V Evropě je nyní v provozu 36 terminálu na LNG, ČR využívá nizozemský Eemshaven

Vybrané údaje o terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v České republice a Evropě (ČR získala kapacitu v budovaném pevninském terminálu na LNG v Německu):

– Česká republika se stejně jako řada dalších evropských zemí nyní snaží diverzifikovat dodávky zemního plynu. Do loňské invaze ruských vojsk na Ukrajinu se do ČR dovážel výhradně ruský plyn. V polovině roku ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), řekl, že Česko v letošním prvním pololetí nečerpalo žádný plyn z Ruska. Dodávky plynu z Ruska nahradily dodávky z Norska a zkapalněný zemní plyn (LNG) z Belgie a Nizozemska.

– Už loni si polostátní energetická společnost ČEZ zajistila do roku 2027 dodávky plynu v terminálu na LNG v nizozemském Eemshavenu, který zahájil provoz v polovině září 2022. Tehdy šlo o první terminál na zkapalněný zemní plyn spuštěný v Evropě od začátku války na Ukrajině. Po spuštění terminálu v Eemshavenu byly zprovozněny také další LNG terminály v německém Brunsbüttelu, Lubminu a Wilhelmshavenu.

– Zařízení v Nizozemsku umožňuje zpracovat až osm miliard metrů krychlových plynu ročně, z toho až tři miliardy jsou určeny pro Česko, což je asi třetina české roční spotřeby. Česká republika, respektive společnost ČEZ, má kapacity v terminálu pronajatou do roku 2027. Vedle ČEZ využívají kapacity terminálu také nadnárodní společnosti Shell a Engie.

– Nedávno ČEZ informoval, že terminál v Eemshavenu odbavil za první rok svého provozu pro ČR 21 lodí. Bylo v nich kolem dvou miliard metrů krychlových plynu, což odpovídá zhruba 27 procentům loňském tuzemské spotřeby. „Většina lodí k nám připlouvá z USA, z terminálů v Louisianě a v Texasu. Postupně ale seznam našich dodavatelů rozšiřujeme, takže k nám dorazily také lodě z Jižní Ameriky a Afriky. Do konce roku očekáváme příjezd dalších devíti lodí,“ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

– V polovině tohoto měsíce ČEZ odložila plán na zajištění kapacity v novém polském terminálu na zkapalněný zemní plyn. Nebyla totiž spokojena s nabízenými podmínkami. S odvoláním na dva informované zdroje to uvedla agentura Reuters. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž ČTK k tomu řekl řekl, že firma tyto informace zatím nebude komentovat.

– Nyní Česká republika ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ získala kapacitu v budovaném pevninském terminálu Stade nedaleko Hamburku, kde bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby. Firma podepsala s provozovatelem smlouvu na 15 let s možností prodloužení.

– Pro Českou republiku byl dříve nejzajímavější a nejdostupnější terminál na chorvatském ostrově Krk, ze kterého první malou dodávku začátkem loňského května uskutečnila česká dceřiná společnost slovenské energetické skupiny SPP. Polsko vybudovalo terminál na LNG ve Svinoústí na pobřeží Baltu u polsko-německé hranice. Propojení zásobníků ve Svinoústí a na ostrově Krk měl vyřešit plynovodu Stork II, jehož projekt nyní ožívá.

– Premiér Petr Fiala (ODS) letos v červenci řekl, že platí termín zprovoznění v roce 2026. „Má to ještě jeden aspekt. Kdybychom tento plynovod mohli vybudovat, znamenalo by to i možnost zajistit si kapacity v polských LNG terminálech. To by zase zlepšilo celkovou energetickou bezpečnost střední Evropy,“ dodal Fiala. První úsek – plynovod Stork I – byl zprovozněn v roce 2011, umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska.

– Podle Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu (IEEFA) je v Evropě v provozu celkem 36 terminálů na LNG, dalších 17 je ve výstavbě nebo ve fázi plánování. Nejvíce jich je ve Španělsku a Británii. Velký rozmach zažívá budování infrastruktury v Německu, kde nyní na objednávku státu fungují terminály na LNG v dolnosaském Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. V Lubminu v Meklenbursku-Předním Pomořansku vznikl také jeden čistě komerční terminál. Na začátku příštího roku se očekává spuštění státem financovaného terminálu na LNG u ostrova Rujána v Baltském moři.

– Podle IEEFA se evropské kapacity pro dovoz LNG v tomto desetiletí zvýší zhruba o 50 procent. Některé scénáře přitom naznačují, že evropská poptávka po LNG se zvyšovat nebude, nebo bude dokonce klesat. Evropa sice nyní nové terminály k uspokojení současné poptávky po LNG potřebuje, panují však obavy z nedostatečné poptávky v dlouhodobějším horizontu. Podle jednoho ze scénářů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by spotřeba plynu v EU mohla do roku 2030 klesnout až o 45 procent v důsledku přechodu k obnovitelným zdrojům energie.