Podle dat americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45377">EIA</a>) dosáhly v roce 2019 těžba, spotřeba a hrubý export zemního plynu z USA rekordních hodnot. Na vyšší spotřebě zemního plynu se podílel především elektroenergetický sektor. 
V roce 2019 se podle dat EIA těžba zemního plynu v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/usa-emise-co2-energetiky-maji-letos-klesnout-10-pristi-rok-ocekavan-5-narust">USA</a> zvýšila o 10 %, a dosáhla tak rekordního ročního průměru 93,1 miliard kubických stop denně (přibližně 2,6 miliard m3 plynu denně). Svůj podíl na tom mají i dva největší těžařské státy Texas a Pensylvánie, které svou meziroční těžbu zvýšily o 15 % a 10 %.
Spotřeba zemního plynu se meziročně zvýšila o 3 %. Důvodem je především zvýšená poptávka po zemním plynu v sektoru elektroenergetiky. Spotřeba plynu při výrobě elektřiny se zvýšila o 7 %. Podle EIA <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vyroba-elektriny-plynu-oze-usa-prvnim-pololeti-opet-vzrostla-ukor-uhli">spotřeba plynu</a> v elektroenergetice vzrostla zejména kvůli nižším cenám plynu a kvůli plánovaným uzavíráním uhelných elektráren. V ostatních sektorech ekonomiky zůstala spotřeba zemního plynu více méně na stejné úrovni.
<figure id="attachment_88342" class="wp-caption aligncenter" style="width: 956px;"><img class="size-full wp-image-88342" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA.png 956w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-512x261.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-768x392.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-725x370.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-800x408.png 800w" alt="" width="956" height="488" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba zemního plynu v USA v letech 2010 – 2019 dle sektoru. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Export plynu z USA roste posledních pět let</h2>
Export zemního plynu, a to plynovody i <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/asijsky-trh-lng-vyhlizi-pred-zimou-cenove-signaly-jednim-nich-muze-byt-i-rust-ceny-plynu-evrope">LNG</a> tankery, z USA se v roce 2019 zvýšil o 29 % ve srovnání s rokem předchozím. Dosáhl tak průměrné výše 12,8 miliard kubických stop denně (přibližně 0,4 miliard m3 plynu denně). Ke zvyšování exportu plynu z USA dochází každoročně posledních pět let.
<figure id="attachment_88343" class="wp-caption aligncenter" style="width: 951px;"><img class="size-full wp-image-88343" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa.png 951w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-512x255.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-768x383.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-725x361.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-800x399.png 800w" alt="" width="951" height="474" /><figcaption class="wp-caption-text">Těžba, spotřeba a hrubý export zemního plynu USA v letech 2000 – 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V roce 2019 USA exportovaly více zemního plynu, než importovaly. Čistý export zemního plynu v roce 2019 dosáhl 5,2 miliard kubických stop denně (přibližně 147 milionů m3 plynu denně).
Zároveň v roce 2019 USA poprvé minimálně od roku 1985, od kterého má EIA dostupná data, exportovaly plynovody více zemního plynu, než importovaly, a to především díky zvýšené kapacitě plynovodů do Kanady a Mexika.

Plynárenství

EIA: USA v roce 2019 dosáhly rekordní těžby, spotřeby a exportu zemního plynu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v rozpravě Valného shromáždění OSN vyzval k uspořádání regionální konference o spolupráci ve Středomoří, která by zmírnila napětí kvůli průzkumu těžby v oblasti. Podle Erdogana by se takové konference měly zúčastnit země regionu včetně Severokyperské turecké republiky. Tu ale uznává jen Turecko. Informovala o tom agentura Reuters.
<blockquote>&#8222;Rád bych zopakoval naši výzvu k dialogu a spolupráci s pobřežními státy Středomoří,&#8220; řekl dnes Erdogan v předtočeném videu vysílaném na rozpravě Valného shromáždění OSN.</blockquote>
&#8222;Proto navrhujeme regionální konferenci, která zohlední práva a zájmy všech pobřežních států,&#8220; uvedl Erdogan a dodal, že by tam měli být účastni i kyperští Turci.
Podle Erdogana chce Turecko vyřešit neshody spravedlivě a náležitě prostřednictvím rozhovorů, nesmí být ale vyloučeno ze hry ve východním Středomoří.
Turecký prezident už o víkendu prohlásil, že rozhovory Ankary a Atén kvůli sporům ohledně průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří by mohly být obnoveny brzy. Evropští lídři ale podle něj situaci nepomohou, když budou hrozit Ankaře sankcemi.
O obnovení rozhovorů, přerušených podle agentury Reuters v roce 2016, hovořil dnes Erdogan prostřednictvím videokonference s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Erdoganův mluvčí posléze uvedl, že Ankara a Atény jsou připraveny začít předběžná jednání o obnovení rozhovorů. Ještě dnes by měl o této věci Erdogan hovořit i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, napsala dnes některá turecká média.
Napětí kvůli těžbě ve východním Středomoří se mezi Ankarou a Aténami nově vyhrotilo v srpnu, kdy Turecko vyslalo do sporné oblasti průzkumnou loď doprovázenou vojenskými plavidly. Řecko i Turecko posléze v oblasti uspořádaly námořní vojenská cvičení.
Ankara minulý týden plavidlo stáhla. Nejprve tvrdila, že tak učinila kvůli rutinní údržbě, pak připustila, že se tím otevírá šance pro diplomatické řešení. Dnes ale řecký deník Kathimerini s odkazem na turecká provládní média napsal, že průzkumná loď Oruç Reis opět vyplula z přístavu Antalya, zdržuje se ale podle médií stále v zálivu tohoto přístavu a nedoprovází ji námořnictvo.

Energetika v zahraničí

Erdogan vyzval kvůli sporům o těžbu ropy a plynu k regionální konferenci

Turecký prezident, Recep Tayyip Erdoğan, v minulém týdnu <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/turkey-announces-historic-gas-discovery-in-black-sea/?fbclid=IwAR20VhsdeAhcTVjOPWRwHIsixQVZH4wGR-poMfQZ2heyi0ehfTlWDtu4Rj4">oznámil</a> objev doposud největšího ložiska zemního plynu v historii Turecka v rámci průzkumných prací v Černém moři. Těžba by se měla rozběhnout v horizontu následujících tří let.
<h2>Objev velkého ložiska plynu</h2>
Dle oznámení tureckého prezidenta byl objev ložiska plynu o velikosti 320 miliard m³ učiněn na místě, kde před nedávnem započala své průzkumné práce turecká loď Fatih. Erdoğan dále dodal, že doufá, že první plyn z tohoto úložiště doputuje ke koncovým uživatelům v roce 2023, na 100. výročí Turecké republiky.
<blockquote>„Turecko učinilo v Černém moři největší nález zemního plynu ve své historii,“ pronesl Erdoğan ve svém projevu v istambulském paláci Dolmabahce.</blockquote>
Turecká průzkumná loď Fatih, která je pojmenována po osmanském sultánovi, který dobyl Konstantinopol, Fatihovi Sultanovi Mehmedovi, učinila objev v poli Tuna-1 u pobřeží města Eregli v provincii Zonguldak. Průzkumné práce byly započaty 20. července letošního roku.
Turecký ministr financí, Berat Albayrak, v reakci na učiněný objev prohlásil, že jeho potenciál v budoucnu pomůže Turecku snížit aktuálně stále se zvyšující se závislost na importu energie a s tím i související náklady za import energetických komodit.
<h2>Potrubní dodávky z Ruska</h2>
Turecko v letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/turecko-masivne-nahrazuje-potrubni-dodavky-ruskeho-plynu-dodavkami-lng/">masivně nahradilo potrubní dodávky zemního plynu z Ruska</a> za flexibilnější a cenově lákavější dodávky zkapalněného zemního plynu. Import zemního plynu z Ruska v letošním roce meziročně poklesl, z části také z důvodu snížení spotřeby plynu kvůli COVID-19, o 40 %.
<h2>Průzkumné práce ve východním Středomoří</h2>
V srpnu dále Turecko <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eu-vyzyva-turecko-k-zastaveni-pruzkumu-ve-stredomori-turecko-mezitim-zrejme-objevilo-lozisko-surovin">oznámilo obnovení průzkumných prací</a> v oblasti východního Středomoří, načež jej představitelé EU vyzvali k okamžitému zastavení těchto prací a dialogu.
Vztahy jsou však mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem, Kyprem, Francií, jakožto i celou EU na straně druhé, velice vypjaté. Francie v reakci na obnovení průzkumných prací ze strany Turecka navýšila v regionu svou vojenskou přítomnost.

Turecko objevilo velké ložisko zemního plynu

Turecko včera zahájilo severozápadně od Kypru dvoutýdenní vojenské cvičení. Informovala o tom agentura Reuters. Ve východním Středomoří v posledních týdnech narůstá napětí kvůli sporu Řecka a Turecka o průzkum těžby ropy a zemního plynu. Průzkumy, které Turecko provádí, Řecko považuje za narušení své suverenity. Od středy do pátku už mezi Krétou a Kyprem prováděly společné vojenské cvičení i Řecko, Francie, Itálie a Kypr.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan kvůli sporu v pátek telefonicky hovořil s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Erdogan podle agentury Anadolu uvedl, že NATO musí bránit jednostranným krokům, které ignorují mezinárodní právo, a upozornil, že Turecko bude pokračovat v ochraně svých práv a zájmů kdekoli.
<blockquote>&#8222;Strategie Turecka v posledních letech nebyla strategií spojence NATO,&#8220; řekl v pátek novinářům francouzský prezident Emmanuel Macron.</blockquote>
Vedle napětí ve Středomoří jako příklad uvedl postup Turecka v Sýrii a v Libyi.
Turecko-řecký spor ohledně průzkumu těžby ve východním Středomoří byl také jedním z témat dvoudenního neformálního jednání ministrů zahraničí Evropské unie, které v pátek skončilo v Berlíně. Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka unie nevylučuje možnost potrestat Turecko sankcemi, pokud Ankara nepřestane jednostranně využívat sporné vody. &#8222;Chování Turecko vzbuzuje čím dál větší obavy,&#8220; řekl šéf unijní diplomacie Joseph Borrell.
Vleklý spor dvou středomořských zemí eskaloval poté, co si Turecko a Řecko vytyčily námořní hranice s Libyí a Ankara minulý měsíc do sporných vod poslala loď.
Před dvěma týdny se v oblasti srazila řecká fregata Limnos s jedním z tureckých válečných plavidel, které doprovázejí tureckou průzkumnou loď Oruç Reis, a podle řeckých médií ho vážně poškodila.

Turecko zahájilo severozápadně od Kypru dvoutýdenní cvičení

Německý ministr zahraničí Heiko Maas dnes vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval nejprve Maas v Aténách po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.
<blockquote>&#8222;Co teď bezpodmínečně a okamžitě potřebujeme, jsou signály deeskalace a připravenost k dialogu,&#8220; uvedl Maas na tiskové konferenci v Aténách.</blockquote>
Vývoj ve východním Středomoří přirovnal ke &#8222;hře s ohněm&#8220;. &#8222;Sebemenší jiskra může vést ke katastrofě,&#8220; upozornil.
Podle řeckého ministra zahraničí Dendiase je Řecko připravené k dialogu s Tureckem, bude ale bránit svou suverenitu. Ankara podle něj pokračuje v &#8222;provokacích&#8220; a nadále porušuje mezinárodní právo.
Çavuşoglu na druhé straně večer na tiskové konferenci s Maasem Řecko varoval před dalším stupňováním napětí, jinak Turecko udělá &#8222;bez zaváhání cokoli, co je nezbytné&#8220;. Ujišťoval přitom, že Ankara chce spor řešit dialogem, avšak bez předběžných podmínek kladených Řeckem, napsala agentura Reuters.
Maas k tomu poznamenal, že je jasné, že dialog, ať bude jakýkoli, nebude snadný, nicméně mělo by být nalezeno přesvědčivé řešení. &#8222;Potřebujeme viditelné kroky k uvolnění napětí,&#8220; zdůraznil šéf německé diplomacie.
Spor mezi Řeckem a Tureckem vypukl poté, co turecká strana začala s průzkumy kvůli těžbě ropy a zemního plynu nedaleko řeckých ostrovů. V uplynulých týdnech se stále více stupňoval. Podle některých pozorovatelů není vyloučen ani vojenský střet mezi oběma členy Severoatlantické aliance.
Řecko považuje postup Turecka za protiprávní. Jeho chování odsoudila i Evropská unie, která Ankaru vyzvala, aby s průzkumy přestala. Podle Turků ale patří mořské dno, ve kterém vrtali, k tureckému pevninskému šelfu. Mezi oblastí průzkumných vrtů a tureckým pobřežím ovšem leží řecké ostrovy Rhodos a Kastelorizo, upozornila agentura DPA.
Podle německého ministra zahraničí je třeba najít &#8222;závazné a mírové řešení&#8220; sporu. V Aténách nicméně zdůraznil, že je Německo i Evropská unie solidární s Řeckem. V Ankaře později mimo jiné konstatoval, že vztahy EU s Tureckem jsou nyní na křižovatce. &#8222;Chceme konstruktivní dialog s Tureckem, je to důležitý partrner,&#8220; uvedl. Dodal také, že do konce roku by mělo být jasné, jak se budou vztahy unie s Tureckem dál vyvíjet.
Řecko se podle Reuters rozhodlo v oblasti mezi Krétou a Kyprem zahájit třídenní námořní a letecké cvičení. Ve stejné oblasti se nachází i turecká průzkumná loď Oruc Reis, kterou doprovázejí válečné lodě.

Německý ministr vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o těžbu ropy a plynu

Turecko narazilo v Černém moři na energetické suroviny, patrně se jedná o zemní plyn. Agentuře Bloomberg to včera řekly dva obeznámené zdroje. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předtím avizoval, že v pátek sdělí Turkům &#8222;dobrou zprávu&#8220;, která národ přivede na novou cestu.
Tamní ministr pro energetiku Fatih Dönmez minulý měsíc uvedl, že turecká vrtná <a target="_blank" href="https://www.marinetraffic.com/en/ais/home/centerx:31.0/centery:42.7/zoom:8">loď Fatih</a> zahájila průzkum u západní části tureckého černomořského pobřeží.
O pátečním oznámení se Erdogan včera zmínil při slavnostním otevření solární elektrárny v Ankaře. Předtím zdůraznil, že žádné hrozby Turecko neodradí od hledání přírodních zdrojů ve východním Středomoří. Turecké průzkumné lodě zde k nevoli Řecka a Evropské unie sondují možnosti těžby ropy a zemního plynu.
Po enigmatické narážce tureckého prezidenta, kterou jeho úřad odmítl komentovat, výrazně posílila turecká lira vůči dolaru. Po 18:30 dolar k liře klesal o 1,2 procenta na 7,2826 TRY.
Akciový index istanbulské burzy Borsa Istanbul 100 si za včerejší seanci připsal necelá tři procenta. Akcie největší turecké rafinerie Türkiye Petrol Rafinerileri (Tüpras) stouply o 7,6 procenta a tituly petrochemické společnosti Petkim Petrokimya Holding vzrostly bezmála o deset procent.

Turci patrně našli v Černém moři plyn, tvrdí zdroje Bloombergu

Kromě letošní teplé zimy se na poptávce po zemním plynu podepsala i pandemie koronaviru, kdy tradiční dodavatelé plynu do Evropy musí omezovat své dodávky. Norská státem ovládaná společnost Equinor tak během minulého čtvrtletí omezovala těžbu na svých flexibilních polích, aby plyn mohla vytěžit a prodat později, kdy budou ceny vyšší.
Vysoký stav evropských zásobníků plynu po relativně teplé zimě, pokles poptávky způsobený koronavirovou pandemií a přebytek zkapalněného plynu na globálním trhu letos tlačí ceny zemního plynu na evropských trzích do extrémně nízkých hodnot.
Tato situace tak není příznivá pro těžaře, kteří tak využívají flexibility, jež mají k dispozici. Norská státem ovládaná společnost Equinor, která těží a dodává plyn dále do Evropy, tak snižuje produkci ze svých flexibilních polí Troll a Oseberg se záměrem plyn vytěžit a prodat později, kdy budou ceny plynu vyšší.
Finanční ředitel společnosti Lars Christian Bacher podle serveru S&amp;P Global uvedl při prezentaci <a href="https://www.equinor.com/en/news/equinor-second-quarter-2020-results.html" target="_blank" rel="noopener">výsledků za letošní druhé čtvrtletí</a>, že <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/072420-norways-equinor-defers-significant-norwegian-gas-volumes-in-q2" target="_blank" rel="noopener">společnost neustále optimalizuje své norské portfolio v závislosti na aktuální tržní situaci</a>. Nyní tak nelze přesně říci, kolik plynu Norsko do konce roku vytěží.
<blockquote>„Je velmi, velmi obtížné na to odpovědět, jelikož se soustředíme na hodnotu místo objemu a množství, které posuneme na později, se teprve ukáže. A tato rozhodnutí jsou činěna více méně na denní bázi, v závislosti na ceně,“ uvedl Lars Christian Bacher.</blockquote>
<h2>Těžba meziročně klesla o desetinu</h2>
Optimalizace výnosů z těžby plynu se tak podepsala na celkovém objemu vytěženého plynu, který ve druhém čtvrtletí meziročně poklesl o přibližně 10 %. V období mezi letošním březnem a červen tak Equinor těžil v průměru 100 milionů metrů krychlových plynu denně.
V tomto případě se však nejedná o celkový objem plynu vytěžený v Norsku, ale pouze o množství odpovídající podílu společnosti v jednotlivých těžebních polích, který se v průměru pohybuje okolo 40 %.
Nižší byla i průměrná realizační cena, za kterou společnost plyn dodávala. V letošním druhém čtvrtletí tak Equinor za vytěžený plyn utržil průměrně 6,9 EUR/MWh, o 59 % méně než ve stejném období loni.

Norská těžba plynu v Q2 prudce klesla, země ji odklání do období s vyšší cenou

Společnost Chesapeake Energy, lídr v těžbě zemního plynu a ropy z břidlic, v neděli požádala o ochranu před věřiteli. Od roku 2015 v americkém těžařském sektoru zkrachovalo již více než 200 společností. Hlavním problémem byla téměř vždy předluženost.
Propad cen komodit si minulý týden vyžádal další bankrot významné těžařské společnosti. Po jménech jako Whiting Petroleum, Ultra Petroleaum nebo Lilis Energy tak letos došlo i na nejzvučnější jméno tzv. břidlicové revoluce.
O bankrotu Chesapeake Energy se přitom spekulovalo již od počátku krize spojené s pandemií COVID-19 a souvisejícím propadem cen komodit. Investoři ovšem i dříve zpochybňovali její schopnosti splácet svůj dluh, vůbec jedny z prvních náznaků možného bankrotu se <a href="https://www.reuters.com/article/us-chesapeake-restructuring-idUSKCN0VH1F2">objevily již v počátku roku 2016</a>.
Bankrot Chesapeake ovšem ukazuje mnohé o celém sektoru. Po bankrotu více než dvou stovek společností od roku 2015 zbylo více než 130 miliard dolarů dluhu. Jedním z typických znaků tohoto sektoru totiž je, že je z velké části financován dluhem. Investory ovšem těžařské společnosti málokdy potěšily, jejich výsledky <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-06-29/chesapeake-s-collapse-is-latest-in-long-line-of-shale-disasters">bývaly zpravidla zklamáním</a>.
Jen za tento rok již ohlásilo ochranu před věřiteli 18 těžařských společností. Mnohem více jich ovšem může přijít v druhé polovině roku, jelikož ceny americké lehké ropy se stále pohybují pod hranicí, kterou především menší společnosti potřebují k udržení ziskovosti.
Chesapeake doplatila především na nízké ceny zemního plynu. Když společnost začínala, ceny plynu činily téměř 20 dolarů/MMBtu, později však spolu s rozkvětem těžby klesly pod dva dolary.
Společnost hodlá i nadále pokračovat v činnosti. Doufá, že projde restrukturalizací a zbaví se části svých starých dluhů. V rámci restrukturalizace chce firma snížit svůj dluh o zhruba sedm miliard USD (167,1 miliardy Kč). V současnosti její dluh činí téměř devět miliard USD. Společnost již uzavřela dohodu podporující restrukturalizaci.

Bankrot Chesapeake Energy není jediný, od roku 2015 zkrachovalo více než 200 těžařů

Krátkodobý energetický výhled americké vládní agentury <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43755">EIA</a> očekává, že těžba zemního plynu v USA v roce 2020 poklesne o 2 %. Předpoklady EIA byly upraveny na základě pandemie koronaviru. Podle původního očekávání měla být těžba v letošním roce stabilní.
EIA ve svém krátkodobém energetickém výhledu očekává, že těžba zemního plynu v USA v roce 2020 poklesne o 2 %. Jako hlavní důvod uvádí oslabenou ekonomiku v důsledku pandemie koronaviru. V roce 2019 byla průměrná denní těžba zemního plynu v USA 99,2 miliard kubických stop (Bcf/d), tedy zhruba 2,81 miliard m3  zemního plynu denně (bcm/d). V roce 2020 <a href="https://oenergetice.cz/ropa/eia-snizuje-vyhled-produkce-americkych-ropnych-spolecnosti-nizke-ceny-komodit-ohrozuji-desitky-tisic-pracovnich-mist">EIA</a> nyní očekává těžbu 97,1 Bcf/d, tedy 2,75 bcm/d.
Před vypuknutím pandemie EIA očekávala, že by těžba plynu zůstala v letošním roce na stejné úrovni, protože růst těžby plynu překonal poptávku a došlo k přebytkům nabídky na trhu. V letech 2018 a 2019 došlo v USA k těžebním rekordům, což vedlo mj. k rekordním zásobám zemního plynu a poklesu cen.
<figure id="attachment_84202" class="wp-caption aligncenter" style="width: 638px;"><img class="size-full wp-image-84202" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/výhled-těžby-plynu.png" sizes="(max-width: 638px) 100vw, 638px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/výhled-těžby-plynu.png 638w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/výhled-těžby-plynu-512x252.png 512w" alt="" width="638" height="314" /><figcaption class="wp-caption-text">Měsíční obchodovaný objem zemního plynu v USA v letech 2016-2021 (predikce EIA). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>V USA poklesl počet aktivních vrtů plynu</h2>
V reakci na pokles cen zemního plynu i ropy producenti oznamovali plány snížit výdaje i úrovně těžby. Tomuto odpovídá zaznamenaný <a href="https://oenergetice.cz/ropa/pocet-aktivnich-plosin-k-tezbe-plynu-ropy-usa-se-propadl-nejnize-za-80-let">pokles počtu</a> vrtů, které se soustřeďují na těžbu zemního plynu. Ve dvou nejvýznamnějších těžebních oblastech USA došlo k poklesu o 23 % a 26 %. Pokles počtu vrtů je vysvětlován nižší <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dockame-se-zapornych-cen-take-u-plynu-evropske-ceny-klesaji-rekordne-nizke-urovne">cenou zemního plynu</a>. Tento pokles cen je ovšem dlouhodobější. Na začátku roku 2020 byly ceny plynu nejnižší za několik posledních let.
<figure id="attachment_84201" class="wp-caption aligncenter" style="width: 494px;"><img class="size-full wp-image-84201" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/cena-plynu-USA.png" alt="" width="494" height="366" /><figcaption class="wp-caption-text">NYMEX futures zemní plyn v letech 2016-2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>

EIA: Po dvou letech rekordní těžby plynu dojde v USA letos k poklesu

Extrémně nízké ceny zemního plynu vyvolané poklesem poptávky během teplé zimy a koronavirové krize spolu s propadem cen ropy dopadají na aktivity ukrajinských těžařů. Ti nyní žádají stát o pomoc, jelikož výrazné omezení výdajů na průzkum ložisek a těžbu by ve střednědobém horizontu mohlo vést ke drastickému snížení domácí těžby plynu.
Asociace ukrajinských těžařů plynu (AGPU) na začátku týdne vyzvala tamní vládu, aby připravila balíček opatření na podporu aktivit v oblasti průzkumu ložisek a těžby plynu. Výrazný propad v domácí těžby by totiž podle asociace ohrozil cíl Ukrajiny dosáhnout nezávislosti na dovozu plynu.
<blockquote>„Situace na poli domácího plynárenského sektoru je velmi znepokojivá. Za současných podmínek existuje reálná hrozba drastického omezení domácí těžby, které by bylo způsobeno částečným či úplným zastavením investic. Nyní průmysl zoufale potřebuje pobídky, bez kterých nelze očekávat vznik nových vrtů či průzkum nových ložisek,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/041420-ukraines-gas-producers-call-for-upstream-incentives-amid-industry-slump" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle serveru S&amp;P Global asociace těžařů</a>.</blockquote>
Ukrajině se v posledních letech podařilo značně navýšit domácí těžbu, která v loňském roce dosáhla zhruba 20,7 miliard metrů krychlových plynu. Při loňské spotřebě 26,4 miliard kubíků se tak země se značně přibližuje nezávislosti na dovozu plynu ze zahraničí.
V loňském roce Ukrajina podle S&amp;P Global rovněž zpřístupnila velké plochy území k průzkumu dalších ložisek. Při současném propadu cen ropy a zemního plynu se nicméně asociace těžařů obává, že průzkumné práce mohou být pozastaveny a těžba z nových polí nebude rozvíjena.
<blockquote>„Obzvlášť důležitou podmínkou v době krize je podpora průmyslového odvětví, které je přímo odpovědné za energetickou nezávislost země,“ uvedl Daniel Maidanik, čestný předseda AGPU.</blockquote>
<h2>Snížení daňové zátěže či podpora rozvoje nekonvenčních ložisek</h2>
Asociace vyzvala vládu, aby urychleně přijala několik opatření pro zajištění pokračování aktivity v oblasti průzkumu a těžby. Například by mělo být sníženo daňové zatížení pro vrty, ze kterých se v posledních dvou letech nic nevytěžilo, mělo by dojít k zavedení pobídek pro nekonvenční těžbu či by měla být prodloužena doba, po kterou je zafixováno zdanění těžby z nových ložisek, z 5 na 10 let.
<blockquote>„Kromě těchto několika prvních kroků asociace žádá ministerstvo energetiky, aby zahájilo přípravu širšího balíčku pobídek pro otevírání nových vrtů, jehož cílem bude především udržení těžby na současné úrovni,“ dodal Maidanik.</blockquote>