Nizozemsko podepsalo s Dánskem <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/dutch-do-danish-deal-to-hit-clean-power-target/">dohodu</a>, která mu pomůže splnit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2020. Nizozemský národní cíl je dosáhnout 14% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020, nicméně v roce 2018 země měla podíl pouze 7,4 %, nejméně z celé EU. Díky statistickému převodu obnovitelné energie za 100 milionů eur by se Nizozemsko mělo ke splnění cíle alespoň přiblížit. 
V pátek 19. června nizozemský ministr hospodářství a politiky v oblasti klimatu Eric Wiebes a dánský ministr pro klima a energetiku Dan Jørgensen podepsali dohodu, na základě které bude statisticky převedeno 8 TWh dánských přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů Nizozemsku, aby mohlo dosáhnout cíle do roku 2020. Nizozemsko za to Dánsku zaplatí 100 milionů eur (přibližně 2,7 miliard korun), tedy 12,5 eur za MWh.
Nizozemsko patří mezi státy, které mají největší problémy plnit národní cíle, jež tvoří celkový cíl EU dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020. V lednu 2020 vydal eurostat <a href="https://ec.europa.eu/info/news/share-renewable-energy-eu-180-2020-jan-23_en">tiskovou zprávu</a> s daty pro rok 2018, kdy Nizozemsko bylo na posledním místě mezi zeměmi EU s podílem obnovitelné energie na úrovni 7,4 %. Zároveň Nizozemsku chybělo nejvíce procentních bodů k dosažení národního cíle, který je stanoven na 14 %.
V minulém týdnu podle Euractivu nizozemská vláda potvrdila, že ani novější projekty v oblasti biomasy, vodní, solární a větrné energetiky nebudou stačit na překonání vysokého rozdílu k dosažení cíle. Proto došlo k podepsání dohody s Dánskem, aby se Nizozemci vyhnuli milionovým pokutám.
<blockquote>„Zjistil jsem, že i přes všechny dodatečné snahy a urychlení rozvoje obnovitelné energie nelze očekávat, že by byl cíl v roce 2020 splněn.“ 
Eric Wiebes, ministry hospodářství a politiky v oblasti klimatu Nizozemska v dopise adresovaném nizozemskému parlamentu</blockquote>
<h2>Stejné možnosti již využilo Lucembursko v roce 2017</h2>
Členské státy mají povoleno těchto převodů dat ke splnění svých cílů na základě směrnice EU o podpoře využívání energie z OZE. Jako první této možnosti využilo v roce 2017 <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cesta-lucemburska-za-splnenim-cilu-oze-procenta-si-nakoupi-zahranici/">Lucembursko</a>, které zaplatilo Litvě 10 milionů eur (přibližně 267 milionů korun) za zhruba 700 GWh obnovitelné energie. Pokud by 8 TWh, které jsou předmětem nizozemsko-dánské dohody, nestačilo, podle uzavřené dohody Dánsko přislíbilo možnost převést dalších až 8 TWh obnovitelné energie. Nizozemsko musí Dánsko o možnosti statisticky převést další obnovitelnou energii informovat do konce července 2021. Využít může celé nabídky 8 TWh, nebo pouze části.
Podle dat z roku 2018 mělo Dánsko v roce 2018 podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě 36,1 %. Národní cíl této země pro rok 2020 je 30 %.

Obnovitelné zdroje

Nizozemsko chce splnit cíl OZE pomocí statistického převodu energie od Dánska

<a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/nemecko-zvazuje-odkup-podilu-provozovateli-sve-prenosove-soustavy-od-nizozemska-duvodem-jsou-chybejici-finance">Již měsíce se spekuluje</a> o vstupu německé vlády do provozovatele přenosové soustavy, společnosti Tennet. Německé ministerstvo hospodářství opakovaně zdůrazňovalo, že se zkoumají různé možnosti, bez vyřčení jakéhokoliv závazku. Minulý týden situace pokročila, když Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200519-deutschland-und-die-niederlande-unterzeichnen-gemeinsame-absichtserklaerung-ueber-weitere-energiezusammenarbeit-in-den-bereichen-netze-und-stromuebertragung.html">podepsalo s Nizozemskem memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti přenosu elektrické energie</a>.
Nizozemsko a Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/J-L/joint-declaration-of-intent.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=4">se ve společném prohlášení k memorandu</a> dohodly, že v nadcházejících měsících chtějí dohodnout na podrobnostech. Mají být prozkoumány možnosti investic a vstupu Německa do společnosti Tennetu a vyvinut společný přístup k posílení kapitálu společnosti Tennet.
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu. Otázkou je, zda se německá vláda vstoupí do holdingové společnosti nebo pouze do německého PPS.
<blockquote>„Transformace energetiky má významný dopad na přenos elektřiny a zejména na provozovatele přenosové soustavy jak v Nizozemsku, tak i Německu. Úspěchu může být dosaženo, pouze pokud využijeme užší spolupráce a koordinace s našimi nizozemskými sousedy. Cílem je vyvinout efektivní a inovativní síťová řešení a provést nezbytné investice do sítí co nejefektivněji,“ uvedl v úterý německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
Společnost TenneT <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/einschaetzung-der-regierung-netzbetreiber-tennet-braucht-bis-2028-bis-zu-4-75-milliarden-euro/25015282.html?ticket=ST-5236624-WMY2FS5qk67CxcNWx7lq-ap4">potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur</a> (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
Společnost TenneT plán vítá, úzká spolupráce mezi oběma zeměmi v prvním přeshraničním PPS v Evropě je „logickým krokem“, uvedla Manon van Beeková, generální ředitelka společnosti Tennet Holding.
<blockquote>„Tennet hraje klíčovou roli v uskutečnění transformace energetiky. To platí stejně jak pro Německo, tak i Nizozemsko. Je proto logické, aby se německý a nizozemský stát staly společnými akcionáři společnosti Tennet,“ dodala van Beeková.</blockquote>
Pracovní skupina má za úkol rovněž vypracovat a předložit analýzu toho, jaké možnosti spolupráce a společného rozvoje existují v souvislosti s <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/tennet-predstavil-vizi-umeleho-ostrova-pro-rozvoj-offshore-vte">vytvořením uzlu v Severním moři</a> pro přenos elektřiny z větrných elektráren v oblasti mezi Dánskem, Německem a Nizozemskem. Měly by být zohledněny úvahy spolupráce v oblasti Severního moře s cílem vyvinout podmořské kabely propojující deset zemí v oblasti jako prioritu energetické politiky EU v dlouhodobém horizontu.
Transformace energetiky si vyžádá vysoké investice do přenosových soustav. V letech 2019-2028 by měla Nizozemská přenosová soustava vyžadovat investice ve výši 12 miliard eur (328 mld. korun). V Německu se pro stejné období předpokládá investice ve výši 43 mld. eur (1174 mld. korun).
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-planuje-nasledujicich-10-letech-investovat-rozvoje-obnovy-prenosove-soustavy-46-mld-kc">plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun</a>.

Společnosti ve světě

Německo je o krok blíže k nákupu podílu v provozovateli přenosové soustavy TenneT

Německá vláda se <a href="https://www.spiegel.de/wirtschaft/unternehmen/tennet-bund-will-bei-netzwerkbetreiber-einsteigen-a-00000000-0002-0001-0000-000170816304">dle informací serveru Der Spiegel</a> chystá odkoupit podíl v provozovateli přenosové soustavy, společnosti TenneT. Zájem má mít zejména o německé aktivity této nizozemské společnosti, o jak velký podíl by se mělo, jednat není známo. Dle mluvčí německého ministerstva hospodářství však zatím není jasné, zda vůbec německý stát do společnosti vstoupí, <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CQ41D">uvádí agentura Reuters</a>. 
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu.
Společnost TenneT <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/einschaetzung-der-regierung-netzbetreiber-tennet-braucht-bis-2028-bis-zu-4-75-milliarden-euro/25015282.html?ticket=ST-5236624-WMY2FS5qk67CxcNWx7lq-ap4">potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur</a> (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption alignnone" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="wp-image-58707 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
<h2>Vládnoucí strany jsou ohledně výše podílu nejednotné</h2>
Zatímco německý ministr financí Olaf Scholz, zástupce Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), prosazuje, aby Německo odkoupilo většinový podíl ve společnosti, představitelé ministerstva hospodářství vedeného Křesťanskodemokratickou Unií (CDU/CSU) dávají přednost podílu nepřesahujícímu 50 %.
Scholz a SPD jsou obecně pro to, aby stát hrál větší roli v německých provozovatelích přenosové soustavy, zejména s ohledem na masivní investiční potřeby, které jsou nezbytné pro umožnění transformace německé energetiky a vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie. CDU kancléřky Angely Merkelové je v tomto ohledu skeptičtější a pokud možno upřednostňuje soukromé vlastnictví.
Německo aktuálně vlastní pouze 20% podíl ve společnosti 50Hertz, dalším z celkově čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy. V roce 2018 německá vláda schválila odkup tohoto podílu, aby zabránila <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/zajem-ciny-podil-provozovateli-prenosove-soustavy-50hertz-budi-nemecku-obavy">obávanému vstupu čínského investora</a>.
<h2>Ambiciózní německé cíle podílu OZE si vyžádají miliardové investice</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;">
<figure id="attachment_78984" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg"><img class="wp-image-78984 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-800x533.jpg 800w" alt="" width="1200" height="800" /></a></figure><figcaption class="wp-caption-text">Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
TenneT již delší dobu jedná se svým majitelem o tom, jak zaplnit mezeru ve financování svého ambiciózního desetiletého plánu. Mluvčí společnosti TenneT zopakovala, že skupina právě vede rozhovory s nizozemským státem o požadavcích na vlastní kapitál, a očekává se, že nová řešení budou brzy předložena parlamentu této země.
Mezi roky 2019-2028 <a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Profile/2018_pic/TenneT-Integrated-Annual-Report-2018.pdf">plánuje TenneT investovat přibližně 35 miliard eur</a> (965 mld. korun), z čehož má velká část připadnout na financování rozvoje německé přenosové soustavy. Vysoké požadavky na rozvoj německé sítě souvisí zejména s ambiciózním cílem podílu OZE na výrobě elektřiny, který má <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-podilu-oze-vyrobene-elektrine-dosahl-oblasti-50hertz-rekordnich-60">ze současných cca 40 %</a> do roku 2030 narůst na 65 %.
Německá páteřní vedení mají být navíc z důvodu stížností obyvatel <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecka-paterni-prenosova-vedeni-dostanou-vinku-novou-technologii-vyuzita-bude-poprve-svete">vedena podzemními kabely</a>, což představuje oproti nadzemním vedením dle Petera Hoffmana <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">2-3násobně vyšší investici</a>. Rozdíl se může v závislosti na terénu a překážkách v trase vyšplhat však <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/jsou-podzemni-kabelova-vedeni-resenim-ceskou-krajinu">až na desetinásobek</a>.
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, který je zcela vlastněn Českým státem, kdy výkon akcionářských práv provádí z pověření státu Ministerstvo průmyslu a obchodu, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-planuje-nasledujicich-10-letech-investovat-rozvoje-obnovy-prenosove-soustavy-46-mld-kc">plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun</a>.
<a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Publications/Gridmaps/ENG/Gridmap_Germany_ENG.pdf"><img class="wp-image-50849 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-749x1024.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-749x1024.jpg 749w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-375x512.jpg 375w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-768x1049.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-725x991.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-800x1093.jpg 800w" alt="" width="749" height="1024" /></a>Část německé přenosové soustavy provozovaná společností TenneT. Zdroj: TenneT

Německo zvažuje odkup podílu v provozovateli své přenosové soustavy od Nizozemska. Důvodem jsou chybějící finance

Nizozemská ropná a plynárenská společnost Shell spolu s plynárenskou skupinou Gasunie mají v plánu postavit velkou výrobnu na vodík, která by se měla nacházet na severu Nizozemska. Dostatek energie pro výrobu vodíku má zajistit offshore větrný park s instalovaným výkonem až 10 GW.
Výrobna, která by byla byla napájena novým offshore větrným parkem u pobřeží provincie Groningen, by měla do roku 2040 dosáhnout roční produkce až 800 tisíc tun vodíku. Podle společností by tak přispěla ke snížení nizozemských CO2 emisí o 7 milionů tun ročně.
Společnosti chtějí <a href="https://www.reuters.com/article/us-shell-gasunie-hydrogen/shell-and-gasunie-plan-to-build-massive-dutch-green-hydrogen-plant-idUSKCN20L1AV" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> tento rok zahájit práce na studii proveditelnosti, zatímco budou hledat další partnery z oblasti průmyslu a energetiky, kteří by se k jejich projektu přidali.
<blockquote>“Abychom mohli tento projekt realizovat, budeme potřebovat několik nových partnerů. Dohromady budeme vyvíjet a inovovat, abychom dali dohromady všechny dostupné znalosti a dovednosti,“ uvedla Marjan van Loon, ředitelka Shell Nederland.</blockquote>
Výrobna by vyžívala elektrolýzu vody k „přeměně“ energie z obnovitelných zdrojů na vodík, který poté může být skladován a nebo použit rovnou v průmyslových odvětvích. Kapacita výrobny by měla být zhruba ve stejné výši, jako je nyní nizozemská produkce vodíku, který se ale nyní vyrábí ze zemního plynu.
Nizozemsko má i přes masivní podporu obnovitelných zdrojů v posledních 2 letech stále 5. nejvyšší CO2 emise na obyvatele v EU a obnovitelnými zdroji pokrývá pouze 7 % svých energetických potřeb.
Větrný park, který by měl dodávat elektřinu pro provoz výrobny, by měl mít v roce 2030 instalovaný výkon 4 GW a možnost navýšení až na 10 GW do roku 2040. První větrná elektrárna by mohla být uvedena dle plánů do provozu v roce 2027.

Energetika v zahraničí

Shell a Gasunie chtějí na severu Nizozemska postavit velkou výrobnu vodíku

V Nizozemsku byla spuštěna tamní největší plovoucí solární elektrárna o instalovaném výkonu 14,5 MW. Jedná se již o třetí podobný projekt společnosti BayWa na území Nizozemska. Celkově chce společnost instalovat v zemi tulipánů až 100 MW plovoucích solárních elektráren.
Zpravodajský portál <a href="https://www.energylivenews.com/2019/11/05/netherlands-largest-floating-solar-array-switched-on/">Energy Live News</a> informoval o spuštění <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nizozemsko-stavi-nejvetsi-plovouci-otocnou-solarni-elektrarnu-svete/">plovoucí solární farmy</a> v Nizozemsku. Projekt nese označení Sekdoorn a měl by být největší plovoucí solární elektrárnou na území Nizozemska. Elektrárnu vybudovala německá společnost BayWa ve spolupráci s nizozemskou firmou GroenLeven. Solární farma se nachází v blízkosti města Zwolle.
Projekt Sekdoorn je již třetí instalací společnosti BayWa v Nizozemsku. Společnost dříve postavila plovoucí solární elektrárny Weperpolder o instalovaném výkonu 2 MW a Tynaarlo o instalovaném výkonu 8,4 MW. Společnost má v plánu na území Nizozemska vybudovat další plovoucí solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW.
<blockquote>„Tyto instalace jsou důležitým rozšířením pozemních konstrukcí a chytrým doplňkem za účelem zlepšení systému „double function“ pro solární aplikace, jako jsou například projekty společností AgriSolar či Carports v oblasti integrovaných fotovoltaik nebo fotovoltaik na střechy,“ prohlásil šéf projektu pan Benedikt Ortmann.</blockquote>
<h2>Přehrady, rybí farmy či jezera v uhelných dolech</h2>
Plovoucí solární elektrárny se nemusí nacházet pouze na moři, ale na téměř všech dostatečně velkých vodních plochách, jako jsou například přehrady, rybí farmy či umělá jezera na území bývalých uhelných dolů. Společnost BayWa zde vidí obrovský potenciál pro Evropu a plánuje různé projekty v Německu, Francii, Itálii či Španělsku.
Potenciál podobných řešení byl již dříve zkoumán ve studii německého Fraunhoferova institutu, který kalkuloval s možností instalací plovoucích solárních elektráren na jezerech vytvořených ze zavřených uhelných dolů. Dle institutu je potenciál v Německu pro tyto projekty až 15 GW instalovaného solárního výkonu. Report na podobné téma vydala i Skupina Světové banky.
Zdroj úvodní fotografie: Martin Godwin, The Guardian

Největší nizozemská plovoucí solární elektrárna byla uvedena do provozu

Nizozemsko v září oznámilo záměr další snížení těžebních kvót v ložisku Groningen. Úplné ukončení těžby v tomto poli se očekává v polovině roku 2022. Vláda zároveň ale oznámila, že snížení těžby v Groningenu nepovede ke zvýšení těžby v dalších 240 malých plynových ložiscích země. Celková produkce plynu v Nizozemsku by tedy měla klesat.
<h2>Nižší těžební kvóty pole Groningen</h2>
V září 2019 nizozemské ministerstvo financí oznámilo, že chce snížit <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/091019-dutch-government-proposes-groningen-gas-output-quota-of-118-bcm-for-next-gas-year">produkční kvóty </a>pole Groningen na 11,8 miliard metrů krychlových (bcm) zemního plynu pro plynárenský rok začínající v říjnu 2019. Původně navržená kvóta byla 15,9 bcm.
Úplné ukončení těžby z tohoto ložiska se očekává v polovině roku 2022. Kvóta pro předchozí plynárenský rok, tedy od začátku října 2018 do konce září 2019, byla nastavena na 19,4 bcm plynu.
<blockquote>„Těmito opatřeními vláda naplňuje slib udělat vše proto, aby byla těžba plynu ukončena co nejdříve to bude možné.“ z prohlášení nizozemské vlády</blockquote>
Nizozemská vláda zároveň uznala, že toto urychlené snížení produkce pole Groningen bude mít „finanční dopady“. Snížení plánované těžby z 15,9 bcm na 11,8 bcm připraví nizozemsko o 400 milionů euro (přibližně 10,3 miliardy korun) do státního rozpočtu pro rok 2020.
<figure id="attachment_75208" class="wp-caption aligncenter" style="width: 934px;"><img class="size-full wp-image-75208" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu.png 934w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-512x271.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-768x407.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-725x384.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-800x424.png 800w" alt="Vývoj roční těžby plynu na ložisku Groningen v Nizozemsku" width="934" height="495" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj roční těžby plynu na ložisku Groningen v Nizozemsku. Zdroj: NAM</figcaption></figure>
<h2>Desítky menších ložisek v Nizozemsku nenahradí těžbu v Groningenu</h2>
V pátek 4. října 2019 nizozemský ministr pro ekonomiku a klima Eric Wiebes v dolní komoře parlamentu prohlásil, že snížení produkčních kvót Groningenu na 11,8 bcm nepovede k zintenzivnění těžby v ostatních 240 polích Nizozemska.
<blockquote>„Nizozemsko se  postupně zemního plynu zbavuje, ukončení těžby plynu v Groningenu v roce 2022 nevede k vyšší produkci z dalších 240 malých plynových polí v Nizozemsku. Vytěžený objem plynu se každý rok snižuje.“ 
Eric Wiebes, holandský ministr pro ekonomiku a klima</blockquote>
Toto nutně neznamená, že těžba každého jednotlivého ložiska bude klesat, nicméně celková produkce klesat má. Zároveň bude podle ministra domácí produkce zemního plynu preferovaná před importy, dokud bude těžba „bezpečná a zodpovědná“.
<h2>Nizozemsko bude potřebovat LNG i plyn z Norska a Ruska</h2>
Těžba na dvou ze čtyř polích Groningenu již byla ukončena. V březnu 2018 byla ukončena těžba v Loppersum a v dubnu téhož roku v Eemskanaal. Před zavedením těžebních kvót bylo v Groningenu v roce 2013 vytěženo 54 bcm zemního plynu.
Vzhledem k tomu, že se v Groningenu těží nízkokalorický plyn, musí Nizozemsko momentálně konvertovat více vysokokalorického plynu na nízkokalorický, aby pokles těžby z pole vykompenzovalo. Podle serveru Platts rychlý pokles těžby v Groningenu povede k vyšší závislosti na dodávkách LNG a plynu z Norska a Ruska.

Plynárenství

Těžební kvóty u Groningenu nepovedou k vyšší těžbě z ostatních nizozemských plynových polí

Provozovatel nizozemské přenosové soustavy, společnost TenneT, přinesl <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/borssele-alpha-offshore-grid-connection-ready-for-north-sea-wind-power/">zprávu,</a> že dokončil práce na přípojce pro offshore větrné parky budované v Severním moři. Větrné parky Borssele 1 a 2, které buduje u nizozemského pobřeží dánská energetická společnost Orsted, by měla být připojeny v příštím roce.
Celkově má mít offshore park <a href="https://orsted.nl/Onze-windparken/Borssele-1-and-2-EN">Borssele</a> čtyři části, a nyní je tak téměř dokončena první polovina. Turbíny od firmy Siemens-Gamesa mají každá výkon 8 MW, hloubka moře je 14-36 metrů. Každá čtvrtina parku pak má <a href="https://english.rvo.nl/sites/default/files/2017/09/Borssele%20Project%20and%20Site%20Description.pdf">instalovaný výkon</a> 350 MW.
I vzhledem ke vzdálenosti parku 23 km od pobřeží nizozemského Westkapelle, vybudovala přenosová společnost Tennet jednu transformační stanici přímo u parku a dále na pevninu bude výkon 700 MW již přiveden jedním kabelovým vedením na hladině napětí 220 kV. Na pevnině byla zbudována nová rozvodná stanice, ve které bude ještě jednou zvýšena napěťová hladina na 380 kV a zde také bude offshore park napojený na přenosovou soustavu.
<blockquote>“Je to fantastický úspěch, že toto první velké připojení offshore parku v Severním moři bylo provedeno včas a vešlo se do plánovaného rozpočtu. Postup, který byl aplikován v Nizozemsku a který byl vyvinut ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, nyní přináší své výsledky. Standardy nyní zavedené jsou vhodné nejen pro připojení projektů v offshore programu do konce roku 2023, ale i pro pozdější projekty s připojením do roku 2030.”
Marco Kuijpers, manažer TenneT zodpovědný za projekt</blockquote>
Podle dohod má TenneT do konce roku 2023 připojit další offshore parky, a bude tak mít připojeno do své přenosové sítě 3500 MW výkonu. Dalším velkým připojením bude druhá polovina Borssele, opět o výkonu 700 MW, který bude připojen příští rok. Celkově tedy TenneT připojí 5 parků o výkonu 700MW, a bude moct použít stejný koncept jako nyní, což společnosti ušetří nemalé prostředky díky standardizaci a opakování postupu.
Nizozemsko plánuje mezi lety 2024 až 2030 postavit dalších 6100 MW větrných elektráren. Offhsore projekt Borssele využívá i toho, že u městečka Borssele je nyní <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_energy_in_the_Netherlands">poslední nizozemský jaderný blok</a> v provozu o výkonu 515 MW. Tedy lokální přenosová síť je patřičně nadimenzována a součástí podpory OZE je i plánovaná fotovoltaická elektrárna o výkonu 21 MW, která má v přístím roce vyrůst v blízkosti současné jaderné elektrárny.

Větrné elektrárny

V Nizozemsku je připraveno připojení offshore parků Borssele 1 a 2 o výkonu 700 MW

Největší ložisko zemního plynu v Evropě má být uzavřeno podstatně dříve než v roce 2030, jak nyní plánuje nizozemská vláda. Ložisko plynu Groningen je v posledních letech spojováno s vyšším výskytem zemětřesení v přilehlých oblastech, a proto má být uzavřeno předčasně.
Zatímco v oblasti spotřeby zemního plynu se dá v Evropské unii očekávat <a href="https://www.oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2018/04/Natural-gas-demand-in-Europe-in-2017-and-short-term-expectations-Insight-35.pdf">spíše růstový trend</a>, v oblasti těžby je očekávaný <a href="https://www.ourenergypolicy.org/wp-content/uploads/2017/09/DNV-GL_Energy-Transistion-Outlook-2017_oil-gas_lowres-single_3108_3.pdf">trend zcela opačný</a>. Jedním z důvodu je i klesající těžba ložiska Groningen – především díky tomuto ložisku Nizozemsko patří k největším těžařům zemního plynu v Evropské unii. V rámci Evropy pak více zemního plynu těží pouze Norsko, které ovšem není členskou zemí EU.
Podle posledních vyjádření ministra financí se však nad těžbou plynu v Groningenu stahují mračna. Již v březnu minulého roku místní vláda oznámila, že těžba na největším evropském poli bude ukončena nejpozději v roce 2030. Nyní se ovšem zdá, že konec těžby přijde mnohem dříve.
<blockquote>„Těžba zemního plynu z Groningenu nebude již velice brzy potřeba. Situace se mění mnohem rychleji, než mohl před časem kdokoliv předpokládat,“ řekl pro nizozemské rádio ministr financí Eric Wiebes.</blockquote>
<figure id="attachment_75208" class="wp-caption alignleft" style="width: 934px;"><img class="size-full wp-image-75208" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu.png 934w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-512x271.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-768x407.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-725x384.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu-800x424.png 800w" alt="Vývoj roční těžby plynu na ložisku Groningen v Nizozemsku" width="934" height="495" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj roční těžby plynu na ložisku Groningen v Nizozemsku</figcaption></figure>
Ze slov ministra financí se dá usuzovat, že důvodem pro dřívější ukončení těžby není rozhodnutí vlády, ale že důvody jsou spíše na straně ložiska plynu.
<blockquote>„Mysleli jsme si, že těžba plynu může pokračovat do nekonečna, proto jsem uvedl, že těžba skončí v roce 2030. Brzy však budu schopen uvést konkrétní datum,“ dodal ministr financí.</blockquote>
První plyn byl z ložiska vytěžen v roce 1963 a těžba dosáhla maxima v roce 1976, ve kterém bylo vytěženo celkem 88 miliard metrů krychlových (bcm) zemního plynu.
Od roku 2013 ovšem těžba postupně klesá – z 54 bcm ročně až na 18 bcm ročně v roce 2018. V plynárenském roce počínajícím od října 2019 by měla těžba dosáhnout již pouze 12,8 bcm.
Především v posledních letech je těžba omezována rozhodnutím vlády, a to kvůli <a href="https://oenergetice.cz/plyn/severnim-nizozemsko-postihlo-zemetreseni-zpusobene-tezbou-plynu/">častým zemětřesením, která jsou v této lokalitě s těžbou plynu spojována</a>.

Největší ložisko zemního plynu v Evropě se má uzavřít podstatně dříve, než rozhodla nizozemská vláda

Nizozemský regulátor (The Dutch State Supervision of Mines – SodM) doporučil po dalším zemětřesení v nejsevernější nizozemské provincii Groningen výraznější omezení těžby plynu v plynárenském roce 2019/2020. Bývalé největší evropské naleziště zemního plynu se <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nizozemsko-ukonci-tezbu-plynu-na-poli-groningen-do-roku-2030/" target="_blank" rel="noopener">nizozemská vláda kvůli zemětřesením rozhodla postupně uzavřít do roku 2030.</a>
Proti představenému plánu se však odvolala řada subjektů požadujících urychlení konce těžby. Definitivní slovo by měl mít nizozemský nejvyšší správní soud, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nizozemsky-soud-rozhodne-dalsi-tezbe-zemniho-plynu-groningenu/" target="_blank" rel="noopener">který má rozhodnout do poloviny července.</a>
Podle současného plánu útlumu těžby v ložisku Groningen by mělo v příštím plynárenském roce, v případě teplotně průměrné zimy, být z ložiska vytěženo 15,9 miliard metrů krychlových zemního plynu.
Nizozemský regulátor SodM však po dalším zemětřesení z minulého týdne navrhuje, aby v příštím plynárenském roce, který začne v říjnu 2019 a potrvá do září 2020, byla těžba omezena na 12 miliard metrů krychlových v případě teplotně průměrné zimy.
SoDM <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/052819-dutch-regulator-recommends-maximum-12-bcm-from-groningen-in-2019-20" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> uvedl, že doporučuje výraznější omezení těžby, než které navrhl provozovatel nizozemské přepravní soustavy Gasunie Transport Services, s odůvodněním, že při zabezpečení dodávek plynu musí být zohledněna rizika a dopady těžby plynu v Groningenu na tamní obyvatele.
<h2>Ještě v roce 2013 bylo v Groningenu vytěženo 54 mld. m3 plynu</h2>
V bývalém největším evropském nalezišti zemního plynu v Groningenu bylo ještě v roce 2013 vytěženo 54 miliard metrů krychlových plynu. Nizozemsko však v posledních letech z důvodu častých zemětřesení těžbu plynu utlumuje.
Těžební strop pro aktuální plynárenský rok je 19,4 miliard metrů krychlových, pro příští plynárenský rok potom prozatím 15,9 miliard metrů krychlových.
Ministerstvo hospodářství v rámci plánovaného útlumu navíc přislíbilo, že těžba plynu klesne do roku 2022 na 4 miliardy metrů krychlových. Kromě samotného útlumu v Groningenu také Nizozemsko <a class="Link" href="https://oenergetice.cz/plyn/nizozemsko-omezi-tezbu-plynu-i-mensich-lozisek-chce-minimalizovat-rizika-vzniku-zemetreseni/">tlumí těžbu v okolních menších ložiscích</a>.

Nizozemský regulátor navrhuje po dalším zemětřesení rychlejší útlum těžby plynu v Groningenu

Městská rada Amsterdamu má v plánu zavést nové opatření za účelem zlepšení kvality ovzduší. Úřady vidí právě špatnou kvalitu ovzduší jako příčinu zkracující se průměrné délky života tamních občanů. Benzínová a dieselová vozidla budou z města vykázána od roku 2030.
Zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/world/2019/may/03/amsterdam-ban-petrol-diesel-cars-bikes-2030">The Guardian</a> informoval o záměru hlavního města <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nizozemsko-stavi-nejvetsi-plovouci-otocnou-solarni-elektrarnu-svete/">Nizozemska</a>. Minulý rok vydala nizozemská zdravotní rada varování před špatnou situací ohledně kvality ovzduší.
<blockquote>„Znečištění ovzduší je tichý zabiják a je jedním z největších hazardů pro zdraví občanů v Amsterdamu,“ prohlásil Sharon Dijksma, tamní radní zodpovědný za městskou dopravu.</blockquote>
<h2>Nová pravidla již od příštího roku</h2>
Již od příštího roku bude platit jedno nové pravidlo – dieselová auta starší 15 let nebudou mít přístup od dálnice A10, která tvoří obchvat kolem hlavního města, dále směrem do Amsterdamu. V příštích letech jsou postupně naplánovaná další nová omezení.
Od roku 2022 nebudou smět vjíždět do centra města autobusy veřejné dopravy, které produkují výfukové plyny. V roce 2025 se pak tento zákaz rozšíří i na další subjekty – mopedy, lehké mopedy a volnočasové vodní plavidla. Nakonec dle akčního plánu pro čisté ovzduší bude muset být všechna doprava v zastavěné oblasti města od roku 2030 bezemisní.
Město plánuje podpořit občany ve využívání <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/kompletni-prechod-cr-elektromobilitu-by-si-vyzadal/">elektromobilů</a> a vozidel poháněných vodíkem tím, že nabídne dobíjející stanice každému kupci podobného vozidla. Aby byl projekt proveditelný, bude potřeba do roku 2025 vystavět 16 až 23 tisíc dobíjecích stanic. Nyní je ve městě v provozu zhruba 3 tisíce stanic.
V současné době dosahuje znečištění ovzduší ve městech Amsterdam, Maastricht a Rotterdam vyšších než povolených hodnot Evropskou Unií. Nicméně podobná situace platí pro mnohá další evropská města. Dle lobbistů asociace automobilového průmyslu se jedná o bizarní a regresivní plán. Dle jejich mluvčího si desítky tisíc rodin nebudou moci dovolit pořídit elektromobil a budou tak odkázaní na městskou dopravu a chození pěšky. To z Amsterdamu údajně udělá město pouze pro bohaté.
<h2>Nejenom Amsterdam</h2>
Podobná opatření se chystají nebo se provádí i v jiných evropských metropolích. Například minulý rok začal Madrid s omezováním vjezdu benzínových vozidel vyrobených před rokem 2000 a dieselových vozidel vyrobených před rokem 2006. Řím se zavázal zakázat dieselová vozidla ve svém centru do roku 2024.
Autor úvodní fotografie: Kārlis Dambrāns