poklesl počet aktivních vrtů plynu</h2>
V reakci na pokles cen zemního plynu i ropy producenti oznamovali plány snížit výdaje i úrovně těžby. Tomuto odpovídá zaznamenaný <a href="https://oenergetice.cz/ropa/pocet-aktivnich-plosin-k-tezbe-plynu-ropy-usa-se-propadl-nejnize-za-80-let">pokles počtu</a> vrtů, které se soustřeďují na těžbu zemního plynu. Ve dvou nejvýznamnějších těžebních oblastech USA došlo k poklesu o 23 % a 26 %. Pokles počtu vrtů je vysvětlován nižší <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dockame-se-zapornych-cen-take-u-plynu-evropske-ceny-klesaji-rekordne-nizke-urovne">cenou zemního plynu</a>. Tento pokles cen je ovšem dlouhodobější. Na začátku roku 2020 byly ceny plynu nejnižší za několik posledních let.
<figure id="attachment_84201" class="wp-caption aligncenter" style="width: 494px;"><img class="size-full wp-image-84201" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/cena-plynu-USA.png" alt="" width="494" height="366" /><figcaption class="wp-caption-text">NYMEX futures zemní plyn v letech 2016-2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>

EIA: Po dvou letech rekordní těžby plynu dojde v USA letos k poklesu

Extrémně nízké ceny zemního plynu vyvolané poklesem poptávky během teplé zimy a koronavirové krize spolu s propadem cen ropy dopadají na aktivity ukrajinských těžařů. Ti nyní žádají stát o pomoc, jelikož výrazné omezení výdajů na průzkum ložisek a těžbu by ve střednědobém horizontu mohlo vést ke drastickému snížení domácí těžby plynu.
Asociace ukrajinských těžařů plynu (AGPU) na začátku týdne vyzvala tamní vládu, aby připravila balíček opatření na podporu aktivit v oblasti průzkumu ložisek a těžby plynu. Výrazný propad v domácí těžby by totiž podle asociace ohrozil cíl Ukrajiny dosáhnout nezávislosti na dovozu plynu.
<blockquote>„Situace na poli domácího plynárenského sektoru je velmi znepokojivá. Za současných podmínek existuje reálná hrozba drastického omezení domácí těžby, které by bylo způsobeno částečným či úplným zastavením investic. Nyní průmysl zoufale potřebuje pobídky, bez kterých nelze očekávat vznik nových vrtů či průzkum nových ložisek,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/041420-ukraines-gas-producers-call-for-upstream-incentives-amid-industry-slump" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle serveru S&amp;P Global asociace těžařů</a>.</blockquote>
Ukrajině se v posledních letech podařilo značně navýšit domácí těžbu, která v loňském roce dosáhla zhruba 20,7 miliard metrů krychlových plynu. Při loňské spotřebě 26,4 miliard kubíků se tak země se značně přibližuje nezávislosti na dovozu plynu ze zahraničí.
V loňském roce Ukrajina podle S&amp;P Global rovněž zpřístupnila velké plochy území k průzkumu dalších ložisek. Při současném propadu cen ropy a zemního plynu se nicméně asociace těžařů obává, že průzkumné práce mohou být pozastaveny a těžba z nových polí nebude rozvíjena.
<blockquote>„Obzvlášť důležitou podmínkou v době krize je podpora průmyslového odvětví, které je přímo odpovědné za energetickou nezávislost země,“ uvedl Daniel Maidanik, čestný předseda AGPU.</blockquote>
<h2>Snížení daňové zátěže či podpora rozvoje nekonvenčních ložisek</h2>
Asociace vyzvala vládu, aby urychleně přijala několik opatření pro zajištění pokračování aktivity v oblasti průzkumu a těžby. Například by mělo být sníženo daňové zatížení pro vrty, ze kterých se v posledních dvou letech nic nevytěžilo, mělo by dojít k zavedení pobídek pro nekonvenční těžbu či by měla být prodloužena doba, po kterou je zafixováno zdanění těžby z nových ložisek, z 5 na 10 let.
<blockquote>„Kromě těchto několika prvních kroků asociace žádá ministerstvo energetiky, aby zahájilo přípravu širšího balíčku pobídek pro otevírání nových vrtů, jehož cílem bude především udržení těžby na současné úrovni,“ dodal Maidanik.</blockquote>

Ukrajinští těžaři plynu žádají o státní pomoc, aby nedošlo ke kolapsu domácí těžby

Podle <a href="https://www.eni.com/en-IT/media/press-release/2020/02/long-term-strategic-plan-to-2050-and-action-plan-2020-2023.html">strategického plánu</a> energetické společnosti <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/podcasts/focus/022520-sustainable-hydrogen-prices-pathways-policies">Eni</a> bude v roce 2050 zemní plyn tvořit 85 % jejich celkové těžby. Společnost plánuje do roku 2030 dosáhnout nulových čistých emisí během svých upstream aktivit, tedy například průzkumu a těžby. Zároveň chce firma do roku 2050 dosáhnout 80% snížení čistých emisí skleníkových plynů, a to včetně emisí vyprodukovaných jejími produkty během celého životního cyklu. 
<h2>Vrchol těžby Eni bude v roce 2025</h2>
Podle dlouhodobého strategického plánu společnosti Eni do roku 2050 dojde v roce 2025 k dosažení vrcholu její <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eia-produkce-ropy-plynu-usa-roste-prestoze-pocet-vrtu-klesa">těžby</a> ropy a zemního plynu, který bude následovaný poklesem, a to zejména v případě ropy. Do roku 2025 tedy bude těžba těchto fosilních paliv růst průměrně o 3,5 % ročně a dosáhne zhruba 2,3 milionů barelů ropného ekvivalentu denně (boe/d). V loňském roce těžba ropy a zemního plynu Eni dosáhla průměru 1,87 milionu boe/d.
V roce 2030 se bude zemní plyn na celkové těžbě podílet ze 60 % a v roce 2050 z 85 %. Zároveň společnost plánuje do roku 2030 dosáhnout nulových čistých emisí během svých upstreamových aktivit, tedy průzkumu a těžby. Do roku 2050 pak chce Eni dosáhnout 80% <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">snížení emisí</a> skleníkových plynů svých energetických produktů a snížit svou emisní intenzitu o 55 % ve srovnání s rokem 2018.
<blockquote>„Strategie, kterou dnes oznamujeme, představuje pro Eni zásadní krok. … Navrhli jsme strategii, která kombinuje ekonomickou a environmentální udržitelnost a dosáhli jsme toho díky vytvoření akčního plánu založeného na interně vyvinutých technologiích, které umíme implementovat.“ 
Claudio Descalzi, CEO Eni </blockquote>
<h2>Investice budou putovat do obnovitelných zdrojů, plynových elektráren a CCS</h2>
Ke snížení emisí Eni má dojít především zvyšováním instalovaného výkonu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-evropskych-vetrnych-elektraren-prekrocil-loni-hranici-200-gw">obnovitelných zdrojů elektřiny</a>. Do roku 2023 na 3 GW a na více než 55 GW do 2050. Kromě toho chce ovšem firma investovat do elektráren spalujících <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/montel-analytici-predpokladaji-ze-prebytek-zemniho-plynu-evrope-bude-narustat">zemní plyn</a> společně s projekty zachycování a uskladňování CO2 (CCS).
V sektoru downstreamu Eni plánuje významně rozšířit své biorafinační kapacity na více než 5 milionů tun ročně. Současné rafinérie by tak byly přeměněny na zařízení vyrábějící vodík, methanol a biometan z odpadů.
<h2>Kapitálové náklady Eni budou klesat</h2>
V důsledku snižování své uhlíkové stopy Eni očekává, že kapitálové náklady (CAPEX) v nadcházejících dekádách poklesnou. V loňském roky firma investovala 7,7 miliardy euro (přibližně 196,8 miliard korun), přičemž většina byla investována v upstream sektoru.
<blockquote>„Některá odvětví podnikání jsou méně kapitálově náročná a je proto rozumné očekávané kapitálové náklady snížit.“ 
Massimo Mondazzi, CFO Eni</blockquote>

Emise CO2

Eni chce do roku 2050 snížit své emise skleníkových plynů o 80 %

Podle dat americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=42715">EIA</a>) ve Spojených státech v roce 2018 těžba ropy a zemního plynu vzrostla, zatímco počet vrtů poklesl. Důvodem jsou pokroky v technologiích a technikách provedení vrtů. 
<h2>Počet horizontálních vrtů vzrostl</h2>
EIA zveřejnila data, podle kterých produkce ropy a zemního plynu v USA v roce 2018 vzrostla, nicméně počty vrtů klesly z 1 035 000 v 2014 na 982 000 v 2018.
Podle zprávy U.S. Oil and Natural Gas Wells by Production Rate EIA se počet vrtů klasifikovaných jako nehorizontálních (většina z nich je vertikálních) snížila mezi roky 2014 – 2018 o 10 %. Konkrétně z 935 000 na 842 000. V roce 2014 byl počet horizontálních vrtů, které jsou méně časté, 99 000 a jejich celkový podíl na všech vrtech v USA byl 10 %. V roce 2018 bylo horizontálních vrtů 140 000, s podílem na celku 14 %.
<figure id="attachment_80734" class="wp-caption aligncenter" style="width: 632px;"><img class="size-full wp-image-80734" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/těžba-ropy-a-plynu-usa.png" sizes="(max-width: 632px) 100vw, 632px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/těžba-ropy-a-plynu-usa.png 632w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/těžba-ropy-a-plynu-usa-512x274.png 512w" alt="" width="632" height="338" /><figcaption class="wp-caption-text">Počet vrtů ropy a zemního plynu v USA (vlevo). Produkce surové ropy (vpravo). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Horizontální vrty umožňují vyšší těžbu</h2>
Horizontální vrty jsou sice ve srovnání s vertikálními nákladnější, nicméně umožňují přístup k větší ploše ložiskové horniny, a umožňují tedy těžit větší objemy. V roce 2018 těžilo alespoň 100 barelů ropy denně 32 % horizontálních vrtů. Ovšem v případě vertikálních vrtů alespoň 100 barelů surové ropy denně vytěžilo pouze 1 % vrtů.
<figure id="attachment_80735" class="wp-caption aligncenter" style="width: 638px;"><img class="size-full wp-image-80735" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/horizontální-a-nehorizontální-vrty-usa.png" sizes="(max-width: 638px) 100vw, 638px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/horizontální-a-nehorizontální-vrty-usa.png 638w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/horizontální-a-nehorizontální-vrty-usa-512x255.png 512w" alt="" width="638" height="318" /><figcaption class="wp-caption-text">Vrty ropy a zemního plynu dle jejich směru – nehorizontální (vlevo) a horizontální (vpravo). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Vzhledem k tomu, že se horizontální vrty stávají běžnější a jejich počet vzrůstá, produkce roste, i když počty vrtů klesají. Produkce ropy v USA vzrostla z 8,8 milionů barelů ropy denně v roce 2014 na 10,8 milionů barelů ropy denně v 2018.
Podobně vzrostla i produkce zemního plynu – z 78,5 miliard stop krychlových (cca 2,2 miliardy m3) plynu v 2014 na 94,8 miliard stop krychlových (2,7 miliardy m3) v 2018. V listopadu 2019 došlo k dalšímu nárůstu. Produkce ropy v tomto měsíci činila 12,9 milionů barelů ropy denně a produkce plynu 116,9 miliard stop krychlových (3,3 miliardy m3) plynu.

EIA: Produkce ropy a plynu v USA roste, přestože počet vrtů klesá

Globální převis nabídky nad poptávkou vzhledem k mírné zimě v mnoha částech světa tlačí ceny zemního plynu na světových trzích na mnohaletá minima. Situace však není tak extrémní jako na západě Texasu v oblasti Permské pánve, kde se ceny plynu opět propadají do záporných hodnot.
Zatímco před několika lety byly záporné ceny energetických komodit nemyslitelné, například na <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/ve-svedsku-by-se-vzoru-nemecka-ci-ceska-mohly-brzy-objevit-zaporne-spotove-ceny-elektriny" target="_blank" rel="noopener">některých evropských trzích je výskyt záporných cen elektřiny v podstatě běžnou záležitostí</a>. V případě zemního plynu je ovšem tento jev velmi ojedinělý.
Těžaři plynu v západní části amerického Texasu se však s podobným fenoménem potýkají. Poprvé se tomu stalo v loňském roce, kdy spotové ceny plynu několikrát zamířily hluboko pod nulu. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/012220-permian-forward-gas-prices-turn-negative-as-2020-outlook-weakens" target="_blank" rel="noopener">Nyní se tento jev vůbec poprvé vyskytl na forwardovém trhu</a>, kdy se dodávka plynu pro duben podle serveru S&amp;P Global zobchodovala ve středu za -0,02 USD/MMBtu (zhruba -0,06 EUR/MWh).
<figure id="attachment_80444" class="wp-caption aligncenter" style="width: 801px;"><img class="size-full wp-image-80444" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/forwardove-ceny-zemniho-plynu-na-Waha-Hub.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/forwardove-ceny-zemniho-plynu-na-Waha-Hub.jpg 801w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/forwardove-ceny-zemniho-plynu-na-Waha-Hub-512x272.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/forwardove-ceny-zemniho-plynu-na-Waha-Hub-768x408.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/forwardove-ceny-zemniho-plynu-na-Waha-Hub-725x386.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/forwardove-ceny-zemniho-plynu-na-Waha-Hub-800x425.jpg 800w" alt="Forwardové ceny zemního plynu v oblasti Permské pánve pro dodávku v letošním dubnu a květnu. Zdroj: S&amp;P Global Platts" width="801" height="426" /><figcaption class="wp-caption-text">Forwardové ceny zemního plynu v oblasti Permské pánve pro dodávku v letošním dubnu a květnu. Zdroj: S&amp;P Global Platts</figcaption></figure>
Výskyt záporných cen plynu v dané oblasti je způsoben tamní regulací a omezenými možnostmi přepravy těženého plynu. Permská pánev je ve Spojených státech hlavním zdrojem břidličné ropy, při jejíž těžbě je jako vedlejší produkt také těžen zemní plyn. Ten těžaři ropy často bezúčelně spalují, jelikož pro jeho přepravu není k dispozici dostatečná plynárenská infrastruktura, jejíž rozvoj zaostává za prudkým růstem těžby ropy.
Jelikož plyn je pro těžaře ropy vedlejším produktem, často jej spalují. To však mohou dělat pouze po omezenou dobu. Pokud jsou ceny ropy pro těžaře dostatečně atraktivní, nechtějí své vrty po vypršení licence na pálení plynu zavírat a jsou ochotni přepravcům s dostatkem kapacity zaplatit za to, aby jich přebytečného plynu zbavili.

Ceny plynu na západě Texasu s dodávkou po zimě se propadly do záporných hodnot

Intenzivní těžba ropy a plynu z břidličných formací otevřela Spojeným státům nové možnosti, přičemž prozkoumané zásoby těchto komodit v zemi v posledních letech prudce rostou. Podle dat vládní agentury zásoby ropy a plynu v USA předloni opět vzrostly, a to na nové historické maximum.
Prudký růst cen ropy na globálních trzích a příznivé ceny zemního plynu v roce 2018 <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=42475" target="_blank" rel="noopener">pomohly Spojeným státům navýšit prokázané zásoby těchto komodit na historické maximum</a>. Vyšší ceny ropy a plynu často vedou k růstu odhadu prokázaných zásob, jelikož s vyšší cenou se těžba stává ekonomickou ve více ložiscích.
Podle dat vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) dosáhly prokázané zásoby ropy a kondenzátů v USA předloni rekordních 47,1 miliard barelů, tedy o 12 % více než v roce 2017. Podobný meziroční růst zásob zaznamenal i zemní plyn, a to o 9 % na bezmála 14,3 bilionů metrů krychlových.
<figure id="attachment_80057" class="wp-caption aligncenter" style="width: 598px;"><img class="wp-image-80057 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/prokazane-zasoby-ropy-a-plynu-v-USA-1965-2018.png" sizes="(max-width: 598px) 100vw, 598px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/prokazane-zasoby-ropy-a-plynu-v-USA-1965-2018.png 598w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/prokazane-zasoby-ropy-a-plynu-v-USA-1965-2018-512x241.png 512w" alt="Vývoj prokázaných zásob ropy a zemního plynu v USA mezi lety 1965 a 2018. Zdroj: EIA" width="598" height="281" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj prokázaných zásob ropy a zemního plynu v USA mezi lety 1965 a 2018. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Prokázané zásoby jsou definovány jako objem ropy a zemního plynu, u kterého se na základě geologických a dalších dat s přiměřenou pravděpodobností předpokládá, že bude při současných ekonomických a technických podmínkách vytěžitelný.
Růstu zásob v USA tak předloni pomohl zejména prudký nárůst cen ropy WTI, jejíž spotová cena meziročně vzrostla o 29 % na průměrných 51,03 dolarů za barel. V případě zemního plynu rovněž pomohl nárůst ceny, kdy průměrná spotová cena na Henry Hub (benchmark pro ceny plynu v USA) dosáhla 3,35 dolarů za milion britských tepelných jednotek (zhruba 10,3 EUR/MWh), což je oproti roku 2017 růst o 12 %.

Energetika v zahraničí

Prokázané zásoby ropy a plynu v USA dosáhly rekordní úrovně

Energetická společnost <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-01-06-climate-ambitions-norway.html">Equinor</a> v tiskové zprávě oznámila, že chce snížit emise skleníkových plynů, včetně CO2 a metanu, na svých pevninských a mořských zařízeních v Norsku. Ve srovnání s rokem 2005 chce do roku 2030 snížit emise o 40 %, do 2040 o 70 % a dosáhnout téměř nulových emisí do roku 2050. 
Společnost <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/britske-organy-varuji-norsky-equinor-zemni-plyn-neni-nizkouhlikove-palivo">Equinor</a> v tiskovém prohlášení oznámila, že chce snížit emise skleníkových plynů na svých pevninských a mořských zařízeních v Norsku o 40 % do roku 2030, o 70 % do 2040 a téměř na nulu do roku 2050. Tyto cíle jsou srovnávány s objemem emisí v roce 2005, podobně jako u cílů EU ETS.
Předmětem snižování budou emise veškerých skleníkových plynů, včetně CO2 a metanu. Emise metanu jsou na norském kontinentálním šelfu poměrně nízké, hlavní složkou emisí je tedy CO2.
Podle společnosti tyto ambice posílí její budoucí konkurenceschopnost, společně s podporou rozvoje průmyslu v Norsku.
<blockquote>„Equinor podporuje Pařížskou dohodu a cíl čistých nulových emisí pro společnost. Emise CO2 z těžby jsme již snížili na úroveň odpovídající nejlepším výsledkům v sektoru. Nyní spouštíme bezprecedentní sadu cílů, která povede k podniknutí jasných kroků a dosažení absolutního snížení emisí v Norsku, přičemž cílíme téměř k nulovým emisím v roce 2050. To je v souladu s klimatickými cíli ve společnosti a naší strategií vytvářet vysoké hodnoty s nízkými emisemi,“ uvedl Eldar Saetre, CEO Equinor.</blockquote>
<h2>S těžbou ropy i plynu se i nadále počítá</h2>
Při plnění těchto ambicí Equinor i nadále počítá s provozováním stávajících i nových <a href="https://oenergetice.cz/ropa/bloomberg-tezba-ropy-v-norsku-pristi-rok-vyrazne-vzroste">těžebních polí</a>, s prodlužováním životnosti stávajících ložisek, se zvýšením výtěžnosti ropy i zemního plynu a s efektivnějšími provozy.
První fáze plánu do roku 2030 znamená každoroční snižování emisí skleníkových plynů o více než 5 milionů tun. Tento objem představuje přibližně 10 % celkových ročních emisí Norska. Celkové emise provozovaných ložisek a zařízení Equinoru v roce 2018 byly 13 milionů tun. Snížení emisí o 40 % do 2030 bude realizováno implementací rozsáhlých průmyslových opatření. Mezi tato patří například energetická účinnost, digitalizace a zahájení několika projektů v oblasti elektrifikace na klíčových polích a zařízeních.
<h2>Hledají se ale i další alternativy</h2>
Další snižování emisí bude znamenat dodatečná opatření, další elektrifikační projekty, konsolidaci infrastruktury a využití příležitostí rozvíjet nové technologie a hodnotové řetězce. Equinor očekává, že těžba zemního plynu a ropy v Norsku bude na méně než polovině dnešních hodnot. A to za předpokladu rozvoje dnes definovaných projektů, významných snah zvýšit těžbu v již existujících ložiscích a pokračujícího průzkumu.
Dle svého prohlášení chce Equinor využít svých schopností v oblasti inovace, technologie a rozsáhlých technologických řešení, aby vyvinul nové konkurenceschopné hodnotové řetězce. Momentálně se Equinor zabývá příležitostmi ve <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrny-park-ma-vyuzivat-nejvykonnejsi-vetrne-turbiny-svete">větrné energetice</a> na moři, technologiích <a href="https://oenergetice.cz/technologie/nejvetsi-preshranicni-projekt-zachycovani-ukladani-uhliku-se-nadale-rozviji">zachycování a skladování uhlíku</a> a bezemisním vodíku vyráběném ze zemního plynu.
Úvodní fotografie: Sídlo společnosti Equinor (Autor: Ole Jørgen Bratland/Equinor)

Equinor chce v Norsku do roku 2050 dosáhnout téměř nulových emisí

Zahájení těžby zemního plynu z pole Leviathan, které leží zhruba sto kilometrů od pobřeží Izraele, po zrušení soudního zákazu již nic nebrání. Obří plynové pole by mělo skrývat dostatek plynu pro pokrytí potřeb Izraele po několik desetiletí a mělo by zemi pomoci získat energetickou nezávislost.
Okresní soud v Jeruzalémě ve čtvrtek <a href="https://www.reuters.com/article/us-israel-natgas-leviathan/leviathan-gas-field-to-start-up-after-israel-court-lifts-injunction-idUSKBN1YN0VW" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters zrušil dočasný zákaz těžby</a>, který vydal na základě stížností několika obcí a environmentálních skupin na možné dopady na tamní ovzduší teprve v úterý. Podle soudu navrhovatelé ve čtvrtek neposkytli dostatečné důkazy o tom, že by emise z těžby v počáteční fázi mohly být nebezpečné.
Izraelské ministerstvo energetiky následně uvedlo, že k zahájení těžby dojde v noci z neděle na pondělí ve 2 hodiny tamního času. Po dobu několika hodin dojde podle ministerstva k omezenému množství emisí dusíku a následně směsi dusíku a plynu.
<blockquote>„Na základě expertních odhadů a modelů akceptovaných ve světě je očekávaná změna kvality ovzduší malá,“ uvedlo podle agentury Reuters v prohlášení ministerstvo.</blockquote>
Právě obavy ze zhoršení kvality ovzduší emisemi z těžby plynu vedly několik obcí, které leží v okolí plynovodu přivádějící plyn na pobřeží, a environmentálních skupin k podání podnětu u nejvyššího soudu k zablokování projektu.
Podle společností Noble Energy a Delek Drilling, které stojí v čele projektu, nicméně těžba plynu povede ke zlepšení kvality ovzduší, jelikož dojede k omezení využívání uhlí.
<blockquote>„Zemní plyn z Leviathanu zlepší kvalitu ovzduší Izraele vytěsněním uhlí, zlepší životní prostředí, zajistí bezpečnost dodávek a vytvoří v regionu bezprecedentní obchodní vazby,“ uvedly společnosti.</blockquote>

Izrael zahájí těžbu plynu z obřího pole Leviathan, soud zrušil dočasný zákaz

Norská společnost BKK představila plány na vybudování rozsáhlé offshore síťové infrastruktury v Severním moři, která by umožnila napájení ropných a plynových těžebních polí elektřinou z pevniny. Projekt o hodnotě až 26 miliard norských korun má norskému ropném a plynárenskému průmyslu pomoci snížit jeho uhlíkovou stopu.
Projekt, který by umožnil napájení rozsáhlejšího počtu zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři elektřinou z norských vodních elektráren, by podle společnosti BKK měl přinést snížení emisí CO2 až o 1,4 milionů tun ročně ze současných 14 milionů tun, tedy o přibližně 10 %.
<blockquote>„Elektrifikace by mohla přinést rychlé a značné omezení emisí skleníkových plynů,“ <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-oil-emissions/norway-plans-north-sea-power-grid-to-cut-oil-industrys-emissions-idUSKBN1YG1YV" target="_blank" rel="noopener">uvedl podle agentury Reuters</a> Jannicke Hilland, výkonný ředitel BKK.</blockquote>
V závislosti na budoucí dostupné přenosové kapacitě by projekt podle BKK mohl snížit emise norského těžebního sektoru až o 5 milionů tun ročně, tedy zhruba o třetinu.
V současné době přibližně 80 % emisí norského ropného a plynárenského sektoru pochází ze spalování zemního plynu v plynových turbínách, které zajišťují napájení těžebních plošin.
V první fázi by náklady projektu měly dosáhnout 11 miliard norských korun (bezmála 28 miliard Kč), celkové náklady by poté měly činit 26 miliard norských korun (66 miliard Kč).
Napájení elektrickou energií z pevniny již nyní využívají například nově zprovozněné <a href="https://oenergetice.cz/ropa/obri-norske-ropne-pole-johan-sverdrup-mozna-zahaji-produkci-predstihu-pred-puvodnim-planem/" target="_blank" rel="noopener">obří ropné pole Johan Sverdrup</a> či část plynového pole Troll.